Dokumenty a zákony v parlamentu

Rozsah: § 29–§ 30a; strana 1.

Pozměňovací návrh rozšiřuje změny zákona o daních z příjmů tak, aby byla od daně osvobozena také vybraná plnění zaměstnavatele v péči o zdraví zaměstnanců. Nově se doplňuje písmeno f) v § 6 odst. 7 a zároveň nová příloha č. 4, která přesně vyjmenovává, jaké zdravotní služby sem patří. Jde hlavně o nadstandardní preventivní prohlídky, screeningy, vyšetření kardiovaskulárního rizika, některá očkování a související laboratorní či zobrazovací vyšetření. Návrh má zpřesnit daňový režim těchto benefitů a omezit nejasnosti při jejich posuzování.

Rozsah: Část devátá; § 4–§ 7; strany 1–9.

Pozměňovací návrh doplňuje do zákona o základních registrech výslovná pravidla pro vytváření a používání testovacích identit a testovacích údajů při testování dostupnosti, bezpečnosti a funkčnosti státních informačních systémů. Nově se zavádí § 4b, který určuje, kdo může testovací identity a údaje vytvářet a spravovat, včetně zvláštního postupu pro evidenci obyvatel, registr osob a informační systém cizinců. Návrh zároveň jasně stanoví, že testovací údaje musí být odlišeny od skutečných dat a nemohou vyvolat vznik, změnu ani zánik práv a povinností. Mění se také formulace označení Digitální a informační agentury na zkrácené „Agentura“ a účinnost této nové úpravy se odkládá o 12 měsíců od vyhlášení.

Rozsah: § 78–§ 695; strany 1–10.

Pozměňovací návrh zmírňuje méně příznivé postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům občanů EU v návrhu cizineckého zákona. Rozšiřuje jejich práva zejména u krátkodobých víz, podávání žádostí o pobyt na území, prodlužování a získání trvalého pobytu po 5 letech a stanoví, že vyhoštění a povinnost opustit území se na ně mají použít obdobně jako u rodinných příslušníků občanů EU. Zpřísňuje také důvody zásahu do jejich pobytu tak, že musí jít o skutečnou, aktuální a dostatečně závažnou hrozbu vycházející z osobního chování. Současně zachovává dosavadní pravidla pro nedokončená řízení podle starého zákona, aby se zabránilo retroaktivním dopadům.

Rozsah: § 2–§ 4; strany 1–4.

Pozměňovací návrh mění hlavní návrh tak, že nominační zákon neruší, ale naopak jej významně posiluje a doplňuje. Přesouvá koordinační a metodickou roli z Úřadu vlády na Ministerstvo financí, zavádí centrální Portál personálních nominací a pravidelné hodnocení výkonu řídicích a dozorčích orgánů firem se státní účastí. Současně mění dosavadní pravidla posuzování uchazečů: ruší část pevných požadavků v zákoně a nahrazuje je konkrétnějšími kritérii v příloze a možností stanovit odborné předpoklady podle jednotlivých firem. Návrh má zvýšit transparentnost, sjednotit zveřejňování informací a propojit nominace s vyhodnocením skutečného výkonu; účinnost se navrhuje od 1. ledna 2027.

Rozsah: § 21b–§ 34d; strany 1–14.

Pozměňovací návrh dává obcím možnost zavést pro řidiče taxislužby místní povinnost složit zkoušku odborné způsobilosti jako podmínku pro nabízení nebo poskytování přepravy na jejich území. Zkouška má být omezena jen na praktické a relevantní znalosti, jako jsou pravidla taxislužby, ochrana spotřebitele, komunikace v češtině nebo angličtině, orientace po obci a používání běžných technologií; naopak nemá testovat nepřiměřené encyklopedické znalosti. Návrh se vztahuje i na jízdy sjednané přes aplikace či zprostředkovatele, ale nevztahuje se na pouhý průjezd obcí bez nabírání dalších zákazníků. Současně se mění evidence v rejstříku silniční dopravy: nově se do něj doplňují údaje o složení této zkoušky a upravuje se působnost dopravního úřadu pro jejich zápis.

