Dokumenty a zákony v parlamentu

Rozsah: strany 1–4.

Prezident vrací Parlamentu zákon o státních zaměstnancích i související změnový zákon. Kritizuje jejich přípravu bez řádného připomínkování, odborné debaty a hodnocení dopadů, přestože zásadně mění fungování státní správy. Nová úprava podle něj oslabuje odbornou a politicky nezávislou státní službu, může ohrozit závazky vůči Evropské unii a čerpání unijních peněz. Za zjevně protiústavní považuje také odebrání prezidentovy pravomoci pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací.

Rozsah: strany 1–4.

Prezident republiky vrací Parlamentu zákon o státních zaměstnancích i související změnový zákon. Kritizuje jejich projednání bez řádného připomínkového řízení, odborné debaty a vyhodnocení dopadů. Nová úprava podle něj oslabuje nezávislost, stabilitu a apolitičnost státní služby a může ohrozit závazky vůči EU i čerpání unijních peněz. Za protiústavní považuje zejména odebrání prezidentovy pravomoci pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí ČR u mezinárodních organizací.

Rozsah: strany 1–2.

Senát dne 19. srpna 2026 zamítl návrh zákona, který měl přizpůsobit desítky předpisů novému zákonu o státních zaměstnancích a převést je do pracovního poměru. Návrh se vrací Poslanecké sněmovně, která může senátní zamítnutí přehlasovat. Odůvodněním rozhodnutí Senátu byli pověřeni tři senátoři.

Rozsah: strany 1–2.

Senát dne 19. srpna 2026 zamítl návrh zákona, který měl nahradit dosavadní státní službu pracovněprávním režimem státních zaměstnanců. Současně pověřil tři senátory, aby toto rozhodnutí odůvodnili na schůzi Poslanecké sněmovny.

Rozsah: strany 1–2.

Senát dne 20. srpna 2026 zamítl návrh rozsáhlé novely stavebního zákona a souvisejících zákonů. Návrh se proto vrací Poslanecké sněmovně, která může na zákonu setrvat. Odůvodněním rozhodnutí Senátu byli pověřeni senátoři Miroslav Plevný, Miroslav Kroc a Tomáš Třetina.

Rozsah: strany 1–16.

Jde o usnesení garančního hospodářského výboru k novele stavebního zákona a souvisejících zákonů, které hlavně určuje přesné pořadí hlasování ve třetím čtení o komplexních i jednotlivých pozměňovacích návrzích. Dokument také stanoví, které návrhy jsou kvůli totožnému znění nebo obsahovému rozporu nehlasovatelné, případně jak se má pokračovat podle výsledku předchozích hlasování. Současně výbor u každého návrhu uvádí své stanovisko, zda jej doporučuje, nedoporučuje, nebo k němu nezaujímá stanovisko. Neobsahuje vlastní věcnou změnu zákona, ale procesně organizuje schvalování rozsáhlé reformy stavebního práva.

Rozsah: § 230; strany 1–3.

Pozměňovací návrh mění § 230 stavebního zákona tak, aby kolaudační rozhodnutí mohl vydávat nejen stavební úřad, ale i autorizovaný inspektor, nově i u vyhrazených staveb. Oproti dosavadnímu omezení se tedy ruší výluka pro vyhrazené stavby, což má urychlit uvádění důležitých staveb do provozu, zejména v dopravě, technické infrastruktuře a bydlení. Návrh zároveň potvrzuje, které stavby kolaudaci nevyžadují, a doplňuje pravidla pro vydávání osvědčení o vzniku věcného břemene u sítí technické infrastruktury a jeho zápis do katastru bez souhlasu vlastníka pozemku. Hlavním dopadem je zrychlení dokončení a užívání staveb a posílení role autorizovaných inspektorů.

Rozsah: Část první; § 230–§ 230; strany 1–4.

Pozměňovací návrh upravuje stavební zákon tak, aby zjednodušil režim menších staveb pro rodinnou rekreaci. Nově se z § 230 odst. 2 vypouští odkaz na rodinnou rekreaci a malé rekreační stavby do 40 m² se za splnění podmínek přesouvají mezi drobné stavby, zatímco stavby do 80 m² zůstávají jednoduchými stavbami podléhajícími povolení. Návrh současně zachovává limity územního plánování, odstupy od hranic pozemků, vsakování dešťové vody i zákaz podnikatelského využití. Cílem je snížit administrativu bez oslabení ochrany sousedů, veřejných zájmů a kontroly větších rekreačních staveb.

