Dokumenty a zákony v parlamentu

Rozsah: Část první–Část třetí; § 13b; strany 1–4.

Pozměňovací návrh rozšiřuje k navýšení rodičovského příspěvku i změnu zákona o dětské skupině: obec má nově zajistit péči nebo finanční náhradu už pro děti od 2 let a 6 měsíců místo dosavadních 3 let. Tím se rozšiřuje pomoc rodičům, kteří se chtějí nebo potřebují dříve vrátit do práce, pokud dítě nebylo přijato do spádové mateřské školy a jsou splněny zákonné podmínky. Nová povinnost obcí pro děti mezi 2,5 a 3 lety začne nejdříve 1. září 2027. Návrh tedy vedle sociální podpory posiluje i dostupnost péče o menší děti a zvyšuje nároky na obce.

Rozsah: strany 1–2.

Dokument je usnesení výboru pro sociální politiku k vládní novele zákona o státní sociální podpoře. Výbor doporučuje Poslanecké sněmovně návrh schválit a pověřuje zpravodajku, aby s ním seznámila plénum a zajistila případné legislativně technické úpravy. Pozměňovací změny text neobsahuje; jde o souhlasné stanovisko k hlavnímu návrhu, tedy i ke zvýšení rodičovského příspěvku.

Rozsah: strany 1–4.

Vláda zaujímá k návrhu novely zákona o obalech souhlasné stanovisko, ale upozorňuje na několik významných problémů, které je třeba dopracovat. Kritizuje zejména nejasné vymezení střetu zájmů a nezávislosti autorizované obalové společnosti na odpadových podnikatelích, což může působit výkladové a aplikační potíže. Současně upozorňuje na legislativně technické nedostatky a na možné ústavní pochybnosti, protože návrh může nutit společnost ke snížení kapitálu a akcionáře k omezení jejich podílů. Navržená účinnost od 1. července 2026 je podle vlády nereálná.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 38a–§ 38b; strany 1–6.

Pozměňovací návrh rozšiřuje původní novelu o změnu zákona o nemocenském pojištění a prodlužuje lhůtu pro nástup na otcovskou z dosavadních 6 týdnů na 1 rok od narození dítěte nebo jeho převzetí do péče. Délka samotné otcovské se nemění a zůstává 2 týdny; mění se jen období, kdy ji lze vyčerpat. Zvláštní pravidla pro úmrtí dítěte nebo hospitalizaci zůstávají zachována. Nová úprava se má použít i na děti narozené či převzaté před účinností zákona, pokud ještě neuplynul 1 rok a otcovská už nebyla čerpána.

Rozsah: § 31; strany 1–5.

Pozměňovací návrh k novele o státní sociální podpoře ruší podmínku, že dítě mladší 2 let může při čerpání rodičovského příspěvku navštěvovat zařízení péče jen v omezeném rozsahu 120 hodin měsíčně. Tím se mění hlavní návrh tak, že vedle zvýšení rodičovského příspěvku také uvolňuje pravidla pro docházku dětí a snižuje administrativní zátěž rodičů, poskytovatelů i úřadů. Návrh má usnadnit sladění péče o dítě a práce. Zároveň stanoví, že měsíce před účinností zákona se posoudí podle dosavadních pravidel, takže se již uplynulá období nebudou zpětně přehodnocovat.

Rozsah: § 30–§ 30; strany 1–5.

Pozměňovací návrh k hlavní novele nemění celkový rodičovský příspěvek, ale rozšiřuje možnost jeho rychlejšího čerpání. U rodičů s dostatečným denním vyměřovacím základem se měsíční limit zvyšuje ze 70 % třicetinásobku denního vyměřovacího základu na celý třicetinásobek, u vícerčat odpovídajícím způsobem na dvojnásobek této částky. Zavádí se přechodné ustanovení, podle něhož se nová pravidla použijí až od měsíce účinnosti zákona, bez zpětného dopadu na předchozí měsíce. Současně se umožňuje provést novou volbu výše příspěvku ihned po účinnosti zákona, bez čekání tří měsíců od předchozí volby.

Rozsah: strany 1–5.

Pozměňovací návrh rozšiřuje zvýšený rodičovský příspěvek i na rodiny s nejmladším dítětem nebo vícerčaty narozenými či převzatými do náhradní péče už od 1. října 2026 místo původně navrženého 1. ledna 2027. Upravuje přechodná pravidla tak, že za dobu před účinností zákona nevznikne nárok na zpětný doplatek, ale již vyplacené částky se započtou do nové vyšší celkové částky. Pokud už byl dosavadní limit vyčerpán, po účinnosti zákona bude možné vyplatit jen zbývající část do nového limitu při splnění ostatních podmínek. Návrh tak zmírňuje rozdíl mezi rodinami ve velmi podobné situaci.

Rozsah: § 30; strany 1–10.

Pozměňovací návrh zavádí automatickou valorizaci rodičovského příspěvku podle růstu spotřebitelských cen, aby se po zvýšení na 400 000 Kč od roku 2027 jeho hodnota dále nesnižovala inflací. Zvýšení se má posuzovat vždy k 1. lednu, ale jen při dosažení alespoň 1% růstu cen; pokud práh splněn není, inflace se sčítá do dalších let. První možné navýšení má nastat od 1. ledna 2028 a MPSV bude výsledek každoročně vyhlašovat do 30. září. Návrh nemění okruh oprávněných osob ani pravidla čerpání, ale může zvýšit výdaje státního rozpočtu.

