Tisk 331 - Doh.o strategic. partnerství mezi EU a Spoj. státy mexickými

[1/26] Rozsah: Část I–Část III; Článek 1–Článek 1.7; strany 1–86.

Vládní návrh žádá Poslaneckou sněmovnu o souhlas s ratifikací Dohody o strategickém partnerství mezi EU a jejími členskými státy a Mexikem, podepsané v Mexico City 22. května 2026; pro Českou republiku jde o prezidentskou mezinárodní smlouvu podle čl. 49 Ústavy, vyžadující souhlas obou komor Parlamentu. (strany 2, 5)

Dohoda má nahradit globální dohodu účinnou od roku 2000 a vedle ní byla sjednána samostatná Prozatímní dohoda o obchodu (ITA), která umožní rychlejší uplatnění obchodních a investičních výhod; MGA jako smíšená smlouva EU a členských států nastoupí později a po svém vstupu v platnost ITA nahradí. (strany 3–4)

Česká vláda očekává zejména přínosy pro česko-mexický obchod a investice, včetně pravidel původu pro automobilový průmysl, uznávání standardů UNECE, lepšího přístupu evropských dodavatelů k mexickým veřejným zakázkám, ochrany investorů systémem investičního soudu místo ISDS, jednoduššího přístupu finančních institucí na mexický trh a nových příležitostí pro zemědělsko-potravinářské vývozce. (strany 4–5)

Od účinnosti MGA bude nahrazena česko-mexická dvoustranná dohoda o podpoře a ochraně investic z roku 2002, včetně neuplatnění její ochranné lhůty; obchodní část dohody současně zřizuje zónu volného obchodu, směřuje k odstraňování celních i necelních překážek, liberalizaci služeb, investic a veřejných zakázek a zavádí mechanismus řešení sporů. (strany 5, 73–75)

Část I stanoví cíle strategického partnerství a zvýšení udržitelného obchodu a investic, zatímco Část II zakládá politický dialog a spolupráci v lidských právech, právním státu, rovnosti žen, nešíření zbraní hromadného ničení, kontrole konvenčních zbraní, boji proti terorismu, mírových operacích a koordinaci v mezinárodních a regionálních organizacích. (Článek 1, Článek 2, Článek 1.1–Článek 2.2 části II)

Dohoda přímo upravuje spolupráci v migraci, azylu, vízech, správě hranic, potírání převaděčství a obchodování s lidmi a stanoví vzájemné zpětné přebírání vlastních státních příslušníků Mexikem a členskými státy EU; počítá též s budoucí zvláštní dohodou, která může řešit navracení státních příslušníků třetích zemí. (Článek 3.3)

Další spolupráce zahrnuje potírání organizované kriminality, korupce, praní peněz, financování terorismu a kyberkriminality, ochranu osobních údajů a spotřebitelů, ale také udržitelný rozvoj, klima a energetiku, zemědělství a rybolov, dopravu, vzdělávání, kulturu, zaměstnanost, zdraví, výzkum a digitální ekonomiku; Smíšená rada má v obchodní části pravomoc měnit vyjmenované přílohy, přijímat závazné výklady a další dohodnutá opatření. (Článek 3.2–Článek 3.10, Článek 4.1–Článek 9.2, Článek 1.7 části III)

[2/26] Rozsah: Část III; strany 85–176.

Smíšená rada může v obchodní části měnit vyjmenované přílohy, seznamy, harmonogramy a pravidla, přijímat závazné výklady a další dohodnutá opatření, zatímco Smíšený výbor dohlíží na provádění, předchází sporům, může zřizovat další podvýbory a v mezidobí přijímat či doporučovat rozhodnutí; každá strana rovněž určí koordinátora do 60 dnů od vstupu dohody v platnost. (Článek 1.7 odst. 2–4, Článek 1.8, Článek 1.9)

Dohoda zřizuje specializované orgány pro zboží, zemědělství, víno a lihoviny, cla a původ, sanitární a fytosanitární opatření, dobré životní podmínky zvířat, technické překážky, služby, investice, finance, veřejné zakázky, duševní vlastnictví a udržitelný rozvoj; jejich doporučení se přijímají vzájemnou dohodou a obchodní složení Smíšené rady či výboru má jednat také s fórem občanské společnosti. (Článek 1.10, Článek 1.11)

Kapitola o obchodu se zbožím zavádí národní zacházení, postupné odstranění či snížení cel podle přílohy 2-A, zákaz zvyšovat existující nebo zavádět nová cla s omezenými výjimkami, zákaz diskriminačních vývozních odvodů, omezení dovozních a vývozních poplatků na náklady služeb a zákaz poplatku za celní odbavení původního zboží i konzulárních transakcí. (Článek 2.3–Článek 2.6)

Strany nesmějí bez opory v pravidlech GATT zakazovat či omezovat dovoz a vývoz, musí transparentně spravovat licenční řízení, poskytují bezcelní režim pro zpětný dovoz zboží po opravě a pro dočasně dovezené vybavení, vzorky, sportovní, humanitární zboží či zvířata a nesmějí diskriminovat repasované zboží oproti obdobnému novému zboží. (Článek 2.7–Článek 2.13)

Pro zemědělské zboží se předpokládá spolupráce ve WTO, zákaz vývozních subvencí ve vzájemném obchodu, transparentní a nediskriminační správa celních kvót a pravidelné jednání Podvýboru pro zemědělství; zvláštní režim vína a lihovin upravuje uznávání enologických postupů, označování, certifikaci včetně osvědčení pravosti pro tequilu a mezcal, přechodný dvouletý prodej dříve označených zásob velkoobchodníky či výrobci a spolupráci proti podvodům. (Článek 2.17–Článek 2.20, Článek 2.22–Článek 2.29)

Pravidla původu vymezují původní produkty, kumulaci, zcela získané produkty, desetiprocentní toleranci nepůvodních materiálů a operace, které samy o sobě původ nezakládají; preferenční sazbu lze získat na základě deklarace o původu, zpravidla od registrovaného vývozce, dodatečně o ni požádat do jednoho roku od dovozu a celní orgány mohou původ ověřovat ve vzájemné součinnosti, přičemž při neuspokojivé odpovědi do deseti měsíců mohou preferenci odmítnout. (Článek 3.2–Článek 3.6, Článek 3.16–Článek 3.18, Článek 3.24)

Celní kapitola ukládá modernizovat a digitalizovat celní postupy, zveřejňovat pravidla a kontaktní místa, umožnit elektronická podání, předběžná rozhodnutí nejméně na tři roky, rychlé propuštění zboží, řízení rizik, programy oprávněných hospodářských subjektů, odvolání a přiměřené sankce; zároveň stanoví celní spolupráci, vzájemnou správní pomoc, rozvoj jednotných portálů, zjednodušený tranzit a audity po odbavení založené na riziku. (Článek 4.1–Článek 4.14)

[3/26] Rozsah: strany 176–256.

Celní pravidla dokončují úpravu tranzitu a auditů po odbavení: zboží má být možné pod celním dohledem přesunout od vstupního k jinému celnímu úřadu, audity mají být rizikově orientované a transparentní, jejich výsledky musí být auditované osobě oznámeny a mohou sloužit i v navazujícím správním nebo soudním řízení; dohoda současně zakazuje povinné využívání celních deklarantů a povinné kontroly před odesláním pro sazební zařazení a celní hodnotu, s výjimkou zachovaných sanitárních a fytosanitárních kontrol. (Článek 4.14–Článek 4.16)

Podvýbor pro cla, usnadnění obchodu a pravidla původu má dohlížet na fungování celní kapitoly a pravidel původu, připravovat doporučení a vysvětlivky, projednávat celní postupy, hodnotu, nomenklaturu i správní pomoc a může připravit rozhodnutí Smíšené rady například k programům oprávněných hospodářských subjektů, jejich vzájemnému uznávání, technické pomoci a iniciativám k usnadnění obchodu. (Článek 4.17)

Kapitola o obchodních nápravných opatřeních potvrzuje práva a povinnosti podle pravidel WTO pro antidumping, subvence a ochranná opatření, ukládá spravedlivé a transparentní řízení s právem zúčastněných stran hájit své zájmy, ale pro antidumpingová, vyrovnávací a souhrnná ochranná opatření v zásadě vylučuje využití mechanismu řešení sporů podle kapitoly 31. (Článek 5.1–Článek 5.8)

Dvoustranné ochranné opatření lze při nárůstu preferenčního dovozu, který působí nebo hrozí působit vážnou újmu domácímu odvětví, použít jen pozastavením dalšího snižování cla nebo zvýšením cla nejvýše na vymezenou sazbu doložky nejvyšších výhod; kvóty a množstevní omezení jsou vyloučeny, opatření obvykle trvá nejvýše dva roky s možným ročním prodloužením, prozatímní opatření nejvýše 200 dnů a strany musí řešit kompenzaci či případné pozastavení rovnocenných koncesí. (Článek 5.10–Článek 5.14)

Ochranné řízení vyžaduje podnět dostatečně reprezentativní části domácího odvětví nebo výjimečně postup z moci úřední, veřejné oznámení, možnost slyšení, ochranu důvěrných údajů, dokončení šetření do jednoho roku a objektivní prokázání příčinné souvislosti mezi zvýšeným dovozem a újmou; před uložením opatření se věc předkládá Smíšenému výboru, druhá strana obdrží podrobné oznámení a příslušný orgán zveřejní odůvodněná zjištění. (Článek 5.17–Článek 5.22)

Sanitární a fytosanitární kapitola usiluje o ochranu zdraví lidí, zvířat a rostlin bez zbytečných obchodních překážek prostřednictvím uznávání rovnocennosti, vědeckého posuzování rizik, regionalizace nákaz a škůdců, transparentních schvalovacích procesů, rizikových dovozních kontrol, elektronické certifikace, auditů a konzultací; mimořádná opatření musí být bezodkladně oznámena, obvykle do šesti měsíců přezkoumána a zachována jen při trvání naléhavého rizika. (Článek 6.2–Článek 6.21)

Dohoda dále zakládá spolupráci ke zlepšování dobrých životních podmínek zvířat a k omezení antimikrobiální rezistence včetně zákazu používání antimikrobiálních látek jako růstových stimulátorů, uznává svrchované právo Mexika regulovat energetiku a vlastnit uhlovodíky v podloží a upravuje odstraňování technických překážek obchodu, zejména používání mezinárodních norem, uznávání posuzování shody a mexické přijímání vymezených certifikátů subjektů z EU bez duplicitního místního posuzování. (Článek 7.1–Článek 7.5, Článek 8.1, Článek 9.1–Článek 9.5)

[4/26] Rozsah: strany 256–332.

