Dokumenty a zákony v parlamentu

Pozměňovací návrh zužuje okruh měst, která mohou vydávat vlastní stavební předpisy, pouze na hlavní město Prahu. Oprava mění dosavadní rozšíření i na Brno, Ostravu a krajská města zpět na jedinou obec s touto pravomocí. Cílem je omezit roztříštěnost stavebního práva a zvýšit právní jistotu a předvídatelnost v povolovacích procesech.

Pozměňovací návrh usnadňuje povolování strategických energetických staveb tím, že je výslovně umožňuje i v nezastavitelném území a stanoví, že jsou považovány za souladné s charakterem území. Zároveň mění pravidlo v energetickém zákoně tak, že u výroben elektřiny pro energetickou bezpečnost se nevyžaduje soulad s územně plánovací dokumentací v dosavadním rozsahu. Návrh zdůrazňuje význam těchto staveb pro energetickou bezpečnost státu, stabilitu dodávek a přenosové soustavy, přičemž zachovává posuzování dopadů na životní prostředí a veřejné zdraví. Současně se v navazujícím textu terminologie mění z „nezastavěného“ na „nezastavitelné“ území.

Pozměňovací návrh zpřesňuje, že strategickou investiční stavbu lze v územně plánovací dokumentaci označit jako veřejně prospěšnou stavbu podle stavebního zákona. Zároveň ruší omezení, podle něhož bylo možné vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám jen ve prospěch státu nebo stoprocentně státní právnické osoby. Cílem je sjednotit režim strategických investičních staveb bez rozdílu mezi státním a soukromým investorem a vyjasnit návaznost na stavební zákon a zákon o urychlení výstavby.

Pozměňovací návrh ruší nově navržený § 144c stavebního zákona, který měl zavést samostatný institut „pohody bydlení“. Předkladatelé tvrdí, že ochrana kvality bydlení a sousedských práv už je dostatečně zajištěna jinými pravidly a že tento neurčitý pojem by zvyšoval výkladovou nejistotu, počet námitek i soudních sporů. Změna má podle návrhu přispět k větší srozumitelnosti zákona a rychlejšímu, předvídatelnějšímu povolování staveb.

Pozměňovací návrh upravuje stavební zákon tak, aby se vybrané vyhrazené stavby mohly výjimečně odchýlit od územně plánovací dokumentace i před její formální změnou. Je to možné jen se souhlasem orgánu, který dokumentaci vydal, případně vlastníka pozemku, a při zachování ochrany veřejných zájmů, práv jiných osob, ochranných pásem a koridorů. U vyhrazených staveb v zastavitelném území se nově stanoví, že při uzavření plánovací smlouvy a závazku investora zajistit změnu dokumentace a uhradit náklady se takový záměr považuje za nenarušující veřejné zájmy.

Pozměňovací návrh doplňuje stavební zákon tak, aby bylo možné se se souhlasem příslušného orgánu a vlastníka pozemku odchýlit od územně plánovací dokumentace, pokud tím nejsou dotčeny veřejné zájmy ani práva dalších osob. Výslovně stanoví, že bytová výstavba v plochách určených pro výrobu a skladování se považuje za neohrožující veřejné zájmy, což má usnadnit přeměnu brownfieldů na bydlení. Návrh tím míří na rychlejší povolování staveb a podporu dostupnějšího bydlení bez nutnosti měnit územní plán.

Pozměňovací návrh upravuje stavební zákon tak, aby mezi chráněné veřejné zájmy výslovně doplnil hospodářský a průmyslový rozvoj. Současně prodlužuje lhůty u zkušebního provozu a předčasného užívání staveb: základní doba se mění z 1 roku na 3 roky a maximální prodloužení z 3 na 5 let. Cílem je usnadnit realizaci technicky náročných průmyslových a logistických projektů a posílit investiční prostředí.

Pozměňovací návrh zjednodušuje povolování malých domovních čistíren odpadních vod do 50 ekvivalentních obyvatel, pokud jsou jejich hlavní součástí výrobky s označením CE. Nově se u těchto zařízení považuje nakládání s vodami za povolené už právní mocí stavebního povolení, takže odpadá samostatné vodoprávní povolení. Zároveň se zavádí povinné technické revize nejpozději do 6 měsíců od zprovoznění a pak každé 2 roky, včetně povinnosti odstranit zjištěné závady a nových sankcí za porušení těchto povinností. Přeškrtnuté části ukazují přesun některých pravomocí z vodoprávního úřadu na stavební úřad a nové oddělené vymezení povinností k přelivu či výpusti.

Pozměňovací návrh upravuje vodní zákon hlavně kvůli lepší ochraně před povodněmi a zpřesnění postupů při správě povodí a záplavových území. Výslovně stanoví veřejný zájem na stavbách protipovodňové ochrany, rozšiřuje pravidla pro odstranění i samovolný zánik vodních děl a aktualizuje práci s mapami povodňového nebezpečí a záplavovými územími. Součástí jsou také dílčí kompetenční a technické změny, které mají zjednodušit praxi a zvýšit právní jistotu.

Pozměňovací návrh rozšiřuje okruh vyhrazených staveb podle stavebního zákona o spalovny nebezpečného odpadu. Zároveň je zařazuje mezi stavby ve zvláštním režimu urychlené výstavby, pokud slouží i pro odpady vznikající v souvislosti s energetickou infrastrukturou. Cílem je urychlit povolování těchto zařízení kvůli nedostatku kapacit v ČR a posílit odpadové i energetické bezpečnosti státu.