Rozsah: § 21b–§ 34d; strany 1–8.

Pozměňovací návrh vrací obcím možnost nařídit řidičům taxislužby místní zkoušku jako podmínku pro nabízení nebo poskytování jízd začínajících na jejich území. Zkouška má ověřovat znalost práv a povinností, češtiny a místopisu; obec bude moci upravit její obsah, výjimky, organizaci i případný poplatek. Návrh zároveň doplňuje evidenci o složení této zkoušky do Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě a upravuje, že údaje do rejstříku předá obec příslušnému dopravnímu úřadu. Oproti stavu po zrušení této pravomoci v roce 2020 tedy dochází k obnovení místních kvalifikačních požadavků, jejichž porušení může být sankcionováno pokutou až 100 000 Kč.

Rozsah: strany 1–6.

Vláda k poslaneckému návrhu reformy přezkumu veřejných zakázek zaujala nesouhlasné stanovisko. Namítá zejména, že jde o zásadní koncepční změnu, která má být projednána jako vládní návrh, a že návrh nereaguje na dřívější výhrady k témuž řešení. Kritizuje hlavně komisionální a jednoinstanční rozhodování ÚOHS, omezení opravných prostředků a vyšetřovací zásady i nové uspořádání vedení ÚOHS, protože podle ní mohou zvýšit právní nejistotu, přenést zátěž na soudy a nezaručují skutečné zrychlení řízení. Upozorňuje také na nevyřešené souběhy řízení, pokračování po zpětvzetí návrhu a nevhodně omezené využití znalců a odborných vyjádření.

Rozsah: strany 1–2.

Vláda k poslaneckému návrhu novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích zaujala souhlasné stanovisko. Současně ale upozorňuje, že připravila vlastní odlišnou reformu financování médií veřejné služby, podle níž mají být od 1. ledna 2027 Česká televize a Český rozhlas financovány hlavně příspěvkem ze státního rozpočtu. V návaznosti na to má být zákon o rozhlasových a televizních poplatcích zrušen. Dokument tedy podporuje předložený návrh, ale naznačuje jeho možné dočasné nebo omezené praktické trvání kvůli chystané širší změně.

Rozsah: § 4; strany 1–6.

Návrh mění zákon o státních svátcích a významných dnech tak, že mezi významné dny nově zařazuje 28. srpen jako Den Orla. Cílem je připomenout perzekuci organizace Orel po roce 1948, podpořit historickou paměť a zdůraznit hodnoty demokracie a odporu proti totalitě. Změna nezavádí nový den pracovního klidu, takže nebude mít podle návrhu hospodářské ani rozpočtové dopady. Účinnost se navrhuje od 1. ledna 2027.

Rozsah: Část devátá; § 4–§ 7; strany 1–9.

Pozměňovací návrh doplňuje do zákona o základních registrech výslovnou úpravu testovacích identit a testovacích údajů pro bezpečné testování státních informačních systémů. Nově se stanoví, kdo je může vytvářet a spravovat, jak mají být označeny a že nesmí být zaměnitelné se skutečnými osobami ani vyvolávat vznik, změnu nebo zánik práv a povinností. Návrh se výslovně týká i systémů evidence obyvatel, registru osob a informačního systému cizinců, kde mohou vytvoření testovacích údajů požadovat vybrané státní orgány. Součástí je také formální změna z plného názvu „Digitální a informační agentura“ na zkrácené označení „Agentura“ a účinnost této nové části se odkládá o 12 měsíců.

Rozsah: strana 1.

