Tisk 282 - Písemná interpelace J. Patkové I. Červeného ve věci kritického nedostatku finančních prostředků na nezbytnou údržbu unikátních přírodních území

[1/11] Rozsah: § 112–§ 69; strany 1–22.

Poslankyně Jana Patková upozorňuje, že neotevření Programu obnovy přirozených funkcí krajiny pro rok 2026 kvůli nižším příjmům z emisních povolenek a omezenému rozpočtu ohrožuje pravidelnou péči o státní chráněná území, zejména přírodní památku Na Plachtě, kde bez pastvy, sečení, obnovy tůní a potlačování náletových dřevin hrozí zánik cenných biotopů i úbytek kriticky ohrožených korýšů a obojživelníků (strana 3). Interpelace zdůrazňuje význam práce ekologických spolků a dobrovolníků, odmítá přenášení odpovědnosti státu na samosprávy a žádá vysvětlení hospodárnosti pozastavení programu, určení zdrojů péče pro rok 2026, termín nového systému financování a přehled podpořených projektů za roky 2024–2025 (strana 4). Ministerstvo uznává riziko přerušení péče, avšak vysvětluje, že opatření byla v letech 2022–2025 převážně hrazena z časově omezeného Národního plánu obnovy, zatímco navazující Program obnovy přírody nebylo pro rok 2026 možné finančně zajistit; o stabilním financování se má jednat při přípravě rozpočtu na rok 2027 (strany 5–6). Podle ministerstva přísluší péče o přírodní rezervace a památky krajům, případně vlastníkům na základě veřejnoprávních dohod, přičemž mohou být poskytovány příspěvky podle zákona o ochraně přírody; na Plachtě AOPK zajišťuje pastvu asi na 10 hektarech a havarijní kácení, jedná se s Hradcem Králové a o podporu sečí a odstranění náletů bylo požádáno z Operačního programu Životní prostředí, část opatření však zůstává v roce 2026 nezajištěna (§ 68, § 69, strana 6). Resort popírá, že by chtěl systematicky převádět financování státních pozemků na obce, kraje, dárce či veřejné sbírky, a jako možné zdroje uvádí vlastní rozpočty státních organizací, Operační program Životní prostředí, Národní program Životní prostředí a národní krajinotvorné programy (strana 7). Ministerstvo dále upřesňuje, že původní státní POPFK skončil v roce 2023 a byl nahrazen evropsky financovaným NPO POPFK; přílohy proto zachycují projekty, jejichž první právní akt byl vydán v letech 2024–2025, včetně výsadeb dřevin, obnovy tůní a rybníků, pastvy, sečení, odstraňování náletů, ochrany ohrožených druhů a dalších opatření na podporu biodiverzity a zadržování vody v krajině (strany 8–22).

[2/11] Rozsah: strany 22–35.

