Dokumenty a zákony v parlamentu

Pozměňovací návrh upravuje hlavní novelu tak, aby se v zákoně o pozemních komunikacích pro ochranná pásma nadále používal pojem „zastavěné území“, nikoli plošně „zastavitelné území“. Současně zavádí evidenci zastavěného území v základních registrech a jeho pravidelnou aktualizaci podle katastru. Návrh má zabránit oslabení ochrany silnic a bezpečnosti provozu a zároveň dává legálně zřízeným reklamním zařízením nově dotčeným ochranným pásmem přechodné pětileté období bez nutnosti okamžitého povolení.

Pozměňovací návrh ruší výjimku, podle níž se domněnka převažujícího veřejného zájmu nevztahovala na nové obnovitelné zdroje využívající energii vodního toku. Tím se malé vodní elektrárny zrovnoprávňují s ostatními obnovitelnými zdroji a má se usnadnit jejich povolování, zejména na existujících vodních dílech. Návrh zároveň zachovává možnost tuto domněnku v konkrétním řízení vyvrátit, pokud bude prokázán rozpor s jiným veřejným zájmem.

Pozměňovací návrh mění osvobození od daně z nemovitých věcí u některých druhů ostatních ploch. Navrhuje, aby vybrané pozemky, které nelze hospodářsky využívat a mají význam pro přírodu, byly od daně osvobozeny přímo ze zákona, nebo alespoň ve větším rozsahu než dosud. Cílem je snížit závislost na obecních vyhláškách, které obce podle odůvodnění často nevyužívají.

Pozměňovací návrh ruší čtyři body komplexního pozměňovacího návrhu ke stavebnímu zákonu, protože jsou podle předkladatelů v rozporu s právem Evropské unie. Zachovává se tak povinnost průběžného monitorování územně plánovací dokumentace prostřednictvím zprávy o uplatňování. Současně se odmítá možnost pořizovat územní plán jen pro část území obce, protože by to neodpovídalo požadavkům na posuzování vlivů na životní prostředí a udržitelný rozvoj.

Pozměňovací návrh mění zvláštní úpravu stavebního zákona tak, že místo pravidel pro povolení domu pro dostupné nájemní bydlení nově zavádí zvláštní režim pro záměry v území s vydaným regulačním plánem. V těchto územích se zužuje okruh námitek účastníků a stavební úřad má posuzovat hlavně soulad záměru s regulačním plánem, technickými požadavky a ochranou práv dotčených osob. Přeškrtnutím se ruší předchozí ustanovení o dostupném nájemním bydlení včetně povinné plánovací smlouvy a souvisejících závazků investora. Cílem je zjednodušit a urychlit povolování staveb tam, kde už podrobné podmínky stanoví regulační plán.

Pozměňovací návrh ruší část komplexního návrhu, která měla umožnit dodatečně povolit nepovolenou stavbu i bez splnění zákonných podmínek, pokud by její odstranění bylo nepřiměřené. Navrhovatelé upozorňují, že by to fakticky legalizovalo černé stavby a oslabovalo motivaci dodržovat stavební zákon. Cílem je zachovat přísnější režim, podle něhož lze stavbu dodatečně povolit jen při splnění zákonných podmínek.

Pozměňovací návrh ponechává prodloužení oznamovací lhůty pro kácení dřevin bez povolení z 15 na 30 dnů. Zároveň ruší navržené rozšíření výjimky, podle níž by bylo možné bez povolení kácet dřeviny v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací. Cílem je zachovat standardní povolovací režim a posílit ochranu veřejné zeleně i preventivní kontrolu orgánů ochrany přírody.

Pozměňovací návrh upravuje § 193 stavebního zákona tak, aby se nevylučovaly námitky účastníků jen proto, že nejsou založeny výslovně na porušení právních předpisů. Zároveň mění okamžik posuzování souladu záměru z dne podání žádosti na den rozhodnutí. Cílem je omezit spekulativní podávání žádostí, zachovat možnost reagovat na změny v území a posílit přezkoumatelnost rozhodování stavebních úřadů.

Pozměňovací návrh zpřísňuje podmínky pro uznání splnění hygienických limitů hluku a vibrací u stavebních záměrů. Mění pravidlo tak, že už nestačí splnit jen jednu z podmínek, ale nově musí být současně omezeny dopady na rozumně dosažitelnou míru a zároveň musí hluk odpovídat běžnému využití okolního území. Cílem je zabránit povolování staveb s nadměrným hlukem v dosud klidných lokalitách a omezit zneužití výjimky.

Pozměňovací návrh rozšiřuje výjimky z odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu o stavby pro bydlení ve stavební proluce. Prakticky to znamená, že se nově nebudou platit tyto odvody u bytové výstavby na prolukách uvnitř sídel, což má snížit náklady na bydlení. Změna doplňuje nové písmeno do výčtu zákonných výjimek, zatímco ochrana zemědělské půdy mimo sídla má zůstat zachována.

Pozměňovací návrh rozšiřuje okruh případů, kdy se u staveb nemusí plně uplatnit některé technické požadavky, nově i na novostavby bydlení v zastavěné části obce. Oproti původnímu textu se doplňuje nová kategorie staveb pro bydlení, takže například požadavky na parkování, odstupy či osvětlení mohou být za stanovených podmínek zmírněny. Cílem je usnadnit a zrychlit bytovou výstavbu uvnitř obcí a omezit rozšiřování zástavby do krajiny.