Pozměňovací návrh zavádí do vodního zákona nový institut soustavy domovních čistíren odpadních vod a stanoví pravidla pro její vlastnictví a provoz. Vyžaduje odborně způsobilou osobu, upravuje možnost vstupu na cizí pozemky kvůli kontrole, údržbě či opravám a promítá tento institut do působnosti správních orgánů. Současně doplňuje přestupky a sankční odpovědnost za provoz bez odborné způsobilosti a za porušení povinností při vstupu na cizí pozemek.

Pozměňovací návrh rozšiřuje okruh osob, které mohou žádat finanční náhradu za újmu způsobenou omezeními podle zákona o ochraně přírody. Nově se nárok výslovně vztahuje také na pachtýře, podpachtýře a uživatele půdních bloků evidovaných v LPIS, přičemž vlastník pozemku má při souběhu nároků přednost. Návrh zároveň zpřesňuje, že nárok trvá i při převodu či přechodu příslušných práv, a nahrazuje užší dosavadní formulace obecným pojmem „oprávněný“.

Pozměňovací návrh upravuje vodní zákon v oblasti kontinuálního monitoringu odpadních vod a havarijních plánů. Hlavně odkládá použitelnost povinného kontinuálního monitoringu i souvisejících sankcí do 1. července 2027, rozšiřuje výjimky pro některá průmyslová zařízení a prodlužuje lhůtu pro vložení havarijních plánů do systému ISPOP ze 2 na 4 roky. Současně zavádí povinnost na vyžádání zpřístupnit výsledky monitoringu kontrolním orgánům, ale tyto údaje vylučuje z poskytování podle informačních zákonů, a chrání údaje o objektech důležitých pro obranu státu.

Pozměňovací návrh zavádí zvláštní režim pro stavby energetické bezpečnosti a pro plavební stupeň Děčín včetně vodní elektrárny. Vodoprávní povolení a výjimky se mají nově řešit přímo v rámci stavebního řízení na základě závazného stanoviska krajského úřadu, aby se omezila samostatná řízení a zrychlilo povolování. Současně se mění dosavadní úprava tak, že běžné stavební záměry mají mít jen vodoprávní vyjádření, zatímco u vybraných strategických staveb se požaduje závazné stanovisko. Návrh také doplňuje plavební stupeň Přelouč mezi strategickou infrastrukturu pro vodní dopravu.

Pozměňovací návrh doplňuje do novely zákona o ochraně přírody registr krajiny a rozšiřuje evidenci v registru územní identifikace o registrované významné krajinné prvky. Ukládá obcím a krajům předávat do registru krajiny rozhodnutí a dokumentaci k významným krajinným prvkům, přírodním parkům a přechodně chráněným plochám, včetně starších případů do konce roku 2027. Změna má zlepšit digitalizaci, dostupnost mapových informací o omezeních v území a tím zrychlit povolovací procesy. Přeškrtnuté části ukazují úpravy a zpřesnění kompetencí orgánů ochrany přírody i terminologie, například nahrazení zastavěného území zastavitelným.

Pozměňovací návrh doplňuje do zákona o ochraně přírody a krajiny pravidla pro prevenci škod a informování o rizicích na turistických trasách, zejména v národních parcích a dalších chráněných územích. Vlastníci pozemků mají při bezpečnostních opatřeních chránit přírodu, zajistit průchodnost vyhrazených cest a turistických tras a na rizikových úsecích upozorňovat návštěvníky na nebezpečí. Současně se v dotčeném ustanovení mění terminologie ze „zastavěného“ na „zastavitelné“ území.

Pozměňovací návrh rozšiřuje zvláštní režim opakovaného prodlužování platnosti stanovisek EIA také na speciální dráhy, typicky metro. Současně výslovně stanoví, že u těchto staveb se pro další prodloužení vychází z platnosti do 31. prosince 2026 a žádost lze podat nejpozději do tohoto data. Cílem je odstranit výkladové nejasnosti, zachovat právní jistotu investorů a usnadnit povolování významné dopravní infrastruktury.

Pozměňovací návrh ruší změny, které měly vyjmout stanovení dobývacího prostoru z režimu EIA a ze seznamu navazujících řízení. Cílem je zachovat povinné posouzení vlivů na životní prostředí už před rozhodnutím o dobývacím prostoru, protože podle návrhu předkladatelů by to bylo v rozporu s právem EU i českou judikaturou. Návrh zdůrazňuje, že bez EIA by se oslabila účast veřejnosti a zvýšilo riziko rušení rozhodnutí i postihu ČR za porušení unijního práva.

Pozměňovací návrh míří na větší transparentnost a odbornou nezávislost v nově centralizované stavební správě. Zavádí veřejně přístupný rozvrh práce Úřadu rozvoje území pro přidělování věcí a ukládá, aby odborné posouzení podle jiných právních předpisů prováděli kvalifikovaní úředníci bez pokynů nekvalifikovaných nadřízených. Současně se výsledek tohoto posouzení zapisuje do evidence stavebních postupů. Přeškrtnutý text ukazuje úpravu a zpřesnění původního návrhu, zejména doplnění pravidel k rozvrhu práce a k záznamu odborných závěrů.

Pozměňovací návrh doplňuje do stavebního zákona výslovné zakotvení adaptačních opatření na změnu klimatu jako veřejného zájmu. Nově zavádí definici adaptačních opatření a jejich příklady, jako jsou zelená a modrá infrastruktura, vegetační střechy, výsadba zeleně, retenční prvky či protipovodňová opatření. Současně mění účel zákona i cíle a úkoly územního plánování tak, aby obce, kraje a úřady musely adaptaci území a staveb zohledňovat při rozhodování. Oproti původnímu textu se tak výslovně rozšiřuje důraz z bydlení, práce a podnikání také na klimatickou odolnost území.