Dokumenty a zákony v parlamentu

Ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny projednal návrh novely stavebního zákona a souvisejících zákonů. Po vystoupení zástupkyně navrhovatelů, zpravodajky a obecné rozpravě výbor rozhodl o přerušení projednávání sněmovního tisku 67. Usnesení je tedy pouze procedurálním krokem a neobsahuje věcné změny zákona.

Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny přerušil projednávání vládního návrhu zákona o povinnostech souvisejících s opravou výrobků (tzv. právo na opravu). Současně stanovil harmonogram dalšího projednávání, včetně termínu pro podání písemných pozměňovacích návrhů do 5. května 2026 a předložení souhrnného materiálu ministerstvem do 12. května 2026. Samotné projednání návrhu ve výboru je naplánováno na 14. května 2026. Dokument tedy upravuje pouze proceduru a časový plán projednávání zákona.

Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny přerušil projednávání vládního návrhu zákona souvisejícího se zaváděním sítí elektronických komunikací s velmi vysokou kapacitou. Současně stanovil harmonogram dalšího projednávání návrhu. Poslanci mohou podávat pozměňovací návrhy do 5. května 2026, následně ministerstvo připraví jejich souhrnný materiál do 12. května 2026. Samotné projednání ve výboru je plánováno na 14. května 2026.

Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny přerušil projednávání vládního návrhu zákona o snížení nákladů na zavádění sítí elektronických komunikací s velmi vysokou kapacitou. Současně stanovil harmonogram dalšího projednávání. Pozměňovací návrhy mají být předloženy do 5. května 2026, Ministerstvo průmyslu a obchodu připraví jejich souhrnný materiál do 12. května 2026. Další projednání ve výboru je naplánováno na 14. května 2026.

Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny doporučuje schválit novelu zákona o investičních společnostech a investičních fondech s řadou pozměňovacích návrhů. Úpravy zpřesňují pravidla pro fungování investičních fondů, například ruší podmínku, že určitá právnická osoba musí mít sídlo v zahraničí, a mění některé požadavky na řízení a organizaci fondů. Nově se také stanoví, že alespoň dvě vedoucí osoby musí věnovat výkonu funkce čas odpovídající plné pracovní době. Další změny mají převážně legislativně‑technický charakter a upravují terminologii, odkazy mezi paragrafy a přechodné lhůty pro uvedení fondů do souladu se zákonem.

Zemědělský výbor doporučuje schválit novelu zákona o rostlinolékařské péči s řadou úprav. Pozměňovací návrhy mimo jiné upravují pravidla aplikace přípravků na ochranu rostlin (včetně využití bezpilotních letadel), mění povinnosti vedení a předávání záznamů a zavádějí opatření k ochraně ekologicky obhospodařovaných pozemků před zásahem pesticidy. Současně se mění několik souvisejících zákonů – např. rozšiřují se slevy na sociálním pojistném pro sezónní práce i na chmel a révu vinnou, zavádějí se nové povinnosti potravinářských podniků při uchovávání patogenů a posilují veterinární a kontrolní pravomoci státu. Novela také upravuje některá pravidla ochrany zvířat, veterinární kontroly a dozor nad potravinami a rybolovem.

Dokument obsahuje písemnou interpelaci poslance Mariana Jurečky na ministra dopravy Ivana Bednárika ohledně plánovaného zavedení povinné základní znalosti českého jazyka pro řidiče taxislužeb a přepravních platforem. Poslanec se ptá na odůvodnění tohoto opatření, jeho možné rozšíření na další profese a také se dotazuje, zda by stejný princip platil i pro členy vlády. Ministr v odpovědi uvádí, že jazyková znalost je nutná zejména kvůli bezpečnosti silničního provozu, komunikaci s cestujícími a porozumění dopravním pokynům. Zároveň odmítá srovnání s jinými službami a zdůrazňuje specifickou odpovědnost řidičů taxislužby za bezpečnost.

Zákon přizpůsobuje české právo evropskému nařízení eIDAS 2 a zavádí evropskou peněženku digitální identity, elektronická potvrzení atributů a nový systém služeb vytvářejících důvěru. Orgány veřejné moci i některé soukromé subjekty budou muset postupně přijímat digitální identifikaci a potvrzení atributů, přičemž dohled a správu systémů získá Digitální a informační agentura. Poskytovatelům těchto služeb se ukládají nové technické, bezpečnostní a evidenční povinnosti a zavádí se rozsáhlý systém sankcí až do 130 milionů Kč nebo 1 % celosvětového obratu. Zároveň se zavádí bezplatný kvalifikovaný elektronický podpis pro fyzické osoby pro neprofesionální účely a mění se správní poplatky, například zvýšení některých poplatků z 25 000 Kč na 50 000 Kč.

Návrh zákona rozsáhle mění pravidla regulace reklamy, zejména u humánních léčivých přípravků, zdravotnických prostředků, diagnostických prostředků a některých potravin včetně kojenecké výživy. Upřesňuje definice reklamy, stanovuje přísnější podmínky marketingu, omezuje dary a pohostinnost pro odborníky a zakazuje některé praktiky podporující nadměrnou spotřebu. Zavádí také pravidla pro programy pro pacienty, zvláštní ochranu dětí v reklamě a přesnější odpovědnost zadavatelů reklamy. Posiluje dohled státních orgánů a sjednocuje přestupky a sankce, přičemž pokuty mohou dosahovat až 5 milionů Kč.

Vláda vyjádřila nesouhlas se senátním návrhem novely zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Podle vlády by změna, která má umožnit pouze přiměřené použití některých povinností pro investiční zprostředkovatele, oslabila právní jistotu a ztížila vymahatelnost pravidel. Návrh by zároveň oslabil regulaci odměňování investičních zprostředkovatelů a jejich vázaných zástupců, což by mohlo zvýšit střet zájmů a snížit ochranu zákazníků. Vláda proto doporučuje návrh nepřijmout.