Pozměňovací návrh upravuje pravomoci obcí s rozšířenou působností v oblasti státní památkové péče. Rozšiřuje dozor nejen na obnovu kulturních památek, ale i na zásahy podle § 14 odst. 2 u nemovitostí v památkových rezervacích a zónách, aby úřad mohl kontrolovat činnosti, které sám povoluje a také za jejich porušení ukládá pokuty. Zároveň se mění dosavadní širší a podrobnější výčet zásahů na obecnější odkaz na zákonné ustanovení a zužuje se územní dopad vypuštěním ochranných pásem.

Pozměňovací návrh mění komplexní novelu stavebního zákona tak, že vypouští zásadu, podle níž by bylo možné zabránit výstavbě jen tehdy, pokud by ochranu jiných hodnot nešlo zajistit podmínkami či kompenzacemi. Tím oslabuje preferenci automatického povolování záměrů a zdůrazňuje vyvažování veřejných zájmů, ochranu životního prostředí, zdraví, práv sousedů i charakteru území. Navrhovatelé uvádějí, že změna má snížit právní nejistotu a omezit riziko sporů a soudních řízení.

Pozměňovací návrh upravuje památkovou péči ve vazbě na stavební zákon tak, aby v památkových rezervacích a zónách orgány památkové péče nadále vydávaly závazná stanoviska místo nezávazných vyjádření. Současně přesouvá posuzování záměrů v ochranných pásmech na stavební úřad, zpřesňuje podklady a rozšiřuje okruh zásahů podléhajících kontrole, včetně udržovacích prací a výsadby či kácení dřevin na veřejných prostranstvích. Přeškrtnutý text ukazuje změnu dosavadního odděleného systému přestupků pro různé osoby na jednotnou úpravu přestupků a nově svěřuje některé z nich stavebnímu úřadu. Návrh také prodlužuje platnost starších ochranných pásem nejpozději do 31. prosince 2029 kvůli ochraně památkových území včetně lokalit UNESCO.

Pozměňovací návrh zpřesňuje pravidla pro prodej, vypouštění a rozšiřování čmeláků a pačmeláků z umělých chovů podle zákona o ochraně přírody. Mění se kritérium z dosavadního původu mimo území České republiky na širší posouzení, zda jedinci nemají původ ve volné přírodě, a nově se zdůrazňuje omezení úniku pohlavních jedinců. Současně rozšiřuje pravomoc Ministerstva životního prostředí vydávat opatření obecné povahy i pro ochranu ptáků a pro souhlasy k nakládání s těmito opylovači na území více krajů. Změny se promítají i do přestupků fyzických i právnických osob.

Pozměňovací návrh doplňuje do zákona o ochraně přírody novou odpovědnost provozovatele motorového vozidla za porušení zákazu vjezdu nebo setrvání ve zvláště chráněném území bez potřebného souhlasu. Zavádí nové přestupky pro fyzické i právnické osoby, povinnost sdělit údaje potřebné ke zjištění řidiče a pokutu do 10 000 Kč, přičemž odpovědnost se neuplatní například při odcizení vozidla nebo po změně provozovatele. Současně se upravují procesní pravidla, aby se nejprve zjišťoval konkrétní řidič a aby nedocházelo k souběžnému postihu řidiče i provozovatele za stejný skutek.

Pozměňovací návrh mění pravidla ochrany zemědělského půdního fondu u nejkvalitnější půdy. Nově umožňuje výjimku pro velké obchodní a skladové záměry nad 1 ha, pokud jsou do 1 km od dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb nebo vodních cest, a rozšiřuje i výjimku pro solární zařízení v určité vzdálenosti od dopravní infrastruktury. Oproti původnímu zákazu se tedy pravidla zmírňují, aby bylo možné posoudit logistické a energetické projekty v návaznosti na dopravu. Návrh zdůvodňuje změnu podporou hospodářského rozvoje a efektivnější přepravy při zachování individuálního posouzení staveb.

Pozměňovací návrh zmírňuje ochranu zemědělského půdního fondu, aby usnadnil výstavbu a investice, zejména u strategických, logistických a dopravně navázaných záměrů. Ruší část omezení pro strategické investiční plochy, nově připouští výjimky pro velké obchodní a skladové stavby u dálnic, silnic I. třídy, drah, letišť a vodních cest a zavádí i krajský limit pro vymezování takových ploch. Současně snižuje odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu změnou koeficientů, například u půdy I. třídy z 11 na 9 a u II. třídy z 8 na 6.

Pozměňovací návrh zužuje okruh měst, která mohou vydávat vlastní stavební předpisy v přenesené působnosti. Oprava spočívá v tom, že oprávnění se nemá vztahovat na všechna krajská města, ale jen na Prahu, Brno a Ostravu. Cílem je omezit roztříštěnost stavebního práva a zvýšit právní jistotu a předvídatelnost povolovacích procesů.

Pozměňovací návrh zužuje okruh měst, která mohou vydávat vlastní stavební předpisy, pouze na Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň. Oproti předchozímu návrhu se tato možnost ruší pro ostatní krajská města. Cílem je omezit roztříštěnost stavebního práva a zvýšit právní jistotu a předvídatelnost při povolování staveb.