Dokumenty a zákony v parlamentu

Rozsah: § 18–§ 112; strany 1–8.

Jde o písemnou interpelaci poslankyně Kateřiny Stojanové na ministra práce a sociálních věcí ve věci podezření na neetické a rasistické výroky vysokého úředníka MPSV Karla Trpkoše a o ministrovu odpověď. Poslankyně žádá vysvětlení k možné autenticitě internetového profilu, případným daňovým výrokům, internímu šetření a možné personální odpovědnosti. Ministr uvádí, že rasistické výroky jsou s funkcí neslučitelné, ale tvrzení o Trpkošovi odmítá s odkazem na jeho bezpečnostní prověrku NBÚ a na to, že na ministerstvu podle něj nebyly podněty ani šetření. Konkrétní nové kroky či sankce ministr nepřislíbil a na část otázek odpověděl odmítavě nebo je označil za spekulativní.

Rozsah: § 3c; strany 1–16.

Návrh zvyšuje vyměřovací základ pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem za státní pojištěnce z 14 074 Kč na 18 362 Kč, a tím zvyšuje měsíční platbu státu od roku 2027. Současně odkládá automatickou valorizaci této částky, která se nově poprvé použije až pro rok 2029 místo roku 2024. Zrušuje také nařízení vlády o výši vyměřovacího základu pro rok 2026 a má stabilizovat financování veřejného zdravotního pojištění a zdravotních pojišťoven. Dopad na státní rozpočet je podle důvodové zprávy přibližně 21 mld. Kč ročně navíc.

Rozsah: § 6; strany 1–4.

Pozměňovací návrh zpřesňuje § 6 hlavního zákona o koordinaci stavebních prací při budování sítí s velmi vysokou kapacitou. Nově výslovně zahrnuje nejen náklady na koordinaci, ale i na samotné provádění prací, a stanoví výchozí pravidlo pro jejich rozdělení, pokud se strany nedohodnou. Přírůstkové náklady má nést žadatel v plné výši, zatímco sdílené náklady na koordinaci a společné práce se rozdělí rovným dílem mezi strany koordinace. Cílem je předejít sporům a přinést jasnější pravidla pro praxi i rozhodování ČTÚ.

Rozsah: § 6–§ 8; strany 1–4.

Pozměňovací návrh zpřesňuje výjimky u stavebních prací omezeného rozsahu v zákoně o zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou. Nově se do výjimek výslovně doplňuje i distribuce, takže se mají vztahovat také na uzavřené areály sloužící k distribuci elektřiny, nejen k výrobě a skladování. Současně se mění dosavadní odkaz na práce podle přílohy stavebního zákona na konkrétnější vymezení prací, zejména u technické infrastruktury do 100 metrů, v uzavřených neveřejných areálech a při mimořádných událostech. Dopadem je jasnější určení, kdy se neuplatní některé informační a koordinační povinnosti podle nařízení o gigabitové infrastruktuře.

Rozsah: § 112; strany 1–10.

Dokument obsahuje písemnou interpelaci Víta Rakušana a odpověď premiéra k plánovaným změnám financování a právní úpravy veřejnoprávních médií. Interpelace varuje, že vládní i poslanecké návrhy mohou ohrozit stabilitu a nezávislost České televize a Českého rozhlasu, být v rozporu s evropským aktem EMFA a způsobit výrazný výpadek příjmů. Přiložené podklady zachycují společné výhrady části politických stran a vedení ČT a ČRo, zejména proti rušení poplatků, slučování úpravy obou médií a možným zásahům do fungování rad. Premiér v odpovědi potvrzuje záměr zrušit koncesionářské poplatky a financovat média ze státního rozpočtu, ale uvádí, že konkrétní podoba změn ještě není definitivně rozhodnuta a bude dále projednávána.

Rozsah: Část první–Část dvanáctá; § 1–§ 70; strany 1–30.

