Tisk 17 - Vl.n.z. o státním rozpočtu ČR na rok 2026

[1/26] Dokument představuje vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026, který stanovuje celkové příjmy ve výši 2,122 bilionů Kč a výdaje ve výši 2,408 bilionů Kč, což znamená schodek 286 miliard Kč. Schodek bude pokryt zvýšením státního dluhu. Zákon obsahuje podrobné finanční vztahy mezi státním rozpočtem a rozpočty krajů, obcí a hlavního města Prahy, stejně jako příspěvky na výkon státní správy. Dále upravuje finanční vztahy s Evropskou unií, včetně očekávaných příjmů a odvodů. Zákon také zmocňuje ministra financí k překročení některých rozpočtových ukazatelů v případě zvýšení příjmů. Účinnost zákona je stanovena na 1. ledna 2026.

[2/26] Tato část dokumentu se zaměřuje na rozpočtové ukazatele jednotlivých ministerstev a úřadů v České republice pro rok 2025. Obsahuje podrobné informace o příjmech a výdajích, včetně specifických položek, jako jsou platy zaměstnanců, povinné pojistné, dotace na výzkum, vývoj a inovace, a financování z rozpočtu Evropské unie. Důraz je kladen na podporu výzkumu, vzdělávání, kultury, zdravotnictví a obrany, stejně jako na přípravu na krizové situace. Dokument také zahrnuje výdaje na plnění úkolů specifických úřadů, jako je Ústavní soud, Český statistický úřad nebo Správa státních hmotných rezerv. Rozpočtové položky jsou rozděleny na institucionální a účelovou podporu, přičemž některé projekty jsou spolufinancovány z prostředků EU.

[3/26] Tato část dokumentu se zaměřuje na rozpočtové příspěvky a výdaje státní správy, včetně financování specifických agend, jako je digitální technická mapa, náhradní rodinná péče, veřejné opatrovnictví a činnosti ve vztahu k cizincům s dočasnou ochranou. Dokument stanovuje konkrétní částky příspěvků pro kraje, obce a hlavní město Prahu na základě počtu obyvatel, rozsahu působnosti a vykonaných úkonů. Zvláštní pozornost je věnována financování agend spojených s vydáváním občanských a řidičských průkazů, matričními úřady, živnostenskými úřady a zkušebními komisaři. Příspěvky jsou vypočítávány podle přesně definovaných vzorců a koeficientů, přičemž jsou zohledněny meziroční změny a specifické potřeby jednotlivých správních jednotek. Důraz je kladen na transparentní přerozdělení prostředků a zajištění financování výkonu státní správy v souladu s platnými zákony a předpisy.

[4/26] Dokument se zabývá návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026, který je v souladu s mezinárodními smlouvami, ústavním pořádkem ČR a právem Evropské unie. Rozpočet je navržen se schodkem 286 miliard Kč, zahrnuje příjmy a výdaje státního rozpočtu, včetně finančních vztahů k rozpočtu EU, krajům, obcím a hlavnímu městu Praze. Důraz je kladen na dodržení pravidel rozpočtové odpovědnosti, včetně omezení strukturálního deficitu a výdajových rámců. Dokument také reflektuje doporučení Evropské komise a zahrnuje opatření na podporu hospodářské, sociální a rozpočtové politiky. Zvláštní pozornost je věnována výdajům na obranu, obnovu infrastruktury a sociální dávky, včetně podpory pro osoby s dočasnou ochranou.

Makroekonomický rámec předpokládá mírný růst české ekonomiky, pokles inflace a stabilní nezaměstnanost. Fiskální politika je nastavena neutrálně, s důrazem na konsolidaci veřejných financí a zvýšení investic do dopravní infrastruktury a obrany. Dokument také zmiňuje rizika spojená s geopolitickým napětím, obchodními bariérami a cenovou stabilitou, která mohou ovlivnit ekonomický vývoj.

Ministerstvo financí uvádí, že při přípravě zákona nedošlo k lobbingu. Návrh zákona zahrnuje podrobné finanční vztahy mezi státním rozpočtem a dalšími subjekty, včetně Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a stanovuje pravidla pro převody prostředků do státních finančních aktiv.

