Dokumenty a zákony v parlamentu

Rozsah: § 18–§ 112; strany 1–6.

Jde o písemnou interpelaci k dopadům novely zákona o DPH, která má od roku 2028 zavést DPH na platby dopravcům za výkony ve veřejné dopravě. Poslanec upozorňuje, že to může výrazně zvýšit náklady krajů a Prahy, a vést ke zdražení jízdného nebo omezení spojů. Ministr dopravy v odpovědi uvádí, že za úpravu zákona o DPH i případné kompenzace odpovídá hlavně Ministerstvo financí, nikoli Ministerstvo dopravy. Ministerstvo dopravy pouze slibuje v dalších jednáních upozorňovat na možné negativní dopady na dostupnost veřejné dopravy.

Rozsah: strany 1–2.

Vláda s návrhem souhlasí. Návrh rozšiřuje úpravu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu v návaznosti na změnu jeho působnosti, zejména vůči subjektům veřejné služby v rozhlasovém a televizním vysílání. Vláda ale požaduje sladit účinnost tohoto zákona s účinností související změny Ústavy, aby běžný zákon nezačal platit dříve než ústavní změna. Hlavním dopadem je podpora větší vnější kontroly hospodaření při zachování ústavní návaznosti legislativy.

Rozsah: strany 1–2.

Jde o stanovisko vlády k poslaneckému návrhu novely trestního zákoníku. Vláda návrh projednala dne 15. června 2026 a zaujala k němu souhlasné stanovisko. Dokument neobsahuje vlastní změnové znění, pouze potvrzuje podporu vládě k navržené trestněprávní úpravě.

Rozsah: strany 1–2.

Jde o usnesení hospodářského výboru k návrhu na zrušení nominačního zákona. Výbor doporučuje Poslanecké sněmovně návrh projednat a schválit v předloženém znění. Současně zmocňuje zpravodaje a legislativní odbor jen k technickým úpravám bez dopadu na věcný obsah a určuje postup pro předložení usnesení Sněmovně. Dokument neobsahuje vlastní věcné změny textu zákona, ale vyjadřuje souhlas výboru s jeho přijetím.

Rozsah: Část pátá–Část devátá; § 1a–§ 72; strany 1–8.

Pozměňovací návrh hospodářského výboru doporučuje schválit zákon o digitální ekonomice s několika doplněními. Nově výslovně ukládá orgánům zohledňovat svobodu projevu a přístup k informacím, zpřesňuje režim důvěryhodných oznamovatelů a odkládá možnost žádat o tento status až po 12 měsících od účinnosti zákona. Dále rozšiřuje pravomoci Státní zemědělské a potravinářské inspekce vůči nezákonnému obsahu na online rozhraních, zavádí koordinaci kontrol a vytváří Portál podnikatele jako nový informační systém veřejné správy pro komunikaci podnikatelů se státem. Návrh tedy posiluje dohled nad digitálními službami, ale současně doplňuje ochranu základních práv a praktičtější digitální nástroje pro podnikání.

Rozsah: strany 1–4.

Pozměňovací návrh původně rozšiřoval zvýšení rodičovského příspěvku i na rodiny s nejmladším dítětem narozeným nebo převzatým do péče v letech 2025 a 2026, pokud jejich nárok ještě trval po účinnosti zákona. Z textu je ale patrné, že celé toto doplnění přechodných ustanovení i odůvodnění bylo následně vypuštěno. Prakticky tedy zůstává zachován hlavní vládní návrh bez tohoto rozšíření: vyšší částka se nemá vztahovat na dřívější probíhající nároky. Návrh se týká podpory rodin, ale bez změny základních podmínek čerpání.

Rozsah: § 30; strany 1–3.

Pozměňovací návrh mění hlavní návrh tak, že rodičovský příspěvek už nemá být pevně stanoven částkou 400 000 Kč, ale nově se má automaticky odvozovat od minimální mzdy: z dosavadních 350 000 Kč a vládou navržených 400 000 Kč na 20násobek minimální mzdy, u vícerčat na 40násobek. Současně se mění i měsíční limit čerpání z pevné částky 15 000 Kč na jednu čtyřiadvacetinu celkové částky, přičemž ostatní podmínky nároku a délka čerpání zůstávají beze změny. Přechodně se mají u běžících nároků zvýšit částky na 375 000 Kč pro děti narozené nebo převzaté do konce roku 2025 a na 400 000 Kč pro děti z roku 2026; vyplacené částky se započtou. Návrh má od 1. ledna 2027 zavést předvídatelnou valorizaci podpory rodin, ale zároveň naváže výdaje státu na růst minimální mzdy.

Rozsah: § 30–§ 31a; strany 1–4.

Pozměňovací návrh proti vládnímu návrhu dále zvyšuje rodičovský příspěvek z původních 350 000 Kč přes navržených 400 000 Kč nově na 420 000 Kč; u vícerčat se odpovídajícím způsobem zvyšuje na dvojnásobek. Současně zavádí každoroční valorizaci od roku 2028 podle růstu cen a z jedné třetiny růstu reálných mezd, aby dávka neztrácela reálnou hodnotu. Přechodně se mají zvýšit i dosud běžící nároky: na 375 000 Kč u dětí narozených či převzatých do konce roku 2025 a na 400 000 Kč u dětí z roku 2026. Návrh nemění okruh oprávněných osob ani základní podmínky čerpání, ale zvýší výdaje státu.

Rozsah: § 11; strany 1–4.

