Dokumenty a zákony v parlamentu

Dokument žádá Poslaneckou sněmovnu o souhlas s ratifikací nové smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o policejní spolupráci, která nahrazuje zastaralé dohody z let 1992–2004. Smlouva výrazně rozšiřuje a modernizuje spolupráci policie a celních orgánů, včetně společných hlídek, přeshraničního pronásledování, výměny informací a zásahů v naléhavých situacích. Zvláštní důraz klade na boj proti nelegální migraci, předávání osob, ochranu vnitřních hranic a spolupráci při mimořádných událostech. Po ratifikaci se smlouva stane součástí českého právního řádu a nebude vyžadovat zvýšené výdaje státního rozpočtu. Zákon obsahuje také ustanovení týkající se cizinců a jejich práv nebo povinností.

Usnesení ústavně-právního výboru se týká projednávání návrhu zákona měnícího jednací řád Poslanecké sněmovny. Výbor projednávání sněmovního tisku přerušil a stanovil lhůtu pro podávání pozměňovacích návrhů do 16. března 2026. Dokument nemění obsah návrhu zákona, ale upravuje další procedurální postup jeho projednání.

Dokument je usnesením ústavně-právního výboru k návrhu zákona, který hromadně mění související předpisy v návaznosti na nový zákon o státních zaměstnancích. Výbor projednávání návrhu dočasně přerušil a stanovil lhůtu pro podávání pozměňovacích návrhů do 5. března 2026. Neřeší věcný obsah změn, ale upravuje další postup legislativního projednávání.

Usnesení ústavně-právního výboru se týká projednávání návrhu zákona o právních poměrech státních zaměstnanců. Výbor projednávání návrhu přerušil a stanovil lhůtu pro podávání pozměňovacích návrhů do 5. března 2026. Dokument má čistě procedurální charakter a nijak nemění obsah samotného zákona.

Usnesení ústavně-právního výboru se týká projednávání návrhu zákona, kterým se mění stavební zákon a související předpisy. Výbor po rozpravě projednávání sněmovního tisku přerušil. Zároveň stanovil lhůtu pro podávání pozměňovacích návrhů do 5. března 2026.

Usnesení Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny doporučuje vyslovit souhlas s ratifikací rámcové smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o přeshraniční spolupráci zdravotnické záchranné služby. Výbor potvrzuje podporu smlouvě, která má zlepšit dostupnost záchranné péče v příhraničních regionech. Současně pověřuje zpravodaje, aby s tímto stanoviskem seznámil plénum Poslanecké sněmovny.

Zákon ruší nominační zákon a jeho navazující novely, které upravovaly výběr osob do řídicích a dozorčích orgánů firem se státní účastí. Důvodem je nefunkčnost, nezávaznost doporučení a nevhodná zákonná regulace vnitřních postupů vlády, včetně povinného zřízení poradního výboru. Nominace mají být nadále řešeny interními pravidly vlády, což má vést ke zjednodušení a úsporám, přičemž zákon nabývá účinnosti krátce po vyhlášení.

Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny doporučuje dát souhlas k ratifikaci rámcové smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o přeshraniční spolupráci zdravotnické záchranné služby. Usnesení potvrzuje podporu umožnění přeshraničních zásahů ZZS v příhraničních regionech bez změn obsahu smlouvy. Výbor zároveň pověřuje předsedu a zpravodaje k dalším formálním krokům při projednání ve Sněmovně.

Usnesení výboru pro sociální politiku doporučuje Poslanecké sněmovně schválit návrh zákona, který mění pravidla pro pojistné na sociální zabezpečení. Výbor souhlasí s úpravou týkající se výše vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní činnost. Cílem je zmírnit finanční zátěž OSVČ a stabilizovat jejich odvody na sociální zabezpečení. Výbor zároveň pověřuje zpravodaje k předložení stanoviska a provedení technických legislativních úprav.

Zákon znovu zavádí trestnost úmyslného neplacení výživného po dobu delší než čtyři měsíce i tehdy, pokud tím oprávněná osoba není vystavena nebezpečí nouze. Zároveň omezuje ukládání nepodmíněného trestu odnětí svobody jen na výjimečné případy, kdy je to nutné k ochraně společnosti nebo nápravě pachatele. Cílem je posílit ochranu zejména nezletilých dětí a motivovat povinné osoby k plnění vyživovací povinnosti, přičemž účinnost je stanovena od 1. července 2026.

Zákon vytváří národní rámec pro uplatňování mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) podle práva EU a jasně stanoví práva a povinnosti dovozců vybraného zboží. Zavádí pravidla pro nakládání s certifikáty CBAM, kontrolu prohlášení a určení sankcí, včetně pokut navázaných na sazby EU a inflaci. Současně rozděluje kompetence mezi ministerstva a celní orgány, posiluje výměnu informací s Evropskou komisí a má od roku 2026 snížit právní nejistotu dovozců a přispět k ochraně klimatu.

