Dokumenty a zákony v parlamentu

Rozsah: § 18–§ 112; strany 1–12.

Dokument obsahuje písemnou interpelaci poslankyně Evy Šrámkové a odpověď ministra dopravy k postupu ČR při posuzování systému Tesla FSD Supervised. Poslankyně kritizuje možné nesrovnalosti v datech o počtu dotčených vozidel a žádá aktivnější a transparentnější postup státu při posuzování pokročilých asistenčních systémů. Ministr v odpovědi uvádí, že ČR zatím nizozemské prozatímní schválení nepřevezme kvůli neuzavřené evropské debatě, nejasným technickým a bezpečnostním otázkám a chybějícím nezávislým datům. Hlavním dopadem je potvrzení opatrného přístupu ministerstva bez stanoveného termínu pro případné uznání systému v Česku.

Rozsah: Část první–Část druhá; § 20; strany 1–6.

Návrh mění fungování rady národního parku při schvalování klíčových dokumentů ochrany a řízení. Nově se do rady povinně doplňuje zástupce Hasičského záchranného sboru ČR a zavádí se oddělené hlasování, takže návrh musí získat většinu jak mezi delegovanými zástupci, tak mezi jmenovanými členy. Při opakované nedohodě se rozhodování přesouvá na Ministerstvo životního prostředí po předchozím projednání vládou, což mění dosavadní postup. Už schválené dokumenty bude možné za stanovených podmínek do 2 let znovu projednat; účinnost je od 1. ledna 2027.

Rozsah: § 112; strany 1–8.

Dokument obsahuje písemnou interpelaci poslankyně k reorganizaci Odboru pro sociální začleňování na Ministerstvu pro místní rozvoj a odpověď ministryně. Poslankyně varuje, že sloučení agendy s bydlením a zrušení vedoucích či regionálních míst může oslabit odbornou podporu obcím a ohrozit projekty financované z EU i kvůli možným finančním sankcím. Ministryně naopak uvádí, že nejde o zrušení instituce, ale o vnitřní reorganizaci asi 5,7 % míst, při níž agenda, podpora obcí i projekty pokračují beze změny. Odpověď zdůvodňuje změnu závěry NKÚ a snahou odstranit duplicity, přičemž očekávané úspory mají plynout z redukce 7 míst.

Rozsah: § 112; strany 1–8.

Jde o písemnou interpelaci k návrhu zákona o platformové práci a odpověď ministryně financí. Poslankyně varuje, že navržená změna definice závislé práce by mohla fakticky usnadnit obcházení pracovního práva, rozšířit švarcsystém a způsobit významné výpadky daní a pojistného i budoucí tlak na důchodový systém. Ministryně naopak uvádí, že návrh je teprve v připomínkovém řízení, jeho konečné dopady zatím nelze hodnotit a Ministerstvo financí k němu už vzneslo zásadní připomínky. Odpověď zároveň zmiňuje potřebu reagovat na trend flexibilních forem práce, mimo jiné reformou penzijního spoření a úvahami o hybridním režimu mezi OSVČ a zaměstnáním.

Rozsah: § 18–§ 124; strany 1–14.

Návrh mění zákon o nemocenském pojištění tak, aby ekonomicky aktivní příjemci invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně už nebyli omezeni výplatou nemocenského jen na 70 dnů. Nově se jim má nemocenské vyplácet od 15. dne pracovní neschopnosti nebo karantény po obecnou podpůrčí dobu, nejdéle však do skončení zaměstnání nebo pojištění. Ostatní změny jsou převážně technické návaznosti v odkazech a přechodné ustanovení stanoví, že staré nároky se posoudí podle dosavadních pravidel. Účinnost se navrhuje od 1. ledna 2027 a důvodová zpráva očekává vyšší výdaje systému nemocenského pojištění asi o 40 až 60 milionů Kč ročně.

Rozsah: § 112; strany 1–8.