Příloha pokračuje podrobným seznamem podpořených operací s identifikátorem, datem právního aktu, výší veřejného financování, příjemcem, lokalitou a účelem; mezi příjemci jsou zejména obce, spolky ochrany přírody, soukromé osoby, Lesy České republiky, vysoká škola a další veřejné či podnikatelské subjekty (strany 22–35). Významnou skupinu tvoří výsadby a následná péče o aleje, stromořadí, remízy, biokoridory a další krajinnou zeleň, stejně jako odborné ošetřování významných a památných stromů, přičemž cílem je zvyšování ekologické stability, ochrana starých ovocných odrůd, omezení eroze, zadržování vody a zajištění provozní bezpečnosti (strany 22–35). Další projekty vytvářejí nebo obnovují tůně, mokřady, rašeliniště a malé vodní nádrže, případně hradí meliorace, aby zpomalily odtok, zlepšily vodní režim a mikroklima lesů a poskytly stanoviště obojživelníkům, vodnímu hmyzu a mokřadním rostlinám (strany 22–34). Rozsáhle jsou zastoupena managementová opatření v chráněných a biologicky cenných lokalitách, zejména ruční i mechanické sečení, pastva, odstraňování náletových dřevin a invazních či expanzivních druhů, která podporují například kosatec sibiřský, prstnatec májový, kruštík bahenní, ostřici šlahounovitou, hnědásky a další ohrožené druhy (strany 23–35). Zvláštní pozornost je věnována ochraně obojživelníků před silniční mortalitou pomocí dočasných bariér, záchytných nádob a transferů, například v Talichově údolí, u Lužice, Litvínova, Přestanova, Horeckého rybníka a Jevíčka; v Talichově údolí bylo v roce 2016 nalezeno 603 usmrcených ropuch a navržena zábrana dlouhá 245 metrů se 13 nádobami (strany 23, 25–26, 29). Projekty lesní adaptace na změnu klimatu počítají také s obnovou původní druhové skladby, například výsadbou 1 955 sazenic na úseku Ostrák, 3 520 sazenic na Brníku, 4 300 sazenic na Trubě a 4 830 sazenic na Vlkánčicích (strany 26, 28). Veřejná podpora se u většiny uvedených menších opatření pohybuje do 250 000 Kč, výjimkou je například oprava vodní nádrže Kukačka za 1 018 252 Kč; právní akty byly vydávány převážně v roce 2024, u některých výsadeb také v lednu 2025 (strany 22–35).

[3/11] Rozsah: strany 36–49.

Příloha pokračuje seznamem veřejně financovaných projektů, u nichž uvádí identifikátor operace, datum právního aktu, částku, příjemce, lokalitu a účel; příjemci jsou zejména obce, ochranářské spolky, Lesy České republiky, Vojenské lesy a statky, podnikatelé a soukromé osoby a podpora se zpravidla pohybuje v řádu desítek až 250 000 Kč (strany 36–49).

Významnou skupinu představují výsadby a následná péče o aleje, ovocná stromořadí, remízky a další krajinnou zeleň, které mají členit rozsáhlé zemědělské bloky, omezovat vodní a větrnou erozi, zadržovat vodu, poskytovat potravu a úkryt živočichům a zachovávat staré krajové odrůdy ovocných stromů; příklady zahrnují 67 stromů ve Vejprnicích, 21 stromů v Ratajích, 98 stromů a keřů u Veselice a výsadby ve Svinově, Klimkovicích či Staré Bělé (strany 36–41).

Další projekty financují vznik a obnovu lesních i mokřadních tůní, pramenných sítí a drobných retenčních opatření, často s hloubkou nejvýše 1,5 metru, aby zpomalily odtok, zlepšily vodní režim a mikroklima a vytvořily rozmnožiště obojživelníků a stanoviště vodních organismů; patří sem například čtyři tůně v Jablonném v Podještědí, tůně ve Všehrdech, Komorsku, Doupově, Lukovečku a soustava opatření v masivu Čeřínku (strany 38–47).

Rozsáhlá část podpory směřuje na sečení, pastvu, odstraňování náletových a invazních dřevin a obnovu suchých, horských, mokřadních i orchidejových luk, čímž mají být chráněny například hvozdík pyšný, upolín nejvyšší, jalovec obecný, hořec hořepník, modrásci, sysel obecný, zvonečník hlavatý a další zvláště chráněné či ohrožené druhy; na přírodní památce Na Plachtě je podpořena dlouhodobě prováděná pastva koní a buvolů (strany 36–48).

Samostatnou skupinu tvoří arboristické zásahy na památných a významných lípách, dubech, jasanech, jilmech a alejích, zahrnující zdravotní a stabilizační řezy, redukce korun, kontrolu či instalaci vazeb a opravy zastřešení dutin, jejichž cílem je prodloužení životnosti stromů a bezpečnost osob i silničního provozu (strany 39–49).

Ochrana živočichů zahrnuje také dočasné bariéry a záchranné transfery obojživelníků u silnic mezi Starými Nechanicemi a Kobylicemi, na trase Červený Kostelec–Náchod, v Blatně, Rohozci, na Benešovsku a v Nových Dvorech, stejně jako obnovu biotopů pro perlorodku říční, jasoně červenookého a repatriaci kriticky ohroženého hnědáska osikového (strany 43–48).

