Dokumenty a zákony v parlamentu

Rozsah: Část první–Část čtvrtá; § 1–§ 14; strany 1–20.

Návrh hlavně reorganizuje zeměměřické a katastrální inspektoráty: už nemají být samostatnými organizačními složkami státu a účetními jednotkami, ale vnitřními jednotkami Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, přičemž si ponechají svou správní působnost. Zákon zároveň rozšiřuje a zpřesňuje pravomoci úřadu a inspektorátů, zejména v kontrole, správě digitálních informačních systémů a projednávání přestupků v katastru. Mění se také územní působnost inspektorátů, když Kraj Vysočina přechází z Brna do Českých Budějovic, a upravují se názvy a přílohy zákona. Účinnost je převážně od 1. ledna 2027, část změn navázaných na katastrální přestupky až od 1. července 2027.

Rozsah: Část první–Část čtvrtá; § 19a–§ 86a; strany 1–26.

Návrh mění pravidla důchodového pojištění hlavně ve prospěch starších a pracujících důchodců. Nově se zavádí věkové navýšení důchodu už od 80 let a dále po pěti letech, místo dosavadního zvýšení až od 85 let; zároveň se od roku 2028 obnovuje a automatizuje navyšování starobního důchodu za další výdělečnou činnost. Zákon také výslovně umožňuje vyplácet důchod do zahraničí v jiné měně než v korunách a stanoví, že náklady na směnu měn nese příjemce. Současně ukládá zaměstnavatelům znovu hlásit údaje o pracujících starobních důchodcích, aby bylo možné tato zvýšení provádět automaticky.

Rozsah: Část první–Část čtvrtá; § 1–§ 54; strany 1–16.

Návrh převádí českou úpravu stavebních výrobků na nový unijní režim podle nařízení EU 2024/3110. Ruší starší adaptační ustanovení v zákoně o technických požadavcích na výrobky a nově přesouvá pravidla pro stavební výrobky s označením CE do zákona o posuzování shody, kde určuje příslušné orgány, český jazyk dokumentů a informační systém. Zachovává dočasně platnost dosavadních pověření a oznámení jen do 8. ledna 2030, pokud nebudou obnovena. Zákon také rozšiřuje dohled a okruh odpovědných subjektů i na on-line prodej a služby kompletního vyřízení objednávek; většina změn má platit krátce po vyhlášení, část rušení až od 8. ledna 2040.

Rozsah: Část první–Část druhá; § 20; strany 1–6.

Návrh mění fungování rady národního parku při schvalování klíčových dokumentů ochrany a řízení. Nově se do rady povinně doplňuje zástupce Hasičského záchranného sboru ČR a zavádí se oddělené hlasování, takže návrh musí získat většinu jak mezi delegovanými zástupci, tak mezi jmenovanými členy. Při opakované nedohodě se rozhodování přesouvá na Ministerstvo životního prostředí po předchozím projednání vládou, což mění dosavadní postup. Už schválené dokumenty bude možné za stanovených podmínek do 2 let znovu projednat; účinnost je od 1. ledna 2027.

Rozsah: § 18–§ 124; strany 1–14.

Návrh mění zákon o nemocenském pojištění tak, aby ekonomicky aktivní příjemci invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně už nebyli omezeni výplatou nemocenského jen na 70 dnů. Nově se jim má nemocenské vyplácet od 15. dne pracovní neschopnosti nebo karantény po obecnou podpůrčí dobu, nejdéle však do skončení zaměstnání nebo pojištění. Ostatní změny jsou převážně technické návaznosti v odkazech a přechodné ustanovení stanoví, že staré nároky se posoudí podle dosavadních pravidel. Účinnost se navrhuje od 1. ledna 2027 a důvodová zpráva očekává vyšší výdaje systému nemocenského pojištění asi o 40 až 60 milionů Kč ročně.

Rozsah: Část první–Část sedmá; § 1–§ 363; strany 1–19.

Návrh mění pravidla spoření na stáří tak, aby byly lépe propojeny doplňkové penzijní spoření a dlouhodobý investiční produkt, zejména pro daňové účely a převody prostředků mezi nimi. Zavádí vyšší státní podporu pro osoby do 30 let v prvním roce spoření, snižuje poplatkový limit u části penzijních fondů a posiluje informační povinnosti penzijních společností. Nově má zaměstnanec za splnění podmínek právo žádat po zaměstnavateli příspěvek alespoň 500 Kč měsíčně na spoření na stáří, přičemž zákon řeší i souběh s jiným povinným příspěvkem. Účinnost je navržena od 1. ledna 2027.

Rozsah: § 21–§ 21a; strany 1–24.

Návrh mění pravidla pro dálniční známky tak, že ruší automatickou každoroční valorizaci podle inflace a délky dálniční sítě a nově přímo v zákoně pevně stanoví sazby od roku 2027. Zachovává současnou výši poplatků, včetně zvýhodněných sazeb pro některá nízkoemisní a plynová vozidla, a ruší povinnost Ministerstva dopravy každoročně sazby vyhlašovat sdělením. Hlavním dopadem je větší předvídatelnost a „zmrazení“ ceny dálniční známky pro řidiče a podnikatele. Současně se očekává nižší růst příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury, což může omezit finance na dopravní infrastrukturu.

