Dokumenty a zákony v parlamentu

Pozměňovací návrh pouze doplňuje nadpis k novému § 9, a to „Oznámení v případě nedostupnosti elektronického systému“. Jde o technickou a zpřesňující úpravu, která sjednocuje strukturu zákona s ostatními paragrafy. Obsah povinností poskytovatelů ani jejich dopady se tím věcně nemění.

Dokument obsahuje písemnou interpelaci poslance Marka Výborného a odpověď ministra zemědělství k reorganizaci kybernetické bezpečnosti na Ministerstvu zemědělství. Poslanec tvrdí, že podřízení oddělení kybernetické bezpečnosti pod sekci ICT ohrožuje nezávislost kontroly a může být v rozporu s vyhláškou o bezpečnostních opatřeních. Ministr to odmítá, uvádí, že role manažera kybernetické bezpečnosti zůstala oddělena od provozu technických aktiv, změna je podle něj zákonná a její správnost má prověřit plánovaný audit. Dokument tak řeší spor o zákonnost a vhodnost organizační změny v oblasti kybernetické bezpečnosti státu.

Dokument obsahuje písemnou interpelaci poslance Marka Výborného na ministra spravedlnosti k dopadu výroků předsedy vlády o „politickém procesu“ a „politicky rozhodujících soudcích“ na důvěru v justici a ústavní instituce. Ministr v odpovědi zdůrazňuje ústavně zaručenou nezávislost soudů, omezené pravomoci ministerstva vůči soudnímu rozhodování a existenci opravných prostředků pro nápravu pochybení. Současně uvádí, že ministerstvo nepřipravuje legislativní změny základních principů nezávislosti soudní moci.

Návrh zavádí do českého práva pravidla EU pro vyváženější zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech velkých kotovaných společností. Dotčení emitenti si musí zvolit cíl zastoupení, zveřejňovat údaje o plnění a při neplnění používat transparentní výběrová kritéria s předností pro méně zastoupené pohlaví při srovnatelné kvalifikaci. Česká národní banka získává dohledové a monitorovací úkoly a za porušení povinností hrozí sankce. Současně se posiluje soudní ochrana kandidátů úpravou antidiskriminačního zákona a občanského soudního řádu.

Dokument obsahuje interpelaci poslance Jana Lipavského a odpověď premiéra Andreje Babiše k zrušení odboru strategické komunikace státu od 1. 1. 2026. Poslanec žádá vysvětlení právních, organizačních a bezpečnostních důvodů zrušení a informaci, kdo agendu nově zajišťuje. Premiér uvádí, že útvar neměl formální místo v bezpečnostní architektuře státu, jeho zrušení bylo interním manažerským rozhodnutím a koordinaci krizové komunikace zajišťují jiné státní mechanismy a jednotlivé resorty. Podle odpovědi tím neměla být narušena mezinárodní spolupráce ani plnění závazků vůči EU a NATO.

Návrh mění zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek tak, aby lépe odpovídal širší politice závislostí. Nahrazuje dosavadní pojem národní protidrogové strategie novým pojmem zaměřeným na prevenci a snižování škod spojených se závislostním chováním. Zásadní změnou je, že poradní orgán vlády už nebude možné jen zřídit, ale vláda jej bude muset zřizovat povinně. Současně se výslovně zakotvuje role Úřadu vlády při odborném, organizačním a technickém zajištění této koordinace.

Pozměňovací návrh posiluje samosprávné pravomoci městských částí Prahy v územním plánování, nově jim umožňuje samostatně pořizovat a vydávat regulační plány a územní studie pro jejich vlastní území. Současně rozšiřuje jejich možnost uzavírat plánovací smlouvy a výslovně ruší ustanovení, podle něhož by investor mohl soudně nahradit chybějící souhlas samosprávy s uzavřením takové smlouvy. Návrh také zpřesňuje pravidla pro uplatnění požadavků na výstavbu, zejména u památkově chráněných a drobných staveb, a připouští jejich plnění i finančním příspěvkem na základě plánovací smlouvy.

Návrh rozsáhle zpřísňuje trestněprávní ochranu životního prostředí a převádí do českého práva směrnici EU 2024/1203. Zavádí nové trestné činy pro závažné ekologické škody, nelegální nakládání s odpady, rtutí a dalšími nebezpečnými látkami, šíření invazních druhů či porušení pravidel EIA, a zároveň zvyšuje tresty i pro hrubou nedbalost. Důležitou změnou je také pravidlo, že se nepřihlíží k povolení získanému podvodem, korupcí nebo v rozporu se zákonem. Novela současně upravuje trestní řád a pravomoci bezpečnostních orgánů kvůli kontrole a postihu těchto jednání.

Novela zásadně mění přezkum veřejných zakázek před ÚOHS, aby byl rychlejší, přísnější a více předvídatelný. Zavádí jednoinstanční rozhodování bez rozkladu, zpřísňuje podmínky návrhu, posiluje elektronická podání a mění blokaci uzavření smlouvy tak, že nově trvá až do právní moci rozhodnutí při splnění zákonných podmínek. Současně se výrazně zvyšuje soudní poplatek za žalobu z 3 000 Kč na 50 000 Kč, upravují se kauce a zrychluje soudní přezkum. Mění se také fungování ÚOHS, včetně komisionálního rozhodování a transparentnějšího výběru jeho vedení.