[4/11] Rozsah: strany 50–61.

Příloha pokračuje seznamem podpořených projektů s údaji o identifikátoru operace, datu právního aktu, výši veřejného financování, příjemci, lokalitě a účelu; příjemci jsou zejména obce, Lesy České republiky, Vojenské lesy a statky, ochranářské spolky, zemědělské a lesnické subjekty i soukromé osoby a právní akty pocházejí převážně z roku 2024, ojediněle z roku 2025 (strany 50–61).

Významná část podpory směřuje na výsadbu alejí, stromořadí, sadů, remízů a další krajinné zeleně i na následnou péči o dřeviny; opatření mají rozčleňovat velké zemědělské plochy, omezovat erozi, zvyšovat vsakování a zadržování vody, podporovat biodiverzitu a vytvářet úkryty či potravní nabídku pro ptáky, hmyz, plazy a drobnou zvěř (strany 50–59). Velký počet projektů se týká tvorby, obnovy nebo revitalizace lesních a mokřadních tůní a malých vodních nádrží, zpravidla kvůli zpomalení odtoku, zlepšení mikroklimatu a vodního režimu a vytvoření biotopů pro obojživelníky a další organismy vázané na vodu; mezi rozsáhlejší akce patří rekonstrukce retenční nádrže Dětkovice za 1 288 375 Kč a rybníka v Zápřičnici za 2 152 490,52 Kč (strany 50–60).

Management chráněných a biologicky cenných lokalit zahrnuje pastvu, mozaikovou či ruční seč, odstraňování náletových dřevin a potlačování invazních a expanzivních rostlin, aby byly zachovány stepní, luční, mokřadní a raně sukcesní biotopy i populace například tořiče včelonosného, hořečku Sturmova, koniklece velkokvětého, lýkovce vonného, pelyňku pančičova, okáče jílkového a mandloně nízké (strany 50–61). Samostatně jsou financována arboristická ošetření památných a významných dubů, lip, javorů, vrb a celých alejí, stejně jako cílená opatření pro živočichy, například plovoucí hnízdní ostrov pro vodní ptáky, budky pro dudka chocholatého, líhniště plazů a obnova biotopů obojživelníků či ohrožených brouků v hlavatých vrbách (strany 50–59).

Lesnické projekty podporují pestřejší a klimaticky odolnější druhovou skladbu, ochranu sazenic před zvěří a vnášení původních dřevin; projekty České zemědělské univerzity počítají mimo jiné s výsadbou 430 sazenic v oboře Aldašín, 3 175 sazenic na Brníku, 3 825 sazenic v Radlicích a 3 705 sazenic ve Vlkančicích s cílem zvýšit stabilitu, genetickou variabilitu, ochlazování krajiny a retenční funkci lesů (strany 60–61).

[5/11] Rozsah: strany 62–74.

