Dokumenty a zákony v parlamentu

Pozměňovací návrh zpřesňuje podmínky, za kterých může vláda regulovat ceny pohonných hmot. Místo obecného pojmu „mimořádná tržní situace“ zavádí přesněji definovaný pojem „krizová situace na trhu s pohonnými hmotami“. Zákon nově konkrétně vymezuje, kdy taková krizová situace nastává, například při prudkém růstu cen, omezení dodávek, nepřiměřeném růstu marží nebo ohrožení zásobování a hospodářské stability. Cílem je omezit příliš široký výklad a jasněji stanovit podmínky pro zásah vlády do cen.

Pozměňovací návrh mění pravidla pro dobu platnosti vládní regulace cen pohonných hmot. Místo původního nastavení, kdy mohla vláda vydat cenový výměr až na 12 měsíců a opakovaně jej obnovovat, se nově stanoví maximální délka 90 dnů s jedním prodloužením o dalších 90 dnů. Každé další prodloužení by již vyžadovalo předchozí souhlas Poslanecké sněmovny. Cílem je omezit dlouhodobé zásahy do cen a posílit parlamentní kontrolu.

Pozměňovací návrh rozšiřuje investiční možnosti účastnických fondů doplňkového penzijního spoření o cenné papíry fondů soukromého kapitálu a rizikového kapitálu a zavádí jejich zákonné definice. Stanoví limit, že tyto investice mohou tvořit nejvýše 10 % majetku účastnického fondu. Pokud jejich podíl dosáhne alespoň 5 %, může se maximální úplata za obhospodařování zvýšit o 0,2 procentního bodu kvůli vyšší náročnosti správy. Současně umožňuje omezené investice do akcií obchodovaných na regulovaných trzích EU nebo zemí OECD i v povinném konzervativním fondu.

Pozměňovací návrh upravuje vládní reformu fiskálních pravidel s cílem zachovat přísnější rozpočtovou disciplínu. Ruší část změn, které by umožnily vládě výrazně zvýšit výdaje bez schválení Poslaneckou sněmovnou a rozšiřovaly tzv. únikové doložky při hrozbě bezpečnostních rizik. Zachovává také zvláštní účet rezervy důchodového pojištění, takže případné přebytky systému důchodového pojištění mají být nadále ukládány do rezervy místo využití na běžné výdaje. Současně navrhuje, aby se pro roky 2027–2028 ještě používala dosavadní přísnější pravidla pro výdajové rámce a strukturální saldo.

Pozměňovací návrh upravuje vládní reformu fiskálních pravidel tak, aby zůstala zachována přísnější rozpočtová disciplína. Navrhuje zachovat pravidlo, že přebytky důchodového pojištění musí být ukládány na zvláštní rezervní účet místo jejich využití na běžné výdaje státu. Současně ruší část vládních návrhů, které by umožnily vládě výrazně zvýšit výdaje bez schválení Poslaneckou sněmovnou nebo rozšiřovaly tzv. únikové doložky při bezpečnostních hrozbách. Přechodně také ponechává stávající přísnější pravidla pro výdajové rámce veřejných financí pro roky 2027–2028.

Pozměňovací návrh prodlužuje možnost překročit výdajové rámce státního rozpočtu kvůli financování obrany z původně stanoveného období do roku 2033 nově až do roku 2036, pokud výdaje přesáhnou 2 % HDP. Nově také umožňuje překročit výdajové limity kvůli financování vybraných strategických infrastrukturních projektů (např. dálnice, železnice, vodní stavby, jaderné zdroje) uvedených v příloze zákona o strategické infrastruktuře. Výčet těchto staveb se pevně váže na znění zákona platné k 1. lednu 2026, aby se v budoucnu automaticky nerozšiřoval. Cílem je zvýšit flexibilitu státního rozpočtu při financování obrany a klíčové infrastruktury.