Dokončuje se úprava posuzování shody: strany mají umožnit hospodářským subjektům volbu mezi více jmenovanými subjekty, předcházet střetu zájmů akreditačních a posuzovacích orgánů a připustit využití zkoušek či inspekcí subjektů z druhé strany, pokud splní stejné požadavky jako domácí subjekty. (Článek 9.6, strana 256)

Pro technické předpisy a postupy posuzování shody se zavádí rozsáhlá transparentnost, včetně rovných veřejných konzultací pro osoby druhé strany, bezplatného internetového zveřejňování návrhů i konečných znění, nejméně šedesátidenní lhůty pro připomínky po oznámení WTO a obvykle nejméně šestiměsíční doby mezi zveřejněním konečné úpravy a její účinností; výjimkou jsou naléhavé otázky bezpečnosti, zdraví, životního prostředí či národní bezpečnosti. (Článek 9.6 odst. 1–18)

Strany mají hodnotit dopady plánovaných technických předpisů, zvažovat regulační i neregulační alternativy, na žádost vysvětlit odchylky od mezinárodních norem vědeckými či technickými důkazy a průběžně sbližovat své předpisy s mezinárodními normami; mohou také rozvíjet dobrovolnou regulační spolupráci, technickou pomoc a spolupráci normalizačních, akreditačních a metrologických organizací. (Článek 9.7, Článek 9.8)

Pravidla pro značení omezují povinné informace na údaje podstatné pro spotřebitele nebo prokázání souladu, zpravidla zakazují předchozí schválení, registraci či poplatky jako podmínku vstupu výrobku na trh a podporují vícejazyčné údaje, mezinárodní symboly, dodatečné označení po dovozu a dočasné či snímatelné etikety; spory o technických překážkách se řeší přes kontaktní místa a projednáním do 60 dnů, přičemž dohled vykonává Podvýbor pro technické překážky obchodu. (Článek 9.9–Článek 9.12)

Kapitola o investicích vymezuje zahrnuté investice, investory, podniky a široký okruh investičních aktiv, vztahuje se i na opatření veřejných orgánů a subjektů vykonávajících přenesené pravomoci, ale vylučuje opatření upravená kapitolou o finančních službách a výslovně zachovává právo stran regulovat mimo jiné ve veřejném zdraví, sociálních službách, vzdělávání, bezpečnosti, životním prostředí, ochraně spotřebitele a soukromí. (Článek 10.1–Článek 10.4)

Liberalizace investic zakazuje v přislíbených odvětvích kvantitativní omezení přístupu na trh, zajišťuje národní zacházení a zacházení podle nejvyšších výhod, zakazuje vyjmenované výkonnostní požadavky, například domácí obsah, povinný místní nákup, vývozní podmínky či nucený převod technologií, a zakazuje požadavky na státní příslušnost vrcholného vedení nebo správní rady, avšak zachovává výjimky a nesouladná opatření uvedená v přílohách. (Článek 10.5–Článek 10.12)

Ochrana investic stanoví spravedlivé a rovné zacházení, fyzickou ochranu a bezpečnost, volný převod investičních prostředků, náhradu ztrát při ozbrojených konfliktech a podmínky zákonného vyvlastnění s okamžitou, přiměřenou a účinnou náhradou; investiční spory se nejprve konzultují, případně mediují, a poté řeší stálý tribunál a odvolací tribunál s pravidly pro určení žalované strany EU či členského státu, vyloučení souběžných nároků, nezávislost členů, financování třetí stranou a rychlé odmítání zjevně neopodstatněných nebo právně bezvýznamných žalob. (Článek 10.13–Článek 10.37)

[5/26] Rozsah: strany 332–415.

Investiční tribunál musí zveřejňovat podání, rozhodnutí a nálezy a konat veřejná slyšení, avšak chrání obchodní tajemství, zákonem chráněné údaje i informace, jejichž zveřejnění by narušilo vymáhání práva; strany předkládají upravené veřejné verze dokumentů zpravidla do 30 dnů a nepožádání o důvěrnost se považuje za souhlas se zveřejněním. (Článek 10.38, strany 332–335)

Tribunál může vydat předběžná ochranná opatření k ochraně práv či důkazů, nesmí však zajistit majetek ani zakázat napadené opatření; při nečinnosti žalobce 180 dní se žaloba považuje za zpětvzatou, řízení končí včetně rozhodnutí o nákladech a stejnou věc již nelze znovu žalovat. (Článek 10.39–Článek 10.41, strany 335–337)

Druhá strana dohody má právo obdržet procesní dokumenty, účastnit se slyšení a předkládat výkladová podání, tribunál může přijímat písemná podání třetích osob a ustanovit odborníky například pro otázky životního prostředí, zdraví či bezpečnosti; související náhrada z pojištění nebo záruky nemůže sloužit jako obrana proti investičnímu nároku. (Článek 10.42–Článek 10.45, strany 337–341)

Související investiční žaloby založené na stejných událostech a právních či skutkových otázkách lze konsolidovat zvláštním senátem, jestliže to podpoří spravedlivé, účinné a soudržné rozhodování; nález může přiznat pouze peněžní náhradu s úroky nebo vrácení majetku, nikoli zrušení či změnu napadeného opatření, a nepřiznává represivní náhradu škody. (Článek 10.47–Článek 10.48, strany 342–349)

Proti nálezu je do 90 dnů přípustné odvolání pro právní omyl, zjevně nesprávné skutkové posouzení nebo vybrané důvody podle úmluvy ICSID; odvolání má běžně trvat nejvýše 180 dnů, absolutně 270 dnů, a konečný nález je závazný, na území stran vykonatelný jako pravomocný domácí rozsudek a považuje se též za rozhodčí nález pro účely Newyorské úmluvy. (Článek 10.49–Článek 10.50, strany 350–353)

Kapitola o přeshraničních službách zakazuje v přislíbených odvětvích kvóty, testy ekonomické potřebnosti a požadavek místního usazení, vyžaduje národní zacházení i zacházení podle nejvyšších výhod, ale vylučuje mimo jiné audiovizuální služby, veřejné služby, veřejné zakázky, subvence, vnitrostátní námořní kabotáž a většinu leteckých služeb; strany si současně ponechávají právo regulovat pro veřejné zdraví, bezpečnost, životní prostředí, soukromí či ochranu spotřebitele. (Článek 11.2–Článek 11.8, strany 361–368)

Úprava dočasné přítomnosti přímo stanoví podmínky vstupu a pobytu podnikatelů, osob převedených v rámci společnosti, investorů, smluvních poskytovatelů služeb, nezávislých odborníků a krátkodobých obchodních návštěv z EU a Mexika, aniž by zakládala přístup na pracovní trh či trvalý pobyt; vyžaduje zveřejnění vízových kategorií, dokladů, poplatků a lhůt, zakazuje pro vybrané kategorie kvóty a testy ekonomické potřebnosti a zachovává státům pravomoc chránit integritu hranic. (Článek 12.1–Článek 12.9, strany 370–383)

Následující kapitoly zavádějí objektivní, přiměřené a transparentní licenční a kvalifikační postupy, podporují vzájemné uznávání profesních kvalifikací, požadují nezávislou regulaci poštovních a telekomunikačních služeb, brání křížovému subvencování a diskriminaci a zajišťují nediskriminační přístup k telekomunikačním sítím, propojení i zveřejňování podmínek hlavních poskytovatelů. (Článek 13.1–Článek 16.9, strany 384–415)

[6/26] Rozsah: Článek 16.10–Článek 21.6; strany 414–501.

Telekomunikační pravidla ukládají zpřístupnit hlavní zařízení dominantních poskytovatelů za přiměřených, transparentních a nediskriminačních podmínek, regulátor může určit zpřístupňované prvky a jejich oddělení; obdobně musí být otevřeně a soutěžně přidělovány omezené zdroje včetně spektra, čísel a přístupových práv, přičemž správa spektra může za stanovených podmínek omezit počet poskytovatelů. (Článek 16.10–Článek 16.11)

Strany mají zajistit včasnou a nediskriminační přenositelnost čísel, soutěžně neutrální správu univerzální služby a případně omezené odškodnění jejích poskytovatelů, důvěrnost provozních údajů i vyjednávacích informací, technologickou neutralitu, nediskriminační zacházení dominantních poskytovatelů s podniky druhé strany a transparentní roamingové ceny; podporují též mezinárodní telekomunikační normy. (Článek 16.12–Článek 16.18)

Kapitola o mezinárodní námořní dopravě podrobně vymezuje námořní, přístavní, agenturní, zasilatelské, celní a multimodální služby a zavádí neomezený nediskriminační přístup na námořní trhy, rovné zacházení s plavidly druhé strany v přístavech, zákaz budoucích ujednání o sdílení nákladu a odstranění diskriminačních překážek; poskytovatelé druhé strany mohou být usazeni a musí mít přístup k vyjmenovaným přístavním službám. (Článek 17.1–Článek 17.3)

Finanční kapitola vymezuje široký soubor pojišťovacích, bankovních, platebních, investičních, zúčtovacích, správcovských a poradenských služeb, vztahuje se na finanční instituce, investory a přeshraniční obchod, ale vylučuje například veřejné penzijní a sociální systémy, měnovou a devizovou politiku či veřejné zakázky na finanční služby. (Článek 18.1–Článek 18.2)

Pro finanční instituce a přeshraniční finanční služby se přebírá národní zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod, zákaz vybraných omezení přístupu na trh a místní přítomnosti, přístup k platebním a zúčtovacím systémům a možnost nabízet nové finanční služby, avšak s výhradami z příloh, nediskriminačními registračními či povolovacími požadavky a právem přijímat skutečná obezřetnostní opatření na ochranu vkladatelů, investorů a stability systému. (Článek 18.3–Článek 18.17)

Regulace finančních služeb musí být objektivní, nestranná a transparentní, včetně předběžného zveřejňování návrhů a podrobných procesních záruk pro povolování; dohled zajišťuje každoroční Podvýbor pro finanční služby, finanční spory rozhodují kvalifikovaní odborníci a investiční nároky mohou být zastaveny, uzná-li Podvýbor či tribunál obezřetnostní výjimku jako platnou námitku. (Článek 18.18–Článek 18.22)

Digitální obchod je podporován zákazem cel na elektronické přenosy a zvláštního předchozího povolování elektronických služeb, právním uznáním elektronických smluv, podpisů a důvěryhodných služeb, ochranou spotřebitelů a prostředky nápravy proti nevyžádaným obchodním zprávám; zároveň se zakazuje nucené předání zdrojového kódu s vymezenými bezpečnostními, soutěžními a dobrovolnými výjimkami, podporuje se otevřený internet a do tří let se přezkoumá potřeba pravidel volného toku dat. (Článek 19.2–Článek 19.14)

Strany povolují platby běžného účtu a pohyb kapitálu ve volně směnitelné měně, ale zachovávají uplatňování nediskriminačních pravidel například pro insolvenci, trestnou činnost či dohled a mohou dočasně omezit kapitálové toky při závažných platebně-bilančních nebo makroekonomických potížích; kapitola o veřejných zakázkách poté stanoví rozsah zahrnutých zakázek, zákaz účelového dělení hodnoty, národní nediskriminaci, transparentní elektronické postupy, protikorupční záruky, zákaz kompenzací a povinné bezplatné elektronické zveřejňování oznámení se stanovenými údaji. (Článek 20.1–Článek 20.5; Článek 21.1–Článek 21.6)

[7/26] Rozsah: Článek 21.7–Článek 25.12; strany 501–585.