Senátem vrácený návrh rozsáhle upravuje pravidla veřejných rozpočtů a rozpočtové odpovědnosti podle nového rámce EU: zavádí národní střednědobý fiskálně-strukturální plán, váže státní rozpočet na výdajový rámec a posiluje roli Národní rozpočtové rady i Výboru pro rozpočtové prognózy. Současně rozšiřuje možnosti rozpočtového řízení při ohrožení státu, válce nebo výrazně zhoršené bezpečnostní situaci a umožňuje navýšit výdaje až o 10 %, vedle zvláštního zohlednění obrany, strategické infrastruktury a nízkouhlíkové energetiky. Návrh také mění pravidla pro dotace, státní pokladnu, rozpočty obcí a krajů, ruší zvláštní účet rezervy důchodového pojištění a převádí jeho prostředky do státního rozpočtu. Dále zpřísňuje pravidla střetu zájmů a neslučitelnosti pro členy a zaměstnance institucí fiskální kontroly a doplňuje související změny v pracovním právu, financování obrany a energetice.

Rozsah: § 8–§ 34; strany 1–4.

Senát vrací novelu o veřejných rozpočtech Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které hlavně zpřesňují pravidla pro mimořádné rozpočtové zásahy při zhoršené bezpečnostní situaci a posilují parlamentní kontrolu. Nově se výslovně váže konstatování výrazně zhoršené bezpečnostní situace na usnesení Bezpečnostní rady státu, tato situace se přesněji vymezuje a některé původně navržené body se vypouštějí. Návrh také zavádí povinnost předchozího projednání v rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny u některých kroků a upravuje pravidla pro započítávání části mimořádných výdajů. Současně jde zčásti o technické opravy odkazů, přečíslování a zrušení celé jedné části návrhu, tedy o změny oproti původnímu sněmovnímu znění.

Rozsah: Část první–Část druhá; § 29a–§ 136; strany 1–18.

Návrh mění školský zákon tak, že pro děti v mateřských školách, žáky základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií a konzervatoří zavádí přímý zákonný zákaz používání mobilních telefonů při vzdělávání, o přestávkách i při souvisejících školských službách. Současně zachovává výjimky pro zdravotní důvody, speciální vzdělávací potřeby, výuku a některé akce mimo školu. Dosavadní možnost, aby si školy zákaz upravovaly jen samy ve školním řádu, se ruší a přesouvá do nové úpravy pro ostatní žáky a studenty; školy navíc mohou nově stanovit odkládání nebo odevzdání telefonu při porušení pravidel. Účinnost se navrhuje od 1. září 2027.

Rozsah: Část první; § 189; strany 1–4.

Pozměňovací návrh rozšiřuje trestný čin kuplířství i na organizování, zprostředkování nebo kořistění z placeného sexualizovaného jednání na dálku přes informační či komunikační technologie. Oproti dosavadní úpravě, která mířila jen na prostituci, nově výslovně dopadá i na interaktivní nebo na zakázku vytvářené sexuální jednání, například živé přenosy či obsah podle individuálního požadavku. Návrh současně zdůrazňuje, že necílí na samotnou samostatnou tvorbu dospělých osob bez vykořisťující třetí osoby. Jde tedy o zacelení výkladové mezery v trestním právu bez obecného rozšiřování pojmu prostituce v celém zákoníku.

Rozsah: Část první–Část pátá; § 10–§ 10a; strany 1–18.

Návrh mění financování České televize a Českého rozhlasu: místo rozhlasových a televizních poplatků zavádí od roku 2027 přímý příspěvek ze státního rozpočtu. Pro Českou televizi se stanoví příspěvek 5,741 mld. Kč a pro Český rozhlas 2,066 mld. Kč, s automatickým zvýšením o 10 % při kumulované inflaci nad 10 procentních bodů. Zároveň se ruší zákon o rozhlasových a televizních poplatcích, takže občanům, podnikatelům i firmám zanikne povinnost poplatky platit; staré dluhy se však budou dál řešit podle dosavadních pravidel. Změna má snížit administrativu a finanční zátěž plátců, ale přesouvá náklady na stát a nově je váže na rozpočet Ministerstva kultury.

Rozsah: § 30; strany 1–3.

