Dokumenty a zákony v parlamentu

Pozměňovací návrh upravuje část novely o státní památkové péči tak, aby se v památkových rezervacích a zónách zachovala silnější role orgánů památkové péče a větší právní jistota při povolování zásahů. Mění se vymezení účelu zákona a kulturní památky, nově výslovně včetně možnosti chránit i lidské ostatky spojené s památkami. Návrh ruší část změn hlavní novely, zejména vypouští zánik starších ochranných pásem k roku 2028 a odmítá převod některých postupů jen na nezávazná vyjádření. Současně nově sjednocuje přestupky a upravuje kompetence stavebních a památkových úřadů.

Pozměňovací návrh zpřesňuje pravidla pro odstoupení od smlouvy o finančních službách uzavřené na dálku. Mění formulaci z konkrétnějšího „tlačítka nebo obdobného ovládacího prvku“ na obecné „ovládacího prvku“, aby zákon nebyl vázán na konkrétní technické řešení. Ochrana spotřebitele se podle návrhu nemění, ale úprava má být technologicky neutrálnější a méně zatěžující pro podnikatele.

Návrh mění kompetenční zákon tak, aby výslovně rozšířil působnost Úřadu vlády. Nově má Úřad vlády zákonem stanovenou koordinační roli v ochraně lidských práv, rovného zacházení, práv menšin, občanské společnosti, rovnosti žen a mužů včetně souvisejících forem násilí a v meziresortní koordinaci protidrogové politiky. Jde hlavně o zákonné potvrzení agend, které už Úřad vlády fakticky vykonává. Účinnost se navrhuje od 1. ledna 2027.

Pozměňovací návrh zachovává stávající pravidlo, že při neposouzení úvěruschopnosti zůstává smlouva o úvěru neplatná, a ruší změnu navrženou vládou, která by tuto neplatnost zmírňovala. Zároveň zavádí vyvratitelnou domněnku, že spotřebitel byl úvěruschopný, pokud úvěr celý splatil, nebo u účelových úvěrů na bydlení a úvěrů stavebních spořitelen řádně splácel alespoň 18 měsíců. U kombinovaných hypotečních úvěrů se pro toto posouzení použije převažující účel úvěru. Domněnka se nevztahuje na malé krátkodobé mikropůjčky.

Pozměňovací návrh zavádí zjednodušené posuzování úvěruschopnosti u bezúročných odložených plateb za zboží nebo služby do výše průměrné mzdy. U těchto úvěrů má stačit využití údajů z evidence příjmů, informací o platebním účtu a údajů z databází pro posouzení úvěruschopnosti. Návrh tím snižuje administrativní zátěž a má zachovat dostupnost tohoto typu financování; současně v textu hlavní novely zpřesňuje formulace z „rizikovosti“ na „riziko úvěru pro spotřebitele“ a ze „schopnosti splácet“ na obecnější „úvěruschopnost spotřebitele“.

Pozměňovací návrh chrání čtvrteční čas vyhrazený pro písemné a ústní interpelace před tím, aby jej vytlačily mimořádné schůze Poslanecké sněmovny svolané na žádost poslanců. Pokud by se taková schůze s tímto časem překrývala, musí být jednání přerušeno; výjimka je možná jen při výslovné žádosti nejméně 121 poslanců. Návrh tak posiluje kontrolní funkci Sněmovny vůči vládě a zároveň zachovává možnost mimořádného postupu při široké shodě.

Pozměňovací návrh doplňuje jednací řád Poslanecké sněmovny tak, aby se denní jednání pléna běžně nekonalo ani během podzimních prázdnin, včetně 28. října, a v den pololetních prázdnin. Sněmovna si ale ponechává možnost rozhodnout, že bude jednat i v těchto dnech. Návrh se týká jen pléna, nikoli výborů či dalších orgánů, a nemá rozpočtové dopady.

Pozměňovací návrh doplňuje jednací řád Poslanecké sněmovny tak, aby se denní jednání pléna nekonalo ani v první a poslední školní den, pokud Sněmovna nerozhodne jinak. Cílem je lépe sladit práci poslanců s rodinnými povinnostmi a zvýšit předvídatelnost jednání. Návrh se týká jen pléna, nikoli výborů či dalších orgánů Sněmovny, a nemá rozpočtové dopady.

Pozměňovací návrh pouze odkládá účinnost novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny na 1. ledna 2027. Cílem je zachovat předvídatelnost parlamentních procesů, právní jistotu a dát Sněmovně, výborům i administrativě více času na přizpůsobení novým pravidlům. Návrh tedy nemění obsah reformy, ale její časové zavedení.

Pozměňovací návrh upravuje pravidla pro aktivní zóny záplavových území ve vodním zákoně. Nově výslovně umožňuje zelenou infrastrukturu a volnočasové plochy jen za podmínky, že nezhorší průběh povodně, nebudou oplocené a jejich vybavení půjde rychle odstranit. Současně ruší dříve navržené širší povolení staveb pro sport a kulturu i výjimku pro mobiliář a odmítá možnost povolovat stavby už při pouhém plánování protipovodňových opatření.