Pozměňovací návrh rozšiřuje výjimky z evidence tržeb o drobnou vedlejší samostatnou činnost fyzických osob. Nově se evidence nemá vztahovat na tržby OSVČ vykonávajících vedlejší činnost bez zaměstnanců a spolupracujících osob, a to v roce zahájení činnosti nebo tehdy, pokud jejich příjmy v předchozím roce nepřesáhly 400 000 Kč. Cílem je snížit administrativní zátěž u malého doplňkového podnikání, například při zaměstnání, studiu, důchodu nebo péči o dítě. Současně se jen technicky přečíslovává dosavadní odstavec a opravuje odkaz z odstavce 4 na odstavec 5.

Rozsah: Část první–Část čtvrtá; § 14–§ 7; strany 1–16.

Pozměňovací návrh rozšiřuje vládní novelu o zákaz norování, tedy lovu zvěře pod zemí za použití psů nebo vyhrabáváním za účelem usmrcení. Současně zakazuje chov lišek obecných v zajetí pro výcvik loveckých psů, přičemž ruší dosavadní zvláštní povolovací režim pro dočasné držení lišek a ponechává v platnosti již vydané souhlasy. Hlavním cílem je posílit ochranu zvířat před krutým zacházením; odůvodnění zdůrazňuje utrpení lišek i psů a tvrdí, že tuto metodu lze nahradit jinými způsoby regulace. Návrh zároveň doplňuje změny do zákona na ochranu zvířat proti týrání a zákona o myslivosti.

Rozsah: Část osmá; § 7–§ 24a; strany 1–17.

Pozměňovací návrh doplňuje do novely zákaz norování, tedy lovu zvěře pod zemí s použitím psů nebo vyhrabáváním za účelem usmrcení, a zároveň zakazuje chov lišek obecných v zajetí pro výcvik loveckých psů s omezenou výjimkou. Současně ruší dosavadní ustanovení zákona o myslivosti, které takové dočasné držení lišek umožňovalo, přičemž již vydané souhlasy ponechává v platnosti. Návrh také rozšiřuje výčet přestupků, u nichž se nevyžaduje odborné vyjádření krajské veterinární správy, nově i o zákaz uvazování psa v domácnosti. Hlavním cílem je posílit ochranu zvířat a nahradit podle předkladatelů krutou loveckou praxi humánnějšími způsoby regulace zvěře.

Rozsah: strany 1–2.

Dokument není věcnou novelou zákona, ale usnesením rozpočtového výboru k návrhu zákona o evidenci tržeb. Výbor pouze přerušuje projednávání tisku 189 do 23. 6. 2026 a stanoví lhůtu pro podání písemných pozměňovacích návrhů do 19. 6. 2026 do 12 hodin. Jde tedy o procesní krok v legislativním projednávání bez přímé změny práv a povinností.

Rozsah: § 95; strany 1–4.

Jde o usnesení garančního ústavně-právního výboru k novele jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které neurčuje nový obsah zákona, ale doporučuje pořadí hlasování o pozměňovacích návrzích ve třetím čtení a stanoviska k nim. Výbor doporučuje přijmout jen část návrhů, většinu naopak nedoporučuje, a zároveň doporučuje schválit návrh zákona jako celek. Dokument také určuje, které návrhy se při přijetí jiných stanou nehlasovatelnými, a pověřuje zpravodajku k technickým úpravám a k předložení stanovisek na plénu.

Rozsah: strany 1–2.

Jde o usnesení ústavně-právního výboru k vládnímu návrhu zákona o digitální ekonomice. Výbor po projednání doporučuje Poslanecké sněmovně návrh zákona schválit. Současně pověřuje předsedkyni výboru předložením usnesení předsedovi Sněmovny a zmocňuje zpravodaje, aby o výsledku jednání informoval na schůzi Sněmovny.

Rozsah: § 95; strany 1–4.

Jde o usnesení garančního ústavně-právního výboru k senátnímu návrhu ústavní změny, která rozšiřuje kontrolní působnost NKÚ i na Českou televizi a Český rozhlas. Výbor navrhuje přesné pořadí hlasování o pozměňovacích návrzích ve třetím čtení a u části z nich doporučuje jejich nepřijetí, u dalších nepřijal stanovisko. Samotný návrh ústavního zákona jako celek výbor doporučuje schválit. Dokument tedy hlavně organizačně určuje postup závěrečného hlasování a potvrzuje podporu hlavní ústavní změně.

Rozsah: § 31; strany 1–7.

Pozměňovací návrh ruší u rodičovského příspěvku limit 120 hodin měsíční docházky do dětské skupiny, mateřské školy či podobného zařízení a zároveň odstraňuje věkovou podmínku, že se omezení týká jen dětí mladších 2 let. Nově má platit, že docházka dítěte do těchto zařízení sama o sobě nebrání nároku na příspěvek, pokud jsou splněny ostatní podmínky. Návrh má rodičům usnadnit sladění péče o dítě s prací či studiem a snížit administrativu pro rodiče, úřady i poskytovatele péče. Účinnost se nemění a změna má začít platit od 1. ledna 2027 spolu s hlavním návrhem.

Rozsah: § 15–§ 16; strany 1–6.

Pozměňovací návrh nemá nominační zákon zrušit, ale změnit tak, aby byl výběr osob do orgánů firem se státní účastí účinnější. Hlavní změnou je, že kladné stanovisko Výboru zůstává pro ministerstvo nezávazné, ale záporné stanovisko se nově stává závazným a brání jmenování či navržení kandidáta. Současně se rozšiřuje povinnost zveřejnit informaci i tehdy, když ke jmenování nedojde, a zveřejnit v takovém případě také záznam z pohovoru a profesní životopis. Návrh tak nahrazuje dosavadní úpravu, podle níž stanovisko Výboru nebylo závazné vůbec, a posiluje transparentnost i kontrolu nominací.