Dokumenty a zákony v parlamentu

Stálá komise pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury doporučuje Poslanecké sněmovně schválit návrh novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny beze změn v předloženém znění. Zároveň pověřuje předsedu komise, aby stanovisko komise přednesl na schůzi Sněmovny. Jde tedy o podpůrné usnesení k hlavnímu návrhu na úpravu pravidel jednání Sněmovny.

Výbor pro mediální záležitosti projednal senátní návrh ústavního zákona, který rozšiřuje pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu i na Českou televizi a Český rozhlas. Ve svém usnesení doporučuje Poslanecké sněmovně návrh schválit. Zároveň pověřuje předsedu výboru předložením usnesení a zmocňuje zpravodaje k informování pléna o výsledku projednání.

Jde o usnesení garančního zemědělského výboru k novele zákona o rostlinolékařské péči, které hlavně určuje pořadí hlasování o pozměňovacích návrzích ve třetím čtení. Výbor zároveň vyjádřil stanoviska k jednotlivým návrhům: část z nich podpořil a část odmítl. Dokument sám věcně nemění pravidla, ale organizačně připravuje schvalování novely o používání přípravků na ochranu rostlin a souvisejících povinnostech.

Stálá komise pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury potvrzuje své dřívější stanovisko k senátnímu návrhu ústavního zákona. Doporučuje Poslanecké sněmovně, aby tisk 47 projednala a schválila v původně předloženém znění. Pozměňovací návrh tedy věcně nic nemění a podporuje rozšíření kontrolní pravomoci NKÚ na Českou televizi a Český rozhlas.

Dokument obsahuje interpelaci poslankyně k reorganizaci Ministerstva vnitra, při níž bylo zrušeno oddělení strategické komunikace označované jako KRIT, a odpověď ministra. Ministr uvádí, že KRIT nebyl samostatný útvar, krizová komunikace státu je podle něj zajištěna jinými strukturami krizového řízení a reorganizace nemá oslabit bezpečnost ani připravenost státu. Změna má podle ministerstva odstranit překryvy agend a revidovat výdaje, přičemž se zmiňují veřejné prostředky přesahující 188 milionů Kč bez vždy prokázaného přínosu.

Dokument obsahuje interpelaci a odpověď ministra vnitra k financování právního poradenství pro žadatele o mezinárodní ochranu. Poslankyně kritizuje, že ministerstvo nevyhlásilo výzvu z evropského fondu AMIF a místo toho chce služby zajistit advokátní kanceláří hrazenou ze státního rozpočtu. Ministr to hájí tím, že dosavadní systém byl duplicitní, nové řešení má být podle něj levnější v celkovém součtu a prostředky z AMIF budou přesunuty na jiné formy pomoci cizincům.

Pozměňovací návrh hlavně přejmenovává Ministerstvo průmyslu a obchodu na Ministerstvo hospodářství a tuto změnu promítá do stavebního zákona i dalších souvisejících předpisů. Současně upravuje, že Úřad rozvoje území předkládá vládě návrhy politiky územního rozvoje prostřednictvím tohoto ministerstva. Nově se také zavádí oznamovací povinnost profesní komory vůči Úřadu rozvoje území při pozastavení nebo odnětí autorizace architektům a inženýrům. Jde převážně o organizační a názvoslovnou změnu bez vzniku nového úřadu a bez zásahu do stávajících práv a povinností.

Rozpočtový výbor jako garanční výbor stanovil pořadí hlasování o pozměňovacích návrzích k zákonu měnícímu pravidla veřejných rozpočtů ve třetím čtení. Většinu návrhů výbor nedoporučil, naopak doporučil pouze návrhy F, G, B1 a B2. Usnesení zároveň určuje, které návrhy se při přijetí jiných stanou nehlasovatelnými, a pověřuje zpravodajku předložením stanoviska Sněmovně.

Oponentní zpráva menšiny rozpočtového výboru kritizuje pozměňovací návrhy k vládní novele veřejných rozpočtů jako ohrožení rozpočtové odpovědnosti a stability veřejných financí. Uvádí, že by mohly vést k rychlému růstu dluhu, vyšším nákladům na jeho obsluhu a k brzkému dosažení dluhové brzdy. Současně varuje před oslabením rozpočtové autonomie některých ústavních institucí ve prospěch ministerstva financí. Navrhuje proto opakování druhého čtení.

Pozměňovací návrh rozšiřuje okruh nepromlčitelných trestných činů o vraždu, znásilnění a obchodování s lidmi. Mění se tím dosavadní úprava tak, že u vraždy se ruší původní umístění v jednom ustanovení a nově se spolu se znásilněním a obchodováním s lidmi výslovně zařazuje mezi nepromlčitelné činy. Cílem je posílit ochranu obětí a zajistit, aby pachatelé těchto nejzávažnějších činů nemohli uniknout trestní odpovědnosti jen uplynutím času.

