Dokumenty a zákony v parlamentu

Usnesení hospodářského výboru stanovuje harmonogram projednávání zákona o digitální ekonomice. Mění původní termíny pro podávání pozměňovacích návrhů a předávání tabulkových materiálů, konkrétně posouvá lhůty na 21. a 28. dubna 2026. Cílem je urychlit projednávání návrhu zákona, který zásadně zpřísňuje regulaci digitálních platforem a online služeb.

Pozměňovací návrh upravuje harmonogram projednávání novely stavebního zákona, která centralizuje stavební řízení a zrychluje povolovací procesy. Změna zkracuje lhůty pro předložení pozměňovacích návrhů a tabulkových materiálů, aby se urychlilo schvalování. Dokument se týká především organizace legislativního procesu v Poslanecké sněmovně.

Dokument představuje usnesení výboru pro mediální záležitosti k senátnímu návrhu ústavního zákona, který rozšiřuje pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu o kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Výbor přerušil projednávání v obecné rozpravě a stanovil harmonogram pro podávání pozměňovacích návrhů a jejich projednání do konce dubna 2026. Změna má zvýšit transparentnost médií veřejné služby bez finančních dopadů na státní rozpočet.

Vláda odmítla poslanecký návrh na zvýšení rodičovského příspěvku z 350 000 Kč na 370 000 Kč a zavedení automatické valorizace, protože preferuje vlastní vládní návrh s vyšším navýšením na 400 000 Kč od ledna 2027. Kritizuje navrhovaný valorizační mechanismus jako nekompatibilní s flexibilním čerpáním příspěvku a varuje před riziky automatických valorizací pro veřejné finance. Změna podmínek péče o děti do 2 let je označena za nesystémovou a bez věcného odůvodnění.

Stanovisko vlády k návrhu zákona odmítá zvýšení slev na pojistném pro zaměstnavatele zaměstnávající zranitelné skupiny. Vláda poukazuje na nedostatek analýz prokazujících účinnost opatření a upozorňuje na riziko propadu příjmů státního rozpočtu až o 3 miliardy korun ročně. Zmiňuje také neúspěch předchozích podobných opatření, která nepřinesla očekávané zvýšení zaměstnanosti.

Vláda vyjádřila nesouhlas s návrhem poslanců na prodloužení maximální podpůrčí doby dlouhodobého ošetřovného z 90 na 180 dnů. Argumentuje koncepčními a rozpočtovými riziky, včetně narušení pojistného charakteru dávky a nárůstu mandatorních výdajů. Kritizuje také negativní dopady na zaměstnavatele a nejasné legislativní zpracování návrhu.

Tento zákon mění pravidla pro výběr osob do řídících a dozorčích orgánů státních firem. Hlavní změnou je, že negativní stanovisko Výboru pro nominace se stává pro ministerstvo závazné a brání jmenování navržené osoby. Zákon také posiluje transparentnost tím, že ministerstvo musí zveřejnit i důvody, proč k jmenování nedošlo. Účinnost zákona je stanovena na 1. ledna 2027.

Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny projednával vládní novelu zákona o rostlinolékařské péči. Po úvodním vystoupení ministra zemědělství a zpravodajské zprávě výbor přerušil projednávání v obecné rozpravě. Současně stanovil termín pro podávání pozměňovacích návrhů do 25. března 2026 do 12:00.

Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny přerušil projednávání senátního návrhu ústavního zákona měnícího Ústavu ČR, který souvisí s rozšířením pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Výbor současně stanovil harmonogram dalšího projednávání, včetně termínů pro podání pozměňovacích návrhů a jejich zpracování NKÚ. Konečné projednání ve výboru je naplánováno na 29. dubna 2026.

Výbor pro sociální politiku projednal návrh zákona měnícího pravidla pro pojistné na sociální zabezpečení a doporučil Poslanecké sněmovně, jak postupovat při hlasování ve třetím čtení. Stanovil pořadí hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích a vyjádřil k nim svá stanoviska. Doporučil pouze jeden z návrhů (A), zatímco ostatní pozměňovací návrhy nedoporučil. Zároveň pověřil zpravodaje a předsedkyni výboru, aby stanovisko výboru předložili a odůvodnili na plénu Sněmovny.

Dokument obsahuje písemnou interpelaci poslankyně Evy Šrámkové na ministra zdravotnictví kvůli kontaminaci kojenecké výživy toxinem cereulid, která vedla ke stahování výrobků v Evropě a k podezření na zdravotní potíže u dětí v ČR. Poslankyně kritizuje možné zpoždění při informování veřejnosti, žádá vysvětlení postupu úřadů a navrhuje systémová opatření včetně retrospektivního šetření u pediatrů a lepšího hlášení případů. Ministerstvo uvádí, že informace obdrželo přes evropský systém RASFF a že dozor nad potravinami i případné sankce spadají hlavně do kompetence Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Resort zároveň neplánuje plošné zpětné vyšetřování případů u pediatrů, ale připouští interní audit ohledně informování veřejnosti.