[5/26] Dokument se zaměřuje na makroekonomický rámec, fiskální politiku a výdajový rámec státního rozpočtu České republiky na rok 2026. Hlavními prioritami jsou zvýšené výdaje na obranu, které dosáhnou 2,35 % HDP, investice do infrastruktury a podpora výzkumu, vývoje a inovací. Příjmy státního rozpočtu se meziročně zvýší o 36,6 mld. Kč, zatímco výdaje vzrostou o 81,6 mld. Kč, což povede k prohloubení deficitu na 286 mld. Kč. Významné změny zahrnují úpravy daňových sazeb, zvýšení sociálních odvodů a valorizaci důchodů. Dokument také obsahuje citlivostní analýzy, které modelují dopady pomalejšího ekonomického růstu v EU a zvýšení úrokových sazeb na českou ekonomiku a veřejné finance.

Výdajový rámec na rok 2026 byl schválen ve výši 2 458 mld. Kč, přičemž zahrnuje úpravy na základě makroekonomických predikcí a změn v příjmech z fondů EU. Významnou část výdajů tvoří mandatorní výdaje, včetně sociálních dávek, důchodů a podpor v nezaměstnanosti. Investice do obrany a dopravní infrastruktury jsou klíčové pro hospodářský růst a bezpečnost státu.

Citlivostní scénáře ukazují, že pomalejší růst ekonomiky EU by mohl snížit HDP ČR o 0,8 % a zvýšení úrokových sazeb by mělo negativní dopad na export, investice a spotřebu domácností. Oba scénáře by vedly ke zvýšení státního dluhu a ovlivnily saldo veřejných financí.

[6/26] Tato část dokumentu se zaměřuje na návrh státního rozpočtu České republiky na rok 2026, přičemž klíčovým bodem je nárůst celkových příjmů státního rozpočtu o 51 miliard Kč (2,6 %) oproti předchozímu roku, přičemž příjmy z EU klesají o 15 miliard Kč. Daňová kvóta se stabilizuje kolem 33 % HDP, přičemž legislativní změny, jako zvýšení sazeb daní a zavedení dorovnávacích daní, ovlivní daňové příjmy. Výdaje státního rozpočtu dosáhnou 2 408,7 miliard Kč, což představuje meziroční nárůst o 81,6 miliard Kč, přičemž největší podíl tvoří mandatorní výdaje (83,4 % celkových výdajů).

Významné změny zahrnují úpravy v rozpočtovém určení daní, které sníží podíl státního rozpočtu na sdílených daních, a zvýšení výdajů na obranu, bezpečnost a sociální politiku. Kapitálové výdaje vzrostou o 22,2 miliard Kč, přičemž největší investice směřují do energetiky, obrany a dopravy. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení se zvýší o 8,3 %, což přispěje k přebytku důchodového systému ve výši 24 miliard Kč.

Další klíčové oblasti zahrnují výdaje na vzdělávání, zdravotnictví a kulturu, přičemž se plánuje pokračování investic do výzkumu a vývoje. Dokument také zdůrazňuje stabilitu mandatorních výdajů a jejich významný podíl na celkovém rozpočtu, přičemž legislativní změny ovlivní strukturu a výši těchto výdajů.

[7/26] Dokument se zaměřuje na rozpočet České republiky na rok 2026, přičemž klíčové změny zahrnují přesun financování nepedagogické práce v regionálním školství na zřizovatele škol, což vede ke snížení počtu míst a výdajů na platy. Výdaje na obranu státu byly zvýšeny v souladu se zákonnou povinností rozpočtovat minimálně 2 % HDP na obranu. Sociální výdaje, včetně důchodového pojištění, nemocenského pojištění a podpory v nezaměstnanosti, zaznamenaly meziroční nárůst, přičemž důchody byly valorizovány. Nová dávka státní sociální pomoci slučuje několik stávajících dávek, což ovlivňuje strukturu sociálních výdajů. Výdaje na platy zaměstnanců státní správy se zvyšují, včetně plošné valorizace a stabilizačních příplatků pro příslušníky bezpečnostních sborů. Rozpočet také zahrnuje výdaje na spolufinancování projektů z prostředků EU/FM, což ovlivňuje počet míst a objem prostředků na platy.

[8/26] Tato část dokumentu se zaměřuje na návrh státního rozpočtu České republiky na rok 2026, přičemž podrobně rozebírá výdaje jednotlivých ministerstev a programů. Největší část rozpočtu je alokována na oblasti školství, obrany, dopravy a zemědělství. Významné investice směřují do modernizace armády, výstavby dopravní infrastruktury a podpory regionálního rozvoje, včetně programů spolufinancovaných z EU.

