Dokumenty a zákony v parlamentu

Pozměňovací návrh mění zákon o podpoře sportu a zasahuje do fungování Národní sportovní agentury. Ruší některá ustanovení zákona, včetně § 3d a § 3e, a odstraňuje možnost, aby dozorčí komise rozhodovala usnesením v určité věci. Cílem je zjednodušit institucionální strukturu agentury a omezit její politizaci. Kontrola hospodaření s veřejnými prostředky má být nadále zajištěna zejména prostřednictvím Nejvyššího kontrolního úřadu a běžných finančních kontrolních mechanismů.

Pozměňovací návrh upravuje zákon o podpoře sportu a rozšiřuje možnosti poskytování dotací sportovním organizacím. Nově výslovně umožňuje financovat vzdělávání vrcholových sportovců a podporu jejich důstojného života po skončení sportovní kariéry (tzv. duální kariéra). Zároveň zpřesňuje, že dotace mohou pokrývat i pojištění sportovců, autorské odměny, zdravotní zabezpečení reprezentantů, provoz sportovních organizací a pořádání významných sportovních akcí. Cílem je posílit sociální a ekonomickou stabilitu sportovců a systémovou podporu sportovního prostředí v ČR.

Pozměňovací návrh upravuje zákon o podpoře sportu v rámci související legislativy k novému zákonu o státních zaměstnancích. Dochází především k terminologické změně: dosavadní „Rejstřík“ sportovních subjektů se přejmenovává na „Národní registr sportu“. Současně se rozšiřuje jeho vymezení tak, aby sloužil jako komplexní celostátní informační systém o sportovních organizacích, sportovcích, trenérech a sportovištích, nejen pro administraci dotací. Přechodné ustanovení zajišťuje, že stávající rejstřík se automaticky považuje za nový registr.

Pozměňovací návrh upravuje zákon o podpoře sportu a rozšiřuje jeho zaměření také na širší pojem pohybových aktivit a podporu zdravého životního stylu. Zpřesňuje definice sportu, zavádí zákonnou definici trenéra a rozšiřuje priority státní podpory zejména na děti, mládež, trenéry a sportovní infrastrukturu. Dosavadní Národní rozhodčí soud pro sport se přejmenovává na Národní sportovní arbitrážní komisi, přičemž její funkce zůstává zachována. Zároveň se rozšiřuje možnost poskytovat státní podporu i pro školní a vysokoškolský sport a další aktivity podporující pohyb obyvatel.

Pozměňovací návrh mění pravidla pro požadované vzdělání státních zaměstnanců při výjimečném obsazení pracovního místa. Ruší dosavadní omezení pouze do 12. platové třídy a také časové limity pro takové obsazení; nově může vedoucí úřadu rozhodnout o výjimce vždy, pokud je to nezbytné pro řádný chod úřadu. Zůstává minimální požadavek maturitního vzdělání a nově se umožňuje výjimečně obsadit i vedoucí místo osobou bez plného požadovaného vzdělání, pokud má alespoň bakalářský titul. Cílem je zvýšit flexibilitu státní správy a umožnit příchod odborníků z praxe.

Pozměňovací návrh zpřísňuje pravidla pro vydávání a změny organizační struktury správních úřadů. Nově musí být tyto změny prováděny nejen v souladu se systemizací, ale také se zásadami účelnosti, hospodárnosti a efektivity. Zavádí se povinnost získat předchozí vyjádření poradní komise, přičemž žádost musí obsahovat odůvodnění těchto principů. Cílem je omezit zneužívání organizačních změn k účelovému propouštění zaměstnanců a zvýšit transparentnost rozhodování ve státní správě.

Pozměňovací návrh ruší požadavek, aby při rozhodnutí nevypsat výběrové řízení na vedoucího státního zaměstnance na ministerstvu nebo Úřadu vlády byl nutný souhlas příslušného člena vlády či vedoucího Úřadu vlády. Nově má stačit souhlas přímého nadřízeného a splnění podmínky vynikajícího služebního hodnocení. Cílem je oddělit politické a úřednické řízení a omezit politický vliv na personální rozhodování ve státní službě. Změna posiluje odpovědnost státních tajemníků a vedoucích úředníků za personální řízení úřadů.

Pozměňovací návrh zjednodušuje pravidla pro tzv. systemizaci pracovních míst ve státní správě. Oproti předchozí úpravě se ruší podrobné členění pracovních míst podle platových tříd a systemizace se nově soustředí pouze na počet míst a celkový objem prostředků na platy; návrh navíc váže její schvalování na proces státního rozpočtu a posiluje roli Ministerstva financí při změnách. U organizačních změn, které mohou vést k výpovědím či odvolání vedoucích zaměstnanců, je nově vyžadován souhlas Úřadu vlády, s výjimkou některých nezávislých úřadů. Současně se zavádí přechodné ustanovení, podle něhož se systemizace pro rok 2027 připraví ještě podle dosavadního zákona.

Pozměňovací návrh upravuje organizaci informačních nástrojů a posiluje koordinační roli Úřadu vlády v oblasti personálního řízení státních zaměstnanců. Ruší dosavadní koncepci jednoho centrálního informačního systému státní služby a nahrazuje ji flexibilním systémem samostatných evidencí (např. evidence pracovních míst, zkoušek či organizačních struktur), které může Úřad vlády zřídit podle potřeby. Povinné využívání konkrétního portálu pro úřednické zkoušky a zveřejňování informací se mění na obecný požadavek zveřejnění dálkovým přístupem a centrální evidence pracovních míst se použije jen pokud bude zřízena. Současně se stanoví přechodné období pro převod dat ze stávajícího systému státní služby, který bude zrušen k 1. dubnu 2027.

