Dokumenty a zákony v parlamentu

Rozsah: strany 1–4.

Vláda k poslaneckému návrhu zákona o standardizaci zaujímá neutrální stanovisko, ale doporučuje jeho další výrazné dopracování. Oceňuje snahu vytvořit moderní rámec standardizace, současně však upozorňuje na nedostatečně odůvodněné finanční dopady, nejasnosti kolem přeměny České agentury pro standardizaci na veřejnoprávní právnickou osobu a potřebu vyjasnit její řízení a kontrolu veřejných financí. Kriticky hodnotí i navržené zrušení Puncovního úřadu, zejména návaznost na standardizaci, přechod působností a úpravu poplatků a dovozu drahých kovů. Dokument také žádá legislativně technickou revizi návrhu včetně přestupků, terminologie a přechodných ustanovení.

Rozsah: strany 1–4.

Jde o nesouhlasné stanovisko vlády k poslaneckému návrhu na změny pravidel spoření na stáří. Vláda namítá, že návrh se překrývá s připravovanou vládní úpravou, nesystémově sbližuje doplňkové penzijní spoření s dlouhodobým investičním produktem a zavádí státní podporu bez dostatečné kontroly a evidence. Kritizuje také povinný příspěvek zaměstnavatele nejméně 500 Kč měsíčně jako výraznou finanční a administrativní zátěž, zejména pro malé firmy a veřejný sektor. Podle vlády návrh navíc nedostatečně řeší rovné zacházení, vztah k příspěvkům za rizikovou práci, sankce i dopady na rozpočty.

Rozsah: strany 1–4.

Vláda k poslaneckému návrhu zaujala nesouhlasné stanovisko. Odmítá zrušení slevy na manžela či manželku a její nahrazení vyšším daňovým zvýhodněním na dítě do 3 let, protože jde podle ní o dva odlišné a nesystémově zaměňované nástroje podpory. Uvádí, že návrh není dobře zacílen na nízkopříjmové domácnosti ani samoživitele, nedostatečně zohledňuje už existující podporu osob se zdravotním postižením a nemotivuje návrat druhého rodiče do práce. Zároveň postrádá analýzu dopadů na různé typy rodin a podle odhadu vlády by měl negativní dopad na veřejné rozpočty.

Rozsah: strany 1–2.

Vláda k poslaneckému návrhu na rozšíření zákazu prodeje ve větších obchodech na další svátky zaujala nesouhlasné stanovisko. Uvádí, že nynější úprava je od roku 2016 stabilizovaným kompromisem mezi ochranou zaměstnanců a rodin, svobodou podnikání a zájmy spotřebitelů, a že taková změna by měla vzejít až ze širší odborné a politické debaty. Kritizuje také nedostatečné vyhodnocení dopadů návrhu na tržby, zaměstnance a spotřebitele a varuje před omezením hospodářské soutěže zvýhodněním části prodejen.

Rozsah: Část první–Část čtvrtá; § 1–§ 14; strany 1–20.

Návrh hlavně reorganizuje zeměměřické a katastrální inspektoráty: už nemají být samostatnými organizačními složkami státu a účetními jednotkami, ale vnitřními jednotkami Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, přičemž si ponechají svou správní působnost. Zákon zároveň rozšiřuje a zpřesňuje pravomoci úřadu a inspektorátů, zejména v kontrole, správě digitálních informačních systémů a projednávání přestupků v katastru. Mění se také územní působnost inspektorátů, když Kraj Vysočina přechází z Brna do Českých Budějovic, a upravují se názvy a přílohy zákona. Účinnost je převážně od 1. ledna 2027, část změn navázaných na katastrální přestupky až od 1. července 2027.

Rozsah: § 112–§ 3; strany 1–14.

Dokument obsahuje písemnou interpelaci poslance k dopadům těžby kaolinu na Karlovarsku a odpověď ministra životního prostředí. Interpelace upozorňuje na možné škody na ovzduší, vodách, krajině, zdraví obyvatel i majetku a žádá vysvětlení k EIA, rekultivacím, kontrolám a případným sankcím. Ministr uvádí, že oficiální data zatím výrazné překračování limitů prachu ani konkrétní selhání nepotvrzují a že řada otázek spadá do působnosti báňských, stavebních či jiných úřadů. Ministerstvo deklaruje připravenost podpořit monitoring a řešit věc v rámci svých pravomocí, přímé zastavení těžby ale samo nařídit nemůže.