Úprava veřejných zakázek vyžaduje, aby podmínky účasti byly omezeny na právní, finanční, podnikatelskou a odbornou způsobilost nezbytnou k plnění zakázky; zakazuje požadovat předchozí zakázku u téhož zadavatele či zkušenost výhradně na území dané strany a umožňuje vyloučení mimo jiné pro úpadek, nepravdivá prohlášení, závažné selhání dřívější smlouvy, trestnou činnost, profesní pochybení nebo neplacení daní. (Článek 21.7)

Strany mohou používat registrační a kvalifikační systémy i stálé seznamy dodavatelů, musejí však zajistit elektronickou dostupnost informací, možnost průběžné registrace, odůvodnění zamítnutí a nesmějí vytvářet zbytečné překážky pro dodavatele druhé strany; výběrová řízení mají zahrnout všechny kvalifikované dodavatele, není-li předem transparentně omezen jejich počet pro zachování účinné soutěže. (Článek 21.8)

Technické specifikace nesmějí bránit obchodu, mají přednostně vycházet z funkčních či výkonnostních požadavků a mezinárodních norem, zpravidla připouštět rovnocenná řešení a nesmějí bezdůvodně odkazovat na konkrétní značku, výrobce či původ; zadavatel může nediskriminačně zohlednit sociální a environmentální hlediska a musí v dokumentaci zveřejnit úplné podmínky, hodnoticí kritéria, elektronické požadavky i dodací lhůty. (Článek 21.9)

Minimální lhůta pro žádosti ve výběrovém řízení je zpravidla 25 dnů a pro nabídky 40 dnů, s vymezenými možnostmi zkrácení až na 10 dnů zejména při naléhavosti, předběžném oznámení, elektronizaci nebo u komerčního zboží a služeb; omezené řízení lze použít jen v taxativních případech, například při absenci vhodných nabídek, výhradních právech, technické výlučnosti, nepředvídatelné extrémní naléhavosti či nákupu za mimořádně výhodných podmínek, a vyžaduje písemné odůvodnění. (Článek 21.10, Článek 21.12)

Nabídky musí být posuzovány spravedlivě, nestranně a důvěrně a zakázka se má zadat podle předem určených kritérií nejvýhodnější, popřípadě nejlevnější způsobilé nabídce; rozhodnutí a údaje o zadání se zveřejňují, dokumentace se uchovává alespoň tři roky, dodavatelé mají právo na účinný nezávislý správní nebo soudní přezkum, dočasná opatření i náhradu stanovených nákladů nebo škody. (Článek 21.14–Článek 21.17)

Kapitola o státních podnicích se vztahuje na jejich obchodní činnosti, ale stanoví výjimky například pro výkon veřejné moci, některé krizové finanční subjekty, sociální zabezpečení a malé subjekty pod stanoveným příjmovým prahem; stát smí státní podniky, privilegované podniky i monopoly zachovat, avšak při komerčním nákupu a prodeji mají jednat podle obchodních úvah a poskytovat podnikům druhé strany nediskriminační zacházení, pod nezávislým a nestranným regulačním dohledem a s informační transparentností na žádost druhé strany. (Článek 22.3–Článek 22.8)

Strany se dále zavazují udržovat a nestranně prosazovat soutěžní právo proti kartelům, zneužití významné tržní síly a protisoutěžním fúzím, spolupracovat mezi soutěžními orgány, transparentně zveřejňovat nedůvěrná konečná rozhodnutí a chránit důvěrné informace; upravují transparentnost a konzultace k subvencím a v oblasti duševního vlastnictví potvrzují národní zacházení, výlučná autorská a související práva, nejméně sedmdesátiletou ochranu autorských děl a právo autora výtvarného díla na podíl z opětného prodeje. (Článek 23.2–Článek 23.10, Článek 24.5–Článek 24.8, Článek 25.4–Článek 25.12)

[8/26] Rozsah: strany 584–666.

Kapitola duševního vlastnictví stanoví nezcizitelné právo autora výtvarného díla na podíl z dalšího profesionálně zprostředkovaného prodeje, podporuje přeshraniční spolupráci kolektivních správců a transparentní, nediskriminační nakládání s vybranými příjmy; výjimky z autorských práv smějí platit jen ve zvláštních případech nenarušujících běžné užití a oprávněné zájmy nositelů práv. (Článek 25.12–Článek 25.14)

Strany musí chránit účinné technologické prostředky proti vědomému obcházení i proti výrobě či poskytování prostředků k obcházení, současně však mohou zajistit, aby taková ochrana nebránila zákonným výjimkám; právně chráněny jsou také elektronické informace o správě práv proti neoprávněnému odstranění, změně a následnému šíření chráněných děl. (Článek 25.15–Článek 25.16)

Pro ochranné známky se požaduje odůvodněné a napadnutelné zamítavé rozhodnutí, námitkové řízení a veřejné elektronické databáze; zapsaná známka poskytuje výlučné právo bránit užívání totožných či zaměnitelných označení i tranzitu padělaného zboží, přičemž známky podané ve zlé víře se nezapíší nebo zneplatní a neužívané, zdruhovělé či klamavé známky mohou být zrušeny. (Článek 25.18–Článek 25.23)

Zapsané průmyslové vzory mají chránit nové nebo původní nezávisle vytvořené designy až po celkovou dobu 25 let, s výjimkami zejména pro technicky vynucené znaky; zeměpisná označení EU a Mexika uvedená v příloze mají být po námitkovém řízení chráněna proti klamavému, napodobujícímu i generickému užití, mohou je používat všichni výrobci splňující technickou specifikaci a jejich seznam může Smíšená rada měnit. (Článek 25.25–Článek 25.28, Článek 25.33–Článek 25.42)

Patentová pravidla zachovávají možnost opatření na ochranu veřejného zdraví podle prohlášení z Dohá a vyžadují kompenzaci za nepřiměřené průtahy při první registraci patentovaného léčiva nebo biologického přípravku, buď zvláštní ochranou, nebo prodloužením patentu, nejvýše o pět let; nezveřejněné registrační údaje nových léčiv se chrání nejméně šest let a údaje nových přípravků na ochranu rostlin nejméně deset let, aniž by byly vyloučeny zkrácené postupy založené na ekvivalenci. (Článek 25.45–Článek 25.46, Článek 25.50–Článek 25.51)

Obchodní tajemství musí být chráněno správními nebo občanskoprávními prostředky proti neoprávněnému získání, použití či zveřejnění a řízení musí zachovat důvěrnost; při porušení práv duševního vlastnictví mají být dostupné důkazní a předběžné nástroje, informace o distribučních sítích, zabavení a zničení porušujícího zboží, soudní zákazy, náhrada škody a nákladů, zveřejnění rozhodnutí i dobrovolná opatření proti porušování na internetu. (Článek 25.48–Článek 25.64)

Celní orgány mají cílit a zadržovat podezřelé zásilky na základě analýzy rizik, využívat centrální elektronické databáze ochranných známek a vzorů a spolupracovat s nositeli práv; následná kapitola o obchodě a udržitelném rozvoji zakazuje snižovat či neprosazovat pracovní a environmentální ochranu kvůli obchodu, zavazuje k základním pracovním právům MOP, provádění environmentálních dohod včetně Pařížské dohody a podporuje ochranu biodiverzity, lesů, mořských zdrojů, odpovědné dodavatelské řetězce, transparentnost a dohled specializovaného podvýboru. (Článek 25.65–Článek 25.67, Článek 26.1–Článek 26.16)

[9/26] Rozsah: Část čtvrtá; strany 665–756.

Kapitola o obchodu a udržitelném rozvoji zavádí kontaktní místa, zveřejňování zpráv podvýboru a zohledňování podnětů veřejnosti; spory se nejprve řeší konzultacemi zahájenými zpravidla do 30 dnů a při neúspěchu může po 90 dnech následovat panel nezávislých odborníků na pracovní či environmentální právo. (Článek 26.14–Článek 26.18)

Panel vydává předběžnou zprávu do 90 dnů a konečnou do dalších 30 dnů, konečná zpráva se zveřejní do 15 dnů a následná opatření oznamuje provádějící strana do tří měsíců; strany mají rovněž do 12 měsíců formálně přezkoumat účinnost institucionálních a donucovacích mechanismů včetně možné fáze souladu a protiopatření. (Článek 26.18 odst. 8–9, Článek 26.19)

Kapitola o transparentnosti požaduje neprodlené zveřejňování obecně použitelných opatření včetně jejich účelu a odůvodnění, objektivní a nestrannou správu, informování přímo dotčených osob a možnost předložit argumenty před konečným správním krokem; musí existovat nezávislý, rychlý a nediskriminační soudní, rozhodčí nebo správní přezkum. (Článek 27.3–Článek 27.6)

Osvědčené regulační postupy ukládají stranám koordinovat přípravu regulací, každoročně zveřejňovat plán významných opatření, umožnit veřejné konzultace a zveřejnit jejich výsledky, hodnotit potřebu, alternativy, náklady, přínosy a dopady regulace včetně dopadu na malé a střední podniky a udržovat veřejný internetový registr platných regulací; spory podle této kapitoly jsou výslovně vyloučeny. (Článek 28.4–Článek 28.10, Článek 28.13)

Pro malé a střední podniky se zřizují bezplatné a pravidelně aktualizované informační portály o dohodě, clech, daních, původu zboží, dovozních postupech, technických, sanitárních, duševněprávních a zakázkových pravidlech, doplněné kontaktními místy, která mají odstraňovat překážky jejich obchodu a investic; také zde nelze použít mechanismus řešení sporů. (Článek 29.2–Článek 29.4)

Pravidla pro suroviny zachovávají svrchované právo stran rozhodovat o průzkumu a těžbě, ale zakazují dovozní či vývozní monopoly a vyšší vývozní než domácí ceny; regulace domácích cen je možná jen transparentním a přiměřeným závazkem veřejné služby a spolupráce má podporovat odpovědné podnikání, výměnu dat, výzkum, opravitelnost, opětovné použití a recyklaci. (Článek 30.2–Článek 30.6)

Kapitola 31 vytváří závazný mezistátní mechanismus sporů: po konzultacích může být ustaven tříčlenný tribunál, jehož konečná zpráva je závazná, žalovaná strana musí urychleně zajistit soulad a při nesplnění lze po nabídce dočasné kompenzace pozastavit přiměřené koncese; vedle toho existuje dobrovolná a důvěrná mediace. (Článek 31.5–Článek 31.19, Článek 31.26–Článek 31.31)

Výjimky začleňují relevantní obecné výjimky GATT a GATS, chrání přednost daňových úmluv a důvěrné informace, zatímco Část IV zavádí summity, Smíšenou radu a Smíšený výbor s rozhodovacími pravomocemi, podvýbory, parlamentní výbor a domácí poradní skupiny občanské společnosti s vyváženým zastoupením nevládních organizací, podniků a odborů. (Článek 32.1–Článek 32.4, Článek 1.1–Článek 1.7)

[10/26] Rozsah: strany 756–827.