Pozměňovací návrh upravuje pravidla přípravy státního rozpočtu a jeho novel tak, aby byly jasně stanoveny postupy i při změnách zákona o státním rozpočtu a aby se snížila administrativní zátěž při úpravách rozpočtů některých ústavních institucí po dohodě s Ministerstvem financí. Zásadně mění metodiku fiskálních pravidel: místo dosavadního systému výdajových limitů a celkových výdajů se nově jako klíčový ukazatel v zákoně výslovně zavádí primární strukturální saldo sektoru veřejných institucí. Tento ukazatel se používá pro odvození výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů v souladu s pravidly EU a doplňuje se korekční mechanismus při odchylkách hospodaření. Návrh také umožňuje při novelách rozpočtu zvýšit výdaje, pokud jsou současně kryty dodatečnými příjmy nebo jinými specifickými zdroji.

Pozměňovací návrh provádí převážně technické úpravy novely rozpočtových pravidel. Upřesňuje evidenci dotačních neinvestičních akcí novým požadavkem na uvádění data nabytí právní moci rozhodnutí o dotaci nebo data účinnosti smlouvy. Zároveň zjednodušuje pravidla pro smlouvy o energetických službách se zaručeným výsledkem (EPC) tím, že ruší dřívější podmínky a omezení pro jejich uzavírání státními organizačními složkami. Dále sjednocuje účinnost změn týkajících se Nejvyššího kontrolního úřadu na 1. ledna 2027, aby se předešlo výkladovým nejasnostem.

Pozměňovací návrh mění způsob financování výstavby nízkouhlíkových zdrojů energie (zejména jaderných) tak, že místo přímého financování ze státního rozpočtu budou prostředky poskytovány z mimorozpočtových účtů podřízených státní pokladně. Ministerstvo průmyslu a obchodu je bude poskytovat investorovi jako návratné a úročené prostředky po schválení vládou, přičemž úročení se odvozuje od nákladů státního dluhu s minimem 2 %. Zároveň se upravují rozpočtová pravidla tak, aby účty investora byly součástí systému státní pokladny a aby se výdaje na výstavbu nízkouhlíkové výrobny nezapočítávaly do výše veřejného zadlužení. Návrh také nahrazuje původní úpravu návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu novým režimem financování přes mimorozpočtové účty.

Pozměňovací návrh zavádí povinnost Ministerstva financí zveřejňovat rozpočtová opatření státního rozpočtu do 30 dnů od jejich schválení v elektronické podobě s dálkovým a nepřetržitým přístupem. Cílem je zvýšit transparentnost státního rozpočtu a sjednotit pravidla se zveřejňováním rozpočtových opatření u územních samospráv. Nezavádí se nová evidence, protože údaje již existují v rozpočtovém systému, pouze se nově zpřístupní veřejnosti.

Pozměňovací návrh obnovuje povinnost Ministerstva financí předkládat vládě předběžný návrh příjmů a výdajů státního rozpočtu a státních fondů. Návrh má být předložen do 31. května a vláda jej má projednat a případně upravit do 20. června. Povinnost byla zrušena od roku 2024 kvůli snížení administrativy, ale praxe podle předkladatelů ukázala, že její absence snižuje transparentnost a včasnou politickou debatu o rozpočtu. Cílem je proto vrátit tento krok do procesu přípravy státního rozpočtu.

Pozměňovací návrh ukládá vládě povinnost po svém schválení předložit fiskálně‑strukturální plán také rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny. Cílem je posílit parlamentní kontrolu nad základním rámcem fiskální politiky státu. Výbor tak bude mít přímý přístup k dokumentu, z něhož vycházejí další rozpočtové procesy. Návrh vychází ze standardů OECD zdůrazňujících dohled parlamentu nad klíčovými rozhodnutími o veřejných financích.

Pozměňovací návrh upravuje způsob informování Poslanecké sněmovny o plnění státního rozpočtu. Zachovává čtvrtletní informování rozpočtového výboru, doplňuje povinnost zahrnout do těchto informací také hodnocení vývoje státního dluhu a ruší část textu týkající se vývoje státních finančních aktiv. Zároveň stanoví, že Ministerstvo financí musí zprávy a informace o plnění rozpočtu zveřejnit elektronicky již v okamžiku jejich předložení vládě. Cílem je posílit kontrolní roli Sněmovny a zvýšit transparentnost rozpočtových informací.

