Dokumenty a zákony v parlamentu

Vláda zaujala k návrhu ústavního zákona, který má výslovně zakotvit členství České republiky v Evropské unii a NATO v Ústavě, neutrální stanovisko. Upozorňuje však, že změny ústavy by měly být výjimečné a podložené širší odbornou i veřejnou debatou. Podle vlády návrh nemá jasné právní důsledky a jde spíše o symbolickou deklaraci, protože členství v EU a NATO již vyplývá z mezinárodních smluv a je nepřímo chráněno současnou ústavní úpravou. Vláda také upozorňuje, že většina států EU a NATO své členství v těchto organizacích přímo v ústavách neuvádí.

Vláda vydává nesouhlasné stanovisko k poslaneckému návrhu na změnu zákona o spotřebních daních, který má dočasně snížit daň z pohonných hmot. Uvádí, že již přijala vlastní opatření ke zmírnění růstu cen paliv, včetně hromadného prominutí části spotřební daně z minerálních olejů a zavedení regulace maximálních marží prostřednictvím maximálních denních cen. Podle vlády tedy navrhovaná změna není potřebná, protože stejného cíle je již dosahováno existujícími opatřeními.

Dokument obsahuje písemnou interpelaci poslankyně na ministra zemědělství ohledně kontaminace kojenecké výživy toxinem cereulid a možného selhání systému ochrany spotřebitelů v ČR. Dotazy se zaměřují zejména na roli Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) jako kontaktního místa systému RASFF, zpoždění při informování veřejnosti, kontroly stažených výrobků a odpovědnost výrobců. Ministerstvo v odpovědi uvádí, že většina stažení byla preventivní, firmy podle dostupných informací splnily své povinnosti a SZPI provedla desítky kontrol a laboratorních testů. ČR zároveň podporuje další vyšetřování na úrovni EU a případné zavedení povinného testování kojenecké výživy na toxin cereulid.

Pozměňovací návrh upravuje pravidla pro reakci vlády a ministerstva financí na nesouhlasné stanovisko Národní rozpočtové rady při tvorbě rozpočtu a výdajových rámců. Ve všech variantách se zpřísňují požadavky na odůvodnění nesouhlasu, které musí nově obsahovat kvantifikaci dopadů na saldo a dluh, identifikaci rizik a návrh nápravných opatření. Přísnější varianty navíc zavádějí povinnost přijmout kompenzační opatření při odchylkách od fiskálních pravidel nebo procedurální odklad před předložením rozpočtu, aby se posílila kontrolní role Rady. Cílem je zvýšit transparentnost, odpovědnost vlády a účinnost českého fiskálního rámce v návaznosti na pravidla EU.

Pozměňovací návrh zpřísňuje pravidla pro odchylku od stanoveného růstu čistých výdajů ve státním rozpočtu. Nově může Ministerstvo financí překročit výdajovou trajektorii pouze do výše 0,25 % HDP za rok a zároveň jen pokud je to v souladu s limity stanovenými Radou EU. Cílem je posílit fiskální disciplínu, předvídatelnost rozpočtové politiky a zabránit postupnému rozvolňování výdajových limitů. Omezení se neuplatní v případech stanovených právem EU, při použití únikových doložek nebo pokud Rada EU stanoví jiný růst výdajů.

Pozměňovací návrh posiluje vynutitelnost fiskálních pravidel při porušení výdajového rámce nebo pravidla růstu čistých výdajů. Nabízí tři alternativy: automatické snížení výdajového rámce v dalších letech, povinnost ministerstva připravit nápravný plán posuzovaný Národní rozpočtovou radou, nebo zákaz předložení státního rozpočtu, který není s pravidly v souladu. Cílem je zvýšit fiskální disciplínu, transparentnost a důvěryhodnost českého fiskálního rámce vůči EU i finančním trhům. Všechny varianty představují přísnější národní pravidla kompatibilní s novým evropským fiskálním rámcem.

