Dokumenty a zákony v parlamentu

Pozměňovací návrh rozšiřuje okruh drobných staveb, které nevyžadují stavební povolení, o některé úpravy ulic a komunikací. Nově se má bez povolení umožnit zejména změna povrchu komunikace, zvýšení nivelety až do 12 cm v určitých případech a osazení či odstranění sloupků, zábradlí nebo stojanů na kola na silnicích a místních komunikacích s rychlostí do 50 km/h, pokud nezasáhnou do jízdního pruhu. Cílem je zrychlit úpravy veřejného prostoru hlavně pro obce a města, aniž by se podstatně zasáhlo do bezpečnosti provozu nebo přístupu k sousedním nemovitostem.

Pozměňovací návrh upravuje přechodná ustanovení stavebního zákona tak, aby se do 31. prosince 2030 nepoužívala i nová fikce souhlasného vyjádření vlastníka veřejné infrastruktury a související pravidla. Cílem je chránit obce a veřejnou infrastrukturu před situací, kdy kvůli neúplnému digitálnímu mapování nestihnou včas odborně reagovat na stavební záměry. Návrh zároveň prodlužuje přechodné období z roku 2027 na rok 2030 a odkládá plné využití národního geoportálu.

Pozměňovací návrh mění § 181 stavebního zákona tak, aby vlastník veřejné dopravní nebo technické infrastruktury měl na vyjádření k záměru jednotně 60 dnů místo dosavadních 30 dnů s možností prodloužení jen v některých případech. Současně se ruší zvláštní možnost prodloužit lhůtu o 15 dnů u energetické infrastruktury. Návrh reaguje na riziko, že při krátkých lhůtách by často nastával fikční souhlas bez podmínek, což by mohlo ohrozit kapacitu a kolize veřejné infrastruktury, zejména v obcích.

Pozměňovací návrh upravuje pravidla památkové péče při obnově památek a nemovitostí v památkově chráněných územích tak, aby úpravy dřevin byly posuzovány už jen omezeně. Nově se má hodnotit pouze památková hodnota stávajících dřevin a zachování významných pohledových os, což má usnadnit výsadbu zeleně zejména ve městech. Návrh také zkracuje lhůty pro odborná vyjádření památkové péče z 20 na 10 dnů a z 30 na 20 dnů, čímž má urychlit postupy.

Pozměňovací návrh mění původně zamýšlenou úpravu tak, že drobné změny návrhu územně plánovací dokumentace nebude provádět přímo pořizovatel, ale projektant na jeho pokyn. Cílem je zachovat odbornou odpovědnost autorizované osoby za správnost a konzistenci dokumentace, aniž by se omezila flexibilita při drobných úpravách. Návrh se týká pravidel pořizování územně plánovací dokumentace ve stavebním zákoně.

Pozměňovací návrh zachovává přísnější pravidla pro zpracování projektové dokumentace jednoduchých staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci. Oproti hlavnímu návrhu se nemá rozšířit možnost, aby tuto dokumentaci vypracovávaly i neautorizované osoby, a zároveň se nemá prodloužit požadovaná praxe z 3 na 5 let. Cílem je ponechat dosavadní systém odborné autorizace zejména u rodinných domů.

Pozměňovací návrh ruší novelizační bod 538 bez náhrady. Tím odmítá navrženou možnost dodatečně ponechat nepovolenou stavbu i tehdy, když nesplňuje technické požadavky, pokud by její odstranění bylo pro vlastníka nepřiměřené. Návrh zdůrazňuje zachování stavební kázně a brání zvýhodnění vlastníků „černých staveb“ oproti těm, kteří postupují podle zákona.

Pozměňovací návrh vrací stavebnímu úřadu možnost vyjadřovat se v předběžné informaci i při posuzování záměru k požadavkům na výstavbu, jejich použití, nepoužití a k výjimkám. Zároveň ruší jiný novelizační bod bez náhrady, aby nevznikl rozpor, kdy by úřad mohl rozhodovat o výjimce, ale nemohl posoudit samotné technické požadavky. Cílem je zachovat plné posouzení souladu záměru se zákonem, ochranu veřejných zájmů i práv třetích osob a předejít sporům u soudů.

Pozměňovací návrh ruší bez náhrady novelizační bod 432 hlavního návrhu stavebního zákona. Tím se má zabránit tomu, aby se stavební úřad mohl odchýlit od územně plánovací dokumentace jen se souhlasem zastupitelstva a případně vlastníka pozemku, bez řádného zapojení veřejnosti. Návrh zdůrazňuje riziko zneužití a oslabení transparentnosti při rozhodování o stavbách.

Pozměňovací návrh zužuje pravidlo, podle něhož se ve stavebním řízení znovu neposuzují veřejné zájmy. Nově se to má týkat jen zájmů, které už byly skutečně posouzeny v územně plánovací dokumentaci, nikoli i těch, které tam pouze měly být posouzeny. Cílem je zabránit nejasnostem a možnému zneužívání principu koncentrace v povolovacích řízeních.

Pozměňovací návrh rozšiřuje zákon o střetu zájmů tak, aby veřejní funkcionáři museli oznamovat také nájem obecního bytu. Nově mají uvádět, zda obecní byt užívají při nástupu do funkce i v průběhu roku, kdo je pronajímatelem, kdy nájem vznikl či zanikl a jaké je měsíční nájemné, ale bez zveřejnění konkrétního bytu. Cílem je posílit transparentnost a kontrolu možného střetu zájmů při nakládání s obecním majetkem, přičemž se využijí stávající sankce zákona.

