Dokumenty a zákony v parlamentu

Rozsah: § 112; strany 1–8.

Dokument obsahuje písemnou interpelaci poslankyně k reorganizaci Odboru pro sociální začleňování na Ministerstvu pro místní rozvoj a odpověď ministryně. Poslankyně varuje, že sloučení agendy s bydlením a zrušení vedoucích či regionálních míst může oslabit odbornou podporu obcím a ohrozit projekty financované z EU i kvůli možným finančním sankcím. Ministryně naopak uvádí, že nejde o zrušení instituce, ale o vnitřní reorganizaci asi 5,7 % míst, při níž agenda, podpora obcí i projekty pokračují beze změny. Odpověď zdůvodňuje změnu závěry NKÚ a snahou odstranit duplicity, přičemž očekávané úspory mají plynout z redukce 7 míst.

Rozsah: § 112; strany 1–8.

Jde o písemnou interpelaci k návrhu zákona o platformové práci a odpověď ministryně financí. Poslankyně varuje, že navržená změna definice závislé práce by mohla fakticky usnadnit obcházení pracovního práva, rozšířit švarcsystém a způsobit významné výpadky daní a pojistného i budoucí tlak na důchodový systém. Ministryně naopak uvádí, že návrh je teprve v připomínkovém řízení, jeho konečné dopady zatím nelze hodnotit a Ministerstvo financí k němu už vzneslo zásadní připomínky. Odpověď zároveň zmiňuje potřebu reagovat na trend flexibilních forem práce, mimo jiné reformou penzijního spoření a úvahami o hybridním režimu mezi OSVČ a zaměstnáním.

Rozsah: Část třetí–Část třetí; § 34–§ 35; strany 1–4.

Pozměňovací návrh rozšiřuje hlavní novelu o změny pravidel pro promlčení nejzávažnějších trestných činů. Nově mají být nepromlčitelné vražda podle § 140 odst. 2 a další činy, za něž lze uložit výjimečný trest, pokud jimi byla nebo měla být úmyslně způsobena smrt; zároveň se u běžné vraždy podle § 140 odst. 1 výslovně ponechává třicetiletá promlčecí doba. Návrh také mění dosavadní úpravu tak, že teror se vypouští z dotčeného ustanovení o nepromlčitelnosti v této podobě a obdobné změny se promítají i do trestní odpovědnosti právnických osob. Cílem je umožnit stíhání nejzávažnějších úmyslných usmrcení bez časového omezení i do budoucna.

Rozsah: Část třetí–Část třetí; § 71a–§ 71b; strany 1–7.

Pozměňovací návrh doplňuje hlavní zákon o nový nástroj vymáhání dlužného výživného: exekutor by mohl vedle pozastavení řidičského oprávnění nově také pozastavit zbrojní oprávnění dlužníka. Povinný by po doručení příkazu nesměl nabývat, držet ani nosit vymezené zbraně a střelivo a musel by je do 5 pracovních dnů uložit do úschovy nebo odevzdat policii. Opatření by se zrušilo zejména po zaplacení dlužného či náhradního výživného nebo pokud je zbrojní oprávnění nezbytné k výkonu výdělečné činnosti. Návrh tak rozšiřuje tlak na neplatiče výživného ve prospěch zejména nezletilých dětí, bez potřeby nového informačního systému.

Rozsah: strany 1–6.

Jde o usnesení rozpočtového výboru jako garančního výboru k návrhu zákona o evidenci tržeb, které hlavně určuje přesné pořadí hlasování ve třetím čtení o zamítnutí, jednotlivých pozměňovacích návrzích a o zákonu jako celku. Výbor zároveň uvádí svá stanoviska: doporučuje zejména návrhy A, F1, B4 a F2, většinu ostatních pozměňovacích návrhů i návrh na zamítnutí zákona nedoporučuje a u M36 a N zůstává bez stanoviska. Dokument sám nemění obsah zákona, ale procesně určuje, které návrhy jsou v kolizi a kdy se některé z nich stanou nehlasovatelnými. Současně pověřuje zpravodaje, aby stanovisko výboru přednesl ve třetím čtení, a místopředsedu výboru, aby usnesení předložil předsedovi Sněmovny.

Rozsah: Část čtvrtá–Část devátá; § 63–§ 4b; strany 1–8.

