Tisk 169 - Sml. mezi ČR a Mongolskem o policejní spolupráci

[1/2] Dokument představuje vládní návrh na vyslovení souhlasu Parlamentu České republiky s ratifikací Smlouvy mezi Českou republikou a Mongolskem o policejní spolupráci, podepsané 10. března 2025 v Praze. Předkládací zpráva vysvětluje, že spolupráce navazuje na dřívější readmisní dohodu z roku 2019 o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem a reaguje na přítomnost mongolských občanů pracujících v ČR i na potřebu boje proti závažné přeshraniční kriminalitě. Smlouva vytváří právní rámec pro spolupráci policejních a bezpečnostních orgánů, zejména Policie ČR, Ministerstva vnitra, celních orgánů, Generální inspekce bezpečnostních sborů a nepřímo i Vojenské policie, a stanovuje postupy pro podávání žádostí o spolupráci, spontánní výměnu informací a koordinaci činností. Spolupráce se zaměřuje na boj proti širokému spektru trestné činnosti, například terorismu, obchodování s lidmi, drogové kriminalitě, nelegálnímu obchodu se zbraněmi, kyberkriminalitě, padělání dokladů a finanční kriminalitě, ale i na ochranu kulturních hodnot a životního prostředí. Smlouva dále upravuje praktické nástroje spolupráce, jako jsou styční důstojníci, společné analytické týmy, výcvik a vzdělávání, nasazení pracovníků na území druhého státu, ochrana svědků, ochrana významných osob, identifikace obětí hromadných neštěstí a používání speciálních vyšetřovacích metod. Významnou část tvoří pravidla ochrany osobních údajů, předávání utajovaných informací, odpovědnost za škodu, právní postavení vyslaných pracovníků, sdílení informací se státy EU prostřednictvím systémů jako Schengenský informační systém a mechanismy řešení sporů, financování a vstupu smlouvy v platnost.

[2/2] Text upravuje další formy spolupráce mezi Českou republikou a Mongolskem v oblasti policejní činnosti, zejména identifikaci obětí hromadných katastrof prostřednictvím specializovaných týmů DVI. Tyto týmy mohou být na žádost jedné smluvní strany vyslány na území druhé strany, přičemž mohou požadovat součinnost místních zaměstnanců a musí být označeny podle národní legislativy své země; do spolupráce mohou být zahrnuti i externí experti. Dokument dále podrobně stanoví pravidla pro předávání a zpracování osobních údajů – data mohou být využita pouze k účelu, pro který byla předána, musí být přesná, mohou být opravena nebo vymazána a jejich subjekt má za určitých podmínek právo na informace či opravu. Zvláštní ochrana se vztahuje na citlivé údaje (např. o zdraví, biometrické údaje či politické názory) a obě strany musí přijmout technická a organizační opatření proti neoprávněnému přístupu. Další část upravuje zacházení s utajovanými informacemi, jejich klasifikaci, pravidla přístupu na principu „need‑to‑know“ a povinnost oznámit porušení ochrany informací; příloha stanovuje ekvivalenci stupňů utajení mezi českým a mongolským systémem. Dohoda také upravuje právní postavení vyslaných zaměstnanců na území druhé strany, včetně možnosti nosit uniformu a služební zbraně, jejich použití pouze v nutné obraně, používání služebních vozidel a letadel či osvobození od dopravních poplatků. Stanoví se rovněž pravidla odpovědnosti za škody, náhrady škod třetím osobám, rozdělení nákladů, ochrana vyslaných zaměstnanců a postup při řešení sporů mezi státy. Závěrečná ustanovení určují používání angličtiny při provádění dohody, možnost jejího pozastavení z bezpečnostních důvodů, postup vstupu v platnost a možnost jejího vypovězení, přičemž ochrana již předaných osobních a utajovaných informací pokračuje i po ukončení dohody.