Dokumenty a zákony v parlamentu

Pozměňovací návrh rozšiřuje výjimky z pravidla, podle kterého nelze znovu zapsat žadatele o bytové podpůrné opatření, pokud ho v posledních dvou letech ukončil dohodou nebo z vlastních důvodů. Nově bude možné udělit výjimku nejen ze zdravotních důvodů, ale i v jiných případech hodných zvláštního zřetele, pokud je písemně odůvodní a schválí vedoucí kontaktního místa. Cílem je umožnit pomoc například obětem domácího násilí či lidem opouštějícím instituce. Tato změna má nabýt účinnosti 1. července 2026.

Pozměňovací návrh doplňuje občanský soudní řád o nové pravidlo důkazního břemene ve sporech souvisejících s reorganizací ve státní správě. Pokud zaměstnanec tvrdí, že dostal výpověď nebo byl jako vedoucí státní zaměstnanec odvolán kvůli změně organizační struktury podle zákona o státních zaměstnancích, bude muset správní úřad u soudu prokázat, že tato změna byla účelná, hospodárná a efektivní. Cílem je zabránit účelovým reorganizacím používaným k personálním zásahům a posílit soudní ochranu zaměstnanců. Úprava navazuje na jiné případy v občanském soudním řádu, kde je důkazní břemeno přesunuto na žalovaného kvůli informační nerovnosti mezi stranami.

Pozměňovací návrh rozšiřuje pravomoci státního tajemníka v ministerstvech a na Úřadu vlády. Umožňuje, aby jej člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády pověřil koordinací činnosti úřadu a kontrolou plnění úkolů vrchními řediteli sekcí a dalšími zaměstnanci. Cílem je odstranit rozpor mezi odpovědností státního tajemníka za personální řízení a jeho dosud omezenými pravomocemi při sledování plnění úkolů. Změna má posílit manažerské řízení ministerstev a kontinuitu státní správy.

Pozměňovací návrh umožňuje vládě nařízením určit další zahraniční vysoké školy, jejichž vzdělání bude uznáno pro účely zaměstnání ve státní službě. Vedle škol z EU, EHP, Švýcarska a Velké Británie tak může vláda rozšířit uznávání i na konkrétní instituce z dalších zemí. Cílem je usnadnit nástup absolventů zahraničních škol do státní správy a zvýšit flexibilitu při uznávání jejich vzdělání bez nutnosti nostrifikace.

Pozměňovací návrh upravuje zákon o myslivosti a zákon na ochranu zvířat proti týrání zejména kvůli zařazení jelena siky na seznam invazních nepůvodních druhů EU. Zavádí pravidla umožňující intenzivnější regulaci tohoto druhu – např. rozšiřuje oprávnění myslivecké stráže a hospodářů k jeho lovu, umožňuje noční lov s technikou a ruší některé administrativní překážky. Současně mění některé podmínky lovu (např. zkracuje minimální vzdálenost lovu od hranice honitby z 200 na 100 metrů a uvolňuje pravidla poplatkového lovu). Dále rozšiřuje systém státní podpory myslivosti, zpřesňuje poskytování finančních příspěvků a slaďuje pravidla lovu s předpisy na ochranu zvířat.

Pozměňovací návrh mění zákon o ochraně zemědělského půdního fondu a upravuje pravidla pro změny souhlasu s odnětím zemědělské půdy, zejména v souvislosti s těžbou nerostů a rekultivací území. Nově umožňuje ve výjimečných případech překročit dosavadní limit 20 % rekultivované plochy, pokud má být území chráněno jako zvláště chráněné území nebo významný krajinný prvek. Zavádí také nový institut veřejnoprávní smlouvy, který umožní změnit rekultivační plán menších lomů (do 10 ha) ve prospěch ochrany vzniklých přírodních hodnot, přičemž část finančních prostředků musí být převedena obci na obnovu krajiny. Současně se zpřesňují pravidla pro evidenci, platnost souhlasu a případy, kdy se za odnětí půdy neplatí odvody.

