Tisk 197 - Sml.ČR-Malta o zamezení dvojímu zdanění

[1/2] Tato část dokumentu obsahuje předkládací zprávu vlády a plné znění nové smlouvy mezi Českou republikou a Maltou o zamezení dvojímu zdanění, podepsané v Římě dne 24. září 2025, která má nahradit dosavadní smlouvu z roku 1996 účinnou od roku 1997. Předkladatel vysvětluje, že starší úprava již neodpovídá současným daňovým podmínkám, a nová smlouva proto přebírá aktuální mezinárodní standardy OECD, OSN a opatření proti snižování daňového základu, přesouvání zisků a zneužívání smluv včetně treaty-shoppingu; současně uvádí, že smlouva nemá přímý dopad na státní rozpočet, nevyžaduje změny českého právního řádu a je slučitelná s právem EU.

Smlouva vymezuje svůj osobní a věcný rozsah na rezidenty jednoho nebo obou států a na daně z příjmu a majetku, konkrétně v ČR na daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob a daň z nemovitých věcí, na Maltě na daň z příjmů, přičemž se vztahuje i na budoucí obdobné daně. Dále přesně definuje klíčové pojmy jako rezident, stálá provozovna, osoba, společnost, podnik, mezinárodní doprava a příslušný úřad; u dvojí rezidence fyzických osob stanoví rozhodovací kritéria podle stálého bytu, střediska životních zájmů, obvyklého pobytu a státní příslušnosti, u právnických osob podle místa hlavního vedení. Stálá provozovna zahrnuje mimo jiné místo vedení, kancelář, továrnu, důl, staveniště trvající déle než devět měsíců a poskytování služeb přesahující v souhrnu šest měsíců během dvanácti měsíců, zatímco pomocné a přípravné činnosti jsou z její definice vyloučeny.

Podrobná ustanovení smlouvy rozdělují právo na zdanění jednotlivých druhů příjmů a majetku mezi oba státy: příjmy z nemovitostí a jejich zcizení lze zdaňovat ve státě, kde se majetek nachází, zisky podniků se ve druhém státě zdaňují jen při existenci stálé provozovny a mezinárodní vodní a letecká doprava se zdaňuje pouze ve státě provozovatele. Dividendy mohou být zdaněny i ve státě zdroje, avšak u dividend z ČR na Maltu je horní limit 5 % hrubé částky, u maltaských dividend českému rezidentovi nesmí maltská daň přesáhnout daň splatnou ze zisků, z nichž jsou dividendy vypláceny; úroky se zdaňují pouze ve státě rezidence skutečného vlastníka a licenční poplatky mohou být ve státě zdroje zatíženy nejvýše 5 % hrubé částky. Smlouva samostatně řeší také zdanění mezd, tantiém, umělců a sportovců, penzí, veřejných funkcí, studentů, ostatních příjmů a majetku, včetně pravidla 183 dnů pro zaměstnání vykonávané v druhém státě.

Významnou část tvoří mechanismy proti daňovým únikům a pro ochranu poplatníků: článek o sdružených podnicích umožňuje úpravy zisků při neobvyklých vztazích mezi spojenými podniky, článek o zákazu diskriminace zakotvuje rovné daňové zacházení a článek o řešení případů dohodou umožňuje daňovému subjektu obrátit se do tří let na příslušný úřad. Smlouva rovněž upravuje výměnu informací pro správu a vymáhání daní všeho druhu, a to i bez „domácího zájmu“, přičemž odmítnutí nelze opřít jen o bankovní tajemství nebo držení informací finanční institucí. Zvlášť důležitý je článek o nároku na výhody, který dovoluje výhody smlouvy odepřít, pokud bylo jejich získání jedním z hlavních cílů určité transakce nebo uspořádání; závěrečná ustanovení pak stanoví vstup v platnost po vzájemném oznámení splnění vnitrostátních postupů, následné nahrazení smlouvy z roku 1996 a možnost výpovědi po pěti letech s nejméně šestiměsíční lhůtou.

[2/2] Tato část obsahuje závěrečná ustanovení nové smlouvy mezi Českou republikou a Maltou o zamezení dvojího zdanění a současně i plné anglické znění celé úmluvy. Smlouva vstupuje v platnost dnem doručení pozdějšího z diplomatických oznámení o splnění vnitrostátních podmínek a začne se používat od 1. ledna následujícího kalendářního roku; zvlášť se upravuje použití na srážkové daně a zvlášť na ostatní daně z příjmů a majetku v České republice i na Maltě. Současně se výslovně stanoví, že dosavadní smlouva z 21. června 1996 podepsaná v Crans Montaně pozbude platnosti a přestane se provádět dnem, kdy se začne používat nová smlouva.

Článek o ukončení platnosti stanoví, že smlouvu lze vypovědět diplomatickou cestou nejdříve po pěti letech od jejího vstupu v platnost, a to s nejméně šestiměsíční výpovědní lhůtou před koncem kalendářního roku. Účinky výpovědi nastanou opět od 1. ledna následujícího roku, samostatně pro daně vybírané srážkou a pro ostatní daně z příjmů a majetku. Anglické znění dále systematicky vymezuje osobní a věcnou působnost smlouvy, daňový domicil, stálou provozovnu, pravidla pro zdanění příjmů z nemovitostí, podnikových zisků, mezinárodní lodní a letecké dopravy, dividend, úroků, licenčních poplatků, kapitálových zisků, příjmů ze zaměstnání, tantiém, penzí, veřejné služby a studentů. Dále upravuje odstranění dvojího zdanění metodou zápočtu, zákaz diskriminace, postup vzájemné dohody mezi úřady, výměnu daňových informací včetně bankovních údajů, zachování daňových výsad diplomatů a také pravidlo proti zneužívání smluvních výhod, pokud bylo jejich získání jedním z hlavních účelů daného uspořádání či transakce.

V závěru je uvedeno, že smlouva byla podepsána v Římě dne 24. září 2025 ve dvou původních vyhotoveních v českém a anglickém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Prakticky je tato část klíčová pro určení okamžiku použitelnosti nové úpravy, zániku staré smlouvy z roku 1996, podmínek budoucí výpovědi a základních mechanismů mezinárodní daňové spolupráce mezi oběma státy.