Tisk 225 - Jednodušší, jasnější a lépe prosazovaný soubor pravidel EU

[1/4] Rozsah: strany 2–16.

Tato část dokumentu obsahuje návrh usnesení Poslanecké sněmovny a usnesení Výboru pro evropské záležitosti, které berou na vědomí sdělení Komise „Jednodušší, jasnější a lépe prosazovaný soubor pravidel EU“ a výslovně upozorňují na změnu praxe při vymáhání implementační povinnosti členských států, jež může pro Českou republiku znamenat vyšší finanční sankce a zásadní dopad na státní rozpočet; výbor současně ukládá informovat předsedy poslaneckých klubů a žádat o zařazení věci na schůzi Sněmovny podle § 109a odst. 3 jednacího řádu Poslanecké sněmovny (strana 2, strana 3).

Informační podklad vysvětluje, že sdělení Komise je nelegislativní dokument informační povahy, u něhož se neuplatní hodnocení subsidiarity, a že jeho cílem je modernizovat navrhování, provádění a prosazování práva EU prostřednictvím pěti tematických okruhů: jednoduchost již od návrhu, zlepšování rámce pro lepší regulaci, hloubková revize právních předpisů, řešení gold-platingu a lepší provádění a důsledné prosazování; dokument zároveň navazuje na předchozí unijní agendu better regulation a zavádí novou výroční zprávu o zjednodušení, provádění a prosazování (strana 2, strana 3, strana 4).

V části o obsahu a dopadech se popisuje, že Komise chce u nových návrhů prosazovat princip „jednoduchost již od návrhu“ a nově také „vymahatelnost již od návrhu“, tedy už při přípravě právních předpisů zvažovat určení donucovacích orgánů, harmonizaci sankcí, mechanismy předběžného oznamování, reálné transpoziční lhůty, preferenci komplexních nařízení a plné harmonizace či širší využití digitálních nástrojů, kodifikace a přepracovaných znění (strana 4, strana 5, strana 11).

Dokument dále rozebírá, že Komise chce zpřesnit posouzení dopadů, rozšířit roli Výboru pro kontrolu regulace, nastavit minimální požadavky pro naléhavé zrychlené postupy a prosadit společnou metodiku pro hodnocení významných změn návrhů ze strany Evropského parlamentu a Rady; současně předkládá Akční plán pro hloubkovou revizi právních předpisů ve 12 prioritních oblastech a zaměřuje se na omezení gold-platingu prostřednictvím pokynů, konzultací, dialogů o provádění, kontrol skutečného stavu a využití evropského semestru i databáze THEMIS (strana 5, strana 6, strana 7, strana 12).

Nejzásadnější praktickou novinkou je podle materiálu zpřísnění prosazování práva EU: Komise stanoví 11 prioritních oblastí prosazování na jednotném trhu, chce vydávat odůvodněná stanoviska do šesti měsíců v případech neúplné transpozice, výrazně omezit prodlužování lhůt, využívat umělou inteligenci při kontrole transpozičních opatření, snížit počet dlouhodobých řízení a navrhovat přísnější finanční sankce Soudnímu dvoru EU, přičemž důsledněji bude vyžadovat i oznamování vnitrostátních opatření k nařízením a dodržování preventivních oznamovacích mechanismů (strana 8, strana 9, strana 10, strana 14).

Stanovisko vlády ČR je v zásadě podpůrné vůči lepší regulaci, jednoduchosti již od návrhu, hloubkové revizi a omezení gold-platingu, avšak rezervované ke konceptu vymahatelnosti již od návrhu tam, kde by harmonizace sankcí a zjišťovací pravomoci Komise mohly zasahovat do pravomocí členských států; vláda trvá na respektu k subsidiaritě, proporcionalitě a dostatečnému prostoru pro národní implementační řešení (strana 11, strana 12, strana 13).

Za klíčové riziko pro Českou republiku materiál označuje zrychlené řízení o nesplnění povinnosti při opožděné transpozici směrnic, protože Komise má nově směřovat k žalobě k Soudnímu dvoru EU už do 12 měsíců od zahájení řízení a vždy navrhovat paušální částku a penále; minimální paušální částka pro ČR činí přibližně 1,6 mil. EUR a vláda odhaduje, že pokud by tato pravidla platila v letech 2021–2024, mohlo by Česko čelit asi 18 pokutám v souhrnné výši kolem 40 mil. EUR namísto jediné skutečně uložené pokuty 2,3 mil. EUR, což vysvětluje důraz Sněmovny i výboru na možné rozpočtové dopady (strana 2, strana 3, strana 11, strana 14, strana 15).

[2/4] Rozsah: strany 1–20.