Domácí poradní skupiny mají mít vyvážené zastoupení nezávislé občanské společnosti, podnikatelských organizací a odborů, mohou jednat v různých složeních, strany se s nimi setkávají nejméně jednou ročně, zveřejňují seznam účastníků a kontaktní místa a podporují vzájemnou interakci těchto skupin. (Článek 1.7, strana 756)

Strany mají usnadňovat fórum občanské společnosti navázané na zasedání Smíšeného výboru, případně i technologicky; fórum je otevřeno nezávislým organizacím usazeným na území stran, zástupci stran na něm mohou informovat o provádění dohody a každá strana zveřejní svá formální prohlášení. (Článek 1.8, strany 756–758)

Dohoda vymezuje stranu EU a Mexiko, stanoví územní působnost včetně celního území EU a mexického pevninského území, vzdušného prostoru, vod a oblastí výkonu jurisdikce; každá strana odpovídá za plnění závazků a při porušení může podle povahy věci použít zvláštní mechanismy, konzultace ve Smíšené radě či přiměřená opatření, krajně i pozastavení části nebo celé dohody. (Článek 2.1–Článek 2.3)

Změny vyžadují písemnou dohodu stran a splnění jejich vnitřních postupů, přičemž ve vymezených případech může ustanovení nebo přílohy měnit Smíšená rada či Smíšený výbor; dohoda vstoupí v platnost prvním dnem druhého měsíce po vzájemném oznámení dokončení postupů a může být předtím zcela či zčásti prozatímně prováděna. (Článek 2.4–Článek 2.5)

Nová dohoda nahrazuje dřívější dohodu o hospodářském partnerství a prozatímní obchodní dohodu EU–Mexiko, avšak zachovává doběh již platných dočasných a ochranných opatření, pokračování zahájených sporů i jejich závazné výsledky a započítává dříve uplynulá přechodná období. (Článek 2.6)

Přílohy, dodatky, poznámky a společná prohlášení jsou nedílnou součástí dohody; bezpečnostní výjimka umožňuje neposkytnout citlivé informace a přijmout opatření pro zásadní bezpečnostní zájmy, zejména ve vztahu k vojenskému zásobování, jaderným materiálům, válce či plnění závazků podle Charty OSN, zatímco přistoupení nových států k EU vyžaduje informování Mexika a úpravy podmínek ve Smíšené radě či výboru. (Článek 2.7–Článek 2.10)

Dohoda nezakládá přímo vymahatelná soukromá práva, je stejně závazná ve všech uvedených jazykových zněních, platí na dobu neurčitou s možností ukončení po šestiměsíční výpovědi; následná příloha stanoví harmonogram snižování cel EU a Mexika podle kategorií 0, 3, 5, 7, 10 a zvláštních mexických kategorií, včetně celních kvót, přičemž rozsáhlý dodatek uvádí konkrétní sazby a fáze pro zemědělské a potravinářské položky. (Článek 2.11–Článek 2.13, Příloha 2-A, strany 773–827)

[11/26] Rozsah: strany 828–898.

Tato část dokončuje harmonogram EU pro odstraňování cel u potravin, nápojů, zemědělských surovin a vybraných chemických či škrobových výrobků, když u jednotlivých kódů KN 2016 stanoví základní sazby a kategorie fází 0, 3, 5, 7 nebo režimy celních kvót; zahrnuje zejména ovocné a zeleninové konzervy, šťávy, kávové a čajové přípravky, zmrzlinu, vína, ethanol, rum, krmiva, mannitol a škrobové deriváty. (strany 828–845)

Poznámky vysvětlují význam používaných celních zkratek a vazbu na unijní celní nomenklaturu, určují výběr specifické celní částky z čisté odkapané hmotnosti a zavádějí ochranné limity pro clo u dovozu obilovin a rýže, aby dovozní cena po zaplacení cla nepřekročila vymezenou úroveň nad intervenční cenou či cenovou podporou; dále upravují sezónní a alkoholové sazby. (strany 846–847)

Dodatek 2-A-2 stanoví mexický harmonogram odstraňování cel podle kódů HS 2012 pro široký okruh převážně zemědělského a potravinářského zboží, včetně živých zvířat, masa, mléčných výrobků, obilovin, cukru, čokolády, nápojů, tabáku a krmiv, přičemž používá okamžité odstranění, postupné fáze, výjimky a celní kvóty. (strany 848–873)

Výklad mexického harmonogramu se řídí nomenklaturou a pravidly mexického sazebníku LIGIE a při rozporu mezi jazykovými verzemi dodatku má přednost španělské znění. (strana 874)

Dodatek 2-A-3 zavádí od vstupu dohody v platnost celní kvóty EU pro zboží pocházející z Mexika; názvy kvót jsou pouze orientační, rozhodující je vymezení celními položkami, a metrické tuny se označují zkratkou MT. (strany 875–876)

U hovězího a hovězích drobů činí sazba v rámci kvóty 7,5 % a roční objem se v prvních pěti letech zvyšuje z 1 000 na 5 000 MT ekvivalentu jatečně upraveného těla, zatímco pro vepřové kýty platí bezcelní kvóta 10 000 MT a pro drůbež bezcelní objem roste z 3 333 MT v prvním roce na 6 667 MT od třetího roku; dovoz nad stanovené objemy podléhá základnímu clu. (strany 876–880)

Další kvóty upravují vejce a vaječné výrobky, med, zmrazené jahody, kukuřičný škrob, přípravky z tuňáka, cukry, žvýkací gumu, chřest, pomerančovou šťávu, ethanol, rum, vaječný albumin a škrobové deriváty, zpravidla podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“, s bezcelním nebo sníženým clem jen do kvót a s postupným rušením kvót či úplným osvobozením u části položek po několika letech. (strany 880–898)

[12/26] Rozsah: Část A–Část D; strany 897–967.

Dokončuje celní kvótu EU pro deriváty škrobu: pro 300 MT vyjmenovaných položek se clo neuplatní, dovoz nad tento objem podléhá základní sazbě a kvóta se spravuje zásadou „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“; následně stanoví přepočítávací faktory pro masné, drůbeží a vaječné kvóty, zejména vyšší koeficienty pro vykostěné maso a sušené vaječné výrobky. (strany 897–903)

Dodatek 2-A-4 zavádí mexické dovozní kvóty pro zboží původem z EU; u hovězího masa roste bezcelní či postupně zlevňovaná kvóta z 6 000 na 30 000 MT a u drobů z 2 000 na 10 000 MT, přičemž od sedmého roku bude clo v rámci obou kvót nulové a dovoz nad kvótu podléhá základní sazbě. (strany 904–908)

Mexiko dále otevírá nulové nebo preferenční kvóty pro vepřové hřbety, kuřecí části, mléko, sušené a kondenzované mléko, syrovátku, máslo, sýry, broskve, kávu, mléčné přípravky, kávové výtažky a zmrzlinu; řada objemů se postupně navyšuje a přidělování může být v prvních třech až pěti letech dražební, poté se zásadně přechází na systém „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“. (strany 909–924)

Pro kávu a kávové přípravky je preference v kvótě, a v určitých případech i nad ni, podmíněna splněním zvláštních pravidel původu; dodatek zároveň určuje mexické přepočítávací faktory pro hovězí, vepřové a drůbeží produkty vyjadřované v ekvivalentu hmotnosti jatečně upraveného těla. (strany 920–926)

Příloha 2-B vylučuje rozsáhlý seznam strojů, elektrických zařízení, vozidel a zdravotnických přístrojů z definice repasovaného zboží, zatímco příloha 2-C ponechává Mexiku výjimky z pravidel pro dovozní a vývozní omezení, zejména pro uhlovodíky a ropné produkty, použité pneumatiky, oděvy, vozidla a podvozky a pro surové diamanty v režimu Kimberleyského certifikačního systému. (strany 927–930)

Příloha 2-D stanoví postup proti opakovanému porušování celních předpisů při čerpání preferencí: věc se nejprve předloží podvýboru, poté může následovat konzultace ve Smíšeném výboru a při neúspěchu dočasné odnětí preference, které běžně nepřesáhne šest měsíců a musí být zveřejněno; příloha 2-E současně vymezuje mexické a unijní předpisy pro vinařské produkty, limity zbytkového cukru pro označování vín a povinné dovozní osvědčení a laboratorní rozbor vína. (strany 931–942)

Přílohy 2-F a 2-G ukládají opírat farmaceutickou regulaci o mezinárodní normy a podporují budoucí vzájemné uznávání správné výrobní praxe, zatímco pro nová motorová vozidla stanoví přijímání výrobků splňujících předpisy dovážející strany, pokračující mexické uznávání vyjmenovaných unijních a předpisů EHK OSN a spolupráci při bezpečnostní a emisní regulaci. (strany 943–951)

Příloha 3-A pak vysvětluje pravidla původu produktů, včetně změny celního zařazení, maximální hodnoty nepůvodních materiálů a definic CC, CTH, CTSH, EXW a MaxNOM, a doplňuje zvláštní tolerance pro textilie, původ zemědělských produktů a vymezení uznávaných výrobních procesů, například chemické reakce, purifikace či biotechnologického zpracování. (strany 952–967)

[13/26] Rozsah: strany 967–1049.

Úsek dokončuje vymezení kvalifikovaných chemických a biotechnologických operací pro pravidla původu, zejména změny velikosti částic, výroby standardních materiálů, oddělení izomerů a biotechnologického zpracování zahrnujícího kultivaci, genetickou modifikaci, izolaci buněčných struktur a fermentaci. (strana 967)

Oddíl B následně stanoví specifická pravidla původu podle nomenklatury harmonizovaného systému 2012 pro výrobky tříd I až XXI; u živých zvířat, masa, ryb, mléka, zeleniny, ovoce, obilovin a části dalších zemědělských vstupů zpravidla vyžaduje, aby byly zcela získány, zatímco u zpracovaných výrobků používá změnu celního zařazení a dílčí hmotnostní limity nepůvodních surovin. (strany 967–975)

Pro potraviny, nápoje, krmiva a tabák stanoví tabulka konkrétní kombinace změny položky či podpoložky a maximálních podílů nepůvodního cukru, obilovin, mléka, masa nebo tabáku; například u většiny potravinářských přípravků je limit nepůvodního cukru 40 %, pro krmiva platí zvláštní limity a pro některé tabákové výrobky se vyžaduje původní podíl tabáku nebo se připouští MaxNOM. (strany 970–976)

U chemikálií, farmaceutik, plastů a souvisejících výrobků lze původ vedle změny celního zařazení prokázat vyjmenovanými podstatnými procesy, například chemickou reakcí, míšením, purifikací či biotechnologickým zpracováním, nebo maximálním podílem nepůvodních materiálů obvykle 50 % ceny ze závodu; zvláštní, asymetrická pravidla se vztahují na katodové aktivní materiály, bateriové články a akumulátory pro elektrická vozidla při vývozu mezi Mexikem a EU. (strany 977–987, 1038–1039)

Pro textilie, oděvy a ostatní textilní výrobky se původ váže převážně na výrobu z příze či vláken, přičemž potisk je uznán jen spolu alespoň se dvěma přípravnými nebo dokončovacími operacemi a při limitu hodnoty nepotištěné textilie 47,5 % ceny ze závodu; vyšívané oděvy mohou alternativně vzniknout z nevyšívané textilie do hodnoty 40 % ceny ze závodu. (strany 992–1025)

Pravidla dále pokrývají obuv, kámen, keramiku, sklo, drahé a obecné kovy, stroje, elektrotechniku, vozidla, letadla, lodě, přístroje, zbraně, nábytek, hračky a umělecká díla, obvykle prostřednictvím požadavku změny celního zařazení nebo limitu MaxNOM 40–50 % ceny ze závodu; pro elektrická a plug-in hybridní vozidla jsou stanoveny nižší limity nepůvodních materiálů, zejména 40 % při vývozu z Mexika do EU a 45 % opačným směrem. (strany 1026–1049)

Soupravy musí zásadně splnit pravidlo pro každou jednotlivou položku, avšak u vyjmenovaných souprav lze použít nepůvodní předměty do souhrnné hodnoty 15 % ceny ze závodu, což se uplatní například u textilních souprav, nástrojů a některých různých výrobků. (strany 1025, 1034, 1047)

[14/26] Rozsah: strany 1048–1124.