Dokument obsahuje písemnou interpelaci k budoucnosti financování malých a malotřídních škol a odpověď ministra školství. Poslankyně upozorňuje, že mimořádné zvýhodnění obcí se školami do 500 dětí a žáků platí jen pro rok 2026, takže od roku 2027 mohou malé školy přijít o podporu ještě před vyhodnocením dopadů nové úpravy financování. Ministr odpovídá, že časové omezení plyne přímo ze zákona a změna je možná jen při změně vůle zákonodárce; současná vláda chce další postup posoudit podle dat, efektivity, udržitelnosti a kvality vzdělávání. MŠMT zároveň zdůrazňuje, že má financovat především vzdělávání a školské služby, nikoli širší společenské funkce škol v obcích.

Rozsah: § 16–§ 112; strany 1–8.

Jde o písemnou interpelaci a odpověď ministra k podpoře takzvané odkladové novely ve školství, zejména k omezení odkladů školní docházky a k plynulému přechodu dětí z mateřské do základní školy. Ministr uvádí, že už běží metodická podpora, školení, informační materiály pro rodiče i školy a že v roce 2026 a školním roce 2026/2027 proběhne evaluace dopadů novely prostřednictvím dotazníků, České školní inspekce a externího výzkumu. Významnou otevřenou otázkou jsou přípravné třídy: poslanec navrhuje znovu zvážit jejich rušení a ministerstvo odkazuje na budoucí vyhodnocení jejich role. Dokument sám zákon nemění, ale řeší praktickou realizaci a dopady již přijaté novely.

Rozsah: § 110–§ 112; strany 1–10.

Jde o písemnou interpelaci k reformě stavební správy ve sněmovním tisku 67 a odpověď ministryně financí. Poslankyně kritizuje, že zásadní změna veřejné správy je projednávána bez aktuální RIA a bez transparentně zveřejněné analýzy finančních dopadů, přičemž upozorňuje na možné vysoké provozní, personální, archivační a digitalizační náklady pro stát i obce. Ministryně naopak zdůrazňuje hlavně očekávané zrychlení a zefektivnění stavebního řízení a širší hospodářské přínosy. Konkrétní celkové náklady ale neuvádí a odkazuje na to, že budou upřesněny až podle konečné podoby schválené legislativy a následně promítnuty do státního rozpočtu.

Rozsah: Část první–Část sedmá; § 1–§ 363; strany 1–19.

Návrh mění pravidla spoření na stáří tak, aby byly lépe propojeny doplňkové penzijní spoření a dlouhodobý investiční produkt, zejména pro daňové účely a převody prostředků mezi nimi. Zavádí vyšší státní podporu pro osoby do 30 let v prvním roce spoření, snižuje poplatkový limit u části penzijních fondů a posiluje informační povinnosti penzijních společností. Nově má zaměstnanec za splnění podmínek právo žádat po zaměstnavateli příspěvek alespoň 500 Kč měsíčně na spoření na stáří, přičemž zákon řeší i souběh s jiným povinným příspěvkem. Účinnost je navržena od 1. ledna 2027.

Rozsah: § 112; strany 1–10.

Dokument obsahuje písemnou interpelaci poslance na předsedu vlády kvůli připravované novele trestního řádu a podezření, že může účelově oslabit pravomoci odvolacích soudů v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo. Poslanec zpochybňuje střet zájmů a žádá vysvětlení, zda změny nemohou prospět premiérovi, jehož stíhání bylo přerušeno kvůli imunitě. Odpověď vlády tvrdí, že novela je odborně připravovaná reforma vycházející z podnětů justice a advokacie, která má vrátit právní stav před sporný nález Ústavního soudu a zabránit dalším porušením práv i nákladům státu. Premiér zároveň odmítá osobní vliv na přípravu novely a odkazuje na odpovědnost Ministerstva spravedlnosti.

Rozsah: § 21–§ 21a; strany 1–24.

Návrh mění pravidla pro dálniční známky tak, že ruší automatickou každoroční valorizaci podle inflace a délky dálniční sítě a nově přímo v zákoně pevně stanoví sazby od roku 2027. Zachovává současnou výši poplatků, včetně zvýhodněných sazeb pro některá nízkoemisní a plynová vozidla, a ruší povinnost Ministerstva dopravy každoročně sazby vyhlašovat sdělením. Hlavním dopadem je větší předvídatelnost a „zmrazení“ ceny dálniční známky pro řidiče a podnikatele. Současně se očekává nižší růst příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury, což může omezit finance na dopravní infrastrukturu.