Tato část sdělení Komise rozpracovává pět pilířů modernizace práva EU: „jednoduchost již od návrhu“, průběžné zlepšování rámce pro lepší regulaci, hloubkovou revizi právních předpisů, řešení gold-platingu a rychlejší, důslednější prosazování, přičemž zvláštní důraz klade na jednotný trh, právní jistotu a konkurenceschopnost EU (strana 1, strana 6, strana 14). V první části Komise vymezuje, že nové předpisy mají být srozumitelné už od počátku, mají jasně určovat cíle, adresáty povinností, vztah ke stávajícím právům a následky porušení, a proto prosazuje regulační disciplínu, preferenci komplexních nařízení a úplné harmonizace v otázkách jednotného trhu, širší používání kodifikace a přepracovaných znění, realističtější transpoziční a adaptační lhůty i využití digitálních nástrojů včetně EdiT a nového nástroje pro správu acquis; současně zavádí i koncept „vymahatelnosti již od návrhu“, tedy zvažování donucovacích orgánů, harmonizace sankcí, zjišťovacích pravomocí Komise a předběžného oznamování vnitrostátních návrhů už při přípravě aktů (strana 2, strana 3, strana 4, strana 5, strana 6). Druhá část mění přístup ke zlepšování právní úpravy tak, že rozšiřuje okruh iniciativ s posouzením dopadů, zavádí matici klíčových dopadů, posiluje kontrolní roli Výboru pro kontrolu regulace i u širšího spektra návrhů, stanoví minimální požadavky pro zrychlené a naléhavé postupy včetně povinnosti alespoň základního analytického podkladu a současně zjednodušuje konzultace tak, aby se omezila duplicita, zkrátila konzultační únava a zlepšila zpětná vazba respondentům (strana 7, strana 8, strana 9, strana 10). Třetí část zavádí Akční plán pro hloubkovou revizi právních předpisů a určuje dvanáct prioritních oblastí přezkumu pro roky 2026–2027, mezi nimi volný pohyb zboží a služeb, finanční služby, cla, daně, zdraví a bezpečnost potravin, zemědělství, dopravu, energetiku, klima, životní prostředí, digitální odvětví a bydlení s povolováním; cílem je odstranit zastaralá, překrývající se či nadbytečná pravidla, snížit administrativní zátěž a případně i stáhnout již neaktuální legislativní návrhy, přičemž tento proces má podporovat nová Platforma pro zjednodušení jako skupina odborníků na vysoké úrovni (strana 11, strana 12, Příloha I). Čtvrtá část se věnuje regulačnímu gold-platingu, který popisuje jako rozšiřování, zpřísňování nebo procesní přetěžování vnitrostátní transpozice nad rámec práva EU, což podle Komise deformuje jednotný trh, zvyšuje náklady podniků, omezuje inovace a může nepřiměřeně zasahovat do práv jednotlivců; Komise proto slibuje členským státům metodickou podporu, lepší identifikaci těchto případů přes konzultace, dialogy, kontroly skutečného stavu, databázi THEMIS, evropský semestr a pracovní skupinu pro prosazování jednotného trhu a zároveň chce riziko gold-platingu omezovat už při přípravě samotných unijních předpisů (strana 13, strana 14). Pátá část představuje zpřísnění prosazování práva EU: Komise určuje jedenáct prioritních oblastí prosazování na jednotném trhu, chce častěji a rychleji otevírat i uzavírat řízení o nesplnění povinnosti, zejména při opožděném nebo neúplném provedení směrnic, zpravidla vydávat odůvodněná stanoviska do šesti měsíců, méně vyhovovat žádostem států o prodloužení lhůt, snížit počet dlouhodobých případů, využívat umělou inteligenci ke kontrole souladu vnitrostátních opatření a navrhovat přísnější finanční sankce Soudnímu dvoru, přičemž nově posílí i monitoring provádění nařízení a důsledněji využije předběžné oznamovací mechanismy podle směrnice o transparentnosti jednotného trhu a směrnice o službách (strana 14, strana 15, strana 16, strana 17, strana 18, strana 19, strana 20). Navazující přílohy konkretizují jednak obsah hloubkové revize v jednotlivých sektorech – například evropský akt o výrobcích, revize bankovních a daňových pravidel, změny v bezpečnosti potravin, dopravě, energetice, klimatu, digitální regulaci či bydlení – a jednak prioritní oblasti prosazování na jednotném trhu, kde Komise jako první uvádí mimo jiné označování výrobků, oběhové hospodářství a odpady, odezvu strany poptávky po elektřině a vysílání pracovníků, což potvrzuje výrazný důraz dokumentu na podnikatelské prostředí, správní praxi a fungování jednotného trhu (Příloha I, Příloha II).

[3/4] Rozsah: strany 2–7.

Tato část rozvádí prioritní oblasti cíleného prosazování pravidel EU na jednotném trhu ve službách, dopravě, platební disciplíně, právu obchodních společností, bankovnictví a investicích, přičemž u každé oblasti popisuje problém nesprávného nebo neúplného uplatňování unijních pravidel a očekávané přínosy důslednějšího vymáhání (strana 2, strana 3, strana 4, strana 5, strana 6, strana 7).