Pozměňovací návrh upravuje změny zákona o pohřebnictví tak, aby se u krematorií a veřejných pohřebišť nepřevádělo posuzování ochrany veřejného zdraví a podzemních vod na stavební úřady. Zachovává odbornou roli krajských hygienických stanic a vodoprávních úřadů a ruší i výluku, podle níž se stanovisko vodoprávního úřadu nemělo vydávat při jednotném environmentálním stanovisku. Současně ponechává změnu, že soulad s cíli a úkoly územního plánování se u veřejného pohřebiště posuzuje jen tehdy, pokud obec nemá územní plán.

Pozměňovací návrh mění pravidlo pro požadavky na výstavbu tak, aby se posuzovaly jen s ohledem na technickou a funkční proveditelnost. Odmítá původní přístup, který by mohl zohledňovat nejasně vymezené ekonomické důvody a tím oslabit bezpečnostní, hygienické a další veřejné požadavky na stavby. Cílem je zachovat přezkoumatelná a právně jasná pravidla pro stavební úřady.

Pozměňovací návrh odkládá účinnost celé rozsáhlé novely stavebního zákona o jeden rok. Současně posouvá navazující termíny pro vznik nových úřadů rozvoje území, zánik dosavadních stavebních úřadů, přechod zaměstnanců i provoz přechodných informačních systémů, typicky z let 2026–2028 na 2027–2029 a u některých digitálních povinností až do roku 2031. Odůvodnění staví na potřebě lepší přípravy veřejné správy, rozpočtového krytí, dopadových analýz a snížení rizika chaosu při zavádění reformy.

Pozměňovací návrh doplňuje do zákona o ochraně přírody novou ochranu před škodlivými účinky venkovního osvětlení a navazuje ji na pravomoci orgánů ochrany přírody i přestupky. Současně potvrzuje a rozvíjí podporu opylovačů, včetně ochrany jejich biotopů a pravidel pro nakládání s nepůvodními čmeláky. Návrh také upravuje výjimky pro kritickou infrastrukturu, provozní bezpečnost a obranu státu. V přeškrtnutých částech jsou zpřesněny formulace a kompetence, například nahrazením některých starších pojmů a rozšířením sankcí i na porušení nové povinnosti u venkovního osvětlení.

Pozměňovací návrh upravuje cíle a úkoly územního plánování ve stavebním zákoně tak, aby se posílila rovnováha mezi rozvojem, bydlením, podnikáním a ochranou životního prostředí, krajiny a hodnot území. Oproti předchozímu návrhu se mění důraz z jednostranně rozvojového pojetí na udržitelný rozvoj a zachovává se ochrana nezastavitelného území, zelené infrastruktury a charakteru území. Současně se ruší několik bodů, které by více zvýrazňovaly výrobu, skladování, odpady, práci a podnikání, a technicky se opravují související odkazy v zákoně.

Pozměňovací návrh ruší bod komplexního pozměňovacího návrhu, který měl vypustit § 108 odst. 4 stavebního zákona. Tím zachovává pravidlo, že nové zastavitelné plochy při změně územního plánu lze vymezit jen po prokázání jejich potřeby. Cílem je bránit neodůvodněnému rozšiřování zástavby, chránit krajinu a zemědělskou půdu a podpořit úsporné a udržitelné využívání území.

Pozměňovací návrh přesouvá zákaz účasti firem napojených na členy vlády a vedoucí ústředních správních úřadů z zákona o střetu zájmů přímo do zákona o zadávání veřejných zakázek. Současně ruší dosavadní § 4b zákona o střetu zájmů a nově výslovně umožňuje či ukládá vyloučení těchto dodavatelů i jejich kvalifikačních poddodavatelů, včetně případů obcházení přes svěřenské fondy. U vybraných zadavatelů se stejný zákaz vztahuje i na veřejné zakázky malého rozsahu, kde by zadání takové zakázky bylo neplatné.

Pozměňovací návrh zpřísňuje ochranu památkových rezervací a zón zapsaných na Seznamu světového dědictví, kde se místo pouhého vyjádření má nadále vyžadovat rozhodnutí nebo závazné stanovisko. Současně vrací povinné odborné vyjádření památkářů při vymezování ochranných pásem a prodlužuje platnost starších ochranných pásem z roku 2028 na 2031, u světového dědictví až do roku 2036. U záchranných archeologických výzkumů se ruší dosavadní tří měsíční limit úhrady nákladů podnikajícím stavebníkem a nově se má hradit výzkum po dobu nezbytně nutnou.

Pozměňovací návrh upravuje přechodná ustanovení tak, aby nové účinky stavebního zákona a souvisejících předpisů nedopadaly automaticky na starší územní plány vydané před účinností novely. U dříve vymezených zastavitelných ploch a území se má až do vydání nové nebo změněné dokumentace zachovat dosavadní režim zejména pro posuzování staveb, ochranu krajinného rázu a odnětí zemědělské půdy. Cílem je zabránit zpětnému přiznání nových právních účinků staré dokumentaci a posílit právní jistotu obcí, vlastníků i stavebníků.