Dokumenty a zákony v parlamentu

Pozměňovací návrh upravuje změnu zákona o střetu zájmů související s novým zákonem o státních zaměstnancích. Původně navržená široká výjimka umožňující veřejným funkcionářům působit v orgánech podniků s majetkovou účastí státu se nahrazuje užší úpravou – nově se vztahuje pouze na náměstky členů vlády vyslané zaměstnavatelem do orgánů podniků, které stát převážně financuje nebo kontroluje. Současně se zavádí pravidlo, že za tuto činnost nesmí pobírat odměnu ani podíl na zisku, pouze omezené náhrady do 10 000 Kč ročně. Návrh také upravuje sankční ustanovení, aby bylo porušení těchto pravidel postižitelné jako přestupek.

Pozměňovací návrh zásadně mění systém podpory bydlení tím, že hlavní rozhodovací pravomoci přesouvá z kontaktních míst na Úřad práce ČR, který nově vede evidenci potřebných osob, bytů i elektronické spisy. Zpřesňují se podmínky pro zařazení do evidence osob bez vyhovujícího bydlení a stanovují se příjmové limity pro posouzení nároku. Nárok na evidenci mohou mít vedle občanů ČR také osoby s azylem, doplňkovou ochranou a někteří cizinci s dlouhodobým pobytem nebo právem na rovné zacházení podle práva EU. Zákon dále zavádí bodové hodnocení zranitelnosti, možnost navýšení podpory až o 40 %, rozšiřuje využití informačního systému podpory bydlení a upravuje kontrolu i kompetence Úřadu práce.

Pozměňovací návrh upravuje změny v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v souvislosti s novým zákonem o státních zaměstnancích. Nově výslovně stanoví, že lékaři orgánů sociálního zabezpečení a odborní nelékařští zdravotničtí pracovníci posuzující zdravotní stav a pracovní schopnost nejsou státními zaměstnanci podle tohoto zákona. Současně se mění původně navržené zrušení některých vět tak, že jsou nahrazeny novými pravidly umožňujícími těmto pracovníkům vést organizační útvary se státními zaměstnanci. Ruší se také navržené přechodné ustanovení, které mělo tyto pracovníky považovat za osoby s vykonanou úřednickou zkouškou.

Pozměňovací návrh ruší ustanovení, které mělo zákonem pevně stanovit, že státní tajemník má nárok na platový tarif v 16. platové třídě. Odměňování této funkce má být stejně jako u ostatních státních zaměstnanců určováno podle katalogu prací a skutečné náročnosti vykonávaných činností, nikoli přímo zákonem. Cílem je zachovat jednotný systém zařazování do platových tříd ve veřejné správě. Přechodně však státní tajemníci zůstanou po převodu do pracovního poměru v 16. platové třídě.

Pozměňovací návrh upravuje pravidla odměňování státního zaměstnance, který nemůže pracovat kvůli trestnímu stíhání. Místo dosavadního vyplácení platu se nově stanoví náhrada platu ve výši 50 % průměrného výdělku, zvýšená o 10 % za každou vyživovanou osobu až do maximálně 80 %. Pokud zaměstnanec nebude pravomocně odsouzen ani nebude stíhání ukončeno jiným způsobem potvrzujícím vinu, doplatí se mu po skončení řízení náhrada do plné výše průměrného výdělku. Doba nepřítomnosti se pro účely dovolené započítá jako výkon práce pouze tehdy, pokud zaměstnanec nebyl odsouzen.

Návrh mění zákon o odpadech tak, aby obce s velmi nízkou produkcí směsného komunálního odpadu měly o 10 % nižší povinný cíl pro podíl tříděného odpadu. Reaguje na situace, kdy obce účinně předcházejí vzniku odpadu (např. domácím kompostováním), a přesto formálně nesplňují zákonné cíle třídění. Nově se zavádí příloha se vzorcem a limity množství směsného odpadu na obyvatele, podle nichž lze snížení cíle uplatnit; tyto limity se budou postupně snižovat. Účinnost zákona je navržena od 1. července 2026.

Petiční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně schválit návrh novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Současně navrhuje úpravy, které mění označení „petiční výbor“ na „výbor pro lidská práva a petice“ ve více ustanoveních zákona. Jde o legislativně‑technickou změnu názvu výboru a související úpravu všech odkazů v jednacím řádu. Usnesení také pověřuje zpravodaje a předsedu výboru dalšími kroky při projednávání návrhu.

Dokument předkládá Parlamentu ČR k ratifikaci novou dohodu o letecké dopravě mezi Českou republikou a Ghanou. Dohoda upravuje práva leteckých dopravců, provoz leteckých linek, bezpečnost, tarify, obchodní činnost dopravců, ochranu životního prostředí a řešení sporů. Nová dohoda nahrazuje zastaralou dohodu z roku 1961 a uvádí pravidla do souladu s právem EU a současnými standardy civilního letectví. Očekává se usnadnění letecké dopravy a obchodní spolupráce mezi oběma státy bez dopadu na státní rozpočet.