Dokončují se produktová pravidla původu pro výrobky tříd XX a XXI: u položek 9601–9619 se zpravidla vyžaduje změna sazebního zařazení nebo nejvýše 50% hodnota nepůvodních materiálů z ceny ze závodu, soupravy mohou obsahovat nepůvodní předměty jen do 15 % své ceny a umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti kapitoly 97 musí splnit změnu kapitoly. (strany 1048–1049)

Pro vývoz z Mexika do EU se zavádějí přechodně mírnější limity nepůvodních materiálů pro benzinové motory nad 1,8 l, osobní benzinová vozidla, vybraná užitková vozidla, traktory a podvozky s motory; limity 55 % a později 50 % se postupně nahrazují standardními pravidly původu, přičemž pro traktory a ostatní vyjmenovaná vozidla platí roční kvóta 10 000 kusů rozdělovaná metodou „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“. (strany 1049–1051)

Mexiko přiděluje roční kvóty původu pro 1 600 tun pražené kávy a 1 400 tun kávových výtažků a přípravků z EU; pro baterie vyvážené z EU do Mexika platí v prvních třech letech zvláštní pravidlo umožňující až 50 % nepůvodních materiálů stejného sazebního čísla, včetně baterií zabudovaných do plug-in hybridních a elektrických vozidel. (strany 1051–1052)

Strany mohou po splnění podmínek obchodní dohody, celní správní spolupráce a společné dohody uznat materiály ze třetí země použité při výrobě vozidel čísla 8703 za původní; příloha dále předepisuje vícejazyčné znění deklarace o původu, jejíž období pro více zásilek nesmí přesáhnout 12 měsíců, u zásilek do 6 000 EUR může chybět referenční číslo vývozce a jako původ se uvádí EU nebo Mexiko. (strany 1053–1069)

Andorra a San Marino získávají při splnění podmínek jejich celních unií s EU stejné preferenční sazební zacházení jako unijní zboží, přičemž se na obchod obdobně použijí pravidla původu a Mexiko může při nedodržování pravidel předložit věc příslušnému podvýboru. (strany 1070–1071)

Dovozce musí při tranzitu zboží přes třetí země prokazovat neměnnost zboží přepravními nebo celními doklady, deklaraci o původu vyhotovuje vývozce usazený na území některé strany a příloha určuje příslušné sanitární a fytosanitární kontrolní orgány EU a Mexika, které si oznamují změny svých kompetencí. (strany 1072–1077)

Investiční přílohy vymezují přímé a nepřímé vyvlastnění, chrání nediskriminační opatření pro legitimní veřejné cíle, omezují nároky investorů při restrukturalizaci veřejného dluhu a stanoví přísný kodex nezávislosti, oznamovací povinnosti, důvěrnosti a následných omezení pro členy investičních tribunálů a mediátory. (strany 1080–1096)

Přílohy upravují doručování dokumentů v investičních sporech, přiznávají rodinným příslušníkům mexických a unijních zaměstnanců převedených v rámci společnosti právo na vstup a dočasný pobyt, poskytují nezávazný postup pro vzájemné uznávání odborných kvalifikací a vymezují rozsah přeshraničního poskytování pojišťovacích, bankovních a dalších finančních služeb mezi EU a Mexikem včetně národních omezení. (strany 1097–1124)

[15/26] Rozsah: strany 1124–1242.

Úsek nejprve dokončuje mexický závazek pro přeshraniční bankovní a jiné finanční služby: umožňuje poskytování a převod finančních informací, zpracování finančních údajů a souvisejícího softwaru, podléhá-li případně předchozímu schválení příslušným regulátorem, a dále poradenské a pomocné služby s výjimkou zprostředkování, úvěrových referencí a rozborů. (strana 1124)

Následně začíná příloha 21-A, která vymezuje zakázky Evropské unie zahrnuté pod kapitolu 21 o zadávání veřejných zakázek; pro ústřední orgány EU a členských států se režim použije na dodávky zboží a služeb od 130 000 SDR a na stavební služby a koncese na stavební práce od 5 000 000 SDR, s výhradou poznámek přílohy. (strana 1124)

Do okruhu unijních institucí příloha výslovně řadí Radu EU, Evropskou komisi a Evropskou službu pro vnější činnost a poté uvádí rozsáhlý seznam ústředních veřejných zadavatelů jednotlivých členských států. (strany 1124–1125)

Za Česko jsou zahrnuta všechna hlavní ministerstva, obě komory Parlamentu, Kancelář prezidenta, statistický, katastrální, průmyslověprávní a datový úřad, bezpečnostní orgány, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, úřad ombudsmana, Grantová agentura, inspekce práce, telekomunikační úřad a Ředitelství silnic a dálnic. (strany 1139–1142)

Seznam dále zahrnuje zejména centrální správní, soudní, regulační, bezpečnostní, sociální, dopravní, zdravotnické, vzdělávací, kulturní a environmentální instituce Belgie, Bulharska, Dánska, Německa, Estonska, Irska, Řecka, Španělska, Francie, Chorvatska, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Lucemburska, Maďarska, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Portugalska a Rumunska. (strany 1125–1242)

Výčet u některých států zahrnuje i orgány zabývající se azylem, migrací, uprchlíky nebo naturalizací, avšak pouze jako potenciální veřejné zadavatele; úsek jim nestanoví samostatná práva či povinnosti vůči cizincům. (strany 1131, 1144, 1189–1190, 1221, 1233)

Praktickým účinkem přílohy je určení, které orgány musejí při zakázkách nad uvedenými finančními limity postupovat podle smluvních pravidel veřejného zadávání vůči druhé straně dohody. (strana 1124)

[16/26] Rozsah: strany 1241–1337.

Úsek dokončuje seznam portugalských ústředních orgánů a poté vyjmenovává rumunské, slovinské, slovenské, finské a švédské ústřední orgány a instituce, které jsou zahrnuty jako veřejní zadavatelé pro účely kapitoly 21 o zadávání veřejných zakázek; zahrnuje ministerstva, parlamenty, soudy, kontrolní instituce, policii, regulační a specializované agentury. (strany 1241–1280)

V seznamech jsou vedle správních a hospodářských institucí výslovně uvedeny též orgány pro dopravu, energetiku, životní prostředí, zdravotnictví, sociální ochranu, vzdělávání, obranu, komunikace, daně a veřejné zakázky, takže jejich nákupy mohou spadat do smluvního režimu podle jejich věcné a finanční působnosti. (strany 1243–1280)

Finský seznam zahrnuje imigrační úřad a státní přijímací střediska pro žadatele o azyl, švédský seznam radu pro migraci a odvolací radu cizinců, avšak tato pasáž jim nezakládá zvláštní práva ani povinnosti vůči cizincům; pouze je zařazuje mezi potenciální zadavatele. (strany 1260, 1270, 1278–1279)

Poznámky k oddílu A rozšiřují zahrnutí na podřízené subjekty bez vlastní právní subjektivity a omezují zakázky obranných a bezpečnostních subjektů na necitlivý a nebojový materiál uvedený v oddíle D. (strana 1280)

Oddíl B zahrnuje regionální zadavatele členských států na úrovních NUTS 1 a NUTS 2, pokud hodnota zakázky dosáhne nejméně 200 000 SDR u zboží a služeb nebo 5 000 000 SDR u stavebních služeb; budoucí rozšíření okruhu závisí na vzájemné mexické nabídce, posouzení Podvýborem pro veřejné zakázky a rozhodnutí Smíšené rady do šesti měsíců po dokončení vnitřních postupů. (strany 1281–1282)

Oddíl C stanoví pro veřejné zadavatele a veřejné podniky v odvětvích vody, elektřiny, letišť, přístavů a městské dopravy prahy 400 000 SDR pro zboží a služby a 5 000 000 SDR pro stavební práce, ale vylučuje mimo jiné soutěži vystavené činnosti, nákup vody, energií a paliv, činnosti mimo EHP, další prodej bez zvláštních práv a některé vztahy s přidruženými podniky či společnými podniky. (strany 1283–1287)

Oddíly D až H vymezují zahrnuté zboží, služby, stavební služby a stavební koncese: pro obranné nákupy platí omezený seznam nomenklaturních kapitol s výjimkami zejména pro výbušniny, toxické výrobky, vojenské prostředky a citlivou techniku, služby jsou určeny klasifikací CPC a obecné výjimky pokrývají například zemědělskou podporu, vysílací programy, interní zadávání a kontrolované subjekty. (strany 1288–1306)

Oddíl I určuje zdroje pro zveřejňování právních předpisů, rozhodnutí a oznámení o zakázkách, zejména TED a Dodatek k Úřednímu věstníku EU pro unijní a členské zadavatele, a pro Česko Sbírku zákonů ČR a Sbírku rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže; následně začíná příloha 21-B, která pro mexické ústřední orgány stanoví pro rok 2018 prahy 79 507 USD pro zboží a služby a 10 335 931 USD pro stavební služby a projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru, s inflační úpravou. (strany 1307–1324)

Mexický seznam zahrnuje 24 ústředních orgánů včetně ministerstev zemědělství, dopravy, kultury, obrany, hospodářství, energetiky, financí, životního prostředí, zdravotnictví a práce, jakož i orgány pro migraci, pomoc uprchlíkům a dohled nad migrací na jižní hranici, přičemž překlady názvů jsou pouze informativní a nejsou oficiálním překladem. (strany 1325–1337)

[17/26] Rozsah: strany 1336–1458.