Pozměňovací návrh ruší v části druhé ustanovení, které mělo zavést zvláštní daňové osvobození spropitného ve stravovacích službách, a současně upravuje související přechodná ustanovení v § 30. Cílem je ponechat spropitné v obecném daňovém režimu bez nové výjimky pro gastronomii. Odůvodnění zdůrazňuje jednoduchost a rovnost daňového systému a varuje před zvýhodněním jednoho odvětví, vyšší administrativou i rizikem daňové optimalizace.

Rozsah: Část první; § 15–§ 17; strany 1–3.

Pozměňovací návrh zjednodušuje navrženou evidenci tržeb tím, že ruší § 15 a vypouští i související povinnost uvádět označení evidenční jednotky v údajích o evidované tržbě. Tím se odstraňuje povinnost předem oznamovat správci daně provozovny, weby, aplikace, dopravní prostředky a další evidenční jednotky. Cílem je snížit administrativní zátěž podnikatelů i státu a omezit systém jen na evidenci samotných tržeb a údajů nezbytných pro správu daní.

Rozsah: Část třetí; strany 1–3.

Pozměňovací návrh ruší v části třetí body 13 až 16 hlavního návrhu, aby se nezměnila stávající sazba DPH u nealkoholických nápojů podávaných v restauračních službách. Odmítá tedy plánované zařazení těchto nápojů do snížené sazby 12 % a požaduje zachování současného stavu. Předkladatelé tvrdí, že by šlo o další nesystémovou výjimku, která zvyšuje složitost DPH a nemá přímou věcnou souvislost s evidencí tržeb. Návrh také kritizuje spojování nové evidenční povinnosti s daňovou úlevou pro vybrané služby.

Rozsah: Část druhá; strany 1–4.

Pozměňovací návrh zužuje vládní návrh pouze na evidenci tržeb a navrhuje vypustit z části druhé body týkající se změn v dani z příjmů, zejména obnovy slevy na studenta, slevy za umístění dítěte a úprav daňového režimu rekreací a zájezdů zaměstnanců. Hlavním důvodem je, že tyto daňové změny podle předkladatelů věcně nesouvisejí s evidencí tržeb a nemají být spojovány do jednoho zákona. Návrh zároveň kritizuje další rozšiřování daňových výjimek jako krok zvyšující složitost daňového systému a rozpočtové výdaje. Praktickým dopadem by bylo, že zákon by se více soustředil na samotnou evidenci tržeb a uvedené daňové úlevy by se v něm neobnovily.

Rozsah: Část první; § 5; strany 1–3.

Pozměňovací návrh mění hlavní návrh zákona o evidenci tržeb tak, že v § 5 ruší písmeno b), a tím vyřazuje z evidence tržeb bezhotovostní převody peněžních prostředků. Evidence má podle návrhu dál dopadat hlavně na hotovostní a obdobné platby, u nichž je vyšší riziko zatajení příjmů. Předkladatelé odůvodňují změnu tím, že bezhotovostní platby už zanechávají dohledatelnou stopu v bankovním systému a jejich další evidence by byla duplicitní. Návrh má snížit administrativní zátěž podnikatelů a posílit přiměřenost právní úpravy.

Rozsah: § 18–§ 112; strany 1–6.

Jde o písemnou interpelaci k dopadům novely zákona o DPH, která má od roku 2028 zavést DPH na platby dopravcům za výkony ve veřejné dopravě. Poslanec upozorňuje, že to může výrazně zvýšit náklady krajů a Prahy, a vést ke zdražení jízdného nebo omezení spojů. Ministr dopravy v odpovědi uvádí, že za úpravu zákona o DPH i případné kompenzace odpovídá hlavně Ministerstvo financí, nikoli Ministerstvo dopravy. Ministerstvo dopravy pouze slibuje v dalších jednáních upozorňovat na možné negativní dopady na dostupnost veřejné dopravy.

Rozsah: strany 1–2.

Vláda s návrhem souhlasí. Návrh rozšiřuje úpravu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu v návaznosti na změnu jeho působnosti, zejména vůči subjektům veřejné služby v rozhlasovém a televizním vysílání. Vláda ale požaduje sladit účinnost tohoto zákona s účinností související změny Ústavy, aby běžný zákon nezačal platit dříve než ústavní změna. Hlavním dopadem je podpora větší vnější kontroly hospodaření při zachování ústavní návaznosti legislativy.