Dokument také popisuje systém programového financování prostřednictvím modulů EDS, RIS ZED a SMVS, které evidují investiční a neinvestiční výdaje. Celkové výdaje na financování programů dosahují 709,8 mld. Kč, přičemž největší část je určena na neinvestiční dotace a podporu regionálního školství. Výdaje na výzkum, vývoj a inovace se zvyšují o 8,1 % oproti roku 2025, přičemž podpora směřuje do výzkumných organizací a obranných projektů.

Další klíčové oblasti zahrnují neinvestiční transfery podnikatelským subjektům, zejména na obnovitelné zdroje energie a podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Výdaje na obranu státu jsou plánovány ve výši 2,35 % HDP, což zahrnuje modernizaci vojenské techniky a zvýšení počtu vojáků z povolání. Dokument také zmiňuje státní záruky a jejich využití v rámci mezinárodních finančních závazků a programů, jako je COVID III nebo podpora exportu prostřednictvím EGAP a ČEB.

[9/26] Dokument se zaměřuje na rozpočet České republiky na rok 2026, včetně plánovaných výdajů a příjmů v různých kapitolách. Klíčové oblasti zahrnují financování ekologických projektů, dopravní infrastruktury, zemědělství, školství a státního dluhu. Zvláštní pozornost je věnována výdajům na emisní povolenky, podporu ekologických opatření, a financování projektů z fondů EU. Rozpočet Ministerstva dopravy je snížen o 8 % oproti roku 2025, zatímco Ministerstvo zemědělství zaznamenává pokles o 6,9 %. Výdaje na školství jsou sníženy o 3,14 %, přičemž se plánuje změna financování škol a školských zařízení. Státní dluh má v roce 2026 dosáhnout 3,903 bilionu Kč, což představuje nárůst oproti roku 2025. Česká republika zůstává čistým příjemcem prostředků z rozpočtu EU, přičemž plánuje čerpat finance z programů jako Národní plán obnovy a finanční mechanismy EHP/Norsko a Švýcarsko-české spolupráce.

[10/26] Dokument se zaměřuje na analýzu daňových úlev v České republice za rok 2023, jejich strukturu a dopady na veřejné rozpočty. Hlavní část se věnuje osvobození od daně, slevám na dani a sníženým sazbám, přičemž největší podíl tvoří úlevy sociálního charakteru, jako je sleva na poplatníka nebo osvobození sociálních dávek. Zákon č. 349/2023 Sb. přináší od roku 2024 změny, například zrušení některých slev na dani (např. za umístění dítěte do předškolního zařízení) a zavedení nových daňově podporovaných produktů. Zákon č. 176/2025 Sb. od roku 2026 rozšiřuje možnost odpočtu úroků z úvěrů na bydlení. Celkový dopad legislativních změn povede ke snížení daňových úlev o 4,6 mld. Kč do roku 2026. Dokument také obsahuje podrobné tabulky příjmů a výdajů státního rozpočtu, včetně kapitálových a běžných výdajů.

[11/26] Dokument se zaměřuje na rozpočet České republiky pro rok 2026, včetně kapitálových a běžných výdajů, financování a investičních transferů. Obsahuje podrobné údaje o rozpočtových položkách, jako jsou výdaje na obranu, zdravotnictví, vzdělávání, dopravu, sociální služby a další oblasti. Zvláštní pozornost je věnována investičním transferům do podnikatelského sektoru, neziskových organizací, rozpočtů územní úrovně a zahraničí. Dokument také uvádí rozdíl mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu, který vykazuje deficit. Dále se zabývá financováním z tuzemských i zahraničních zdrojů a zahrnuje podrobnosti o jednotlivých kapitolách státní správy a jejich rozpočtech. Celkově je rozpočet navržen s mírným nárůstem oproti předchozímu roku, což odráží růstové potřeby v klíčových oblastech veřejné správy a služeb.

[12/26] Tento dokument se zaměřuje na rozpočet České republiky pro rok 2026, včetně podrobného rozpisu výdajů jednotlivých ministerstev, úřadů a programů. Obsahuje informace o kapitálových a běžných výdajích, financování z rozpočtu EU, a specifické programy jako NPO, Horizont Evropa nebo OP Zaměstnanost. Důraz je kladen na podporu výzkumu, inovací, ekologických projektů, sociálních výdajů a financování územních samospráv. Dokument také zahrnuje rezervy na krizové situace, mimořádné výdaje a podporu exportu. Zvláštní pozornost je věnována výdajům na platy zaměstnanců státní správy a příspěvkových organizací, včetně jejich počtu a rozdělení podle jednotlivých kapitol.