Dokument obsahuje pozměňovací návrhy k novele jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které dále upravují organizaci schůzí, rozpravu, interpelace, složení orgánů a rozpočtové projednávání. Návrhy se mimo jiné liší v tom, zda zpřísnit pravidla faktických poznámek a řečnických dob, zavést nový režim pro projednání naléhavé záležitosti, sankce za účast poslance pod vlivem alkoholu či za opakovanou neúčast členů vlády na interpelacích, a také mění názvy některých výborů. Součástí jsou i změny účinnosti zákona, a to s návrhy odložení na 1. ledna 2027 nebo až na 1. července 2029.

Pozměňovací návrh zužuje rozsah pravidel, která se použijí na spotřebitelský úvěr ve formě překročení, aby česká úprava nebyla přísnější než směrnice EU CCD2. Nově se u poskytování a zprostředkování tohoto typu úvěru nevyžaduje odborná způsobilost. Návrh tedy zmírňuje regulaci překročení účtu a slaďuje český zákon s evropskou úpravou.

Pozměňovací návrh zužuje rozsah pravidel, která se použijí na spotřebitelský úvěr ve formě překročení účtu. Nově se má na tento typ úvěru vztahovat menší část zákona než v původním návrhu, a to v souladu se směrnicí EU CCD2. Současně se ruší povinnost odborné způsobilosti pro osoby, které takové překročení poskytují nebo zprostředkovávají. Cílem je, aby česká úprava nebyla přísnější než evropská pravidla.

Pozměňovací návrh upravuje novelu zákona o spotřebitelském úvěru v části o volbě formy komunikace se spotřebitelem. Mění formulaci v § 90 odst. 3 z „poskytnutí informací“ na „informování“, aby byla úprava v souladu s jinými ustanoveními zákona, se směrnicí CCD2 a s pravidly pro zpřístupňování výpisů například v elektronickém bankovnictví. Cílem je odstranit výkladové nejasnosti a snížit administrativní zátěž poskytovatelů a zprostředkovatelů.

Pozměňovací návrh rozšiřuje silniční ochranné pásmo pro reklamní zařízení i na další významné pozemní komunikace, nejen na dálnice. Nově se má vztahovat také na silnice I. třídy, vybrané vícepruhové silnice a místní komunikace I. a II. třídy. Cílem je po změně vymezení zastavěného území zachovat vyšší ochranu a bezpečnost na dopravně zatížených komunikacích.

Pozměňovací návrh mění zákon o silničním provozu tak, že přímo v zákoně stanoví maximální hmotnost jízdních souprav včetně nákladu na 40 tun. Zároveň se dosavadní úprava mění tak, že vyhláška už nebude určovat tuto celkovou hranici, ale jen dílčí hodnoty a další technické parametry. Cílem je omezit přetěžování kamionů a s tím spojené poškozování komunikací i rizika pro bezpečnost provozu.

Pozměňovací návrh mění v zákoně o ochraně ovzduší postih za nesplnění požadovaného snížení emisí u dodavatelů pohonných hmot: místo pokuty se nově stanoví poplatek ve stejné výši 10 Kč za kilogram nesnížených emisí. Výslovně se doplňuje, že zaplacení tohoto poplatku je finanční vypořádání zákonné povinnosti a samo o sobě nezakládá správní delikt ani další sankční následky. Cílem je zvýšit právní jistotu a proporcionalitu úpravy při zachování emisních cílů i souladu s právem EU.

Pozměňovací návrh ruší navržené rozšíření výjimek, podle něhož by nebylo třeba povolení ke kácení dřevin v ochranném pásmu vodovodu nebo kanalizace. § 8 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny má proto zůstat beze změny. Cílem je zachovat kontrolu orgánů ochrany přírody nad kácením a zabránit oslabení ochrany dřevin a jejich ekologických funkcí.

Pozměňovací návrh zavádí zvláštní přechodné pravidlo, podle kterého lze opakovaně prodlužovat platnost stanovisek EIA pro tři konkrétní pražské dopravní stavby: Městský okruh, Libeňskou spojku a Radlickou radiálu. Cílem je zabránit propadnutí těchto stanovisek jen kvůli mimořádně dlouhé a složité přípravě staveb. Nejde o plošnou výjimku, ale o úzce omezené řešení pro vyjmenované projekty při zachování kontroly aktuálnosti posouzení vlivů na životní prostředí.

Pozměňovací návrh rozšiřuje režim opakovaného prodlužování platnosti stanovisek EIA i na speciální dráhy, zejména stavby metra. Zároveň výslovně stanoví, že u těchto staveb se při dalším prodloužení vychází z platnosti do 31. prosince 2026, aby nevznikly výkladové spory a oslabení právní jistoty investorů. Současně se dosavadní bod 3 v přechodných ustanoveních přečíslovává na bod 4.

Dokument představuje rozsáhlou reformu stavebního práva, která centralizuje rozhodování do nového Úřadu rozvoje území a krajských úřadů rozvoje území, zrychluje povolování staveb a integruje řadu dosavadních stanovisek dotčených orgánů přímo do rozhodnutí stavebního úřadu. Klíčovou koncepční změnou je nahrazení pojmu zastavěné území pojmem zastavitelné území a omezení opakovaného posuzování již vyřešených veřejných zájmů, zejména v územním plánování, ochraně přírody a zemědělské půdy. Návrh zároveň mění desítky souvisejících zákonů včetně EIA, památkové péče, vod, lesů, ovzduší, vyvlastnění a strategické infrastruktury, zavádí fikce souhlasu při nečinnosti úřadů a posiluje digitalizaci řízení. Součástí jsou i přechodná pravidla, přesuny zaměstnanců a kompetencí a zvláštní úpravy pro obnovitelné zdroje energie i mimořádný stavební režim související s Ukrajinou.