Rozsah: § 157–§ 230; strany 1–15.

Pozměňovací návrh rozšiřuje kategorii jednoduchých staveb o malé bytové domy do 500 m², s nejvýše 4 nadzemními podlažími, výškou do 9 m, jedním podzemním podlažím a určené výhradně k bydlení. Těmto stavbám se má zjednodušit a zrychlit povolování, včetně možnosti rychlejšího rozhodnutí stavebního úřadu v nesporných případech, ale zároveň se zachovává povinnost odborné dokumentace a bezpečnostních požadavků. Návrh současně zpřesňuje, že tyto bytové domy nelze běžně provádět ani odstraňovat svépomocí a že se na ně vztahují zvláštní pravidla pro projektovou dokumentaci. V textu je také provedena drobná oprava formulace u přípojek sítí technické infrastruktury odstraněním čárky.

Rozsah: § 23–§ 65; strany 1–4.

Pozměňovací návrh upravuje stavební zákon tak, aby se zachoval význam územně analytických podkladů pro územní plánování i rozhodování stavebních úřadů. Mění se role krajů, obcí a Prahy z pouhého poskytování údajů na aktivní pořizování těchto podkladů a znovu se zavádí jejich průběžná i úplná aktualizace, včetně vedení v národním geoportálu. Návrh také výslovně ponechává územně analytické podklady jako podklad pro rozhodování v území a opravuje terminologii z vymezení zastavěného území na vymezení zastavitelného území. Cílem je vyšší právní jistota, srovnatelná data a menší riziko prodlužování a zdražování územního plánování.

Rozsah: Část první; § 1–§ 318; strany 1–4.

Pozměňovací návrh doplňuje do stavebního zákona nový strategický dokument „politika krajiny“ a staví jej vedle politiky architektury a stavební kultury jako celostátní podklad pro územní plánování. Rozšiřují se pravomoci Úřadu rozvoje území a vlády tak, aby politiku krajiny pořizovaly, schvalovaly, zveřejňovaly a nejméně jednou za 6 let vyhodnocovaly. Návrh také výslovně mění text zákona tak, že se ochrana a kvalita krajiny doplňuje do účelu stavebního zákona, posuzování charakteru území i podkladů pro politiku územního rozvoje. Přechodně se stanoví, že již schválená Politika krajiny České republiky se považuje za politiku krajiny podle nového znění zákona; v odůvodnění byl současně vypuštěn výčet navazujících dokumentů, což představuje úpravu původního zdůvodnění.

Rozsah: § 40; strany 1–4.

Pozměňovací návrh upravuje zákon o požární ochraně v návaznosti na novelu stavebního zákona. Nově má požárně bezpečnostní řešení pro stavby kategorie I moci zpracovat nejen osoba autorizovaná v oboru požární bezpečnost staveb, ale i autorizovaný inženýr pro pozemní stavby se zvláštní specializací v této oblasti. Cílem je rozšířit odborné kapacity u méně rizikových staveb a zrychlit přípravu dokumentace, aniž by se snížily požadavky na odbornou způsobilost nebo úroveň požární bezpečnosti. Přísnější režim pro stavby vyšších kategorií zůstává zachován.

Rozsah: § 17b; strany 1–2.

Pozměňovací návrh mění § 17b stavebního zákona tak, aby se detašovaná pracoviště úřadů rozvoje území krajů povinně zřizovala i v obcích s pověřeným obecním úřadem, pokud o to obec požádá. Oproti původní úpravě, kde jejich zřízení bylo jen podle potřeby, se tedy zavádí závazná povinnost úřadu za splnění podmínky, že obec bezplatně poskytne vhodné prostory. Cílem je zachovat místní dostupnost stavební správy a omezit dopady její centralizace. Návrh současně snižuje náklady státu tím, že provoz prostor nese dotčená obec.

Rozsah: § 132; strany 1–4.