Pozměňovací návrh doplňuje přechodné ustanovení k novele zákona o spotřebitelském úvěru. Bezúročné spotřebitelské úvěry bez dalších poplatků se mají novou úpravou řídit až od 1. února 2027, nikoli hned po účinnosti zákona. Cílem je dát poskytovatelům čas připravit se na nové povinnosti, zejména předsmluvní informace, pravidla pro obsah smlouvy a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.

Rozsah: § 111–§ 118; strany 1–2.

Pozměňovací návrh zpřesňuje vztah zákona o spotřebitelském úvěru a občanského zákoníku při odstoupení od úvěrové smlouvy uzavřené na dálku. Nově se výslovně stanoví, že i když se jinak občanský zákoník na odstoupení u těchto úvěrů nepoužije, výjimkou zůstává § 1830a občanského zákoníku, tedy pravidlo pro online „tlačítko pro odstoupení od smlouvy“. Změna má odstranit právní nejasnost pro poskytovatele i spotřebitele a vztahuje se na spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení. Současně se v textu jen opravuje číslování odstavce z odstavce 6 na odstavec 7.

Rozsah: § 116a; strany 1–4.

Pozměňovací návrh mění v novele zákona o spotřebitelském úvěru cenový strop u spotřebitelských úvěrů: koeficient se zvyšuje ze čtyřnásobku na pětinásobek repo sazby zvýšené o 8 procentních bodů, a to jak u běžných úvěrů, tak u malých krátkodobých úvěrů. Přeškrtnutý text tedy znamená změnu navržené hranice z čtyřnásobku na pětinásobek. Předkladatelé tvrdí, že vládní limit je příliš nízký, neodpovídá soudní praxi a mohl by omezit dostupnost legálních půjček pro rizikovější klienty. Cílem je podle nich lépe vyvážit ochranu spotřebitele a zachování dostupnosti regulovaných úvěrů.

Rozsah: Část první–Část šestá; § 53–§ 342; strany 1–11.

Pozměňovací návrh rozšiřuje původní novelu o přísnější postih neoprávněného zaměstnávání cizinců a o související změny v trestním řádu, zákoně o Policii ČR a daňovém řádu. Zvyšují se trestní sazby u § 342, nově se výslovně postihuje i umožnění výkonu práce v rámci podnikání a doplňují se přísnější tresty při organizované činnosti, značném prospěchu, těžké újmě na zdraví nebo smrti; zároveň se u převaděčství doplňuje přitěžující okolnost napojení na organizovanou skupinu působící ve více státech. Návrh také umožňuje u vybraných forem neoprávněného zaměstnávání cizinců odposlechy a širší sdílení daňových informací s policií a orgány činnými v trestním řízení. Hlavní část původní novely zůstává účinná od 1. července 2026, ale nové body o cizincích a navazující změny mají nabýt účinnosti až 1. ledna 2027.

Rozsah: Část druhá–Část čtvrtá; § 340–§ 53; strany 1–12.

Pozměňovací návrh výrazně rozšiřuje trestný čin neoprávněného zaměstnávání: už se nemá týkat jen cizinců, ale všech fyzických osob včetně dětí, a současně zvyšuje trestní sazby i za organizované, vykořisťující a následkově závažné případy. Název skutkové podstaty se mění z „neoprávněného zaměstnávání cizinců“ na „neoprávněné zaměstnávání“ a nově se postihuje i umožnění výkonu práce či zprostředkování zaměstnání v rámci podnikání; přísněji se trestají případy se značným prospěchem, těžkou újmou nebo smrtí. Návrh také doplňuje přísnější kvalifikaci u převaděčství při spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech a umožňuje u závažnějších forem neoprávněného zaměstnávání širší využití odposlechů a daňových informací i zapojení specializovaného útvaru policie. Účinnost těchto nových bodů se odkládá na 1. ledna 2027, zatímco zbytek hlavního návrhu zůstává účinný od 1. července 2026.

Rozsah: Část druhá–Část šestá; § 340–§ 53; strany 1–11.