Pozměňovací návrh zavádí fikci povolení pro jednoduché stavby a sítě technické infrastruktury ve zrychleném řízení, pokud stavební úřad nerozhodne v zákonné lhůtě. Stavební úřad pak musí do 15 dnů vydat osvědčení a zveřejnit je, přičemž nadřízený úřad může do 3 měsíců přezkoumat, zda byly splněny podmínky pro takové povolení. Cílem je výrazně urychlit povolování méně složitých staveb a omezit dopady nečinnosti úřadů.

Pozměňovací návrh vrací obecním úřadům obcí s rozšířenou působností širší památkový dozor i nad zásahy podle zákona o státní památkové péči na nemovitostech v památkových rezervacích a zónách, které samy nejsou kulturní památkou. Opravuje tak změnu z hlavního návrhu, která dozor zúžila jen na obnovu kulturních památek a vytvořila mezeru mezi povolováním, kontrolou a sankcionováním. Cílem je, aby úřad mohl kontrolovat činnosti, o nichž rozhoduje a za jejich porušení ukládá pokuty.

Pozměňovací návrh mění, kdo v obci schvaluje odchylku od územně plánovací dokumentace podle stavebního zákona. Tato pravomoc se přesouvá z rady obce na zastupitelstvo obce, zatímco rada má nově rozhodovat jen o odchylce od územního opatření. Cílem je zvýšit transparentnost a omezit pochybnosti o netransparentním či korupčním udělování výjimek, protože jednání zastupitelstva jsou veřejná.

Pozměňovací návrh ruší ustanovení, které mělo umožnit nahradit soudním rozhodnutím chybějící souhlas obce, městské části nebo kraje s uzavřením plánovací smlouvy. Předkladatelé tvrdí, že tato změna by naopak oslabovala samosprávu a mohla zasáhnout do ústavně zaručeného práva obcí a krajů rozhodovat o vlastních záležitostech. Návrh tedy zachovává, že o uzavření plánovací smlouvy mají rozhodovat samosprávy bez možnosti soudního nahrazení jejich vůle.

Pozměňovací návrh ruší přechodné ustanovení, které obcím a krajům ukládalo až na 5 let ponechat nové stavební správě prostory dosavadních stavebních úřadů za obvyklé nájemné. Předkladatelé to považují za nepřiměřený zásah do samosprávy a majetkového rozhodování obcí a krajů. Návrh zároveň upozorňuje, že původní úprava neřešila praktické problémy se sdílenými archivy, službami, IT a movitým majetkem.

Pozměňovací návrh upravuje část novely týkající se státní památkové péče tak, aby se v památkových rezervacích, zónách a ochranných pásmech zachovala silnější role památkových orgánů a odborných podkladů. Mění se původní oslabení památkové ochrany: u vybraných záměrů se zachovává rozhodnutí nebo závazné stanovisko, v ochranných pásmech má stavební úřad nově povinně vycházet z písemného vyjádření odborné organizace. Návrh zároveň nově nastavuje působnost stavebních úřadů jako orgánů památkové péče, upravuje přestupky a zachovává vysoké pokuty až 2 a 4 miliony Kč. Součástí jsou i přechodná pravidla pro převzetí rozběhlých řízení novými úřady rozvoje území.

Pozměňovací návrh mění osvobození od daně z nemovitých věcí u některých druhů ostatních ploch. Navrhuje, aby se část pozemků nově osvobozovala od daně přímo ze zákona, místo aby to záviselo jen na obecní vyhlášce. Cílem je ulevit vlastníkům nevyužitelných ploch, které slouží spíše ochraně přírody a veřejnému prospěchu, protože obce dosavadní možnost daňové úlevy téměř nevyužívají.

Pozměňovací návrh hlavně přejmenovává Ministerstvo průmyslu a obchodu na Ministerstvo hospodářství, a to s účinností od 1. ledna 2027, a promítá tuto změnu do stavebního zákona i řady souvisejících předpisů. Současně stanoví, že odkazy v jiných právních předpisech na původní ministerstvo se od tohoto data považují za odkazy na nové označení, takže jde o změnu názvu bez vzniku nového úřadu a bez přerušení právní kontinuity. Návrh také doplňuje povinnost profesní komory informovat Úřad rozvoje území o pozastavení nebo odnětí autorizace autorizované osobě. Změny se dotýkají zejména hospodářské správy, energetiky, těžby, odpadů a atomové oblasti.

Pozměňovací návrh rozšiřuje přílohu zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury o další energetické stavby. Nově mezi stavby pro energetickou bezpečnost zařazuje jaderné zdroje v lokalitách Tušimice a Dětmarovice a plynové zdroje v lokalitách Počerady, Mělník, Prunéřov, Dětmarovice a Ledvice. Cílem je dát těmto projektům stejný strategický status a urychlit jejich povolování.

Pozměňovací návrh mění energetický zákon a zákon o podporovaných zdrojích energie. Zavádí povinnost, aby předseda Energetického regulačního úřadu měl bezpečnostní prověrku na stupeň Důvěrné, jinak má být odvolán, a tato povinnost dopadne i na současného předsedu. Současně se zvyšuje hranice pro povinnou státní autorizaci výstavby výroben elektřiny z 1 MW na 100 MW, čímž se snižuje administrativa. U dotací na podporované zdroje se mění výplata z čtvrtletní na měsíční, nově podle skutečných nákladů operátora trhu.