Příloha pokračuje seznamem veřejně financovaných projektů s identifikátorem operace, datem právního aktu, částkou, příjemcem, lokalitou a účelem; právní akty pocházejí převážně z období od října 2024 do března 2025 a podpora jednotlivých akcí zpravidla nepřesahuje 250 000 Kč (strany 62–74). Významnou skupinu tvoří obnova a změna druhové, věkové a prostorové skladby lesů, zejména zalesňování kalamitních holin, podsadby melioračních a zpevňujících dřevin, prořezávky, oplocenky a ochrana přirozeného zmlazení před zvěří; zvlášť rozsáhlý soubor těchto projektů je uveden pro lesy města Černovice a okolní lokality Padělky, Chválkov, Svidník, Střítež či Bezemská (strany 62, 66–70). Četné projekty obnovují nebo zakládají tůně, mokřady a pramenné sítě, ruší nevhodné meliorační odvodnění a zpomalují povrchový odtok, aby zlepšily vodní režim, mikroklima a retenci vody a vytvořily rozmnožiště obojživelníků, vodního hmyzu a další mokřadní bioty; příklady zahrnují šest tůní v Rozsochatci, sedm tůní u Slubice a soubory mělkých tůní na Jihlavsku a Žďársku (strany 62–64, 66, 68–74). Management biologicky cenných lokalit zahrnuje mozaikovou i strojní seč, pastvu ovcí, koz, koní či poníků, odstranění náletových dřevin, výhrab stařiny a likvidaci invazních nebo expanzivních rostlin, čímž se chrání stepní, luční, rašelinné, mokřadní a světlé lesní biotopy i populace orchidejí, modrásků, hnědásků, sysla obecného, jasoně červenookého a dalších ohrožených druhů (strany 62–74). Ochrana živočichů zahrnuje rovněž dočasné migrační bariéry a záchranné transfery obojživelníků u Šumavských Hoštic, Jevíčka, Lužice, Litvínova, Přestanova, Oseka a Mstišova, kde jarní tah přes komunikace způsobuje masový úhyn, a také cílenou údržbu biotopů pro šest druhů žab v písníku Smetana (strany 63, 65, 68, 72–73). Další podpora směřuje na výsadbu alejí, stromořadí, remízů a ovocných dřevin s protierozní, retenční, krajinotvornou a potravní funkcí a na arboristické ošetření památných či významných lip, dubů, vrb a celých stromořadí, jehož cílem je stabilizace stromů, prodloužení jejich životnosti, zachování biotopových funkcí a provozní bezpečnost (strany 63–74).

[6/11] Rozsah: strany 75–87.

Příloha pokračuje seznamem veřejně financovaných projektů s identifikátorem operace, datem právního aktu, částkou, příjemcem, lokalitou a účelem; právní akty pocházejí převážně z března a dubna 2025, některé z ledna, února či srpna 2025, a jednotlivé podpory dosahují zpravidla nejvýše 250 000 Kč (strany 75–87). Výrazná část projektů zakládá, obnovuje nebo odbahňuje tůně, mokřady a prameniště za účelem zadržení vody, zpomalení odtoku, zlepšení mikroklimatu a vodního režimu a vytvoření biotopů pro obojživelníky, vodní hmyz a mokřadní rostliny; patří sem například pět tůní v Jindřichově, osm tůní v povodí Šišemky a opakovaná obnova zarůstajících tůní v lokalitě Placy na Příbramsku (strany 75, 77–85). Péče o biologicky cenné louky, stepi, lesostepi, rašeliniště a sady zahrnuje ruční či mozaikovou seč, pastvu ovcí, koz, skotu, koní a poníků, výřezy náletových dřevin, výhrab stařiny a potlačování invazních nebo expanzivních rostlin, čímž se podporují mimo jiné hořec hořepník, modrásci, vstavačovité rostliny, pryšec kosmatý a druhy suchých i mokřadních trávníků (strany 75–87). Samostatnou skupinu tvoří dočasné migrační bariéry, odchyt a záchranné transfery obojživelníků na komunikacích u Horeckého rybníka, Vinného, Milešova, Třebušína, Blatna, Habřiny, Červeného Kostelce, Starých Nechanic, Volfartic, Martiněvsi, Přerova a dalších míst, kde při jarním tahu dochází k masovému úhynu; v Přerově se předpokládá ochrana přibližně 100 až 4 000 jedinců ročně (strany 75, 77–78, 83–86). Četné výsadby alejí, stromořadí, sadů, remízů a keřových pásů mají rozčlenit intenzivně využívanou zemědělskou krajinu, omezovat vodní a větrnou erozi, zadržovat srážkovou vodu a poskytovat potravu a úkryt živočichům; lesnická opatření současně zahrnují oplocenky proti škodám zvěří a změnu druhové a prostorové skladby porostů (strany 75–87). Další podpora směřuje na arboristické ošetření památných a významných dubů, lip, jasanů, javorů a celých alejí prostřednictvím zdravotních a redukčních řezů či bezpečnostních vazeb, aby se zvýšila stabilita, provozní bezpečnost a životnost stromů a zachovaly jejich biotopové a krajinářské funkce (strany 75–86).