Pozměňovací návrh zvyšuje příjmový limit pro posouzení, zda si domácnost může zajistit bydlení vlastním přičiněním, z 1,6násobku na dvojnásobek životního minima domácnosti. Tím se rozšiřuje okruh lidí, kteří mohou být považováni za osoby bez možnosti zajistit si bydlení a získat podporu v systému podpory bydlení. Úprava navazuje na jiný pozměňovací návrh, který současně ruší některá ustanovení zákona a mění konstrukci posuzování nároku. Cílem je zpřístupnit pomoc i domácnostem ohroženým bytovou nouzí, které by při nižším limitu na podporu nedosáhly.

Pozměňovací návrh upravuje příjmový limit pro vydání souhlasného závazného stanoviska Úřadu práce v rámci podpory bydlení. Dosavadní rozmezí 1,3–1,6násobku životního minima se mění tak, že může být stanoveno až do výše 2,0násobku. Cílem je rozšířit přístup k poradenství a podpoře i pro zranitelné skupiny (např. samoživitele, seniory, osoby se zdravotním postižením či oběti domácího násilí) a posílit preventivní roli zákona v předcházení bytové nouzi.

Pozměňovací návrh doplňuje do občanského soudního řádu nové pravidlo důkazního břemene při sporech vedoucích státních zaměstnanců. Pokud zaměstnanec tvrdí, že byl odvolán nebo propuštěn kvůli účelové organizační změně mířící proti němu, musí správní úřad u soudu prokázat, že postup měl skutečný zákonný důvod. Cílem je posílit soudní ochranu proti zneužívání organizačních změn k odstranění konkrétních osob z funkcí. Současně se aktualizuje odkaz v poznámce pod čarou – místo ustanovení zrušeného zákona o státní službě se nově odkazuje na § 40 a 41 zákona o státních zaměstnancích z roku 2026.

Pozměňovací návrh posouvá účinnost části zákona týkající se výzkumu, vývoje a inovací z původně plánovaného 1. července 2026 na 1. září 2026. Současně zůstává zachováno, že některá ustanovení nabudou účinnosti až 1. ledna 2027. Změna má poskytnout úřadům a státním zaměstnancům více času na přípravu na novou právní úpravu a předejít zkrácené legisvakanci při pozdějším vyhlášení zákona.

Pozměňovací návrh doplňuje přechodné ustanovení k převodu agendy výzkumu, vývoje a inovací z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Stanoví, že nároky z nespotřebovaných výdajů evidované dosud Úřadem vlády automaticky přecházejí na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Cílem je zajistit kontinuitu správy těchto prostředků a jasně určit odpovědný orgán po účinnosti zákona. Změna je administrativní a nemá dopad na výši státního rozpočtu.

Pozměňovací návrh upravuje zákon o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v souvislosti s novou úpravou státních zaměstnanců. Mění se způsob stanovení platu generálního ředitele – nově bude činit 1,5násobek platu státního zástupce krajského státního zastupitelství místo vazby na plat náměstka nejvyššího státního zástupce. Zároveň se výrazně zjednodušuje požadavek na znalost češtiny u uchazečů, kteří nejsou občany ČR – ruší se povinná jazyková zkouška a postačí prokázání potřebné znalosti jazyka. Navrhované přechodné ustanovení k ochraně platu dosavadní ředitelky se ruší, protože již z funkce odstoupila.

Pozměňovací návrh upravuje doprovodné změny zákoníku práce a zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele v souvislosti s novým zákonem o státních zaměstnancích. Nově se umožňuje, aby Úřad vlády ČR získával údaje z Informačního systému o platech a z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele pro statistické a analytické účely. Z právních ustanovení se zároveň odstraňují odkazy na služební poměr podle zákona o státní službě a upravují se související definice zaměstnání. Změny mají zajistit dostupnost dat po zrušení dosavadního systému státní služby.