[13/26] Tato část dokumentu se zaměřuje na rozpočet státní správy pro rok 2026, včetně přidělených prostředků na platy, ostatní platby za provedenou práci a počty míst v organizačních složkách státu. Obsahuje podrobné údaje o rozpočtu jednotlivých ministerstev, úřadů a dalších státních institucí, včetně plánovaných výdajů na platy zaměstnanců a jejich rozdělení podle kategorií. Dokument také uvádí přehled příjmů státního rozpočtu podle kapitol a druhů, včetně daní, poplatků a dalších příjmů. Zvláštní pozornost je věnována výdajům na výzkum, vývoj a inovace, zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc. Dále jsou uvedeny státní záruky za úvěry a splátky úvěrů v roce 2026, včetně limitů záruk a jejich rozdělení mezi různé instituce.

[14/26] Dokument se zaměřuje na příjmy státního rozpočtu České republiky pro roky 2024, 2025 a 2026, rozdělené podle jednotlivých kapitol a druhového třídění. Obsahuje podrobné údaje o příjmech z daní, poplatků, pojistného, kapitálových příjmů a transferů, včetně příjmů sdílených s Evropskou unií. Zvláštní pozornost je věnována příjmům z daní z příjmů fyzických a právnických osob, dani z přidané hodnoty, a příjmům z provozu motorových vozidel. Dokument také zahrnuje příjmy z prodeje majetku, splátky půjčených prostředků a přijaté sankční platby. Důraz je kladen na rozdělení příjmů mezi jednotlivé státní instituce, jako jsou ministerstva, úřady a agentury, včetně specifických položek jako státní dluh a operace státních finančních aktiv.

[15/26] Tato část dokumentu se zaměřuje na příjmy a výdaje státního rozpočtu České republiky pro rok 2024 a 2026, rozdělené podle jednotlivých kapitol a druhového třídění. Obsahuje podrobné údaje o příjmech z daní, poplatků, pojistného, kapitálových příjmů a transferů, stejně jako o výdajích na platy, sociální dávky, investice a neinvestiční transfery. Dokument také uvádí rozpočtové položky pro jednotlivé státní instituce, jako jsou ministerstva, úřady a agentury, včetně jejich plánovaných výdajů na různé typy činností. Zvláštní pozornost je věnována výdajům na státní dluh, operace státních finančních aktiv a všeobecnou pokladní správu.

Důraz je kladen na transparentní rozdělení prostředků mezi jednotlivé kapitoly, včetně investičních a neinvestičních transferů, a na plánování dlouhodobých výdajů na hmotný a nehmotný majetek. Dokument také zahrnuje přehled o příjmech sdílených s Evropskou unií a dalších mezinárodních organizacích, což odráží zapojení České republiky do mezinárodních finančních mechanismů.

Celkově dokument poskytuje komplexní přehled o finančním hospodaření státu, včetně plánovaných příjmů a výdajů, a slouží jako základ pro rozpočtové rozhodování a kontrolu efektivity využití veřejných prostředků.

[16/26] Tato část dokumentu se zaměřuje na rozpočtové výdaje České republiky pro roky 2024, 2025 a 2026, rozdělené podle jednotlivých kapitol a typů výdajů. Obsahuje podrobné údaje o investičních a neinvestičních transferových prostředcích, včetně výdajů na platy, nákupy materiálu, energie a služeb. Dále se věnuje kapitálovým výdajům, jako jsou investice do dlouhodobého hmotného majetku, pozemků a věcných břemen. Dokument také zahrnuje přehled výdajů na státní dluh, operace státních finančních aktiv a všeobecnou pokladní správu.

Významná část je věnována transferům podnikatelům, neziskovým organizacím, rozpočtům územní a ústřední úrovně, příspěvkovým organizacím a fyzickým osobám. Zahrnuje také výdaje na mezinárodní organizace, členské příspěvky a transfery do zahraničí. Dokument poskytuje detailní přehled o rozdělení prostředků mezi jednotlivé státní instituce a jejich specifické potřeby.