Úsek dokončuje výčet mexických ústředních zadavatelů a zahajuje oddíl B přílohy o veřejných zakázkách: kapitola 21 se vztahuje na vyjmenované zadavatele ve 14 mexických státech, přičemž pro orgány státní správy platí prahy 178 100 USD pro zboží a služby a 10 333 931 USD pro stavební služby, zatímco pro ostatní subjekty činí prahy 397 535 USD a 12 721 740 USD. (strany 1337–1338)

Následují podrobné seznamy státních orgánů a jiných veřejných subjektů států Chihuahua, Ciudad de México, Colima, Durango, Estado de México, Guanajuato, Jalisco, Morelos, Nuevo León, Puebla, Querétaro, San Luis Potosí, Veracruz a Zacatecas; zahrnují zejména instituce pro infrastrukturu, dopravu, vodu, energetiku, školství, zdravotnictví, sociální služby, kulturu, bydlení, životní prostředí a veřejnou bezpečnost, které mohou být zadavateli podle kapitoly 21. (strany 1339–1408)

Mezi uvedenými subjekty jsou i instituce podporující migranty nebo původní obyvatele, například durangský institut pro migranty a jejich rodiny, koordinace podpory migrantů ve státě Puebla a sekretariát zacateckých migrantů, avšak pouze jako potenciální veřejní zadavatelé, nikoli jako úprava pobytových, vízových či jiných práv cizinců. (strany 1354, 1383, 1405)

Poznámky k oddílu B zahrnují podřízené subjekty bez vlastní právní subjektivity, vylučují projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru a zakázky související s vězeňskými systémy; stanoví též specifická omezení krytí podle federálního financování pro Ciudad de México, Estado de México a Jalisco, výjimky Duranga pro vzdělávací stavby, sociální programy a školní uniformy a dočasný tříletý odklad uplatňování kapitoly 21 pro Jalisco. (strany 1409–1411)

Mexiko má do dvou let nabídnout rozšíření přístupu na trh na státy Aguascalientes a Coahuila a do pěti let další rozšíření; po posouzení rovnocennosti Podvýborem pro veřejné zakázky má Smíšená rada změnu schválit do šesti měsíců, přičemž finanční limity se dvouletě upravují podle americké inflace, přepočítávají na peso kurzy Banco de México a zveřejňují na Compranetu. (strany 1412–1414)

Oddíl C podřizuje kapitole 21 další mexické subjekty od prahů 397 535 USD pro zboží a služby a 12 721 740 USD pro stavby a projekty partnerství; seznam zahrnuje letiště, silnice a mosty, CFE, vodohospodářské, lesnické, vědecké, sociální, zdravotnické, přístavní, poštovní, ropné a telekomunikační instituce, přičemž nákupy paliv a plynu PEMEXu i některé zemědělské a výživové nákupy Liconsy a systému DIF jsou výslovně vyloučeny. (strany 1415–1424)

Oddíly D až I vymezují kryté zboží, služby, stavební služby, partnerství a výjimky: pro obranu a námořnictvo platí uzavřený seznam skupin FSC, ze služeb jsou mimo jiné vyloučeny výzkum, zdravotní a sociální služby, finanční služby, řada telekomunikačních, vojenských, vězeňských, dopravních a audiovizuálních služeb, zatímco stavební služby jsou kryty klasifikací CPC 51 a projekty partnerství pro ústřední a jiné subjekty podléhají zvláštním pravidlům rovného zacházení a přezkumu. (strany 1425–1437)

Obecné poznámky dovolují Mexiku každoročně vyjmout zakázky až do 2 328 000 000 USD při stanovených dílčích limitech, umožňují CFE a PEMEXu požadovat místní obsah až 40 % u pracovně náročných a 20 % u kapitálově náročných projektů a zavazují k transparentnímu zveřejnění těchto podmínek; následná příloha 22-A dále výslovně zachovává CFE a PEMEXu možnost preferovat mexické zboží a služby, u průzkumu a těžby uhlovodíků včetně průměrného nejméně 35% vnitrostátního obsahu. (strany 1438–1453)

Příloha 25-A upravuje námitkové řízení pro ochranu zeměpisných označení: v EU mohou oprávněně zainteresované osoby s výjimkou osob usazených či bydlících v Mexiku podat do dvou měsíců od zveřejnění odůvodněnou námitku zejména kvůli střetu s odrůdou, plemenem, homonymem, ochrannou známkou či druhovostí názvu, zatímco Mexiko připouští námitky pro kolizi s dřívějšími označeními a známkami, druhovost, popisnost, překlad či přepis nechránitelného označení a střet s odrůdou nebo plemenem; poté začíná seznam zeměpisných označení v příloze 25-B. (strany 1454–1458)

[18/26] Rozsah: § 254–§ 21; strany 1458–1538.

Příloha 25-B zahajuje seznam zeměpisných označení chráněných podle čl. 25.32: oddíl A uvádí rozsáhlý soupis unijních potravin, nápojů a zemědělských produktů podle názvu, přepisu, druhu výrobku a původu, včetně Českého piva, Českobudějovického piva a Žateckého chmele, a oddíl B obdobně vyjmenovává mexické produkty, například kávu Chiapas, chilli, sýry, pečivo a vanilku. (strany 1458–1473)

Dodatek 25-B-1 výslovně vylučuje samostatnou ochranu jednotlivých obecných výrazů tvořících součást složených unijních i mexických označení, například „pivo“, „chmel“, „queso“, „café“, „mango“ nebo „pan“, a u některých mexických názvů rovněž dodatku „Región de Origen“. (strany 1474–1475)

Příloha 25-C rozšiřuje evidenci mexických zeměpisných označení podle čl. 25.31 odst. 2 na nezemědělské řemeslné výrobky, zejména keramiku, výšivky, kámen, měděné výrobky, kytary, hračky, klobouky a talaveru z vyjmenovaných mexických regionů. (strany 1476–1477)

Příloha 31-A stanoví podrobný jednací řád pro mezistátní rozhodčí spory: upravuje elektronické doručování, jmenování a losování rozhodců, jejich seznamy, organizační schůzi, dvacetidenní lhůty pro písemná podání, veřejnost slyšení s ochranou důvěrných informací, zveřejňování dokumentů, podání amicus curiae, odborná stanoviska, překlady a výpočet lhůt. (strany 1478–1496)

Kodex v příloze 31-B ukládá kandidátům, rozhodcům a obdobně mediátorům nezávislost, nestrannost, vyvarování se střetů zájmů a jednostranných kontaktů, průběžné zveřejňování finančních, profesních, rodinných a dalších relevantních vazeb a přísnou ochranu neveřejných informací i interních porad tribunálu. (strany 1497–1503)

Příloha I vymezuje, jak se zapisují stávající opatření neslučitelná s povinnostmi národního zacházení, doložky nejvyšších výhod, výkonnostních požadavků, místní přítomnosti a vedení společností, přičemž výhrady EU se mohou týkat unijní, vnitrostátní, regionální i místní úrovně; zároveň potvrzuje, že běžné nediskriminační licenční, kvalifikační, jazykové a technické podmínky se použijí i bez výslovného zápisu. (strany 1504–1512)

Začínající seznam EU zachovává omezení pro mexické investory a poskytovatele služeb, zejména požadavky na pobyt či zastoupení v EHP při podnikání a správě společností, podmínky pro nabývání nemovitostí a zemědělské půdy v řadě členských států včetně Česka a zvláštní omezení přístupu zahraničních právníků k výkonu právních služeb; text se přímo dotýká také cizinců, například slovenského požadavku povolení k pobytu pro zahraniční osobu jednající za podnikatele a bulharských pravidel zaměstnávání státních příslušníků třetích zemí. (strany 1515–1538)

[19/26] Rozsah: § 59e–§ 4; strany 1538–1598.

Výhrady EU pro právní služby zachovávají v řadě členských států podmínky státní příslušnosti EHP či Švýcarska, pobytu, obchodní přítomnosti, registrace a plného členství v advokátní komoře pro poskytování vnitrostátního práva a zastupování před soudy; v Česku se vyžaduje plné přijetí do komory a pro právo EU i české právo současně příslušnost EHP či Švýcarska a pobyt v ČR. (§ 59e, § 59f, § 206; strany 1539–1551)

Text přímo upravuje postavení cizinců v právních profesích: zahraniční advokáti mohou v některých zemích poskytovat jen právo své domovské země nebo mezinárodní právo, zastupovat v určitých případech pouze spolu s místním advokátem a jejich přístup k profesi je často vázán na vzájemnost či dvoustranné dohody o právní pomoci; obdobné reciproční podmínky platí například v Portugalsku, Slovinsku, Lotyšsku a na Slovensku. (§ 79, § 4; strany 1543–1550)

Patentoví zástupci a zástupci průmyslového vlastnictví podléhají převážně požadavkům státní příslušnosti EHP/Švýcarska, místní kvalifikace, registrace nebo pobytu; Německo omezuje formu a menšinový podíl patentových zástupců kvalifikovaných mimo EHP a Švýcarsko, zatímco Slovinsko požaduje pro držitele zapsaných práv pobyt nebo místního registrovaného zástupce pro doručování. (§ 52e, § 52 f, § 154a, § 154 b; strany 1551–1555)

U účetních, auditorů a daňových poradců se zachovávají zejména limity zahraničních podílů v Rakousku (25 % kapitálu i hlasovacích práv) a požadavky kanceláře v EHP, místního sídla či pobytu; uznání kvalifikace mexického nebo jiného zahraničního auditora pro povinný audit v EU je možné pouze na základě vzájemnosti a Slovensko vyhrazuje nejméně 60 % podílů či hlasovacích práv v auditorském podniku občanům SR nebo členského státu. (§ 12, § 65, § 67, § 68; strany 1556–1564)

Pro architekty, inženýry a územní plánovače stanoví výhrady požadavky odborného uznání zahraničních projektů, členství v profesních komorách, pobytu či sídla v EHP; česká úprava požaduje pro přeshraniční poskytování těchto služeb pobyt v EHP. (§ 3, § 15, § 15a, § 17a, § 18a; strany 1564–1568)

Zdravotní a veterinární profese, lékárny a farmaceutické služby jsou nadále výrazně regulovány státní příslušností, pobytem, místní licencí nebo členstvím v komoře: česká veterinární péče vyžaduje fyzickou přítomnost na území, zatímco Německo může omezovat zdravotnickou registraci podle regionální kapacity a připouští telemedicínu v primární péči až po osobním vyšetření pacienta. (§ 58–§ 63, § 39, § 4; strany 1569–1582)

Veřejně financovaný výzkum a vývoj může EU nebo členský stát vyhradit vlastním státním příslušníkům a podnikům se sídlem na svém území; dále jsou upraveny pobytové a registrační podmínky pro realitní služby včetně české licence, pravidla pro leasing lodí a vozidel, letecký leasing, technické zkoušky, mediaci, geologické poradenství a agentury práce, přičemž text na konci zahajuje zvláštní omezení pro agentury se správním ústředím mimo EHP. (strany 1583–1598)

[20/26] Rozsah: § 3–§ 5; strany 1598–1702.