Vláda projednala senátní návrh zákona, který mění zákon o volbách do zastupitelstev obcí (č. 491/2001 Sb.). Po posouzení návrhu na své schůzi dne 30. března 2026 k němu přijala souhlasné stanovisko. Tím vláda vyjadřuje podporu navrhované úpravě volebních pravidel v obcích, včetně změn souvisejících s doplňovacími volbami do zastupitelstev.

Vláda projednala senátní návrh novely zákona č. 95/2004 Sb., který upravuje podmínky získávání a uznávání odborné a specializované způsobilosti lékařů, zubních lékařů a farmaceutů. Po posouzení návrhu k němu zaujala souhlasné stanovisko. Dokument tedy vyjadřuje oficiální podporu vlády tomuto návrhu zákona. Tím umožňuje pokračování legislativního procesu změn v systému specializačního vzdělávání zdravotnických pracovníků.

Pozměňovací návrh upravuje návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření tak, aby zůstal zachován bezsankční výstup tzv. „uzamčených“ účastníků ze systému po přiznání starobního důchodu. Zároveň ruší ustanovení, která měla zpětně kompenzovat státní příspěvky lidem, kteří už ze systému vystoupili. Cílem je řešit pouze situaci osob, které jsou v systému fakticky uvězněny, nikoli dodatečně odškodňovat dřívější individuální rozhodnutí účastníků. Současně se ruší související daňové osvobození pro tyto kompenzace, zatímco daňový režim bezsankčního výstupu zůstává zachován.

Vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu na zrušení zákona o omezení prodejní doby v maloobchodě během některých státních svátků. Uvádí, že podobná regulace je běžná i v západní Evropě a čeští spotřebitelé si na ni již zvykli. Připomíná také, že Ústavní soud zákon dříve potvrdil jako ústavní a že jeho cílem bylo podpořit malé a střední podnikatele a posílit rodinný a sociální čas o svátcích. Zároveň vláda upozorňuje, že rozhodování o práci o svátcích není pouze na zaměstnanci, ale vyplývá z dohody se zaměstnavatelem.

Vláda projednala poslanecký návrh novely zákonů o sociálních službách a o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a vydala k němu souhlasné stanovisko. Návrh upravuje pravidla poskytování sociálních služeb a dávek pro osoby se zdravotním postižením a související zákony. Stanovisko potvrzuje podporu vlády pro projednání a přijetí návrhu v Poslanecké sněmovně.

Vláda projednala návrh poslance Aleše Juchelky na změnu zákona o státní sociální podpoře a souvisejícího zákona o dávce státní sociální pomoci. Po posouzení návrhu přijala k předloženému návrhu souhlasné stanovisko. Dokument tedy vyjadřuje oficiální podporu vlády tomuto legislativnímu návrhu. Samotné stanovisko neobsahuje další věcné změny, pouze potvrzuje souhlas vlády s návrhem.

Vláda vyjádřila nesouhlasné stanovisko k poslaneckému návrhu, který zvyšuje daňové zvýhodnění na děti, mění pravidla rodičovského příspěvku, prodlužuje možnost čerpání otcovské a prodlužuje ošetřovné. Uvádí, že zvýšení rodičovského příspěvku chce řešit vlastním vládním návrhem od roku 2027 a nesouhlasí zejména se zvýšením maximálního měsíčního čerpání příspěvku. Kritizuje také vysoké rozpočtové dopady navrhovaného zvýšení daňových úlev (až 18 mld. Kč ročně) a nedostatečné zdůvodnění jejich financování. Podle vlády by návrh rovněž oslabil původní účel otcovské a zvýšil výdaje nemocenského pojištění i zátěž zaměstnavatelů.

Vláda vydala nesouhlasné stanovisko k poslaneckému návrhu novely zákona o daních z příjmů, který mění základní slevu na poplatníka na daňové zvýhodnění vyplácené i formou daňového bonusu. Podle vlády je návrh příliš složitý, obsahuje nejasnosti a může zvýšit administrativní zátěž i nepřehlednost daňového systému. Kritizuje také možné znevýhodnění osob samostatně výdělečně činných, nejasnosti u poplatníků s více druhy příjmů a problémy s prokazováním zaplaceného pojistného. Upozorňuje rovněž na možné spory u daňových nerezidentů a na negativní dopad na veřejné rozpočty v řádu stovek milionů korun ročně.

Vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu, který umožňuje obcím regulovat krátkodobé ubytování v bytech v bytových domech. Uznává, že krátkodobé pronájmy mohou zvyšovat turistickou zátěž měst, zhoršovat kvalitu života rezidentů a snižovat dostupnost bydlení. Zároveň upozorňuje, že regulace by měla vycházet z dat a být provázána s implementací evropského nařízení o sběru údajů o krátkodobých pronájmech. Vláda také upozorňuje na možné nerovné postavení mezi byty a rodinnými domy a na některé legislativně‑technické nedostatky návrhu.

Pozměňovací návrh výrazně mění systém posuzování nároku na podpůrná opatření v bydlení. Ruší povinné závazné stanovisko Úřadu práce a jeho pravidelné přehodnocování situace domácností a přesouvá rozhodování na kontaktní místa pro bydlení. Dosavadní mechanismus posuzování je nahrazen novým příjmovým stropem, který se nově stanoví jako životní minimum domácnosti plus 1,5násobek minimální mzdy, aby podporu mohly získat i pracující domácnosti. Současně se ruší kritérium „uplatitelnosti bytu“, započítávání úspor i související vládní nařízení, čímž se má zjednodušit administrativa a rozšířit okruh podporovaných osob.