Dokumenty a zákony v parlamentu

Zákon hromadně novelizuje desítky předpisů, aby je sjednotil s novým zákonem o státních zaměstnancích a nahradil dosavadní zákon o státní službě. Hlavním dopadem je přechod státních zaměstnanců ze služebního poměru do pracovního poměru a zrušení institutů státní služby, jako jsou služební úřady, služební předpisy či příkazy k výkonu služby. Současně se upravují pravomoci k jmenování vedoucích orgánů, systemizace pracovních míst a přechodná pravidla pro zaměstnance v dotčených institucích. Změny jsou převážně technické a mají zajistit kontinuitu a právní jistotu od 1. července 2026.

Návrh zákona zásadně reformuje státní službu tím, že ruší dosavadní služební poměr a nahrazuje jej pracovním poměrem podle zákoníku práce s cílem zvýšit flexibilitu a efektivitu veřejné správy. Nově upravuje práva a povinnosti státních zaměstnanců, jejich odměňování, hodnocení, vzdělávání a výběr, včetně elektronizace personálních procesů. Významnou změnou je umožnění výkonu státní služby osobám s občanstvím ČR, EU a EHP při splnění podmínek, včetně znalosti českého jazyka. Reforma má snížit byrokracii, zvýšit profesionalitu úřadů a přinést dlouhodobé finanční úspory.

Dokument představuje stanovisko vlády k návrhu poslanců na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Vláda návrh projednala a zaujala k němu souhlasné stanovisko. Tím podporuje úpravy směřující ke změnám pravidel fungování a jednání Poslanecké sněmovny.

Stanovisko vlády k poslaneckému návrhu novely zákona o EIA je neutrální, ale obsahuje zásadní výhrady. Vláda upozorňuje, že opakované prodlužování platnosti stanovisek EIA až třikrát u místních komunikací I. třídy v metropolitních oblastech může oslabit ochranu životního prostředí, protože posouzení nemusí odpovídat aktuálnímu stavu území. Poukazuje také na možný rozpor s požadavky unijní směrnice EIA a na nepřiměřenost oproti jiným obdobným právním úpravám. Zároveň zdůrazňuje, že navrhovaná změna má povahu přechodné úpravy vložené do systematicky nevhodné části zákona.

Dokument vyjadřuje souhlasné stanovisko vlády k senátnímu návrhu ústavního zákona, kterým se mění Ústava ČR. Vláda podporuje rozšíření ústavní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu na kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Cílem je posílení transparentnosti médií veřejné služby bez přímých finančních dopadů na veřejné rozpočty.

Dokument obsahuje neutrální stanovisko vlády k návrhu rozšířit možnost opakovaného prodlužování platnosti stanoviska EIA i na místní komunikace I. třídy. Vláda uznává potřebu urychlení výstavby dopravní infrastruktury, ale upozorňuje na riziko nedostatečného zohlednění aktuálního stavu životního prostředí. Kritizuje také legislativně-technické nedostatky návrhu a možné narušení právní jistoty kvůli zásahům do přechodných ustanovení.

Vláda zaujala k navrhované novele zákona o daních z příjmů neutrální stanovisko, ale upozorňuje na závažná rizika. Návrh podle ní příliš rozšiřuje daňovou uznatelnost reklamních darů, ruší nutnost označení i vyloučení výrobků podléhajících spotřební dani, což může vést k výpadku veřejných příjmů v řádu desítek milionů korun. Kritizuje také možnost neomezeného daňového uznání obchodních vzorků a nevhodnou terminologii i legislativně‑technické chyby návrhu.

Dokument zavádí povinný celostátní zálohový systém pro vybrané jednorázové nápojové obaly s cílem výrazně zvýšit míru zpětného odběru a recyklace a splnit cíle EU. Vzniká monopolní operátor zálohového systému s přísným státním dohledem a výrazně se rozšiřují povinnosti výrobců, prodejců i e‑shopů, včetně husté sítě výkupních míst. Dochází k výraznému zpřísnění kontrol a k zásadnímu navýšení pokut, včetně velmi přísných sankcí za nedosažení stanovených cílů sběru. Novela má významné ekonomické dopady na podnikatele i obce a zavádí postupný náběh povinností do let 2028–2030.

Dokument obsahuje souhlasné stanovisko vlády k poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Vláda návrh projednala a podpořila jeho přijetí jako reakci na finanční nerovnováhu ve veřejném zdravotním pojištění. Změna souvisí s koncentrací osob s dočasnou ochranou, zejména ukrajinských uprchlíků, u VZP ČR a má stabilizovat financování zdravotní péče.

Dokument obsahuje stanovisko vlády k poslaneckému návrhu změn stavebního zákona a souvisejících zákonů. Vláda návrh projednala a vyjádřila s ním souhlasné stanovisko. Neobsahuje věcné změny zákona, ale potvrzuje politickou podporu navržené úpravy stavebního práva.