Dokončuje se výhrada pro služby umísťování zaměstnanců: belgické regiony požadují po agentuře se správním ústředím mimo EHP prokázání obdobné činnosti v zemi původu, zatímco Německo pro licenci agentury práce na dobu určitou vyžaduje státní příslušnost členského státu nebo obchodní přítomnost v EU a může zvlášť regulovat nábor pracovníků mimo EU/EHP pro vybrané profese. (§ 3 odst. 3 až 5; strany 1598–1600)

Výhrady EU dále zachovávají národnostní, pobytové a licenční podmínky pro bezpečnostní služby, inkasní agentury, soudní a akreditované překladatele i některé ostatní podnikatelské služby; pro Česko je prakticky významné, že pořadatel dobrovolných veřejných dražeb musí mít sídlo v ČR, popřípadě fyzická osoba povolení k pobytu. (§ 21, § 43; strany 1600–1604)

U soukromě financovaného vzdělávání mohou Francie, Řecko, Bulharsko a Malta omezovat výuku, vlastnictví, řízení či licencování podle státní příslušnosti, reciprocity nebo správního uvážení; mexičtí občané mohou ve Francii získat individuální povolení k výuce, zřízení či řízení škol a český i slovenský státní souhlas pro soukromou vysokou školu vyžaduje usazení v členském státě. (§ 39; strany 1610–1612)

V dopravě jsou stanoveny rozsáhlé výhrady pro námořní, železniční, silniční a letecké služby: Česko vyžaduje pro silniční dopravce zápis do obchodního rejstříku bez možnosti pobočky, EU omezuje celní odbavení na rezidenty EU a kombinovanou dopravu na dopravce usazené v členském státě, přičemž v Německu může být mexickým plavidlům udělena výjimka na základě reciprocity. (§ 2 odst. 3; strany 1629–1638)

Výhrady pro zemědělství, média a energetiku podmiňují řadu činností pobytem, usazením v EU/EHP, licencí či státní příslušností; český energetický zákon umožňuje vydat povolení pro elektřinu a plyn jen fyzické osobě s povolením k pobytu nebo právnické osobě usazené v EU a zachovává výlučná práva u přenosu elektřiny, přepravy plynu a operátora trhu. (§ 5; strany 1640–1662)

Dodatek I-B-1 zahajuje mexický seznam stávajících opatření: cizinci a zahraniční podniky nemohou přímo vlastnit půdu a vodu v pásmu 100 km od hranic a 50 km od pobřeží, u užívacích práv se uplatní povolovaný svěřenský mechanismus až na 50 let, zatímco nabytí mimo toto pásmo předpokládá prohlášení o zacházení jako s mexickým státním příslušníkem a vzdání se diplomatické ochrany. (Dodatek I-B-1; strany 1663–1666)

Mexiko zároveň podmiňuje některé významné zahraniční investice rozhodnutím CNIE, omezuje zahraniční podíly například ve výrobních družstvech, zemědělské půdě, obchodu se zbraněmi a vysílání a vyhrazuje telekomunikační, dopravní a energetické koncese či povolení mexickým osobám nebo podnikům; zejména uhlovodíky v podloží zůstávají přímým vlastnictvím státu, průzkum a těžba probíhají jen na základě státních nároků či smluv a držitelé navazujících povolení musí být podniky podle mexického práva s bydlištěm v Mexiku. (Dodatek I-B-1; strany 1670–1702)

[21/26] Rozsah: strany 1701–1811.

Mexický seznam stávajících opatření stanoví metodiku měření a ověřování vnitrostátního obsahu biomasy pro biopaliva a v elektroenergetice ponechává plánování a kontrolu rozvodné soustavy, přenos i distribuci výlučně státu bez koncesí; veřejný podnik musí držet nejméně 54 % průměrné energie dodané do sítě i alespoň 54% účast ve smíšených výrobních projektech, zatímco SENER může podporovat domácí zboží, služby a zaměstnávání mexických občanů. (článek 10.9; strany 1701–1704)

Pro investory z EU jsou zavedeny nebo zachovány 49% majetkové limity v dodávkách paliv pro lodě, železnici a letadla, ve vydávání deníků pro mexické čtenáře, ve výrobě výbušnin, pyrotechniky, zbraní a střeliva, v pobřežním a sladkovodním rybolovu i v integrované správě přístavů; vyšší podíly jsou v některých odvětvích podmíněny kladným rozhodnutím mexické Komise pro zahraniční investice (CNIE). (strany 1705–1716, 1739, 1743–1750)

Text přímo omezuje přístup cizinců k řadě služeb: rybářská a přístavní oprávnění jsou často vyhrazena Mexičanům či mexickým podnikům, podnikovým lékařem, celním zástupcem narozeným v Mexiku a obchodním notářem mohou být pouze mexičtí občané, zatímco výkon odborných a právních povolání cizinců podléhá mezinárodní smlouvě nebo reciprocitě a splnění mexických požadavků. (strany 1710–1726)

U právních služeb může podíl EU nad 49 % schválit CNIE, advokáti s licencí EU mohou být partnery mexických advokátů jen v počtu nepřevyšujícím mexické partnery a mexické právo smějí vykonávat po splnění místních profesních podmínek; naopak dočasné či online poradenství o zahraničním a mezinárodním právu je z této výhrady výslovně vyňato. (strany 1722–1724)

Dopravní výhrady vyžadují mexické sídlo, státní příslušnost nebo mexický podnik pro opravy letadel, letiště, loděnice, terminály, potrubí, železnice, autobusové stanice a pomocné silniční služby; v domácí letecké dopravě je účast EU omezena na 49 % hlasovacích práv a vedení musí být převážně mexické, zatímco kabotáž a vnitrozemská plavba jsou zásadně vyhrazeny mexickým rejdařům a plavidlům s úzce vymezenými dočasnými či recipročními výjimkami. (strany 1731–1738, 1740–1765)

Příloha II nově vysvětluje režim budoucích opatření: strana si v uvedených odvětvích může ponechat nebo přijmout i přísnější nesouladná opatření vůči národnímu zacházení, doložce nejvyšších výhod, výkonnostním požadavkům, vedení podniků a místní přítomnosti, přičemž rozhodující je popis každé výhrady; běžné nediskriminační kvalifikační, technické a licenční požadavky se uplatní i bez uvedení v seznamu. (strany 1769–1776)

EU si v budoucí výhradě pro všechna odvětví ponechává možnost regulovat například nabývání nemovitostí na Ålandech, zahraniční investice ve strategických francouzských a italských odvětvích, nabývání zemědělské půdy v několika státech a uznávání profesních kvalifikací, jež unijní pravidla vzájemného uznávání zaručují jen občanům EU. (strany 1779–1790)

Další výhrady EU pokrývají právní a auditorské služby, zdravotní a veterinární péči, prodej léčiv, výzkum, nemovitostní a leasingové služby i agentury práce; pro Česko je výslovně zachována podmínka nejméně 60 % kapitálových podílů nebo hlasovacích práv českých či unijních občanů v auditorském podniku a možnost regulovat přeshraniční nemovitostní a pracovní zprostředkovatelské služby. (strany 1795–1811)

[22/26] Rozsah: Dodatek II-B–Dodatek III-A; § 97–§ 135; strany 1811–1910.

Dokončuje se výhrada EU pro agentury práce: Francie, Irsko, Itálie a Nizozemsko mohou vyžadovat usazení a zakázat přeshraniční zajišťování administrativního personálu, Itálie může omezit počet poskytovatelů a Irsko obdobně omezuje přeshraniční vyhledávání vedoucích pracovníků; Česko je mezi státy, pro něž se výhrada vztahuje na služby vyhledávání vedoucích pracovníků, při zachování českého zákona o zaměstnanosti jako stávajícího opatření. (strany 1811–1815)

Výhrada II-EU-9 dovoluje EU regulovat bezpečnostní a pátrací služby, včetně omezení jejich poskytování v Česku; přeshraniční bezpečnostní služby nejsou povoleny zejména v Belgii, Španělsku, Finsku, Francii a Portugalsku, zatímco Finsko váže licenci na rezidenta či podnik usazený v EHP a Belgie vyžaduje občanství EU pro vedení a správní orgány dotčených bezpečnostních společností. (strany 1815–1818)

U ostatních podnikatelských služeb může EU omezit přeshraniční překlady úředních dokumentů, energetické a průmyslové služby, jakož i opravy dopravních prostředků; u oprav vnitrozemských plavidel patří Česko mezi výjimky z obecného práva požadovat usazení, avšak opravy námořních plavidel a letadel lze ve většině států nadále podmínit místní přítomností. (strany 1819–1822)

EU si ponechává širokou regulační pravomoc ve vzdělávání, zdravotní a sociální péči: veřejně financované nebo státem podporované služby mohou podléhat koncesi a testu ekonomické potřebnosti, přičemž v Česku se výhrady přímo týkají soukromě financovaného nemocničního, sanitního a ústavního zdravotnictví, sociální péče a požadavku české státní příslušnosti většiny správní rady soukromých vzdělávacích zařízení. (strany 1828–1838)

V kultuře, rekreaci a dopravě EU zachovává možnost omezovat kulturní, zábavní, hazardní i dopravní služby, včetně státní příslušnosti pro francouzské průvodce, reciprocity pro litevské a mexické průvodce, výhrad v hazardu a požadavků na registraci plavidel, vlajku, usazení, koncese či hospodářskou potřebnost v námořní, železniční, silniční a kosmické dopravě. (strany 1839–1858)

Pro Česko je výslovně zachována možnost uplatnit na základě stávajících či budoucích mezinárodních dohod omezení provozu silniční dopravy, včetně tranzitních povolení a preferenčních silničních daní, a obdobná výhrada se vztahuje na železniční dohody; unijní režim současně dovoluje omezit kabotáž a přeshraniční silniční dopravu požadavkem usazení. (strany 1850–1856)

EU dále vyhrazuje regulaci zemědělství, rybolovu, vodohospodářství a energetiky, včetně přístupu k rybolovným zdrojům, státní příslušnosti posádek, energetické bezpečnosti, monopolů, koncesí a vlastnictví přenosových soustav; zvláštní omezení se týkají rovněž elektřiny, plynu, ropy a jaderné energie, kde mohou členské státy vyhradit činnosti státu nebo je vázat na usazení, povolení či veřejné vlastnictví. (strany 1858–1878)

Dodatek II-B zahajuje mexické výhrady pro budoucí opatření: Mexiko může omezit obchod s veřejnými dluhovými cennými papíry a vyžadovat mexickou státní příslušnost či pobyt většiny správní rady, vyhrazuje státu klíčové činnosti v energetice, lithiu, jaderné energetice, poštách, měně a dozoru nad přístavy a letišti a omezuje vybrané dopravní profese na mexické občany narozené v Mexiku; Příloha III následně stanoví pravidla výkladu závazků přístupu na trh a připouští mimo jiné veřejné monopoly, výlučná práva a nediskriminační regulační opatření. (strany 1882–1910)

[23/26] Rozsah: § 27–§ 134; strany 1911–1950.

