Dokumenty a zákony v parlamentu

Rozsah: § 4; strany 1–6.

Návrh mění zákon o státních svátcích a významných dnech tak, že mezi významné dny nově zařazuje 28. srpen jako Den Orla. Cílem je připomenout perzekuci organizace Orel po roce 1948, podpořit historickou paměť a zdůraznit hodnoty demokracie a odporu proti totalitě. Změna nezavádí nový den pracovního klidu, takže nebude mít podle návrhu hospodářské ani rozpočtové dopady. Účinnost se navrhuje od 1. ledna 2027.

Rozsah: § 110–§ 112; strany 1–6.

Jde o písemnou interpelaci k přesunu agend z Úřadu vlády na ministerstva v oblastech lidských práv, rovnosti, menšin, zdravotního postižení, protidrogové politiky a duševního zdraví. Poslankyně žádá vysvětlení podkladů, cílů, personálních a finančních dopadů, rizik pro koordinaci i plnění mezinárodních závazků. Předseda vlády tvrdí, že nejde o oslabení, ale o posílení agend: odborníci, projekty i peníze se mají přesunout spolu s nimi, strategie a rady vlády mají zůstat zachovány a koordinaci mají podpořit vládní zmocněnci. Politickou odpovědnost podle odpovědi nese vláda jako celek, premiér za strategii a ministři za provádění v resortech.

Rozsah: § 18–§ 112; strany 1–8.

Jde o písemnou interpelaci poslankyně Kateřiny Stojanové na ministra práce a sociálních věcí ve věci podezření na neetické a rasistické výroky vysokého úředníka MPSV Karla Trpkoše a o ministrovu odpověď. Poslankyně žádá vysvětlení k možné autenticitě internetového profilu, případným daňovým výrokům, internímu šetření a možné personální odpovědnosti. Ministr uvádí, že rasistické výroky jsou s funkcí neslučitelné, ale tvrzení o Trpkošovi odmítá s odkazem na jeho bezpečnostní prověrku NBÚ a na to, že na ministerstvu podle něj nebyly podněty ani šetření. Konkrétní nové kroky či sankce ministr nepřislíbil a na část otázek odpověděl odmítavě nebo je označil za spekulativní.

Rozsah: § 3c; strany 1–16.

Návrh zvyšuje vyměřovací základ pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem za státní pojištěnce z 14 074 Kč na 18 362 Kč, a tím zvyšuje měsíční platbu státu od roku 2027. Současně odkládá automatickou valorizaci této částky, která se nově poprvé použije až pro rok 2029 místo roku 2024. Zrušuje také nařízení vlády o výši vyměřovacího základu pro rok 2026 a má stabilizovat financování veřejného zdravotního pojištění a zdravotních pojišťoven. Dopad na státní rozpočet je podle důvodové zprávy přibližně 21 mld. Kč ročně navíc.

Rozsah: § 112; strany 1–10.

Dokument obsahuje písemnou interpelaci Víta Rakušana a odpověď premiéra k plánovaným změnám financování a právní úpravy veřejnoprávních médií. Interpelace varuje, že vládní i poslanecké návrhy mohou ohrozit stabilitu a nezávislost České televize a Českého rozhlasu, být v rozporu s evropským aktem EMFA a způsobit výrazný výpadek příjmů. Přiložené podklady zachycují společné výhrady části politických stran a vedení ČT a ČRo, zejména proti rušení poplatků, slučování úpravy obou médií a možným zásahům do fungování rad. Premiér v odpovědi potvrzuje záměr zrušit koncesionářské poplatky a financovat média ze státního rozpočtu, ale uvádí, že konkrétní podoba změn ještě není definitivně rozhodnuta a bude dále projednávána.

Rozsah: Část první–Část druhá; § 29a–§ 136; strany 1–18.

Návrh mění školský zákon tak, že pro děti v mateřských školách, žáky základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií a konzervatoří zavádí přímý zákonný zákaz používání mobilních telefonů při vzdělávání, o přestávkách i při souvisejících školských službách. Současně zachovává výjimky pro zdravotní důvody, speciální vzdělávací potřeby, výuku a některé akce mimo školu. Dosavadní možnost, aby si školy zákaz upravovaly jen samy ve školním řádu, se ruší a přesouvá do nové úpravy pro ostatní žáky a studenty; školy navíc mohou nově stanovit odkládání nebo odevzdání telefonu při porušení pravidel. Účinnost se navrhuje od 1. září 2027.

Rozsah: Část první–Část pátá; § 10–§ 10a; strany 1–18.

Návrh mění financování České televize a Českého rozhlasu: místo rozhlasových a televizních poplatků zavádí od roku 2027 přímý příspěvek ze státního rozpočtu. Pro Českou televizi se stanoví příspěvek 5,741 mld. Kč a pro Český rozhlas 2,066 mld. Kč, s automatickým zvýšením o 10 % při kumulované inflaci nad 10 procentních bodů. Zároveň se ruší zákon o rozhlasových a televizních poplatcích, takže občanům, podnikatelům i firmám zanikne povinnost poplatky platit; staré dluhy se však budou dál řešit podle dosavadních pravidel. Změna má snížit administrativu a finanční zátěž plátců, ale přesouvá náklady na stát a nově je váže na rozpočet Ministerstva kultury.

Rozsah: § 18–§ 112; strany 1–6.

Jde o písemnou interpelaci k dopadům novely zákona o DPH, která má od roku 2028 zavést DPH na platby dopravcům za výkony ve veřejné dopravě. Poslanec upozorňuje, že to může výrazně zvýšit náklady krajů a Prahy, a vést ke zdražení jízdného nebo omezení spojů. Ministr dopravy v odpovědi uvádí, že za úpravu zákona o DPH i případné kompenzace odpovídá hlavně Ministerstvo financí, nikoli Ministerstvo dopravy. Ministerstvo dopravy pouze slibuje v dalších jednáních upozorňovat na možné negativní dopady na dostupnost veřejné dopravy.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 1–§ 20; strany 1–28.

Návrh zavádí nový zákonný systém mistrovské kvalifikace a mistrovské zkoušky pro vybraná řemeslná a zemědělská povolání, aby bylo možné oficiálně potvrdit nejvyšší úroveň odborných dovedností. Stanoví podmínky účasti, průběh tří částí zkoušky, pravidla pro zkušební komise, vydávání mistrovského listu i veřejné evidence kvalifikací a jejich držitelů. Hospodářská a Agrární komora získávají novou výslovnou pravomoc tyto zkoušky organizovat a vydávat mistrovské listy, zatímco příslušná ministerstva nad systémem vykonávají dozor. Cílem je zvýšit prestiž řemesel, posílit důvěru spotřebitelů a zlepšit uplatnění kvalifikovaných odborníků; účinnost se navrhuje od 1. ledna 2027.