Návrh novely dočasně snižuje spotřební daň z pohonných hmot kvůli prudkému růstu cen způsobenému konfliktem na Blízkém východě. Sazba daně z benzínu se snižuje z 12 840 Kč na 11 140 Kč za 1000 litrů a z nafty z 9 950 Kč na 8 250 Kč za 1000 litrů, což odpovídá snížení o 1,70 Kč na litr. Snížení má platit od 1. května do 31. srpna 2026 a od 1. září 2026 se sazby vrátí na původní úroveň. Opatření má snížit náklady dopravy, firem i domácností, ale způsobí dočasný výpadek příjmů veřejných rozpočtů.

Návrh žádá Parlament ČR o souhlas s ratifikací změn příloh 2 a 3 mezinárodní Dohody o ochraně africko‑euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA) přijatých v roce 2025. Změny zahrnují úpravy názvů druhů, zavedení nové kategorie pro vyhynulé nebo pravděpodobně vyhynulé populace a nové kategorie pro silně oslabené populace. Aktualizuje se také tabulka se stavem populací ptáků, přičemž řada populací je přeřazena do přísnějších ochranných kategorií. ČR kvůli proceduře dočasně uplatní výhradu, kterou po ratifikaci stáhne; změny nemají přímý dopad na české zákony ani státní rozpočet.

Pozměňovací návrh doplňuje související změny k zákonu o podpoře bydlení a k zákonu o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Zavádí přechodné období pro podnikatele poskytující poradenskou psychoterapii, kteří nově musí mít magisterské vzdělání. Těm, kteří tyto služby provozovali již před 1. červencem 2026, se prodlužuje lhůta pro splnění této kvalifikace do 1. července 2029. Ostatní úpravy jsou převážně legislativně technické a zákon má nabýt účinnosti dnem po vyhlášení.

Pozměňovací návrh ruší část novely, která by umožnila Poslanecké sněmovně omezit počet faktických poznámek poslanců v rozpravě (s minimem dvou). Navrhovatelé argumentují, že faktické poznámky jsou důležitým nástrojem pro rychlou reakci na nepřesnosti či omyly v debatě a jejich omezení by mohlo ztížit věcnou diskusi. Zachovává se tedy dosavadní úprava bez možnosti stanovit limit počtu faktických poznámek. Cílem je udržet pružnost parlamentní debaty a možnost okamžité reakce poslanců.

Poslankyně interpeluje ministra práce a sociálních věcí kvůli stížnostem na zpožďování výplat sociálních dávek a problémům při přechodu na nový systém a tzv. superdávku. Ministerstvo uvádí, že dávky státní sociální podpory i pomoci v hmotné nouzi byly vypláceny v zákonných lhůtách a systémové změny podle dostupných dat zpoždění nezpůsobily. Popsáno je také fungování digitálního systému JENDA, jeho testování a statistika nahlášených incidentů. Dokument dále obsahuje statistiky mimořádné okamžité pomoci a informace o opatřeních ke zrychlení řízení o příspěvku na péči.

Návrh ústavního zákona doplňuje do článku 1 Ústavy ČR nový odstavec, který výslovně stanoví, že Česká republika je členským státem Evropské unie a NATO. Cílem je ústavně potvrdit dlouhodobou zahraničněpolitickou a bezpečnostní orientaci státu a symbolicky zakotvit jeho příslušnost k evropskému a transatlantickému společenství. Změna má převážně deklaratorní charakter a nepředpokládá hospodářské ani sociální dopady. Účinnost zákona je navržena od 1. ledna 2027.

Poslanec Karel Haas interpeluje ministryni financí kvůli změně organizační struktury Ministerstva financí, při níž byl zrušen odbor interního auditu a od 1. 1. 2026 nahrazen samostatným oddělením. Poslanec vyjadřuje obavy, že tento krok mohl obejít pravidla výběrových řízení a oslabit nezávislost interního auditu, zejména protože vedoucím byl jmenován stejný pracovník jako dříve bez otevřeného výběrového řízení. Ministryně odpovídá, že změna byla provedena kvůli zjednodušení řízení a malé velikosti útvaru a že jmenování proběhlo v souladu se zákonem o státní službě. Některé požadované informace nelze podle ní poskytnout, protože jde o interní nebo osobní dokumenty.

Pozměňovací návrh upravuje formulaci ústavní změny, která rozšiřuje kontrolní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu na veřejnoprávní média. Upřesňuje, že zřízení těchto médií zákonem není povinností státu, ale pouze možností, aby se předešlo výkladu o jejich ústavní nezrušitelnosti. Dále výslovně stanoví, že NKÚ může kontrolovat hospodaření těchto institucí i za období před účinností novely. Současně navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti už patnáctým dnem po vyhlášení místo pevně stanoveného pozdějšího data.

Návrh zákona ruší zákon o prodejní době v maloobchodě z roku 2016, který zakazoval velkým obchodům prodávat během vybraných státních svátků. Po zrušení budou moci obchody otevřít i o těchto svátcích bez omezení velikostí prodejny. Cílem je snížit regulaci podnikání, odstranit nerovné zacházení mezi obchodníky a zvýšit svobodu podnikatelů i zaměstnanců při rozhodování o práci ve svátky. Očekává se mírně pozitivní ekonomický dopad díky vyšším tržbám a daňovým příjmům.