[7/11] Rozsah: strany 88–99.

Příloha pokračuje seznamem veřejně financovaných projektů s identifikátorem operace, datem právního aktu, částkou, příjemcem, lokalitou a účelem; akty pocházejí převážně z dubna a května 2025, ojediněle až ze září 2025, a podpora jednotlivých akcí zpravidla nepřesahuje 250 000 Kč (strany 88–99).

Významná skupina projektů se zaměřuje na výstavbu, obnovu a odbahnění tůní, mokřadů a lesních vodních nádrží, které mají zadržovat vodu, upravovat odtokové poměry a mikroklima a vytvářet biotopy pro obojživelníky, vodní hmyz, mokřadní rostliny a další organismy; patří sem například tůně U kapradiny, Plaňava, Žebráček, Houserovka, Folmava či obnova nádrže v Petrově u Prahy (strany 88, 91–95, 97–99). Péče o cenné louky, rašeliniště, stepi, lesostepi, sady a mokřady zahrnuje ruční, mozaikovou i strojní seč, pastvu ovcí, koz, skotu a buvolů, výřez náletových dřevin, narušování drnu a odvoz biomasy, přičemž podporuje například rosnatku okrouhlolistou, koniklec jarní, tořič včelonosný, hořce, orchideje, modrásky a jasoně červenookého (strany 88–99).

Četné výsadby alejí, stromořadí, sadů, remízů a keřových pásů mají rozčlenit rozsáhlé zemědělské plochy, omezovat erozi, zpomalovat povrchový odtok, zlepšovat zasakování vody a mikroklima a vytvářet potravní, úkrytové a migrační podmínky pro ptáky, hmyz a drobnou zvěř (strany 88–99). Arboristická opatření zahrnují zdravotní a redukční řezy, stabilizaci korun a instalaci bezpečnostních vazeb u památných či významných lip, dubů, javorů, jírovců, vrb a celých alejí, aby se prodloužila jejich životnost, zachovaly mikrohabitaty a současně zajistila provozní bezpečnost (strany 88–99).

Samostatně jsou podporovány dočasné migrační bariéry a transfery obojživelníků, například v Talichově údolí, Dubně, Vestci, Rohozci a u Jíloveckého mokřadu, stejně jako instalace hnízdní podložky pro čápa bílého a obnova potravních stanovišť pro luční bahňáky (strany 90, 92, 98–99). Další projekty potlačují invazní netýkavku žláznatou, lupinu mnoholistou a nutrii, chrání lesní kultury oplocenkami před zvěří a podporují druhově pestřejší a odolnější lesní porosty výsadbou, prořezávkami a vnášením listnatých dřevin a jedle (strany 88, 94–96).

[8/11] Rozsah: § 30; strany 100–112.

Příloha pokračuje seznamem veřejně financovaných operací s uvedením identifikátoru, data právního aktu, částky, příjemce, lokality a účelu; u realizačních projektů z května až října 2025 podpora zpravidla nepřesahuje 250 000 Kč, zatímco navazující vodohospodářské studie z roku 2024 dosahují až 3 800 755,20 Kč (strany 100–112).

Rozsáhlá skupina opatření zakládá soustavy bezodtokových a periodicky zamokřených tůní, obnovuje mokřady nebo zpomaluje odtok přehrážkami, aby zvýšila retenční schopnost lesní i zemědělské krajiny, zmírnila sucho, zlepšila mikroklima a vytvořila biotopy pro obojživelníky, vodní rostliny, hmyz, měkkýše a ptáky; příklady zahrnují tůně v Hrádku, Chotěboři, Jistebníku, Janovské dolině a Rožmitále pod Třemšínem (strany 100–107). Péče o cenné louky, stepi, sady, světlé lesy a mokřady zahrnuje ruční či mozaikovou seč, pastvu skotu, koní, koz a ovcí, výřezy náletových dřevin a potlačování invazních druhů, přičemž chrání například orchideje, kosatec sibiřský, mandloň nízkou, okáče jílkového, obojživelníky a další zvláště chráněné organismy (strany 101–109). Další projekty podporují výsadbu alejí, stromořadí, remízů, ovocných sadů a krajinné zeleně, obnovu kalamitních holin a druhově pestřejších lesů pomocí melioračních a zpevňujících dřevin, oplocenek, podsadeb a strukturních probírek i odborné ošetření památných a významných stromů za účelem zvýšení jejich vitality a provozní bezpečnosti (strany 100–109).