Rozsah: § 112; strany 1–6.

Jde o písemnou interpelaci k dopadům novely zákona o DPH na financování veřejné dopravy. Poslanec upozorňuje, že od roku 2028 mají být kompenzace dopravcům nově považovány za plnění podléhající DPH, což podle něj může výrazně zdražit provoz veřejné dopravy pro kraje a města a vést k omezení spojů nebo růstu jízdného. Ptá se proto na možné legislativní řešení, případně finanční kompenzace státu a dopady i na další veřejné služby. Ministryně financí uvádí, že problém vychází z dřívější novely, ministerstvo jej nyní analyzuje a o dalším postupu rozhodne po vyhodnocení rozpočtových dopadů.

Rozsah: Část první–Část čtvrtá; § 19a–§ 86a; strany 1–26.

Návrh mění pravidla důchodového pojištění hlavně ve prospěch starších a pracujících důchodců. Nově se zavádí věkové navýšení důchodu už od 80 let a dále po pěti letech, místo dosavadního zvýšení až od 85 let; zároveň se od roku 2028 obnovuje a automatizuje navyšování starobního důchodu za další výdělečnou činnost. Zákon také výslovně umožňuje vyplácet důchod do zahraničí v jiné měně než v korunách a stanoví, že náklady na směnu měn nese příjemce. Současně ukládá zaměstnavatelům znovu hlásit údaje o pracujících starobních důchodcích, aby bylo možné tato zvýšení provádět automaticky.

Rozsah: Část první–Část čtvrtá; § 1–§ 54; strany 1–16.

Návrh převádí českou úpravu stavebních výrobků na nový unijní režim podle nařízení EU 2024/3110. Ruší starší adaptační ustanovení v zákoně o technických požadavcích na výrobky a nově přesouvá pravidla pro stavební výrobky s označením CE do zákona o posuzování shody, kde určuje příslušné orgány, český jazyk dokumentů a informační systém. Zachovává dočasně platnost dosavadních pověření a oznámení jen do 8. ledna 2030, pokud nebudou obnovena. Zákon také rozšiřuje dohled a okruh odpovědných subjektů i na on-line prodej a služby kompletního vyřízení objednávek; většina změn má platit krátce po vyhlášení, část rušení až od 8. ledna 2040.

Rozsah: strany 1–30.

Dokument žádá Parlament o souhlas s ratifikací Globální úmluvy UNESCO o uznávání kvalifikací ve vysokoškolském vzdělávání. Úmluva má sjednotit a zprůhlednit uznávání zahraničních vysokoškolských kvalifikací, podpořit akademickou mobilitu a zlepšit sdílení informací o vysokých školách a studijních programech. Pro Českou republiku nepředstavuje zásadně nové povinnosti, protože navazuje na dosavadní evropská pravidla, a podle předkládací zprávy nemá mít další legislativní ani rozpočtové dopady. Výslovně řeší i spravedlivé posuzování kvalifikací uprchlíků a vysídlených osob, i když nemají úplné doklady.

Rozsah: § 1–§ 12; strany 1–24.

Dokument žádá Poslaneckou sněmovnu o souhlas s ratifikací nové smlouvy o vydávání mezi Českou republikou a Kanadou. Smlouva má nahradit zastaralou úpravu z let 1924 a 1926 a zrychlit i zpřehlednit předávání osob k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu. Stanoví podmínky vydání, důvody povinného i fakultativního odmítnutí, pravidla pro předběžnou vazbu, předání věcí, průvoz a ochranu před trestem smrti bez záruk. Dopad má hlavně na efektivnější mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech bez zvýšení nároků na státní rozpočet.

Rozsah: Část první–Část dvanáctá; § 5–§ 4; strany 1–30.

Návrh je rozsáhlou novelou rozpočtových a souvisejících zákonů, která přizpůsobuje česká pravidla novému fiskálnímu rámci EU a posiluje řízení veřejných financí. Zavádí nový národní střednědobý fiskálně-strukturální plán, upravuje výdajové rámce státu a státních fondů, posiluje roli Národní rozpočtové rady a Výboru pro rozpočtové prognózy a rozšiřuje pravidla zveřejňování a kontroly. Významně také mění rozpočtová pravidla pro bezpečnostní situace, obranu, strategickou infrastrukturu a nízkouhlíkovou energetiku a ruší zvláštní účet rezervy důchodového pojištění s převodem prostředků do státního rozpočtu. Dále zmírňuje některé dopady dluhových pravidel na obce a svazky obcí a nově podřizuje členy Národní rozpočtové rady režimu střetu zájmů a souvisejícím pracovním omezením.