Pozměňovací návrh zpřísňuje fiskální pravidla tím, že zavádí dodatečné snížení výdajového rámce státního rozpočtu pod úroveň stanovenou podle evropských pravidel. Navrhuje vytvořit „fiskální rezervu“ ve výši části HDP, která má posílit stabilitu veřejných financí a vytvořit prostor pro zvládání ekonomických šoků. Předkládá tři varianty: pevné snížení o 0,5 % HDP, cyklicky odlišné snížení podle růstu ekonomiky (0,5 % nebo 0,25 % HDP), nebo přísnější snížení v závislosti na výši veřejného dluhu (až 1 % HDP). Opatření je navrženo jako přísnější národní doplněk k novému evropskému fiskálnímu rámci.

Pozměňovací návrh upřesňuje pravidla pro svolání schůze výboru Poslanecké sněmovny. Pokud výbor není v době podání žádosti obsazen v plném počtu, bude se potřebný počet členů pro svolání schůze počítat pouze z aktuálně zvolených členů, nikoli z celkového plánovaného počtu. Cílem je zabránit situacím, kdy kvůli neobsazeným místům výbor není schopen svolat schůzi a vykonávat svou činnost, zejména v přechodných obdobích po ustavení Sněmovny.

Pozměňovací návrh doplňuje do jednacího řádu Poslanecké sněmovny zásadu poměrného zastoupení při obsazování funkcí předsedy a místopředsedů Sněmovny. Stejný princip má být uplatňován i při obsazování předsedů a místopředsedů výborů, komisí a stálých delegací podle síly poslaneckých klubů vyplývající z voleb. Zásada má deklaratorní charakter – nejde o striktní právní povinnost ani sankcionované pravidlo. Cílem je zvýšit transparentnost, předvídatelnost a legitimitu rozdělování funkcí ve Sněmovně.

Pozměňovací návrh zpřesňuje pravidla vystupování v rozpravě v Poslanecké sněmovně. Nově výslovně stanoví, že poslanec, člen vlády ani jiné přítomné osoby se nesmí obracet přímo na konkrétní poslance či další osoby v sále a všechny dotazy musí směřovat prostřednictvím předsedajícího. Cílem je odstranit výkladové nejasnosti, posílit pořádek při jednání a omezit osobní výměny mezi řečníky. Současně dochází k technickému přečíslování následujících bodů návrhu.

Pozměňovací návrh zavádí do jednacího řádu Poslanecké sněmovny nový institut „naléhavé záležitosti“, který umožní poslaneckému klubu zařadit na program schůze rychlé projednání aktuálního veřejného problému bez nutnosti předloženého tisku. Stanovují se přesná pravidla: žádost lze podat pouze po schválení programu schůze, projednání může začít nejdříve za dvě hodiny a rozprava je omezena maximálně na jednu hodinu s pětiminutovými vystoupeními. Každý klub může tento postup využít pouze jednou za šest měsíců a v jednom jednacím dni lze projednat jen jednu takovou záležitost. Cílem je umožnit rychlou parlamentní reakci na mimořádné události, ale zároveň zabránit zneužití k obstrukcím.

Dokument předkládá Parlamentu ČR ke schválení ratifikaci dohody mezi Českou republikou a Keňou o spolupráci v oblasti obrany. Dohoda vytváří právní rámec pro dlouhodobou vojenskou spolupráci, například ve výcviku, společných cvičeních, výměně informací nebo obranném průmyslu. Klíčově upravuje právní postavení vyslaného vojenského personálu, který musí na území druhého státu respektovat jeho právní řád. Provádění dohody bude zajišťovat Ministerstvo obrany a nemělo by mít dodatečné dopady na státní rozpočet.

Dokument žádá Parlament ČR o souhlas s ratifikací aktů Světové poštovní unie přijatých na mimořádném kongresu v Rijádu v roce 2023. Tyto akty mění pravidla fungování mezinárodních poštovních služeb, rozšiřují zapojení dalších subjektů do činnosti organizace a modernizují poštovní finanční služby včetně opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Upravují také technická a provozní pravidla poštovních plateb, interoperabilitu systémů, ochranu dat a podmínky poskytování poštovních služeb a zásilek. Součástí je i klimatický závazek poštovních operátorů a politická deklarace podporující ukrajinský poštovní sektor a odsuzující ruskou agresi.