Unijní seznam výhrad upravuje přístup na trh pro odborné služby: v Česku vyžaduje poskytování právních služeb včetně zastupování před soudem plné přijetí do advokátní komory, přičemž zahraniční advokáti zapsaní u České advokátní komory smějí poskytovat služby podle práva země svého oprávnění a mezinárodního práva. (strana 1911)

Pro auditorské služby je v Česku zachováno pravidlo, že audit může vykonávat jen podnik, v němž nejméně 60 % kapitálových podílů nebo hlasovacích práv náleží českým státním příslušníkům nebo státním příslušníkům členského státu; český režim zároveň nepřijímá závazky pro přeshraniční nemovitostní služby ani pro aukční služby. (§ 134; strany 1913, 1918, 1945)

Česko neučinilo závazky pro veškerou odbornou ambulantní, zubní a související zdravotní péči ani pro soukromě financovanou nemocniční, sanitní a ústavní zdravotní péči a sociální péči; u zásilkového prodeje léčiv připouští dodávání pouze z členských států. (strany 1914–1917, 1927–1929)

V podnikatelských a bezpečnostních službách jsou pro Česko vyhrazeny zejména služby zajišťování administrativního personálu, vyhledávání vedoucích pracovníků a bezpečnostní služby, zatímco autorizované obalové společnosti smějí vykonávat jen zpětný odběr a využití obalového odpadu a musí mít formu akciové společnosti. (strany 1920–1923)

Dopravní a energetické výhrady zachovávají Česku plnou regulační volnost pro výrobu, přepravu, distribuci a skladování plynu i obchod s plynem, zatímco pro výrobu, přenos, distribuci a obchod s elektřinou je vyžadováno povolení a licence na přenos, přepravu plynu a činnost operátora trhu jsou spojeny s výlučnými právy. (strany 1938–1939, 1942)

Text dále dovoluje členským státům omezovat či podmiňovat přístup k dopravě, rybolovu, vodohospodářství, těžbě a jaderné energetice prostřednictvím licencí, koncesí, monopolů, usazení či testů ekonomické potřebnosti; například Kypr může z důvodu energetické bezpečnosti odmítnout nebo dodatečně kontrolovat účast subjektů ovládaných Mexikem či mexickými státními příslušníky v průzkumu a těžbě uhlovodíků. (strany 1930–1945)

Dodatek III-B-1 zahajuje mexickou listinu závazků: pro většinu vyjmenovaných odborných, počítačových, výzkumných, leasingových a nájemních služeb Mexiko uvádí pro způsoby poskytování 1 až 3 „žádná“, avšak pro dočasnou přítomnost fyzických osob ve způsobu 4 si ponechává výhradu s odkazem na kapitolu 12; u nemovitostních služeb a některých nájmů zůstává bez závazků i přeshraniční způsob 1. (strany 1947–1950) Zákon obsahuje také ustanovení týkající se cizinců a jejich práv nebo povinností.

[24/26] Rozsah: strany 1951–2021.

Mexická listina závazků pro přístup na trh pokračuje širokým otevřením leasingu a pronájmu strojů, zařízení, dopravních prostředků a výrobků pro domácnost, jakož i reklamních, poradenských, technických, zemědělských, rybářských, personálních, opravárenských, překladatelských a dalších podnikatelských služeb pro způsoby poskytování 1 až 3; dočasná přítomnost osob ve způsobu 4 je zpravidla bez závazků s výhradou kapitoly 12. (strany 1951–1955)

V komunikacích Mexiko podmiňuje směrování mezinárodní telekomunikace využitím koncesovaných mezinárodních portů, vyhrazuje část FM pásma komunitním rozhlasům původního obyvatelstva, přiděluje 90 MHz v pásmu 700 MHz velkoobchodní společné síti a omezuje účast dominantního telekomunikačního subjektu v dalších prodejcích; služby s přidanou hodnotou vyžadují registraci a zahraniční služby musí využít infrastrukturu koncesionáře. (strany 1956–1958)

Pro stavebnictví je přístup prostřednictvím obchodní přítomnosti většinou otevřen, avšak přeshraniční poskytování a spotřeba v zahraničí zůstávají často bez závazků z důvodu technické neproveditelnosti; zvláštní práce u vzletových a přistávacích drah vyžadují povolení mexického ministerstva komunikací a dopravy. (strany 1959–1960)

V distribuci, soukromém vzdělávání, životním prostředí, zdravotnictví, cestovním ruchu, kultuře a dopravě převažují závazky bez omezení pro způsoby 2 a 3, ale školy potřebují předchozí povolení vzdělávacího ministerstva nebo regionálního orgánu, ubytovací a restaurační provozy vyžadují příslušné správní povolení a správa letišť je vázána na koncesi. (strany 1960–1973)

Dodatek IV stanoví, že závazky pro obchodní návštěvy, vnitropodnikově převedené osoby, investory a krátkodobé návštěvy neomezují pravidla vstupu, pobytu, zaměstnanosti, sociálního zabezpečení, minimálních mezd ani nediskriminační licenční, kvalifikační a jazykové požadavky; v Česku musí obchodní návštěvníci pro investiční účely a vnitropodnikově převedené osoby pracovat pro neziskový-nepodnikající podnik, přičemž montéři a údržbáři potřebují pracovní povolení při činnosti nad sedm dnů měsíčně nebo 30 dnů ročně. (strany 1978–1986)

Mexiko pro občany EU vymezuje obchodní návštěvy jako nezaměstnanecké podnikatelské činnosti a povoluje jim pobyt nejvýše 180 dnů, zatímco vnitropodnikově převedeným osobám, investorům a smluvním poskytovatelům služeb může povolit roční pobyt prodlužitelný třikrát; manželům či manželkám těchto osob může při předchozí nabídce práce udělit pracovní povolení, přičemž dočasný vstup sám o sobě neznamená uznání kvalifikace ani profesní licenci. (strany 1987–1993, 2010–2012)

Dodatek V upravuje vstup smluvních poskytovatelů služeb a nezávislých odborníků do EU: poskytovatelé musí mít obvykle alespoň roční zaměstnání u smluvního podniku a tříletou praxi, nezávislí odborníci šestiletou praxi, oba potřebují vysokoškolské nebo rovnocenné vzdělání a případnou profesní kvalifikaci; pro Česko se u řady právních, účetních, daňových, technických, počítačových, reklamních, překladatelských, stavebních, environmentálních a dalších služeb uplatňuje test ekonomické potřebnosti. (strany 1998–2009)

Příloha VI zahajuje režim finančních služeb, který rozlišuje stávající nesouladná opatření v oddíle A a budoucí či přísnější výhrady v oddíle B vůči národnímu zacházení, doložce nejvyšších výhod, přístupu na trh, vedení a správním radám a přeshraničnímu obchodu; při výkladu má přednost u oddílu A část „Opatření“ a u oddílu B část „Popis“. (strany 2013–2021)

[25/26] Rozsah: § 5–§ 206; strany 2021–2118.

Dodatek VI-A vymezuje výhrady EU ve finančních službách: jednotlivé členské státy mohou podmiňovat pojišťovací a bankovní činnost pobočkou, zápisem do domácího rejstříku, konkrétní právní formou, předchozí licencí či pobytem členů vedení; například Bulharsko omezuje vlastnictví penzijních pojišťoven nerezidenty a Německo a Litva vyžadují pro přímé pojištění od subjektů neusazených v EU pobočku s povolením. (strany 2022–2028)

Unijní budoucí výhrady dále umožňují požadovat nediskriminačně určitou právní formu finanční instituce, vázat pojišťovací makléře a přímé pojištění na usazení v EU či ve Finsku, omezit činnost neunijních pojišťoven pobočkou a vyhradit depozitářské služby investičních fondů podnikům se sídlem v EU. (strany 2038–2049)

Mexický seznam stanoví, že zahraniční finanční instituce mohou působit zejména prostřednictvím mexické dceřiné společnosti, která podléhá předchozímu povolení a v níž musí finanční instituce členského státu držet alespoň 51 % kapitálu; zahraniční instituce naproti tomu nesmějí v Mexiku zřizovat pobočky a přímá či nepřímá účast v úvěrových družstvech je zpravidla omezena na 15 %. (strany 2051–2056)

Mexiko současně omezuje účast zahraničních vlád ve finančních institucích, požaduje mexické státní občanství nebo bydliště pro většinu členů správních rad řady finančních subjektů, vyhrazuje zemědělské a venkovské pojistné fondy mexickým občanům či podnikům bez cizinců a zakazuje nebo podmiňuje zahraniční pojištění rizik spojených s Mexikem, s možnou individuální výjimkou dozoru při nedostupnosti domácího pojištění. (strany 2059–2073)

Příloha VII vylučuje nové služby nezařaditelné do prozatímní klasifikace CPC OSN z vyjmenovaných závazků o přístupu na trh, národním zacházení, doložce nejvyšších výhod, místní přítomnosti a domácí regulaci; strany mají pokud možno předem oznamovat nesouladná opatření a na žádost jednat o zařazení služby do dohody. (strana 2081)

Protokol o prevenci a potírání korupce zavazuje EU a Mexiko bojovat proti aktivnímu i pasivnímu úplatkářství veřejných činitelů i soukromého sektoru, praní peněz a korupci právnických osob, s návazností na UNCAC, OECD, FATF, G20 a další mezinárodní nástroje. (Článek 1–Článek 7)

Protokol dále požaduje preventivní podniková pravidla, účetní a auditorské kontroly, transparentnost a identifikaci skutečných majitelů, ochranu oznamujících osob a veřejnou správu otevřenou hlášení korupce; spory se nejprve řeší konzultacemi, poté tříčlennou odbornou skupinou a jejím stanoviskem, přičemž provádění sleduje specializovaný podvýbor. (Článek 8–Článek 23)

Společné prohlášení EU a Mexika stanoví politický závazek provádět obchodní část dohody způsobem podporujícím rovnost žen a mužů, rovné příležitosti v zaměstnání a podnikání, spolupráci při sběru dat podle pohlaví a vyhodnocování dopadů dohody na ženy; závěrečné strany obsahují datum vyhotovení, podpisové doložky a potvrzení, že jde o ověřený opis originálu uloženého v archivu Generálního sekretariátu Rady v Bruselu. (strany 2106–2118)

[26/26] Rozsah: neuveden.

Tato část představuje vícejazyčnou podpisovou doložku jednající za generálního tajemníka Rady Evropské unie.

Doložka je uvedena v řadě úředních jazyků Evropské unie, včetně češtiny, a potvrzuje tak jednotné použití pro jazyková znění dokumentu.

České znění výslovně uvádí, že podpis je připojen „za generálního tajemníka Rady Evropské unie“.

Podpisová doložka neobsahuje normativní ustanovení, nevytváří práva ani povinnosti a neupravuje otázky pobytu, víz či jiných práv cizinců.

Jako podepisující osoba je uveden M. van den Heuvel.

U této osoby je uvedena funkce generálního ředitele, což dokládá, že dokument byl za Radu EU formálně potvrzen oprávněným vysokým úředníkem.

Úsek slouží výhradně k autentizaci a institucionálnímu potvrzení dokumentu jménem generálního tajemníka Rady Evropské unie.