Pozměňovací návrh hlavně zpřesňuje odklad a podmínky digitalizace spisové služby a eLegislativy a nově upravuje, kdo musí mít atestované elektronické systémy a kdo z této povinnosti může být vyňat. Zavádí přechodné období do konce roku 2028, během něhož se mají dotčené úřady uvést do souladu s novými pravidly, a současně omezuje dodávání nevyhovujících systémů. Dále posouvá některé povinnosti zákona o Sbírce zákonů až na rok 2030 a zavádí informativní přehled veřejnoprávních povinností z návrhů právních předpisů. Součástí je i nová úprava základních registrů, která umožňuje vytvářet testovací identity a testovací údaje; ty nesmějí být zaměnitelné se skutečnými osobami a nesmějí vyvolávat právní účinky.

Rozsah: § 18–§ 124; strany 1–14.

Návrh mění zákon o nemocenském pojištění tak, aby ekonomicky aktivní příjemci invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně už nebyli omezeni výplatou nemocenského jen na 70 dnů. Nově se jim má nemocenské vyplácet od 15. dne pracovní neschopnosti nebo karantény po obecnou podpůrčí dobu, nejdéle však do skončení zaměstnání nebo pojištění. Ostatní změny jsou převážně technické návaznosti v odkazech a přechodné ustanovení stanoví, že staré nároky se posoudí podle dosavadních pravidel. Účinnost se navrhuje od 1. ledna 2027 a důvodová zpráva očekává vyšší výdaje systému nemocenského pojištění asi o 40 až 60 milionů Kč ročně.

Rozsah: § 112; strany 1–8.

Dokument obsahuje písemnou interpelaci k budoucnosti financování malých a malotřídních škol a odpověď ministra školství. Poslankyně upozorňuje, že mimořádné zvýhodnění obcí se školami do 500 dětí a žáků platí jen pro rok 2026, takže od roku 2027 mohou malé školy přijít o podporu ještě před vyhodnocením dopadů nové úpravy financování. Ministr odpovídá, že časové omezení plyne přímo ze zákona a změna je možná jen při změně vůle zákonodárce; současná vláda chce další postup posoudit podle dat, efektivity, udržitelnosti a kvality vzdělávání. MŠMT zároveň zdůrazňuje, že má financovat především vzdělávání a školské služby, nikoli širší společenské funkce škol v obcích.

Rozsah: strany 1–6.

Pozměňovací návrh upravuje výborový návrh tak, aby odklad části eLegislativy nevedl k vypnutí tzv. lobbistické stopy u tvorby zákonů. Zachovává povinnost uvádět v důvodových zprávách i u pozměňovacích návrhů informace o lobbování i v přechodném období, kdy se část elektronického systému nepoužije. Současně zpřesňuje, že dočasné vypnutí se vztahuje jen na část § 20, nikoli na ustanovení o lobbistické stopě, a doplňuje odpovídající odkazy v jednacím řádu Sněmovny. Prakticky tedy napravuje technický odklad tak, aby transparentnost legislativního procesu zůstala zachována.

Rozsah: Část třetí–Část třetí; § 71a–§ 71b; strany 1–7.

Pozměňovací návrh doplňuje hlavní zákon o nový způsob vymáhání dlužného výživného: exekutor by mohl dlužníkovi pozastavit zbrojní oprávnění, obdobně jako dnes může pozastavit řidičské oprávnění. Po doručení příkazu by dlužník nesměl nabývat, držet ani nosit vymezené zbraně a střelivo a musel by je do 5 pracovních dnů uložit do úschovy nebo odevzdat policii. Opatření by se zrušilo zejména po zaplacení výživného či náhradního výživného, nebo pokud je zbrojní oprávnění nezbytné k obživě. Návrh tak posiluje ochranu dětí a vymahatelnost vyživovací povinnosti bez potřeby nového informačního systému či dopadu na státní rozpočet.

Rozsah: § 13; strany 1–4.

Pozměňovací návrh rozšiřuje výjimky z evidence tržeb v § 13 tak, aby se nově nevztahovala také na sezónní prodej vánočních stromků a souvisejících služeb od 1. do 24. prosince v provozovnách, kde se prodává jen tento sortiment. Cílem je zohlednit krátké trvání prodeje, venkovní zimní podmínky a praktické obtíže s rychlým odbavením zákazníků. Návrh tedy zmírňuje povinnosti podnikatelů v této úzce vymezené sezónní činnosti.