Zákon přizpůsobuje české právo přímo použitému nařízení EU o ekodesignu udržitelných výrobků a nastavuje jednotný systém státní správy, dozoru a spolupráce orgánů. Zavádí a zpřesňuje povinnosti výrobců, dovozců, distributorů i on-line tržišť, včetně informačních povinností v češtině a spolupráce s dozorem. Výrazně posiluje sankční rámec, zavádí odstupňované pokuty až 20 milionů Kč a nově i možnost dočasného vyloučení z veřejných zakázek. Zpřesňuje a posiluje zákaz ničení neprodaných spotřebních výrobků a provádí návazné změny sektorových zákonů pro jednotné prosazování pravidel.

Zákon zvyšuje celkovou částku rodičovského příspěvku z 350 000 Kč na 370 000 Kč s účinností od 1. ledna 2027 a ruší limit docházky dítěte do předškolních zařízení pro splnění podmínky osobní péče. Zavádí se automatický valorizační mechanismus, který umožní vládě pravidelně zvyšovat rodičovský příspěvek podle inflace při růstu cen alespoň o 5 %. Cílem je zachovat reálnou hodnotu dávky, zvýšit předvídatelnost pro rodiny a omezit skoková jednorázová navýšení. Změny se vztahují na děti narozené nebo převzaté do péče od 1. ledna 2027.

Vláda zaujala nesouhlasné stanovisko k poslaneckému návrhu novely vodního zákona upravující soustavy domovních čistíren odpadních vod. Uvádí, že návrh je právně nejasný, obtížně aplikovatelný a obsahuje vadné definice vlastnictví, provozování i vstupu na pozemky. Kritizuje také logické rozpory v určení provozovatele a nadbytečnou či neurčitou smluvní úpravu. Vláda doporučuje s regulací vyčkat na prováděcí akty EU ke směrnici o čištění městských odpadních vod.

Vláda zaujala nesouhlasné stanovisko k návrhu zákona, který zkracuje potřebnou dobu pojištění pro nárok na starobní důchod z 35 na 25 let a zachovává plnou valorizaci výchovného. Uvádí, že návrh neřeší hlavní problémy důchodového systému, oslabuje zásluhovost, může podporovat nižší ekonomickou aktivitu a je nespravedlivý vůči osobám s dlouhou pracovní historií. Vláda rovněž odmítá další rozvíjení výchovného v důchodech a upozorňuje na významné negativní dopady na státní rozpočet v řádu miliard korun ročně.

Zákon zásadně novelizuje trestní právo za účelem posílení boje proti obchodování s lidmi a plné implementace směrnice EU z roku 2024. Výrazně rozšiřuje skutkové podstaty obchodování s lidmi o nové formy vykořisťování a zavádí nový trestný čin vědomého využití služeb obětí, s přísnější ochranou dětí. Posiluje princip netrestání obětí, rozšiřuje ochranu proti šíření intimních materiálů a upravuje trestní řízení. Současně mění pravidla výkonu obecně prospěšných prací a promítá tyto změny do sociálně-právní ochrany dětí a soudnictví ve věcech mládeže.

Zákon zvyšuje slevy na pojistném na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají osoby ze zranitelných skupin, zejména pečující osoby, rodiče malých dětí, starší pracovníky a osoby se zdravotním postižením. Sleva se obecně zvyšuje z 5 % na 10 %, u zaměstnanců pečujících o osobu blízkou s těžkou nebo úplnou závislostí až na 20 %. Cílem je podpořit zaměstnanost na zkrácené úvazky, sladění práce a rodinného života a stabilitu pracovních vztahů. Zákon nabývá účinnosti od 1. ledna 2027.

Zákon prodlužuje maximální podpůrčí dobu dlouhodobého ošetřovného z 90 na 180 kalendářních dnů, aby umožnil delší domácí péči o vážně nemocné blízké. Prodloužení nad 90 dnů je nově možné jen se souhlasem orgánu nemocenského pojištění na základě žádosti ošetřujícího lékaře, který může dobu schválit i kratší. Zavádí se jasná pravidla elektronické komunikace, lhůty pro rozhodnutí a informační povinnosti lékaře vůči ošetřované osobě. Úprava posiluje sociální jistoty rodin, podporuje slaďování práce a péče a snižuje tlak na ústavní péči.

Zákon zavádí centrální digitální registr ubytování eTurista, který sjednocuje dosavadní evidenční a ohlašovací povinnosti a přizpůsobuje české právo novému nařízení EU o krátkodobých pronájmech. Výrazně rozšiřuje povinnosti ubytovatelů a online platforem, zakazuje nabízet ubytování bez registrace a zavádí vysoké sankce až do 10 milionů Kč. Zvyšuje maximální poplatek z pobytu z 50 na 100 Kč a zlepšuje jeho vymahatelnost ve prospěch obcí. Registr obsahuje i rozsáhlé údaje o cizincích a nahrazuje hlášení cizinecké policii, čímž posiluje kontrolu migrace a bezpečnost.

Usnesení výboru pro zdravotnictví doporučuje schválit návrh zákona měnícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění, který řeší finanční nerovnováhu způsobenou koncentrací ukrajinských uprchlíků u VZP ČR. Pozměňovací návrh posouvá termín jednorázového snížení platby VZP z března na červen 2026 a provádí drobnou jazykovou opravu. Cílem je zachovat stabilitu financování zdravotního systému a plynulé úhrady zdravotní péče.