Dokument žádá Parlament ČR o souhlas s ratifikací nové dohody o leteckých službách mezi Českou republikou a Irákem, podepsané v Praze v roce 2025, která nahradí zastaralou smlouvu z roku 1960. Dohoda stanovuje pravidla pro provoz mezinárodní letecké dopravy, včetně určení dopravců, vydávání a odebrání provozních oprávnění, bezpečnostních kontrol a uznávání certifikátů letadel a posádek. Upravuje také ekonomické a provozní podmínky, jako jsou letištní poplatky, tarify, code‑sharing, prodej služeb a převod zisků leteckých společností. Cílem je podpořit přímé letecké spojení a rozvoj hospodářských vztahů mezi Českem a Irákem bez potřeby změn českých zákonů nebo dodatečných výdajů.

Dokument žádá Parlament ČR o souhlas s ratifikací dohody mezi Českou republikou a Gambijskou republikou o letecké dopravě podepsané v roce 2023. Dohoda vytváří právní rámec pro provoz mezinárodních leteckých linek mezi oběma státy, včetně pravidel pro přepravní práva, provoz leteckých podniků, bezpečnost, poplatky a obchodní činnost dopravců. Upravuje také spolupráci úřadů, řešení sporů a podmínky pro provoz, kapacity letů či společné označování linek. Ratifikace nevyžaduje změny českého práva a nebude mít významné dopady na státní rozpočet.

Dokument žádá Parlament ČR o souhlas s ratifikací nové dohody o letecké dopravě mezi Českou republikou a Senegalem podepsané v roce 2025. Dohoda nahrazuje zastaralou československo‑senegalskou smlouvu z roku 1962 (a její doplnění z roku 1963) a stanoví moderní pravidla pro provoz mezinárodních leteckých linek, určování dopravců, kapacity spojů, poplatky, daně a obchodní činnost leteckých společností. Upravuje také bezpečnost civilního letectví, uznávání licencí, spolupráci úřadů a řešení sporů. Provádění dohody nevyžaduje změny českých zákonů ani dodatečné výdaje státního rozpočtu.

Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny projednal návrh zákona měnícího pravidla doplňkového penzijního spoření a zákon o daních z příjmů. Po rozpravě doporučil Poslanecké sněmovně návrh schválit. Zároveň pověřil zpravodaje, aby s tímto stanoviskem seznámil plénum a ve spolupráci s legislativním odborem provedl případné legislativně technické úpravy.

Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj projednal vládní návrh novely zákona o silničním provozu a souvisejících zákonů. Po rozpravě doporučil Poslanecké sněmovně návrh zákona schválit. Zpravodaj výboru byl pověřen informovat o usnesení na plénu a předseda výboru má usnesení předat předsedovi Poslanecké sněmovny.

Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj doporučuje Poslanecké sněmovně schválit novelu zákona o podpoře bydlení s pozměňovacím návrhem. Ten technicky upravuje způsob dokládání bezúhonnosti žadatele o pověření změnou zákonného odkazu v §110 odst. 2. Konkrétně se odkaz na §82 odst. 3 (věty první až třetí) nahrazuje odkazem na §79 odst. 3. Jde o legislativně‑technické zpřesnění pravidel v systému podpory bydlení.

Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj projednal vládní návrh zákona o digitální ekonomice a rozhodl přerušit jeho projednávání v obecné rozpravě. Stanovil lhůtu pro podávání pozměňovacích návrhů do 21. dubna 2026 prostřednictvím sněmovní aplikace. Zároveň požádal předkladatele o zaslání odůvodněných stanovisek k těmto návrhům do 28. dubna 2026. Předseda výboru má usnesení postoupit předsedovi Poslanecké sněmovny.

Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj projednával návrh na změnu stavebního zákona a souvisejících zákonů. Projednávání návrhu v obecné rozpravě bylo dočasně přerušeno. Výbor stanovil termíny pro předložení komplexního pozměňovacího návrhu, dalších pozměňovacích návrhů a pro zaslání stanovisek navrhovatele. Předseda výboru má usnesení předat předsedovi Poslanecké sněmovny.

Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny přerušil projednávání vládního návrhu zákona o ekodesignu výrobků (tisk 113) a stanovil harmonogram dalšího projednávání. Poslanci mohou podávat písemné pozměňovací návrhy do 21. dubna 2026, Ministerstvo průmyslu a obchodu má následně do 28. dubna dodat souhrnný tabulkový materiál s jejich vyhodnocením. Další projednání ve výboru je plánováno na 30. dubna 2026. V textu byla technicky upravena forma seznamu bodů (odstraněno původní odrážkování).

Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny projednal vládní návrh zákona, který mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů. Po rozpravě doporučil Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas. Zároveň zmocnil zpravodajku, aby s tímto stanoviskem seznámila plénum a provedla případné legislativně technické úpravy. Usnesení tak vyjadřuje podporu výboru pro pokračování legislativního procesu návrhu.

Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny projednal vládní návrh zákona měnícího zákon o silničním provozu v souvislosti s implementací pravidel pro inteligentní dopravní systémy. Výbor doporučuje Poslanecké sněmovně návrh schválit v předloženém znění. Zpravodajka je zmocněna provést pouze legislativně technické úpravy bez dopadu na věcný obsah zákona a přednést zprávu o projednání ve Sněmovně. Usnesení zároveň ukládá předsedovi výboru předat toto stanovisko předsedovi Poslanecké sněmovny.

Ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny projednal návrh zákona na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Po rozpravě a vystoupení zástupce navrhovatelů a zpravodajky doporučil Sněmovně, aby návrh zákona schválila. Současně pověřil předsedkyni výboru předložením usnesení předsedovi Sněmovny a zpravodajku informováním pléna o výsledku projednání.