Pozměňovací návrh ruší povinnost získat souhlas člena vlády nebo vedoucího Úřadu vlády při rozhodnutí, že se na další funkční období vedoucího státního zaměstnance nevyhlásí výběrové řízení. Tato pravomoc má nově zůstat pouze na vedoucím správního úřadu a bezprostředně nadřízeném zaměstnanci. Cílem je zjednodušit personální procesy a omezit politický vliv na rozhodování o vedoucích státních zaměstnancích. Změna má posílit profesionalitu a samostatnost státní služby.

Pozměňovací návrh upravuje změnu navrženou ústavně-právním výborem v zákoně o státních zaměstnancích. Navrhuje vypustit požadavek, aby byl druh práce v organizační struktuře definován také „převažující“ činností. Nově má být pracovní místo vymezeno pouze oborem specializace a nejnáročnější vykonávanou činností. Cílem je zabránit praktickým problémům při určování převažující činnosti na pracovním místě.

Pozměňovací návrh mění datum účinnosti zákona o státních zaměstnancích. Účinnost se posouvá z 1. července 2026 na 1. září 2026. Cílem je dát správním úřadům více času na úpravu personálních procesů, informačních systémů a organizační přípravu na novou právní úpravu. Posun má také snížit riziko, že by kvůli průběhu legislativního procesu zákon nabyl účinnosti až od 1. ledna 2027.

Pozměňovací návrh zachovává možnost, aby jeden správní úřad zajišťoval správu pracovněprávních vztahů pro jiný správní úřad. Tato úprava navazuje na dosavadní praxi podle zákona o státní službě a je určena zejména pro menší nebo specializované úřady s omezenými kapacitami. Cílem je umožnit sdílení personální a mzdové agendy, zvýšit efektivitu a hospodárnost veřejné správy. Odpovědnost vedoucího správního úřadu jako zaměstnavatele tím není dotčena.

Pozměňovací návrh rozšiřuje oznamovací povinnost státního zaměstnance vůči zaměstnavateli v souvislosti s trestním stíháním. Nově musí zaměstnanec nejen oznámit zahájení trestního stíhání a jeho předmět, ale také informovat o jeho ukončení a o rozhodnutí ve věci. Cílem je, aby zaměstnavatel měl informace bez prodlení a mohl rychle reagovat na případné překážky ve výkonu služby. Změna má zefektivnit personální řízení ve státní správě.

Pozměňovací návrh upravuje lhůtu pro provedení pracovního hodnocení státních zaměstnanců. Minimální období potřebné pro hodnocení se prodlužuje z 20 na 30 odpracovaných dnů ve více ustanoveních zákona. Cílem je dát zaměstnancům více času pro prokázání zlepšení výkonu, zejména po negativním hodnocení. Navržená lhůta má být kompromisem mezi dosavadními 20 dny v návrhu zákona a 60 dny používanými ve stávajícím zákoně o státní službě.

Pozměňovací návrh doplňuje jednací řád Poslanecké sněmovny o pravidla posilující fiskální disciplínu při projednávání státního rozpočtu. Vláda bude nově muset k návrhu rozpočtu připojit informaci o souladu celkových výdajů s rozpočtovými pravidly a výdajovými rámci a případné odchylky odůvodnit. Současně se stanoví, že doporučení Sněmovny k přepracování rozpočtu musí být v souladu s těmito zákonnými výdajovými limity. Cílem je zabránit obcházení pravidel rozpočtové odpovědnosti během parlamentního projednávání.

Pozměňovací návrh upravuje lesní zákon a související předpisy s cílem snížit administrativní zátěž a zpřesnit některé postupy státní správy lesů. Zavádí povinnost získat souhlas orgánu státní správy lesů pro drobné stavby do 30 m od okraje lesa a nově stanoví, že některé výjimky (např. velikost holé seče nebo lhůty obnovy lesa) se budou udělovat ve správním řízení s možností odvolání. Ruší zákaz poškozování upravených lyžařských tras v lese a také plánované pravidlo, podle kterého mělo ministerstvo stanovovat minimální množství mrtvého dřeva v lesích. Dále upravuje kompetence úřadů, přestupky, kvalifikační požadavky úředníků a některé dotační a evidenční mechanismy v lesním hospodářství.

Pozměňovací návrh rozšiřuje okruh zemědělských podnikatelů, kteří mohou využít sezónní dohody o provedení práce až do 1 280 hodin ročně při sklizni ovoce a zeleniny. Nově tuto možnost získají také ekologičtí zemědělci, kteří pobírají dotace na ekologické zemědělství, i ti, kteří jsou v systému ekologického zemědělství registrováni, ale dotace nečerpají. Cílem je odstranit nerovnost, kdy byli tito farmáři vyloučeni pouze kvůli nesplnění minimální výměry nebo nečerpání produkčních dotací. Změna nemá dopad na státní rozpočet a využívá již existující evidence.

Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny projednal vládní návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot ve stavu legislativní nouze. Výbor navrhl, aby Sněmovna vedla obecnou i podrobnou rozpravu ke všem částem návrhu a aby jednání bylo ukončeno do 22:00 dne 14. dubna 2026. Současně doporučil Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem zákona souhlasila. Zpravodaj výboru byl pověřen prezentací stanoviska a provedením legislativně technických úprav.

Vláda vyjádřila nesouhlas s návrhem poslance Víta Rakušana na novelu nominačního zákona upravujícího výběr osob do orgánů státních firem. Důvodem je, že vláda již dříve podpořila jiný návrh, který celý nominační zákon ruší. Podle vlády proto nedává smysl zákon měnit, pokud je současně projednáván jeho úplný zánik. Z tohoto důvodu vláda doporučuje návrh novely nepřijímat.