Od strany 109 jsou evidovány především komplexní vodohospodářské a územní studie zaměřené na celoplošnou zádrž vody, prevenci záplav a eroze, revitalizaci toků a niv, adaptaci krajiny na změnu klimatu a přípravu konkrétních přírodě blízkých opatření po projednání s vlastníky a dotčenými orgány; zvláštní pozornost je věnována také ochraně kriticky ohrožené perlorodky říční v povodí Horní Malše (strany 109–112). Územní studie povodí Chuchly a Zlatého potoka jsou výslovně vymezeny jako územní studie podle § 30 tehdejšího stavebního zákona, zatímco další studie řeší například povodí Sudoměřské rybniční soustavy, Bojovského potoka, Bobrůvky, Červeného potoka nebo systémy odvodňovacích zařízení a mají sloužit jako podklad pro projektovou dokumentaci a následnou realizaci opatření (§ 30, strany 109–112).

[9/11] Rozsah: § 42; strany 113–131.

Příloha eviduje veřejně financované vodohospodářské studie a pasportizace toků z roku 2024, které mapují hydromorfologický stav, odtokové poměry a objekty na tocích a připravují návrhy pro revitalizaci, lepší zadržování vody, obnovu přirozených funkcí krajiny a aktualizaci plánů povodí; příjemci jsou zejména státní podniky Povodí a Lesy České republiky a podpora dosahuje přibližně 68 tisíc až 1,42 milionu Kč (strany 113–114). Na tyto studie navazují obecní a lesnické realizace z roku 2025, zejména tůně, mokřady, travnaté a protierozní průlehy, hrázky, příkopy, podpora přirozeného rozlivu, protipovodňová opatření, větrolamy, remízky a liniové výsadby, které mají omezovat erozi a povrchový odtok, zvyšovat retenci a biodiverzitu a adaptovat zemědělskou krajinu na změnu klimatu; jednotlivé podpory zde zpravidla nepřesahují 250 000 Kč (strany 114–115).

Pro správy národních parků Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko jsou financovány průzkumy a monitoring biotopů, živočichů, návštěvnosti a vodního režimu, péče o louky a dřeviny, likvidace invazních druhů, revitalizace vodních ploch, ochrana genofondu jedle, opatření související s výskytem vlka a eliminace negativních dopadů dopravy; částky se pohybují od desítek tisíc po více než 15 milionů Kč (strany 116–117). Agentura ochrany přírody a krajiny podporuje napříč chráněnými územími zejména seč, extenzivní pastvu, výřezy náletových a invazních dřevin, obnovu tůní a rašelinišť, výsadby a ochranu lesních i ovocných dřevin, arboristická ošetření, péči o mokřady a rákosiny a tvorbu či obnovu pastevních areálů (strany 117–131).

Druhově zaměřené projekty zahrnují záchranné programy, monitoring nebo úpravu biotopů pro sysla obecného, sýčka obecného, vlka, rysa, perlorodku říční, užovku stromovou, mihuli ukrajinskou, krasce dubového, jasoně, modrásky, obojživelníky a řadu ohrožených rostlin; zvláštní opatření tvoří mobilní migrační zábrany a transfery obojživelníků přes komunikace (strany 116–130). Vedle přímé péče o přírodu jsou hrazeny komplexní vodohospodářské studie, infiltrační a retenční zásahy, opravy rybníků a návštěvnická infrastruktura, včetně informačního střediska CHKO Jizerské hory za 33,41 milionu Kč a obnovy vodního režimu v CHKO Český ráj za 36,57 milionu Kč; projekty zahrnují také zákonné označování zvláště chráněných území (§ 42 odst. 4 a 5, strany 116–131).