Rozsah: Část první–Část druhá; § 1; strany 1–10.

Návrh mění pravidla prodejní doby v maloobchodě tak, aby byl prodej ve větších obchodech zakázán o všech státních svátcích a nově i o dalších vyjmenovaných svátcích. Oproti dosavadní úpravě se zákaz rozšiřuje zejména na Velký pátek, 1. květen, 5. a 6. červenec a 17. listopad; režim 24. prosince od 12 do 24 hodin i dosavadní výjimky zůstávají zachovány. Cílem je jednodušší a přehlednější pravidlo pro spotřebitele, podnikatele i zaměstnance a posílení společného volna o svátcích. Účinnost se navrhuje od 1. ledna 2027.

Rozsah: Část první; § 13–§ 38l; strany 1–28.

Návrh mění zákon o daních z příjmů tak, že ruší slevu na manžela či manželku a místo ní posiluje daňové zvýhodnění na dítě do 3 let. Nově se má zvýhodnění zvýšit o 1 000 Kč měsíčně, a pokud je alespoň jeden z pečujících poplatníků držitelem průkazu ZTP/P, o 4 000 Kč měsíčně. S tím souvisejí úpravy navazujících paragrafů, dokládání nároku a zpracování údajů; dosavadní pravidla mají platit pro období začatá před účinností. Účinnost se navrhuje od 1. ledna 2027.

Rozsah: § 4; strany 1–6.

Návrh mění zákon o státních svátcích a významných dnech tak, že mezi významné dny nově zařazuje 28. srpen jako Den Orla. Cílem je připomenout perzekuci organizace Orel po roce 1948, podpořit historickou paměť a zdůraznit hodnoty demokracie a odporu proti totalitě. Změna nezavádí nový den pracovního klidu, takže nebude mít podle návrhu hospodářské ani rozpočtové dopady. Účinnost se navrhuje od 1. ledna 2027.

Rozsah: § 3c; strany 1–16.

Návrh zvyšuje vyměřovací základ pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem za státní pojištěnce z 14 074 Kč na 18 362 Kč, a tím zvyšuje měsíční platbu státu od roku 2027. Současně odkládá automatickou valorizaci této částky, která se nově poprvé použije až pro rok 2029 místo roku 2024. Zrušuje také nařízení vlády o výši vyměřovacího základu pro rok 2026 a má stabilizovat financování veřejného zdravotního pojištění a zdravotních pojišťoven. Dopad na státní rozpočet je podle důvodové zprávy přibližně 21 mld. Kč ročně navíc.

Rozsah: Část první–Část druhá; § 29a–§ 136; strany 1–18.

Návrh mění školský zákon tak, že pro děti v mateřských školách, žáky základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií a konzervatoří zavádí přímý zákonný zákaz používání mobilních telefonů při vzdělávání, o přestávkách i při souvisejících školských službách. Současně zachovává výjimky pro zdravotní důvody, speciální vzdělávací potřeby, výuku a některé akce mimo školu. Dosavadní možnost, aby si školy zákaz upravovaly jen samy ve školním řádu, se ruší a přesouvá do nové úpravy pro ostatní žáky a studenty; školy navíc mohou nově stanovit odkládání nebo odevzdání telefonu při porušení pravidel. Účinnost se navrhuje od 1. září 2027.

Rozsah: Část první–Část pátá; § 10–§ 10a; strany 1–18.

Návrh mění financování České televize a Českého rozhlasu: místo rozhlasových a televizních poplatků zavádí od roku 2027 přímý příspěvek ze státního rozpočtu. Pro Českou televizi se stanoví příspěvek 5,741 mld. Kč a pro Český rozhlas 2,066 mld. Kč, s automatickým zvýšením o 10 % při kumulované inflaci nad 10 procentních bodů. Zároveň se ruší zákon o rozhlasových a televizních poplatcích, takže občanům, podnikatelům i firmám zanikne povinnost poplatky platit; staré dluhy se však budou dál řešit podle dosavadních pravidel. Změna má snížit administrativu a finanční zátěž plátců, ale přesouvá náklady na stát a nově je váže na rozpočet Ministerstva kultury.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 1–§ 20; strany 1–28.

Návrh zavádí nový zákonný systém mistrovské kvalifikace a mistrovské zkoušky pro vybraná řemeslná a zemědělská povolání, aby bylo možné oficiálně potvrdit nejvyšší úroveň odborných dovedností. Stanoví podmínky účasti, průběh tří částí zkoušky, pravidla pro zkušební komise, vydávání mistrovského listu i veřejné evidence kvalifikací a jejich držitelů. Hospodářská a Agrární komora získávají novou výslovnou pravomoc tyto zkoušky organizovat a vydávat mistrovské listy, zatímco příslušná ministerstva nad systémem vykonávají dozor. Cílem je zvýšit prestiž řemesel, posílit důvěru spotřebitelů a zlepšit uplatnění kvalifikovaných odborníků; účinnost se navrhuje od 1. ledna 2027.