Celkově dokument slouží jako podklad pro plánování a kontrolu státního rozpočtu, přičemž zdůrazňuje transparentnost a efektivní využití veřejných financí v různých oblastech státní správy a veřejného sektoru.

[17/26] Tento dokument se zaměřuje na rozpočet České republiky pro rok 2024, přičemž podrobně rozděluje výdaje podle jednotlivých kapitol a druhového třídění. Obsahuje přehled financování různých státních institucí, ministerstev a dalších orgánů, včetně výdajů na sociální dávky, zdravotnictví, vzdělávání, obranu a další oblasti. Dokument také zahrnuje plánované investice, neinvestiční transfery a výdaje na správu státního dluhu. Dále se věnuje výdajům na výzkum, vývoj a podporu podnikání, stejně jako na ochranu životního prostředí a infrastrukturu. Rozpočet je rozdělen na běžné a kapitálové výdaje, přičemž jsou uvedeny konkrétní částky pro jednotlivé sektory a projekty.

Zvláštní pozornost je věnována výdajům na dopravu, vzdělávání, zdravotnictví a sociální služby, které tvoří významnou část rozpočtu. Dokument také obsahuje přehled plánovaných výdajů na roky 2025 a 2026, což umožňuje dlouhodobější pohled na státní finance.

[18/26] Tento dokument se zaměřuje na rozdělení výdajů státního rozpočtu České republiky pro roky 2025 a 2026 podle jednotlivých kapitol a oblastí. Obsahuje podrobné finanční alokace pro různé ministerstva, úřady a oblasti, jako jsou obrana, zdravotnictví, školství, sociální zabezpečení a další. Zvláštní pozornost je věnována sociálním dávkám, podpoře zaměstnanosti, výzkumu a vývoji, a také výdajům na obranu a bezpečnost státu. Dokument rovněž zahrnuje výdaje na ochranu životního prostředí, bydlení, komunální služby a kulturní aktivity. Celkový rozpočet je rozdělen do detailních kategorií, které pokrývají široké spektrum veřejných služeb a státní správy.

Důraz je kladen na financování sociálních služeb, včetně dávek státní sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením a podpory v nezaměstnanosti. Významné prostředky jsou také alokovány na výzkum a vývoj v různých oblastech, včetně zdravotnictví, obrany a životního prostředí. Dokument rovněž zahrnuje výdaje na krizové řízení, ochranu životního prostředí a podporu kulturních a sportovních aktivit.

[19/26] Tato část dokumentu se zaměřuje na rozdělení výdajů státního rozpočtu České republiky pro roky 2024 a 2025 podle jednotlivých kapitol a oblastí. Obsahuje podrobné finanční alokace pro různé státní instituce, ministerstva a specifické oblasti, jako jsou obrana, vzdělávání, zdravotnictví, kultura, sociální zabezpečení a další. Dokument také zahrnuje výdaje na výzkum a vývoj v různých sektorech, včetně zdravotnictví, životního prostředí a bezpečnosti. Dále se věnuje financování politických stran, státní správy a samosprávy, stejně jako výdajům na krizové řízení a integrovaný záchranný systém. Významná část je věnována sociálním dávkám, podpoře zaměstnanosti a důchodovému pojištění.

Celkově dokument poskytuje přehled o plánovaných výdajích na klíčové oblasti státní správy a veřejných služeb, přičemž zdůrazňuje priority v oblasti bezpečnosti, sociální politiky a vzdělávání. Obsahuje také údaje o výdajích na výzkum a vývoj, což naznačuje důraz na inovace a dlouhodobý rozvoj.

[20/26] Tato část dokumentu se zaměřuje na rozdělení výdajů státního rozpočtu podle jednotlivých kapitol a programů na období 2026–2028. Obsahuje podrobný přehled financování jednotlivých ministerstev, úřadů a agentur, včetně konkrétních částek přidělených na různé programy a projekty. Zvláštní důraz je kladen na programové financování, dotační výdaje a správu majetku ve vlastnictví státu (SMVS).

Dokument také uvádí specifické programy, jako jsou podpora sociálních služeb, vzdělávání, zdravotnictví, obrany a ekologie. Obsahuje rovněž informace o financování projektů zaměřených na integraci cizinců, podporu kulturního dědictví a rozvoj infrastruktury. Celkově poskytuje přehled o plánovaných investicích a prioritách státního rozpočtu.