[10/11] Rozsah: § 68; strany 132–138.

Příloha pokračuje přehledem operací Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, u nichž byly právní akty vydávány převážně od května do srpna 2025 a veřejné financování jednotlivých souborů opatření sahá od 18 570 Kč za geodetické práce v Jistebnických mokřadech až po 12 453 527,50 Kč za opatření realizovaná na základě dohod podle § 68 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. (strany 132–138, § 68 odst. 2).

Významnou skupinu tvoří ruční, mozaikové a mechanizované sečení, pastva skotu, koní, ovcí a koz, odstraňování náletových dřevin a péče o mokřadní, rašelinné, slatinné, stepní a druhově bohaté louky například v CHKO Soutok, Beskydy, Český les, Broumovsko, Pálava a Litovelské Pomoraví (strany 132–138). Vodohospodářská opatření zahrnují obnovu a tvorbu tůní, revitalizaci mokřadů a vodních toků, opravy rybničních výpustí a hrází, měrný bod na toku Strhanec i hydrotechnické posouzení řek Bělá a Vidnávka jako přípravu obnovy toků v Jesenické oblasti (strany 132–138).

Druhová ochrana a výzkum se zaměřují například na sysla obecného, užovku stromovou, krasce dubového, okáče skalního, jasoně dymnivkového, hořeček časný český, prstnatec májový, pastarček dlouholistý moravský, křečka polního, pestřenky, motýly, vzácné střevlíky a ryby, přičemž jsou financovány záchranné programy, úpravy biotopů, mapování populací i studie reprodukce bolena dravého (strany 132–137). Lesní a krajinářská opatření podporují podsadby a ochranu buku, jeřábu, jasanu, jedle, tisu a dubu, výsadbu ovocných alejí a solitérních stromů, obnovu přirozené druhové skladby lesů a současně likvidaci invazních či nepůvodních druhů, zejména lupiny, netýkavky, pajasanu, akátu a kosodřeviny (strany 132–138).

Další projekty opravují uzávěry, šachtice a žebříky v jeskyních Moravského krasu, obnovují naučné stezky, informační panely, pozorovatelny, značení chráněných území a návštěvnickou infrastrukturu a připravují pravidla trampingu v přírodní rezervaci Kokořínský důl (strany 132–137). Součástí financování jsou rovněž projektové a odborné podklady, například revitalizace Robečského potoka, geologická a hydrogeologická studie Císařské jeskyně, vodohospodářské rozbory pro plán péče CHKO Soutok a podpora Domu přírody Moravského krasu částkou 3 389 413 Kč (strany 135–138).

[11/11] Rozsah: neuveden.

Výňatek nejprve zachycuje operaci Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky za 7 999 010,03 Kč, schválenou 15. července 2025, která se vztahuje k řadě chráněných území včetně CHKO Soutok a Moravský kras, Lednických a Hrdibořických rybníků, Pouzdřanské stepi a lokality Horní Vsacko; konkrétní název a účel této operace však v úryvku chybí. Projekt 115V342003878 financuje částkou 381 150 Kč projektovou dokumentaci a autorský dozor pro revitalizaci Robečského potoka mezi Máchovým jezerem a Novozámeckým rybníkem, přičemž právní akt je datován 25. července 2025. Revitalizace Robečského potoka se týká NPP Jestřebské slatiny, CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, ptačí oblasti Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady a evropsky významné lokality Jestřebsko – Dokesko. Projekt 115V342003879 zajišťuje opravu výpusti rybníka Žemlička v katastrálním území Hluboká u Borovan a v přírodní památce Žemlička, s financováním 2 632 368,31 Kč a datem právního aktu 25. srpna 2025. Projekt 115V342003880 podporuje Dům přírody Moravského krasu v CHKO Moravský kras částkou 3 389 413 Kč, přičemž právní akt byl vydán 14. července 2025. Příjemcem financování všech výslovně uvedených operací je Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.