Rozsah: strany 1–4.

Prezident vrací Parlamentu zákon o změnách v oblasti veřejných rozpočtů a odůvodňuje to obavou z oslabení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí i parlamentní kontroly nad rozpočtovými procesy. Kritizuje zejména novou výjimku, která vyjímá výdaje na dopravní, vodní a energetickou infrastrukturu z výdajových rámců, a možnost vlády překročit výdaje státního rozpočtu až o 10 % při zhoršené bezpečnostní situaci. Za problematické označuje také oslabení role Poslanecké sněmovny při kontrole rozpočtu, včetně zrušení některých průběžných zpráv a omezení vlivu rozpočtového výboru. Podle stanoviska zákon jako celek příliš rozvolňuje fiskální pravidla a posiluje vládu na úkor transparentnosti a kontroly.

Rozsah: § 18–§ 112; strany 1–12.

Dokument obsahuje písemnou interpelaci poslankyně Evy Šrámkové a odpověď ministra dopravy k postupu ČR při posuzování systému Tesla FSD Supervised. Poslankyně kritizuje možné nesrovnalosti v datech o počtu dotčených vozidel a žádá aktivnější a transparentnější postup státu při posuzování pokročilých asistenčních systémů. Ministr v odpovědi uvádí, že ČR zatím nizozemské prozatímní schválení nepřevezme kvůli neuzavřené evropské debatě, nejasným technickým a bezpečnostním otázkám a chybějícím nezávislým datům. Hlavním dopadem je potvrzení opatrného přístupu ministerstva bez stanoveného termínu pro případné uznání systému v Česku.

Rozsah: strany 1–2.

Dokument obsahuje neutrální stanovisko vlády k senátnímu návrhu, který má nově zařadit 28. srpen jako Den Orla mezi významné dny. Vláda oceňuje snahu připomenout perzekuci organizace Orel po roce 1948 a zdůraznit hodnoty demokracie, svobody a občanské odpovědnosti. Zároveň ale upozorňuje, že další rozšiřování seznamu významných dnů může oslabit jejich symbolický význam a že navrhovaný den se částečně překrývá s již existujícími připomínkami obětí komunistického režimu. Podle vlády lze sledovaný účel naplňovat i jinými prostředky než změnou zákona, například vzdělávacími a pietními aktivitami.

Rozsah: strany 1–2.

Dokument obsahuje stanovisko vlády k poslaneckému návrhu novely školského zákona o používání mobilních telefonů ve školách. Vláda návrh projednala dne 20. července 2026 a vyslovila s ním souhlas. Jde tedy o formální podporu hlavního návrhu, nikoli o samostatnou změnu pravidel; konkrétní dopady vyplývají z navržené novely školského zákona.

Rozsah: § 95; strany 1–4.

Jde o usnesení garančního výboru k novele zákonů na úseku vnitřní správy, nikoli o vlastní změnový text zákona. Výbor doporučuje, v jakém pořadí má Sněmovna ve třetím čtení hlasovat o pozměňovacích návrzích A, B a C a o návrhu zákona jako celku. K návrhům A a C zaujímá doporučující stanovisko, k návrhu B nezaujímá stanovisko; zároveň zmocňuje zpravodajku k případným legislativně technickým úpravám podle jednacího řádu.

Rozsah: Část první–Část druhá; § 20; strany 1–6.

Návrh mění fungování rady národního parku při schvalování klíčových dokumentů ochrany a řízení. Nově se do rady povinně doplňuje zástupce Hasičského záchranného sboru ČR a zavádí se oddělené hlasování, takže návrh musí získat většinu jak mezi delegovanými zástupci, tak mezi jmenovanými členy. Při opakované nedohodě se rozhodování přesouvá na Ministerstvo životního prostředí po předchozím projednání vládou, což mění dosavadní postup. Už schválené dokumenty bude možné za stanovených podmínek do 2 let znovu projednat; účinnost je od 1. ledna 2027.