Dokumenty a zákony v parlamentu

Pozměňovací návrh mění vládní návrh zákona o podpoře bydlení tak, aby mezi osoby oprávněné získat poradenství od kontaktních míst byli výslovně zahrnuti také cizinci s dočasnou ochranou nebo zvláštním dlouhodobým pobytem podle zákona z roku 2022, zejména uprchlíci z Ukrajiny. Oproti původnímu znění, které počítalo pouze s občany ČR a vybranými dalšími osobami, se tak okruh příjemců poradenství rozšiřuje. Tito lidé musí mít v daném území pobyt, bydliště, práci nebo studium alespoň 2 roky a být bez vyhovujícího bydlení nebo v riziku jeho ztráty. Cílem je předejít jejich vykořisťování na trhu s bydlením a propadu do bytové nouze.

Pozměňovací návrh zásadně mění systém posuzování podpory bydlení: ruší povinnost závazného stanoviska Úřadu práce a přenáší rozhodování i shromažďování podkladů na kontaktní místa pro bydlení (obce s rozšířenou působností). Místo dosavadních složitých podmínek se zavádí nový příjmový strop definovaný jako součet životního minima domácnosti a minimální mzdy. Současně se ruší některé restriktivní podmínky (např. posuzování „uplatitelnosti bytu“ a započítávání úspor), aby na podporu dosáhlo více domácností v bytové nouzi. Návrh také ruší související nařízení vlády a upravuje evidenci údajů a přechodná ustanovení.

Pozměňovací návrh zásadně mění systém podpory bydlení tím, že ruší závazné stanovisko Úřadu práce a přenáší posuzování žádostí plně na kontaktní místa obcí. Místo dosavadního složitého posuzování se zavádí nový příjmový strop definovaný jako životní minimum domácnosti plus 1,3násobek minimální mzdy. Zákon zároveň ruší některé mechanismy, jako výpočet budoucích nákladů na bydlení, pravidelné přehodnocování situace domácnosti a kritérium „uplatitelnosti bytu“, které výrazně omezovalo okruh oprávněných osob. Cílem je snížit administrativní zátěž a rozšířit dostupnost podpory bydlení i pro pracující domácnosti v bytové nouzi.

Návrh zákona vrácený Senátem upravuje zákon o státních svátcích a významných dnech. Do seznamu významných dnů se nově doplňuje 30. březen jako Den české vlajky, a to za položku 28. březen – Den narození Jana Ámose Komenského. Nejde o státní svátek ani den pracovního klidu. Zákon má nabýt účinnosti dnem následujícím po jeho vyhlášení.

Senát vrací Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o státních svátcích s pozměňovacími návrhy. Navrhuje upravit označení 28. září z „Den české státnosti“ na „Den české státnosti a státních symbolů“. Zároveň mění účinnost zákona – místo dne následujícího po vyhlášení má začít platit až od 1. ledna 2027. Senát také pověřuje své zástupce, aby toto stanovisko odůvodnili ve Sněmovně.

Interpelace poslance Karla Haase se týká vyhlášky č. 169/2023 Sb., která umožňuje energetické využití paliv z odpadů pouze ve zdrojích s minimálním výkonem 20 MW. Poslanec navrhuje snížit tuto hranici na 5 MW, aby je mohly využívat i menší městské teplárny, což by podle něj podpořilo oběhové hospodářství, lokální energetiku a snížilo náklady na energie. Ministr životního prostředí uvedl, že současná hranice 20 MW je výsledkem kompromisu mezi připomínkovými místy a zajišťuje kontrolu nad využíváním odpadů. Změna vyhlášky by podle něj vyžadovala novou širokou shodu mezi dotčenými institucemi.

Dokument obsahuje písemnou interpelaci poslance Mariana Jurečky na ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka ohledně plánovaného zavedení povinné základní znalosti českého jazyka pro řidiče taxislužby a přepravních platforem. Poslanec upozorňuje na možné dopady na svobodu podnikání a na riziko vytvoření precedentu pro další profese. Ministr v odpovědi uvádí, že regulace taxislužby spadá primárně do gesce Ministerstva dopravy a že zavedení jazykové zkoušky jako podmínky podnikání by mohlo negativně ovlivnit podnikatelské prostředí. Zmiňuje také možnost méně přísných způsobů ověřování jazykové schopnosti a že dopady návrhu bude hodnotit až konkrétní legislativní návrh.

Návrh zákona upravuje pravidla odměňování členů zastupitelstev obcí, krajů a Prahy při souběhu více veřejných funkcí a opravuje nedostatky novely z roku 2025. Nově se krácení odměn zaměřuje hlavně na případy souběhu uvolněných funkcí; při souběhu s funkcí poslance, senátora nebo člena vlády může odměna činit nejvýše 0,4 odměny uvolněného zastupitele. Zavádí se povinnost zastupitelů do 5 dnů oznamovat vznik a změny dalších funkcí a jejich odměn. Zároveň se mění pravidla pro stanovení odměn – ruší se některá předchozí omezení (např. horní hranice 0,6násobku u neuvolněného starosty) a zjednodušuje způsob určování odměn.

Novela zákona o spotřebitelském úvěru implementuje směrnici EU 2023/2225 a výrazně posiluje ochranu spotřebitelů při poskytování úvěrů. Zavádí cenové stropy úvěrů navázané na repo sazbu ČNB, přísnější pravidla pro reklamu, rozsáhlé informační povinnosti a přísnější posuzování úvěruschopnosti, včetně zákazu využívání citlivých údajů či dat ze sociálních sítí. Poskytovatelé musí nově pomáhat klientům ve finančních potížích například restrukturalizací dluhu a odkazem na dluhové poradenství. Zákon také stanoví vysoké sankce až do 20 milionů Kč za porušení povinností a upravuje související oblasti, například pojištění spojené s úvěry a pravidla pro poskytovatele a dohled ČNB.