Rozsah: Část druhá–Část pátá; § 14–§ 35; strany 1–5.

Pozměňovací návrh mění zákon o myslivosti tak, že ruší oprávnění myslivecké stráže usmrcovat v honitbě toulavé psy a potulující se kočky; původní pravidlo se tedy vypouští. Současně se upravuje navazující ustanovení, takže oznamovací povinnost po usmrcení zůstává už jen u zdivočelých hospodářských zvířat a označených zvířat z farmových chovů, a přečíslovávají se příslušná písmena zákona. Návrh také zužuje oprávnění mysliveckého hospodáře, nově bez možnosti usmrcovat psy, kočky a zdivočelá domácí zvířata. Hlavním cílem je posílit ochranu domácích zvířat a omezit nepřiměřené zásahy myslivecké stráže vůči psům a kočkám.

Rozsah: Část druhá–Část třetí; § 14–§ 7; strany 1–11.

Pozměňovací návrh rozšiřuje novelu rostlinolékařské péče o ochranu zvířat a myslivost. Zakazuje norování, tedy lov zvěře pod zemí pomocí psů nebo vyhrabáváním za účelem usmrcení, a nově také zakazuje chov lišek obecných v zajetí s úzkou výjimkou případů, kdy není třeba souhlas podle zákona o myslivosti. Současně se ruší dosavadní ustanovení, které umožňovalo dočasné držení lišek pro výcvik loveckých psů; již vydané souhlasy sice zůstávají formálně v platnosti, ale po účinnosti zákona už takové využití lišek neumožní. Návrh míří na omezení utrpení lišek i loveckých psů a zdůrazňuje i možný přínos pro přirozenou regulaci škůdců v krajině.

Rozsah: § 7z; strany 1–2.

Pozměňovací návrh doplňuje do zákona nové zvláštní opatření vůči vybraným osobám spolupracujícím s Ruskou federací, konkrétně ruským diplomatům a jejich personálu akreditovaným v jiných státech Schengenu a jejich rodinným příslušníkům. Tyto osoby by nově mohly vstoupit, pobývat nebo projíždět přes Českou republiku jen s předchozím souhlasem Ministerstva zahraničních věcí, s výjimkou předem oznámených oficiálních cest. Policie má kontrolovat splnění této povinnosti a její porušení může vést k odepření vstupu nebo k postupu podle cizineckého práva. Návrh je odůvodněn bezpečnostními riziky, zejména obavou ze zneužívání diplomatického krytí k nepřátelské činnosti, a výslovně se opírá o unijní sankční rámec a schengenská pravidla.

Rozsah: Část první–Část čtvrtá; § 14–§ 7; strany 1–4.

Pozměňovací návrh rozšiřuje původní novelu rostlinolékařské péče i na ochranu zvířat a myslivost. Nově zakazuje norování, tedy lov zvěře pod zemí s využitím psů nebo vyhrabáváním za účelem usmrcení, a zároveň zakazuje chov lišek obecných v zajetí pro tyto účely; dosavadní možnost dočasného držení lišek pro výcvik psů se ruší, již vydané souhlasy ale zůstávají v platnosti. Návrh je odůvodněn ochranou zvířat před krutým zacházením a tvrzením, že existují humánnější způsoby regulace zvěře. Prakticky jde o výrazné omezení tradiční myslivecké praxe ve prospěch welfare zvířat.

Rozsah: Část osmá; § 14–§ 7; strany 1–4.

Pozměňovací návrh doplňuje do novely zákaz norování, tedy lovu zvěře pod zemí s použitím psů nebo vyhrabáváním za účelem usmrcení, a zároveň zakazuje chov lišek obecných v zajetí pro tyto účely. Současně ruší dosavadní ustanovení zákona o myslivosti, které dočasné držení lišek pro výcvik loveckých psů umožňovalo, přičemž již vydaná povolení mají zůstat v platnosti. Návrh je odůvodněn hlavně ochranou zvířat před krutým zacházením a tvrzením, že norování je dnes okrajová a nahraditelná metoda lovu. V textu je také technická úprava přestupkových ustanovení, kde se doplňuje nové písmeno a ostatní písmena se přečíslovávají.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 1–§ 20; strany 1–28.

Návrh zavádí nový zákonný systém mistrovské kvalifikace a mistrovské zkoušky pro vybraná řemeslná a zemědělská povolání, aby bylo možné oficiálně potvrdit nejvyšší úroveň odborných dovedností. Stanoví podmínky účasti, průběh tří částí zkoušky, pravidla pro zkušební komise, vydávání mistrovského listu i veřejné evidence kvalifikací a jejich držitelů. Hospodářská a Agrární komora získávají novou výslovnou pravomoc tyto zkoušky organizovat a vydávat mistrovské listy, zatímco příslušná ministerstva nad systémem vykonávají dozor. Cílem je zvýšit prestiž řemesel, posílit důvěru spotřebitelů a zlepšit uplatnění kvalifikovaných odborníků; účinnost se navrhuje od 1. ledna 2027.