Pozměňovací návrh požaduje zachovat novelizační bod č. 109 zákona č. 250/2025 Sb., a tím i § 33 odst. 8 lesního zákona. Toto ustanovení podporuje ponechávání části dřeva v lese k přirozenému rozkladu, což zlepšuje půdu, omezuje erozi a podporuje biodiverzitu. Návrh zdůrazňuje, že jde o dlouhodobě uznávanou lesnickou praxi a existuje shoda mezi ministerstvy na budoucím vydání prováděcí vyhlášky. Cílem je zabránit vypuštění tohoto ustanovení z právní úpravy.

Pozměňovací návrh požaduje zachovat celé ustanovení § 50 lesního zákona, které upravuje vrchní státní dozor v oblasti lesního hospodářství. Odmítá návrh na jeho vypuštění, protože by to oslabilo kontrolní roli Ministerstva životního prostředí a narušilo rovnováhu mezi produkčními a ochrannými funkcemi lesa. Podle odůvodnění jde o nesystémovou změnu, která nesouvisí s projednávanou novelou o rostlinolékařské péči a zasahuje do kompetencí mezi ministerstvy. Cílem je zachovat stávající dohled státu nad ochranou lesů.

Pozměňovací návrh zavádí zákaz lovu zvěře pod zemí pomocí psů (tzv. norování) a nově jej výslovně zařazuje mezi zakázané způsoby usmrcování volně žijících zvířat podle zákona na ochranu zvířat proti týrání. Současně zakazuje chov lišek obecných v zajetí pro účely výcviku loveckých psů a ruší dosavadní ustanovení zákona o myslivosti, které takové dočasné držení lišek umožňovalo na základě povolení úřadů. Stávající dříve vydaná povolení k dočasnému držení lišek zůstávají v platnosti podle přechodného ustanovení. Cílem změn je omezit nehumánní praktiky při lovu a výcviku psů a posílit ochranu zvířat.

Pozměňovací návrh upravuje zákon o myslivosti a zákon na ochranu zvířat v reakci na zařazení jelena siky mezi invazní nepůvodní druhy v EU. Zavádí pravidla umožňující jeho intenzivní regulaci lovem, rozšiřuje oprávnění myslivecké stráže a hospodářů, umožňuje noční lov s moderní optikou a zjednodušuje některé postupy lovu (např. zkrácení minimální vzdálenosti lovu od hranic honiteb z 200 na 100 metrů). Současně se upravují podmínky poplatkového lovu a postupy státní správy při změně stavů zvěře v honitbách. Návrh také nově upravuje systém finančních příspěvků a služeb státu na podporu mysliveckého hospodaření.

Pozměňovací návrh mění lesní zákon a upravuje pravidla hospodaření v lesích a výkon státní správy. Zavádí povinnost získat souhlas orgánu státní správy lesů pro drobné stavby do 30 m od okraje lesa a stanoví, že některé výjimky (např. velikost holé seče či lhůty obnovy lesa) se nově budou udělovat ve správním řízení s možností odvolání. Zjednodušuje definice, mění kvalifikační požadavky pro úředníky lesní správy a dočasně umožňuje jejich nahrazení praxí do roku 2031. Současně upravuje přestupky, ruší vrchní státní dozor ministerstva životního prostředí a obnovuje pravomoc Vojenské policie řešit některé přestupky v lesích.

Pozměňovací návrh upravuje lesní zákon a související předpisy s cílem zjednodušit administrativu a zpřesnit pravomoci orgánů státní správy lesů. Zavádí povinnost získat souhlas orgánu státní správy lesů pro drobné stavby do 30 m od okraje lesa a sjednocuje udělování některých výjimek (např. velikost holoseče nebo lhůty obnovy lesa) ve standardním správním řízení místo dosavadního režimu mimo správní řízení. Zjednodušují se kvalifikační požadavky pro úředníky v lesním hospodářství a zavádí se přechodné období pro získání praxe. Návrh také ruší plánovanou povinnost stanovit minimální množství mrtvého dřeva v lesích a upravuje některé přestupky, kompetence úřadů a podporu zalesňování.