Pozměňovací návrh rozšiřuje zákon o rejstříku trestů a evidenci přestupků tak, aby se do evidence pro práci s dětmi nově zapisovalo více závažných trestných činů. Nově se zahrnují například mučení, celé obchodování s lidmi, svěření dítěte do moci jiného, kuplířství, dětská pornografie a svádění k pohlavnímu styku. Cílem je posílit prevenci a ochranu dětí tím, že se lépe odhalí osoby nevhodné pro činnosti s pravidelným kontaktem s dětmi. Účinnost této části se stanoví od 1. ledna 2027.

Pozměňovací návrh zpřesňuje podmínky pro uložení peněžitého trestu jako samostatného trestu. Nově se má zákaz samostatného peněžitého trestu vztahovat nejen na zločiny, ale u trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti na všechny trestné činy této hlavy. Cílem je zpřísnit postih těchto činů a posílit ochranu poškozených; peněžitý trest však bude možné uložit i nadále vedle jiného trestu.

Pozměňovací návrh prodlužuje zvláštní ochranu u promlčení vybraných závažných trestných činů spáchaných na nezletilých. Nově se do promlčecí doby nemá započítávat doba až do dosažení 30 let věku oběti, pokud byla v době činu mladší 18 let, místo dosavadního pravidla jen do 18 let. Cílem je usnadnit pozdější oznámení činů, které oběti často hlásí s velkým odstupem kvůli traumatu, strachu nebo závislosti na pachateli.

Pozměňovací návrh rozšiřuje přitěžující okolnosti v trestním zákoníku při ukládání trestu. Nově se má výslovně přihlížet ke zneužití důvěry, autority nebo péče, zejména vůči dětem a ve výchovných či rodinných vztazích, a také k závažné psychické újmě poškozeného. Návrh nemění skutkové podstaty ani trestní sazby, ale má zpřesnit a sjednotit rozhodování soudů a posílit ochranu zranitelných obětí.

Pozměňovací návrh zpřesňuje pravidla pro faktické poznámky v jednání Poslanecké sněmovny. Nově se má faktická poznámka týkat projednávané věci a reagovat na obsah vystoupení jiného řečníka, místo dosavadní obecné reakce na průběh rozpravy. Cílem je omezit odbočování od tématu a zpřesnit výklad jednacího řádu.

Pozměňovací návrh doplňuje stavební a vodní úpravu pro stavby energetické bezpečnosti, zejména jaderné zdroje, aby se vodoprávní povolení a výjimky nově řešily přímo v rámci rozhodnutí o záměru podle stavebního zákona. Krajský úřad má vydávat závazné stanovisko a v některých případech je může i změnit, zatímco samostatná vodoprávní řízení se omezují, což má zrychlit povolování a snížit počet navazujících sporů. Návrh zároveň mění dosavadní úpravu tak, že stavební úřady už nejsou vodoprávními úřady, ale při energeticky strategických stavbách rozhodují na základě závazného stanoviska příslušného krajského úřadu. Zachovává se i účast osob, které by jinak byly účastníky samostatného vodoprávního řízení.

Návrh umožňuje vládě při mimořádné situaci na trhu regulovat ceny pohonných hmot pro tuzemský trh, a to nejvýše na 12 měsíců s možností opakování. Vláda přitom nesmí stanovit minimální ani pevnou cenu a její působnost doplňuje dosavadní roli Ministerstva financí. Současně se mění zákon o cenách tak, že cenové výměry vlády budou vydávány jako nařízení vlády a vyhlašovány ve Sbírce zákonů, včetně pravidel jejich účinnosti. Dokument uvádí, že tento návrh zákona byl Senátem zamítnut.

Senát návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou zamítl. Nesouhlasí tedy s tím, aby vláda mohla nařízením stanovovat maximální nebo věcně usměrňované ceny pohonných hmot. Současně Senát pověřil tři senátory, aby toto zamítavé stanovisko odůvodnili v Poslanecké sněmovně.

Dokument obsahuje interpelaci poslance Jana Lipavského a odpověď premiéra Andreje Babiše k zrušení odboru strategické komunikace státu od 1. 1. 2026. Poslanec žádá vysvětlení právních podkladů, převodu kompetencí, bezpečnostních dopadů a zajištění koordinace při krizích a hybridních hrozbách. Premiér uvádí, že šlo o interní manažerské rozhodnutí, protože útvar neměl formální místo v bezpečnostní architektuře státu, a tvrdí, že koordinaci nadále zajišťují resorty a pracovní skupina Ústředního krizového štábu. Podle odpovědi zrušení neomezilo mezinárodní spolupráci ani krizovou komunikaci státu.

Novela výrazně posiluje ochranu zvířat proti týrání a zpřísňuje sankce i zásahy státu. Obcím nově ukládá povinnosti při řešení opuštěných a toulavých zvířat, zejména kastraci koček, označování a odchytové programy, a rozšiřuje pravomoci policie i správních orgánů. Zákaz chovu se prodlužuje z 5 na 10 let, zvyšují se minimální pokuty a při neuhrazení nákladů péče může zvíře přejít do vlastnictví státu. Současně se upravují správní postupy, evidence a odborná způsobilost při přepravě zvířat.