Pozměňovací návrh rozšiřuje hlavní novelu o přísnější postih nelegální migrace a zejména neoprávněného zaměstnávání cizinců. U trestného činu podle § 342 se výslovně doplňuje i umožnění výkonu práce v rámci podnikání, zvyšují se trestní sazby a nově se přísněji postihují případy se značným prospěchem, organizovanou skupinou, těžkou újmou na zdraví nebo smrtí; u § 340 se doplňuje vyšší sazba i pro čin spáchaný ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. Návrh zároveň umožňuje použít odposlechy, rozšiřuje oprávnění policie získávat daňové informace a prolomuje daňovou mlčenlivost i pro trestný čin neoprávněného zaměstnávání cizinců. Tyto nové body mají nabýt účinnosti až od 1. ledna 2027, zatímco zbytek hlavního návrhu zůstává účinný od 1. července 2026.

Rozsah: Část první; § 4b–§ 17a; strany 1–7.

Pozměňovací návrh zpřesňuje úpravu digitálních technických map tak, aby Český úřad zeměměřický a katastrální výslovně kontroloval, zda jsou údaje o dopravní a technické infrastruktuře zapsány správně podle zákona a prováděcích předpisů. Současně se rozšiřuje přestupek nejen na nezapsání údajů, ale i na jejich zápis v rozporu s požadavky; zároveň se výslovně omezuje, že sankce dopadá jen na porušení povinností vyžadovaných nařízením EU o gigabitové infrastruktuře. Návrh také nahrazuje staré odkazy na předchozí zákon přímým odkazem na nařízení EU 2024/1309 a upravuje související pravidla pro plánované stavební práce a poskytování údajů. Dopadem je silnější kontrola kvality dat a jasnější vymahatelnost povinností s vysokými pokutami až 10 milionů Kč nebo 5 % obratu.

Rozsah: strany 1–2.

Jde o nesouhlasné stanovisko vlády k poslaneckému návrhu novely zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Vláda odmítá, aby zákon nově povinně ukládal zřízení poradního orgánu a výslovně svěřoval koordinační roli Úřadu vlády, protože to podle ní omezuje autonomii exekutivy a zvyšuje rigiditu státní správy. Současně odkazuje na své dřívější rozhodnutí převést část agend z Úřadu vlády na příslušná ministerstva kvůli efektivitě a prevenci duplicit. Upozorňuje také na legislativně technické nedostatky návrhu.

Rozsah: strany 1–4.

Vláda zaujímá k návrhu nesouhlasné stanovisko. Odmítá, aby se v kompetenčním zákoně výslovně rozšířila působnost Úřadu vlády v oblastech lidských práv, rovného zacházení, práv menšin, rovnosti žen a mužů, občanské společnosti a protidrogové politiky, protože tyto agendy chce převádět na věcně příslušná ministerstva. Podle vlády by návrh vedl k duplicitám, možným kompetenčním konfliktům a neodpovídal by postavení Úřadu vlády jako servisního aparátu, nikoli nadresortního orgánu. Vláda také uvádí, že unijní právo nevyžaduje, aby tyto agendy vykonával právě Úřad vlády, a vytýká návrhu legislativně technické nedostatky.

Rozsah: § 110–§ 112; strany 1–6.

Jde o písemnou interpelaci k přesunu agend z Úřadu vlády na ministerstva v oblastech lidských práv, rovnosti, menšin, zdravotního postižení, protidrogové politiky a duševního zdraví. Poslankyně žádá vysvětlení podkladů, cílů, personálních a finančních dopadů, rizik pro koordinaci i plnění mezinárodních závazků. Předseda vlády tvrdí, že nejde o oslabení, ale o posílení agend: odborníci, projekty i peníze se mají přesunout spolu s nimi, strategie a rady vlády mají zůstat zachovány a koordinaci mají podpořit vládní zmocněnci. Politickou odpovědnost podle odpovědi nese vláda jako celek, premiér za strategii a ministři za provádění v resortech.