Pozměňovací návrh mění zákon o myslivosti a ruší oprávnění myslivecké stráže a mysliveckého hospodáře usmrcovat v honitbě toulavé psy a kočky, kteří pronásledují zvěř ve vzdálenosti nad 200 m od obydlí. Tato pravomoc je ze zákona vypuštěna a nadále zůstává pouze možnost usmrcovat živočichy vyžadující regulaci nebo zdivočelá hospodářská či farmová zvířata. Současně se upravuje oznamovací povinnost – informovat vlastníka bude nutné jen při usmrcení zdivočelých hospodářských zvířat nebo zvířat z farmových chovů, nikoli psů či koček. Cílem je posílit ochranu domácích zvířat a omezit případy jejich zastřelení mysliveckou stráží.

Pozměňovací návrh snižuje paušální náhrady poslanců na dopravu, které se odvozují od platové základny. Procentní sazby náhrad se mění z původních 40, 45, 50 a 60 % na 25, 28, 32 a 35 % podle vzdálenosti bydliště poslance od sídla Parlamentu. Cílem je omezit automatický růst těchto náhrad navázaný na platovou základnu a přiblížit je reálným dopravním nákladům. Opatření má přinést úspory ve veřejných financích při zachování dostatečné kompenzace za dojíždění.

Pozměňovací návrh doplňuje pravomoci státního tajemníka v ministerstvech a na Úřadu vlády. Nově má koordinovat činnost správního úřadu a kontrolovat plnění úkolů vrchních ředitelů sekcí a dalších zaměstnanců podle pokynů příslušného člena vlády. Cílem je odstranit nesoulad mezi jeho odpovědností za personální řízení a nedostatečnými pravomocemi při řízení agend úřadu. Úprava má posílit manažerskou odpovědnost, koordinaci a efektivní řízení ministerstev.

Pozměňovací návrhy upravují vládní novelu zákona o investičních společnostech a investičních fondech zejména technickými a zpřesňujícími změnami v jednotlivých ustanoveních. Ruší se například podmínka, že určitá právnická osoba musí mít sídlo v zahraničí, a upřesňují se pravidla pro řízení fondů, včetně požadavku, aby alespoň dvě vedoucí osoby věnovaly funkci čas odpovídající plné pracovní době. Návrh také doplňuje ustanovení o střetu zájmů, upravuje odkazy na sankční a povinnostní paragrafy a zpřesňuje formulace v zákoně. Obhospodařovatelé otevřených fondů musí uvést své poměry do souladu s novými pravidly nejpozději do 16. dubna 2027.

Pozměňovací návrh zpřísňuje podmínky pro vládní regulaci cen pohonných hmot. Ruší možnost regulovat ceny pouze kvůli přetrvávajícím důsledkům mimořádné situace a váže zásah výhradně na skutečně trvající mimořádnou tržní situaci. Zkracuje maximální dobu platnosti cenového výměru z 12 na 3 měsíce a pro jeho opakované vydání vyžaduje předchozí souhlas Poslanecké sněmovny. Současně ukládá vládě povinnost regulaci okamžitě zrušit, pokud mimořádná tržní situace pomine.

Pozměňovací návrh doplňuje povinnost vlády před vydáním cenového výměru k regulaci cen pohonných hmot získat stanoviska několika institucí: Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Správy státních hmotných rezerv. Tato stanoviska musí tvořit podklad pro rozhodnutí vlády. Zároveň mají být bez zbytečného odkladu předložena Poslanecké sněmovně, čímž se posiluje informovanost a kontrola parlamentu. Cílem je zajistit odborné posouzení dopadů cenové regulace na trh, zásobování a hospodářskou soutěž.

Pozměňovací návrh doplňuje povinnost vlády podrobně odůvodnit vydání cenového výměru při regulaci cen pohonných hmot. Odůvodnění musí obsahovat například konkrétní důvod zásahu, použité podklady, vysvětlení proč nestačí mírnější opatření, přiměřenost regulace, dobu trvání a podmínky jejího ukončení či změny. Cílem je zvýšit transparentnost, přezkoumatelnost a veřejnou kontrolu vládních zásahů do cen, aniž by se omezila schopnost vlády reagovat na mimořádné situace.