Důležitou součástí je také financování výzkumu, inovací a technologického rozvoje prostřednictvím grantových agentur a dalších institucí, což odráží snahu o podporu vědy a modernizace v různých oblastech.

[21/26] Dokument se zaměřuje na očekávaný vývoj státních finančních aktiv a pasiv, rozpočty územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí v letech 2025 a 2026. Popisuje změny v rozpočtovém určení daní, včetně zvýšení podílu obcí a krajů na sdílených daních, a přechod financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele škol. Dále se věnuje očekávanému růstu státního dluhu, zejména prostřednictvím emisí státních dluhopisů, a změnám v majetkových účastech státu u tuzemských i zahraničních společností. Rozpočty obcí a krajů jsou predikovány s přebytkem, přičemž obce i kraje budou čerpat transfery ze státního rozpočtu, které však budou ovlivněny úspornými opatřeními. Dokument také uvádí podrobnosti o příspěvcích na výkon státní správy pro obce a změnách v kapitálových výdajích obcí a krajů, které se zaměřují na infrastrukturu a veřejné služby.

Důraz je kladen na stabilitu příjmů obcí a krajů, jejich investiční potenciál a vliv legislativních změn na rozpočtové hospodaření. Zmiňuje se také o specifických případech pohledávek vůči zahraničí, například vůči Bělorusku a Indonésii, a jejich postupném vypořádání.

[22/26] Tato část dokumentu se zaměřuje na financování výkonu státní správy a rozpočtové vztahy mezi státem, obcemi a kraji v roce 2026. Popisuje mechanismy výpočtu příspěvků na výkon státní správy, které zohledňují počet obyvatel, správní obvody a specifické činnosti, jako je vydávání občanských průkazů nebo veřejné opatrovnictví. Zvláštní pozornost je věnována hlavnímu městu Praze, které vykonává jak obecní, tak krajskou správu, a jeho příspěvek je stanoven na základě pevné sazby a dalších parametrů.

Dokument také uvádí změny v rozpočtovém určení daní a přechod financování některých činností, jako je nepedagogická práce, z dotací na sdílené daně. Dále se věnuje dotacím z kapitoly Všeobecná pokladní správa, které zahrnují prostředky na volební výdaje, obnovu infrastruktury a další specifické programy. Zmiňuje také nové programy, například na protiradonová opatření, a změny v přidělování prostředků na úrovni krajů a obcí.

Celkově dokument zdůrazňuje snížení některých příspěvků a přerozdělení financí na základě aktuálních statistik a legislativních změn, přičemž klade důraz na transparentnost a efektivitu vynakládání veřejných prostředků.

[23/26] Dokument se zaměřuje na rozpočtové výdaje v klíčových oblastech pro rok 2026, včetně sociálního zabezpečení, vzdělávání a zdravotnictví. Sociální zabezpečení představuje největší výdajovou oblast, zejména kvůli důchodovému pojištění, které bylo navýšeno v reakci na inflaci a humanitární dávky pro ukrajinské uprchlíky. V oblasti vzdělávání je kladen důraz na zajištění kvalitního a dostupného vzdělávání na všech úrovních, přičemž významnou část výdajů spravují územní samosprávné celky. Zdravotnictví se stabilizovalo na vyšší úrovni výdajů po pandemii covid-19, s důrazem na prevenci a dlouhodobou péči. Nově zavedená „superdávka“ v sociální oblasti má zjednodušit administraci a lépe cílit podporu na domácnosti s nízkými příjmy. Výzkum a vývoj jsou podporovány v oblasti vzdělávání i sociálního zabezpečení, s cílem zvýšit konkurenceschopnost a kvalitu výzkumných institucí.

[24/26] Tato část dokumentu se zaměřuje na plánované výdaje státního rozpočtu pro rok 2026 v různých oblastech, včetně zdravotnictví, obrany, dopravy, průmyslu a bezpečnosti. Zdravotnictví klade důraz na preventivní péči, dlouhodobou péči a výzkum, přičemž cílem je zlepšit dostupnost služeb a efektivitu výdajů. Obrana zaznamenává výrazné navýšení rozpočtu v souvislosti se závazky vůči NATO a modernizací armády. Doprava se soustředí na rozvoj silniční a železniční infrastruktury, s cílem zvýšit bezpečnost a dostupnost. Průmysl se zaměřuje na energetiku, konkurenceschopnost a inovace, s důrazem na dekarbonizaci a podporu high-tech průmyslu. Bezpečnost a veřejný pořádek zahrnuje opatření na zvýšení připravenosti na krizové situace a modernizaci technického vybavení.