Rozsah: Část první–Část druhá; § 1; strany 1–10.

Návrh mění pravidla prodejní doby v maloobchodě tak, aby byl prodej ve větších obchodech zakázán o všech státních svátcích a nově i o dalších vyjmenovaných svátcích. Oproti dosavadní úpravě se zákaz rozšiřuje zejména na Velký pátek, 1. květen, 5. a 6. červenec a 17. listopad; režim 24. prosince od 12 do 24 hodin i dosavadní výjimky zůstávají zachovány. Cílem je jednodušší a přehlednější pravidlo pro spotřebitele, podnikatele i zaměstnance a posílení společného volna o svátcích. Účinnost se navrhuje od 1. ledna 2027.

Rozsah: Část první; § 13–§ 38l; strany 1–28.

Návrh mění zákon o daních z příjmů tak, že ruší slevu na manžela či manželku a místo ní posiluje daňové zvýhodnění na dítě do 3 let. Nově se má zvýhodnění zvýšit o 1 000 Kč měsíčně, a pokud je alespoň jeden z pečujících poplatníků držitelem průkazu ZTP/P, o 4 000 Kč měsíčně. S tím souvisejí úpravy navazujících paragrafů, dokládání nároku a zpracování údajů; dosavadní pravidla mají platit pro období začatá před účinností. Účinnost se navrhuje od 1. ledna 2027.

Rozsah: § 112–§ 63; strany 1–10.

Jde o písemnou interpelaci a odpověď ministra k postihování práce načerno, zastřeného agenturního zaměstnávání a odpovědnosti koncových zaměstnavatelů v souvislosti se smrtí 15letého ukrajinského chlapce ve firmě HASIT. Ministr uvádí, že konkrétní případ nebyl šetřen v režimu KOBRA 26, ale inspekce práce zjistila nelegální zaměstnávání i závažná porušení bezpečnosti práce; věc pokračuje v přestupkových řízeních. Agentuře Mykulas hrozí pokuta až 10 milionů Kč, společnosti HASIT až 2 miliony Kč, a zákon už umožňuje i odebrání licence agenturám za nelegální zaměstnávání. Odpověď zároveň potvrzuje pokračující kontroly rizikových odvětví, zavedení přísnějších opatření od 1. 7. 2026 a to, že ministerstvo nemá informace o úhradě zásahu záchranné služby ani o případném odškodnění rodiny.

Rozsah: § 112; strany 1–10.

Jde o písemnou interpelaci poslance Mariana Jurečky na předsedu vlády, která požaduje stanovení konkrétních a měřitelných cílů vlády pro roky 2026–2029 a jejich pravidelné vyhodnocování. Interpelace se soustředí hlavně na ekonomiku, veřejné finance, bydlení, vzdělávání, obranu, demografii a životní úroveň, včetně požadavku na cílové hodnoty a rozpočtové dopady. Odpověď premiéra Andreje Babiše tyto podrobné cíle a tabulky neposkytuje a žádost odmítá s tím, že vláda bude výsledky prezentovat veřejnosti podle programového prohlášení. Dokument tak ukazuje spor o míru transparentnosti a konkrétnosti vládního hodnocení.

Rozsah: strany 1–14.

Dokument žádá souhlas Poslanecké sněmovny s ratifikací změn příloh I a II Bonnské úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, přijatých v březnu 2026 v Brazílii. Změny spočívají hlavně v novém zařazení 40 taxonů mezi chráněné druhy a v taxonomických a názvoslovných úpravách seznamů. Vláda uvádí, že český i unijní právní rámec už tyto závazky pokrývá, takže nejsou potřeba změny českých zákonů ani se neočekávají dopady na rozpočet, veřejnou správu či podnikatele. Protože změny měly vstoupit v platnost už 27. června 2026, ČR z procesních důvodů nejprve uplatnila výhradu, kterou má po ratifikaci odvolat.