Dokument obsahuje stanovisko vlády k poslaneckému návrhu na změnu zákona o platech představitelů státní moci, soudců a poslanců Evropského parlamentu. Vláda návrh projednala a zaujala k němu souhlasné stanovisko. Stanovisko neobsahuje další úpravy ani podrobné argumenty, pouze potvrzuje podporu legislativní změny. Jde o součást legislativního procesu k úpravě odměňování ústavních činitelů.

Zákon snižuje maximální poplatky u doplňkového penzijního spoření, aby zvýšil čisté výnosy účastníků. Dochází ke změně (snížení) limitu poplatku za správu majetku z až 1 % na 0,4 % ročně a ke sjednocení stropu výkonové odměny na 10 % z kladného zhodnocení. Zároveň se mění koeficient u transformovaných fondů z 0,8 na 0,4, čímž se sjednocují poplatky napříč systémem. Účinnost je stanovena od 1. července 2026 a zákon nemá dopad na státní rozpočet.

Zákon mění pravidla přerozdělení plateb ve veřejném zdravotním pojištění pro červen 2026, aby podpořil finanční rovnováhu systému. Všeobecné zdravotní pojišťovně se červnová platba snižuje o 7,879 miliardy Kč. Stejná částka se naopak rozdělí zaměstnaneckým zdravotním pojišťovnám podle podílu jejich standardizovaných pojištěnců. Zákon nabývá účinnosti hned následující den po vyhlášení.

Zákon komplexně upravuje digitální ekonomiku v ČR a provádí nařízení EU o digitálních službách a správě dat (DSA, DGA, P2B). Zavádí nové povinnosti pro poskytovatele online služeb a elektronického obchodu, posiluje dozorové a donucovací pravomoci ČTÚ a ÚOOÚ a stanoví velmi vysoké sankce až podle obratu. Ruší dosavadní zákon o některých službách informační společnosti, zásadně mění občanský zákoník v oblasti online smluv a vytváří nové soudní řízení pro dočasné omezení přístupu ke službám. Hlavním dopadem je výrazné zpřísnění regulace digitálních platforem, online reklamy a datového hospodářství.

Zákon komplexně přestavuje český rámec rozpočtové odpovědnosti v návaznosti na novou fiskální reformu Evropské unie a nahrazuje dosavadní strukturální saldo pravidlem růstu čistých výdajů. Zavádí národní střednědobý fiskálně-strukturální plán, nové výdajové rámce a upravuje únikové doložky pro mimořádné situace, včetně bezpečnostních krizí. Výrazně se posilují pravomoci Ministerstva financí a nezávislých fiskálních institucí a zpřesňuje se dluhová brzda při současném zmírnění nepřiměřených sankcí vůči samosprávám. Cílem je vyšší transparentnost, kompatibilita s právem EU a dlouhodobá udržitelnost veřejných financí.

Vláda zaujala k poslaneckému návrhu na změnu rozpočtového určení daní neutrální stanovisko. Upozorňuje, že návrh nezohledňuje nedávné legislativní změny, obsahuje legislativně technické vady a nevhodně používá kritérium urgentních příjmů, které jsou již financovány ze zdravotního pojištění. Současně varuje před dalším oslabením příjmů státního rozpočtu ve prospěch krajů bez odpovídajícího snížení výdajů.

Vláda zaujala k návrhu zákona neutrální stanovisko, podporuje cíl posílit spolupráci obcí, ale upozorňuje na vážné legislativní a praktické problémy. Kritizuje zejména přidání zásadních změn správního řádu a digitálního podepisování jako nesouvisející přílepky, nedostatečně připravené po věcné i finanční stránce. Vláda doporučuje návrh přepracovat, zpřesnit pravomoci společenství obcí a projednat klíčové změny standardním vládním procesem.

Vláda vydala nesouhlasné stanovisko k návrhu novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny, která zavádí pevné limity vystoupení a omezení jednací doby. Upozorňuje, že návrh může být protiústavní (omezení práv prezidenta a vlády, kvalifikovaná většina), má nízký praktický přínos proti obstrukcím a snižuje flexibilitu jednání. Kritizuje také legislativně-technické chyby a nerealistické datum účinnosti.

Dokument provádí rozsáhlou reformu stavebního práva a územního plánování s cílem centralizovat rozhodování, zásadně zrychlit povolovací procesy a odstranit duplicity ve veřejné správě. Zavádí nový Úřad rozvoje území, nahrazuje pojem „zastavěné“ pojmem „zastavitelné“ území a integruje environmentální, památkové i další agendy přímo do řízení vedených stavebními úřady. Současně zpřísňuje sankce a zpřesňuje trestní odpovědnost v oblasti ochrany životního prostředí, při zachování deklarované úrovně ochrany veřejných zájmů.