Rozsah: Část druhá–Část třetí; § 25–§ 72; strany 1–2.

Pozměňovací návrh rozšiřuje daňovou uznatelnost reklamních a propagačních předmětů do 500 Kč i na zboží nebo plnění podléhající spotřební dani, pokud jsou trvale a viditelně označeny identitou firmy. Současně ale u těchto předmětů nově vylučuje nárok na odpočet DPH, aby se zachovala rozpočtová neutralita a omezila daňová optimalizace. U běžných předmětů bez spotřební daně se režim nemění a limit zůstává 500 Kč bez DPH. Návrh má snížit byrokracii pro podnikatele při poskytování drobných firemních dárků.

Rozsah: strany 1–70.

Pozměňovací návrh mění část první § 13 hlavního návrhu tak, že rozšiřuje výjimky z evidence tržeb o řadu konkrétních činností podle klasifikace NACE. Nově mají být z EET vyňaty mimo jiné vybrané chovy zvířat, sběr volně rostoucích plodů, některé specializované výroby a opravy, zdravotní a sociální služby, kulturní instituce, sportovní kluby i různé spolky a organizace. Cílem je omezit dopady EET tam, kde ji předkladatelé považují za nelogickou a nepřiměřenou. Dokument opakovaně navrhuje stejný typ změny doplněním nového písmene do § 13 odst. 5.

Rozsah: § 13; strany 1–4.

Pozměňovací návrh rozšiřuje výjimky z evidence tržeb o drobný prodej vlastní produkce zemědělského podnikatele mimo provozovnu, například ze dvora, na farmářských trzích nebo při sezónním stánkovém prodeji, pokud celkem nepřesáhne 50 000 Kč za zdaňovací období. Cílem je snížit administrativní zátěž malých hospodářů a podpořit venkovský prodej s malým fiskálním významem. Návrh zdůvodňuje změnu sjednocením pravidel s již existující výjimkou pro sezónní prodej sladkovodních ryb a navázáním limitu na již používanou hranici 50 000 Kč v daňových předpisech.

Rozsah: § 20–§ 24; strany 1–5.

Pozměňovací návrh k zákonu o evidenci tržeb zmírňuje pravidla pro dodatečné odeslání údajů o tržbě při technických problémech. Prodlužuje lhůtu z 48 hodin na 5 pracovních dnů a nově stanoví, že při nedostupnosti nebo nefunkčnosti systému správce daně se běh této lhůty staví. Současně vylučuje odpovědnost podnikatele za přestupek, pokud povinnost nesplnil kvůli výpadku na straně státu. Cílem je, aby podnikatelé nebyli sankcionováni za selhání státního systému.

Rozsah: § 25–§ 29; strany 1–2.

Pozměňovací návrh mění část druhou hlavního návrhu a v zákoně o daních z příjmů obnovuje výjimku pro tiché víno u reklamních a propagačních předmětů do 500 Kč bez DPH. Prakticky to znamená, že tiché víno má být znovu daňově uznatelným nákladem, stejně jako tomu bylo do konce roku 2023, než byla tato možnost zrušena. Návrh odstraňuje dosavadní znevýhodnění tichého vína vyplývající z formálního zařazení mezi předměty spotřební daně, přestože má nulovou sazbu. Podle odůvodnění má změna podpořit vinařský sektor a navazující regionální podnikání.

Rozsah: strany 1–3.

Pozměňovací návrh mění v části druhé limit pro povinnost podat daňové přiznání u fyzických osob: obecný roční limit zdanitelných příjmů se zvyšuje z 50 000 Kč na 100 000 Kč a související další limit se zvyšuje z 20 000 Kč na 40 000 Kč. Cílem je snížit administrativní zátěž zejména u lidí s menšími přivýdělky, například důchodců nebo osob na rodičovské dovolené. Návrh zdůrazňuje, že nejde o osvobození těchto příjmů od daně, ale jen o zmírnění povinnosti podávat přiznání v bagatelních případech. Podle odůvodnění má změna nulový fiskální dopad.