U vysílání pracovníků text zdůrazňuje, že správné provádění pravidel chrání vyslané pracovníky, svobodu poskytování služeb i rovné podmínky mezi poskytovateli, přičemž správní požadavky členských států musí být odůvodněné a přiměřené; Komise již vede řízení o nesplnění povinnosti a chce dále prosazovat správné provedení směrnice o prosazování, včetně posílení pravomocí Evropského orgánu pro pracovní záležitosti a podpory elektronického ohlašování vyslání pracovníků přes systém IMI (strana 2, strana 3).

Ve stavebních a montážních službách spojených s ekologickou transformací dokument uvádí, že řada vnitrostátních certifikačních a povolovacích režimů není plně v souladu se směrnicí o službách, což tříští jednotný trh, omezuje přeshraniční poskytování služeb a zvyšuje náklady v situaci výrazného nedostatku pracovních sil; odstranění části překážek by podle textu zvýšilo hrubou přidanou hodnotu EU a zvlášť pomohlo malým a středním podnikům při vstupu na nové trhy (strana 3).

V dopravě se tato část zaměřuje na interoperabilitu železnic a multimodální informační služby: členské státy dosud plně neodstranily národní technické a bezpečnostní předpisy nahrazené evropskými normami a zároveň zaostávají v zavádění evropského systému řízení železničního provozu podle pravidel TEN-T, zatímco u multimodálních dat často nezajišťují dostupnost jízdních řádů a jízdného ve správném standardu přes vnitrostátní přístupové body; důslednější prosazování má přinést bezpečnější a levnější přeshraniční železniční dopravu, větší konkurenci a lepší digitální propojení druhů dopravy i regionů (strana 4).

Další část upozorňuje na opožděné platby v obchodních transakcích, zejména vůči orgánům veřejné moci, kde je směrnice nadále nesprávně uplatňována a zpoždění významně poškozuje likviditu, konkurenceschopnost a přežití podniků, zejména malých a středních; cílené prosazování má vytvořit spolehlivější platební prostředí na jednotném trhu (strana 4, strana 5).

V oblasti svobody usazování a volného pohybu kapitálu text popisuje nedostatky v provedení pravidel o digitalizaci práva obchodních společností a přeshraniční mobilitě společností, jakož i rozdílné a někdy nesprávné daňové zacházení s dividendami, fúzemi, rozděleními a akvizicemi; náprava má zjednodušit online zakládání společností, registraci poboček a přeshraniční restrukturalizace, snížit administrativní náklady a zvýšit právní jistotu i investice (strana 5, strana 6).

Závěr této části se věnuje konsolidaci bank a úsporám a investicím, kde Komise zdůrazňuje potřebu spravedlivého, transparentního a přiměřeného posuzování bankovních fúzí bez zbytečných překážek a současně upozorňuje na zpoždění některých států při provádění bankovních pravidel EU; u investic kritizuje vnitrostátní pobídky navázané na domácí trhy nebo produkty, které mohou vést k přeshraniční diskriminaci a omezovat volný pohyb kapitálu, zatímco jejich odstranění má posílit účast drobných investorů, likviditu kapitálových trhů a financování podniků v EU (strana 6, strana 7).

[4/4] Rozsah: strany 6–7.

Tato část uzavírá pasáž o investičních službách a upozorňuje, že rozdílné vnitrostátní podmínky mohou v konečném důsledku vést k přeshraniční diskriminaci, což neúměrně komplikuje poskytování investičních služeb i nabídku spořicích a investičních účtů na celoevropské úrovni (§ neuveden, strana 6). Text zároveň výslovně uvádí, že tyto překážky mohou omezovat investiční příležitosti pro občany a bránit volnému pohybu kapitálu, takže problém není jen administrativní, ale dopadá i na fungování jednotného trhu a přístup investorů k produktům v EU (§ neuveden, strana 6).

V poznámkách pod čarou je jako související legislativní rámec uvedena směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1619, která mění směrnici 2013/36/EU v oblasti pravomocí dohledu, sankcí, poboček ze třetích zemí a environmentálních, sociálních a správních rizik (strana 6). Současně je citováno doporučení Komise C/2025/6800 final o zlepšení dostupnosti spořicích a investičních účtů prostřednictvím zjednodušeného a výhodného daňového zacházení, což ukazuje na propojení prosazování pravidel s daňovými pobídkami pro investování (strana 6).

Oddíl „Očekávané přínosy cíleného prosazování“ zdůrazňuje, že investice na kapitálovém trhu mají vyšší potenciál překonat inflaci a nabídnout vyšší výnosy než jiné formy úspor, zejména bankovní vklady (strana 7). Odstranění překážek, které negativně dopadají na občany, má podle textu zvýšit účast drobných investorů na kapitálových trzích a tím podpořit širší zapojení veřejnosti do investování (strana 7). Vyšší účast drobných investorů má následně přispět k větší likviditě kapitálových trhů, které pak budou schopny lépe pokrývat finanční potřeby společností v Evropské unii (strana 7).