Dokument obsahuje také výkonové ukazatele, které sledují efektivitu a pokrok v jednotlivých oblastech, například míru využívání preventivní péče, modernizaci infrastruktury nebo zapojení koncových uživatelů do výzkumu. Výdaje jsou rozděleny podle jednotlivých kapitol a paragrafů, přičemž některé oblasti zaznamenávají výrazné změny v rozpočtu v důsledku vnějších událostí, jako je pandemie nebo energetická krize.

Celkově dokument poskytuje přehled o prioritách a cílech státního rozpočtu pro rok 2026, s důrazem na zlepšení veřejných služeb, modernizaci infrastruktury a podporu výzkumu a inovací v klíčových sektorech.

[25/26] Dokument se zaměřuje na návrh státního rozpočtu pro rok 2026, přičemž podrobně rozebírá výdaje v různých oblastech, jako je zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, právní ochrana, politika zaměstnanosti, kultura, místní rozvoj a životní prostředí. V oblasti zemědělství je kladen důraz na udržitelnost, podporu ekologického zemědělství a rozvoj konkurenceschopnosti, přičemž výdaje činí 55 mld. Kč. Vodní hospodářství se zaměřuje na zlepšení infrastruktury a prevenci povodní, s výdaji 2,2 mld. Kč. Právní ochrana zahrnuje soudnictví, vězeňství a státní zastupitelství, s cílem zvýšit efektivitu a spravedlnost, přičemž výdaje dosahují 40,5 mld. Kč.

Politika zaměstnanosti se soustředí na podporu nezaměstnaných, zaměstnávání osob se zdravotním postižením a aktivní politiku zaměstnanosti, s celkovými výdaji 30,5 mld. Kč. Kultura, sport a zájmová činnost mají za cíl posílit společenskou soudržnost a kvalitu života, přičemž výdaje činí 29,6 mld. Kč. Místní rozvoj se zaměřuje na dostupnost bydlení a regionální rozvoj, s výdaji 26,8 mld. Kč. Životní prostředí klade důraz na ochranu ovzduší, vody a adaptaci na změnu klimatu, s rozpočtem 21,3 mld. Kč, přičemž významná část prostředků je alokována prostřednictvím Státního fondu životního prostředí.

Dokument obsahuje také výkonové ukazatele, které sledují efektivitu a dopady jednotlivých opatření, například podíl obnovitelných zdrojů energie, kvalitu ovzduší, dostupnost bydlení nebo míru zaměstnanosti žen s malými dětmi. Změny v rozpočtu reflektují aktuální priority, jako je podpora ekologických iniciativ, zlepšení infrastruktury a sociální politiky, a zároveň reagují na legislativní úpravy a evropské závazky.

[26/26] Dokument se zaměřuje na státní rozpočet pro rok 2026, především na výdaje v oblasti životního prostředí, výzkumu, veřejných služeb a zvláštních kapitol. Klíčové cíle zahrnují ochranu vody, péči o přírodu, adaptaci na změnu klimatu, nakládání s odpady a podporu výzkumu. Výdaje na ochranu vody a krajiny jsou plánovány s důrazem na zlepšení kvality podzemních a povrchových vod, omezení eroze půdy a rozšíření chráněných území. V oblasti odpadového hospodářství je cílem zvýšit recyklaci a snížit skládkování komunálních odpadů. Rozpočet také zahrnuje podporu výzkumu a vývoje, přičemž největší část spravují Akademie věd ČR, Technologická agentura ČR a Grantová agentura ČR. Zvláštní kapitoly pokrývají výdaje na volby, politické strany a další specifické oblasti státní správy, přičemž je kladen důraz na efektivní správu veřejných financí a udržitelnost státního dluhu.

Významné změny zahrnují úpravy metodiky pro hodnocení eroze půdy, plánované rozšíření chráněných krajinných oblastí a postupné ukončení skládkování komunálního odpadu do roku 2035. V oblasti zahraničních vztahů je kladen důraz na ekonomickou diplomacii, rozvojovou spolupráci a efektivní správu vízové agendy. Výdaje na volby a politické strany jsou rozpočtovány s ohledem na plánované volby v roce 2026, včetně voleb do zastupitelstev a Parlamentu ČR.