Návrh zákona rozsáhle mění občanský soudní řád a související předpisy, zejména kvůli zavedení ochrany proti zneužívajícím žalobám (SLAPP) ohrožujícím svobodu projevu a účast na veřejné debatě. Soudy budou tyto spory projednávat přednostně, mohou požadovat jistotu na náklady řízení, ukládat sankce za zneužití práva a umožnit zveřejnění zamítavého rozsudku na náklady žalobce. Novela také upravuje doručování soudních písemností do zahraničí, včetně záloh na překlady a doručení, a mění běh procesních lhůt. Současně zavádí nové soudní poplatky za některá odvolání a upřesňuje pravidla náhrady škody za výkon veřejné moci, například při zastavení trestního stíhání z důvodu promlčení.

Pozměňovací návrh rozšiřuje investiční možnosti účastnických fondů doplňkového penzijního spoření o cenné papíry fondů soukromého kapitálu a fondů rizikového kapitálu a zavádí jejich právní definice. Zároveň stanoví, že tyto investice mohou tvořit maximálně 10 % majetku účastnického fondu. Pokud jejich podíl dosáhne alespoň 5 % majetku fondu, může se maximální úplata za obhospodařování zvýšit o 0,2 procentního bodu. Návrh také umožňuje omezené investice do akcií obchodovaných na regulovaných trzích i u povinného konzervativního fondu.

Pozměňovací návrh snižuje maximální poplatky penzijních společností v doplňkovém penzijním spoření. Limit poplatku za správu majetku u účastnických fondů se sjednocuje a snižuje z dosavadních až 1 % na 0,4 % ročně a maximální výkonová odměna se snižuje z 15 % na 10 % ze zhodnocení. U transformovaných fondů se zároveň snižuje koeficient pro výpočet poplatku za správu z 0,8 % na 0,4 %. Cílem je snížit nákladovost systému a zvýšit čisté výnosy pro účastníky penzijního spoření.

Pozměňovací návrh doplňuje do zákona o podpoře bydlení nové ustanovení o organizačních požadavcích na kontaktní místa pro bydlení. Obce s rozšířenou působností budou povinny zajišťovat průběžné prohlubování kvalifikace úředníků, kteří zde poskytují služby. Ministerstvo pro místní rozvoj získá pravomoc vyhláškou stanovit další kvalifikační požadavky, rozsah školení, minimální úřední hodiny i další organizační a technické podmínky. Cílem je sjednotit a zvýšit kvalitu poskytovaného poradenství v oblasti bydlení v celé ČR.

Pozměňovací návrh upravuje postavení městských částí a městských obvodů při poskytování podpory v bydlení. Pro účely zákona se na městské části či obvody, kterým je svěřen byt, bude pohlížet jako na vlastníky bytu. Současně jim může být přímo uděleno pověření k poskytování podpůrných opatření v bydlení a v řízeních budou posuzovány podobně jako samostatné obce. Cílem je zjednodušit administrativu, umožnit samostatné vyúčtování příspěvků a předejít problémům, kdy chyby jedné městské části ovlivní celé město.

Pozměňovací návrh zmírňuje podmínky pro vstup do systému podpory bydlení zvýšením příjmového limitu pro souhlasné stanovisko Úřadu práce z 1,43násobku na dvojnásobek životního minima. Současně se zvyšuje hranice uznatelných nákladů na bydlení z 75. na 85. percentil nájemného. Nově má Ministerstvo práce a sociálních věcí každoročně vyhlašovat příslušné částky a ruší se zmocnění vlády tyto parametry měnit nařízením i související vládní nařízení. Návrh také zavádí přechodná ustanovení a stanoví účinnost hlavních změn od 1. července 2026.