Návrh zákona komplexně nahrazuje dosavadní zákon o pobytu cizinců a nově upravuje pravidla vstupu, pobytu, vyhoštění a právního postavení cizinců v České republice v souladu s právem EU. Zavádí rozsáhlou digitalizaci migrační agendy prostřednictvím Integrovaného cizineckého agendového systému a povinného „cizineckého účtu“, přes který se budou podávat žádosti a komunikovat s úřady. Zákon také zavádí institut garanta pobytu (např. zaměstnavatel nebo škola), nové typy víz a pobytů, upravuje pracovní migraci, studijní pobyty, sloučení rodiny a zpřísňuje evidenci pobytu včetně nové povinné registrace občanů EU při pobytu nad 90 dní. Současně stanoví podrobnější pravidla pro návrat a zajištění cizinců, integraci (jazykové zkoušky a integrační kurzy) a správu rozsáhlých databází údajů o cizincích.

Zákon implementuje evropské předpisy v oblasti kapitálového trhu s cílem snížit administrativní zátěž a zvýšit atraktivitu trhu pro malé a střední podniky. Hlavní změny zahrnují zvýšení limitu pro povinnost vypracování prospektu z 1 na 5 milionů EUR, zavedení emisního dokumentu pro menší emise a posílení ochrany investorů, zejména retailových. Novelizují se také pravidla pro investiční výzkum, transparentnost akcií s rozdílnou vahou hlasů a dohled nad ESG ratingy, přičemž Česká národní banka získává nové pravomoci.

Pozměňovací návrh upravuje desítky zákonů v souvislosti s přijetím zákona o státních zaměstnancích, který ruší dosavadní institut státní služby a přechází na pracovní poměry. Hlavní změny zahrnují nahrazení pojmů jako „služební poměr“ nebo „služební úřad“ pojmy „pracovní poměr“ a „správní úřad“, zrušení služebních předpisů a úpravu pravomocí vedoucích zaměstnanců. Změny se dotýkají zejména organizace státní správy a právních poměrů státních zaměstnanců.

Pozměňovací návrh k zákonu o státních zaměstnancích upravuje detaily přechodu ze služebního na pracovní poměr, včetně změn v odměňování, výběrových řízeních a postavení vedoucích zaměstnanců. Zavádí nové pravidla pro platové třídy, příplatky za vedení a ochranu zaměstnanců, včetně možnosti ověřování bezúhonnosti. Reforma rozšiřuje možnosti výkonu státní služby pro občany EU a EHP, ale zachovává podmínku znalosti českého jazyka. Cílem je zvýšit flexibilitu a efektivitu veřejné správy. Zákon obsahuje také ustanovení týkající se cizinců a jejich práv nebo povinností.

Pozměňovací návrh k reformě stavebního zákona navrhuje přerušení projednávání sněmovního tisku 67, který má centralizovat stavební řízení, zrychlit povolovací procesy a zpřísnit sankce za porušení pravidel. Dokument odráží postup ústavně-právního výboru, který návrh projednával a rozhodl o přerušení debaty. Změny se týkají především zefektivnění správy území a ochrany životního prostředí.

Usnesení ústavně-právního výboru pozastavuje projednávání senátního návrhu ústavního zákona, který má rozšířit pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu o kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Změna má posílit transparentnost veřejnoprávních médií bez finančních dopadů na státní rozpočet. Účinnost novely je plánována na 1. července 2026.

Zákon mění pravidla pro rozpočtové určení daní krajům, aby zajistil spravedlivější a dynamičtější rozdělení finančních prostředků. Hlavní změnou je zvýšení podílu krajů na sdílených daních z 10,23 % na 10,97 % a zavedení nových kritérií pro přerozdělování, jako jsou počet obyvatel, délka silnic nebo kapacity zdravotnické záchranné služby. Pro hlavní město Prahu je navíc stanoven samostatný dodatečný podíl 0,1 %. Změna má posílit finanční stabilitu krajů a lépe odrážet jejich aktuální potřeby.

Návrh zákona mění systém rozpočtového určení daní pro kraje, aby lépe odrážel aktuální potřeby a objemy činností. Místo pevně stanovených procent se zavádí dynamický model s každoroční aktualizací podílů podle objektivních kritérií, jako jsou počet obyvatel, délka silnic nebo kapacity zdravotnické záchranné služby. Změna posílí finanční stabilitu krajů a zajistí spravedlivější rozdělení prostředků bez dopadu na státní rozpočet.

Dokument obsahuje usnesení hospodářského výboru k návrhu zákona měnícího zákon o silničním provozu a související předpisy. Upravuje harmonogram projednávání pozměňovacích návrhů, včetně nových termínů pro jejich podání a projednání ve výboru. Zkracuje lhůty pro předložení pozměňovacích návrhů a tabulkových materiálů, aby se urychlilo projednání zákona.

Pozměňovací návrh upravuje název a působnost výboru pro mediální záležitosti v rámci změny jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Místo původního názvu ‘výbor pro kulturu a mediální záležitosti’ navrhuje používat ‘výbor pro média a kulturu’ a mění pořadí slov v jeho kompetencích. Cílem je zpřesnit zaměření výboru a zajistit legislativně technickou správnost návrhu.

Usnesení garančního výboru doporučuje Poslanecké sněmovně projednat pozměňovací návrhy k zákonu o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Cílem je řešit nerovnováhu ve financování zdravotního pojištění způsobenou vysokým počtem ukrajinských uprchlíků u VZP ČR. Výbor podporuje jeden z pozměňovacích návrhů a odmítá návrh na zamítnutí zákona.