Pozměňovací návrh ruší ustanovení, podle něhož bylo možné konat místní referendum o plánovací smlouvě a souvisejícím záměru jen před uzavřením smlouvy. Cílem je zachovat obcím a jejich občanům možnost využít místní referendum i po uzavření plánovací smlouvy, pokud jsou splněny obecné zákonné podmínky. Návrh zdůrazňuje ochranu místní samosprávy a přímé demokracie při rozhodování o záměrech s významným dopadem na rozvoj obce, životní prostředí a kvalitu života. Jde tedy o změnu, která oslabuje omezení ve prospěch širších práv občanů zasahovat do rozhodování obce.

Rozsah: Část pátá; § 33k–§ 33n; strany 1–4.

Pozměňovací návrh mění horní zákon v návaznosti na hlavní stavební novelu a zvyšuje veřejné příjmy z těžby nerostů. Nově se sazba úhrady z vydobytých nerostů stanoví v zákonném rozpětí 5 až 10 % referenční ceny; dosavadní úprava řešila jen překročení horní hranice, nově se tedy doplňuje i zákonné minimum 5 %. Současně se mění rozdělení výnosu u stavebního kamene a štěrkopísků, které se přesouvají do režimu s vyšším podílem pro obce, takže obce mají nově dostávat 64 % místo dosavadních 40 %. Přechodné ustanovení výslovně zajišťuje, že nová pravidla se nepoužijí zpětně na již běžící úhradové období.

Rozsah: Část první; § 190–§ 306; strany 1–9.

Pozměňovací návrh zpřísňuje a zrychluje povolování záměrů, které jsou už konkrétně vymezeny v regulačním plánu. Omezuje možnost znovu otevírat v povolovacím řízení a následně i u soudu námitky, které mohly být uplatněny už při pořizování regulačního plánu, a stanoví, že se zde posuzuje jen soulad s tímto regulačním plánem. Současně vylučuje výzvy k odstraňování vad podání u těchto záměrů a zakazuje prodlužovat lhůty pro rozhodnutí, což má omezit obstrukce a urychlit výstavbu. Návrh také pracuje s dřívější změnou terminologie ze „zastavěného“ na „zastavitelné“ území a posiluje význam digitální technické mapy při posuzování infrastruktury.

Rozsah: Část první; § 85–§ 193; strany 1–8.

Pozměňovací návrh upravuje stavební zákon tak, aby regulační plán nově fungoval jako rozhodnutí v části věci při povolení záměru. Stavební úřad pak u záměrů řešených regulačním plánem posuzuje jen to, co už nebylo vyřešeno při jeho vydání, což má omezit opakované přezkoumávání stejných otázek a zrychlit povolování staveb. Přeškrtnutý text zároveň ukazuje změnu koncepce § 85: regulační plán už nemá automaticky podrobně stanovovat široký okruh podmínek, ale může je stanovit zejména, takže se jeho obsah více zpřesňuje a zčásti uvolňuje. Návrh má zvýšit praktický význam regulačních plánů a posílit efektivitu stavebního řízení.

Rozsah: Část první; § 87–§ 131; strany 1–8.

Pozměňovací návrh upravuje stavební zákon tak, aby obec nebo kraj mohly nahradit formální rozhodnutí o pořízení či změně územního nebo regulačního plánu schválením plánovací smlouvy se stavebníkem. Nově se výslovně umožňuje, aby stavebník zpracoval nebo uhradil návrh územně plánovací dokumentace či její změny, a rozšiřuje se i možný obsah plánovacích smluv o další finanční a věcná plnění. Dokument zároveň obsahuje dílčí úpravy textu v § 109, například změnu příslušného orgánu z ministerstva na Úřad a přesun podání podnětu ke změně na pořizovatele. Hlavním dopadem je větší flexibilita a možnost soukromého financování územního plánování při zachování schvalovací role zastupitelstva.

Rozsah: strany 1–4.

Pozměňovací návrh mění občanský zákoník tak, aby výslovně upravil odpovědnost za újmu při pohybu ve volné krajině mimo zastavěné území obcí. Zavádí pravidlo, že každý má dbát vlastní bezpečnosti a přizpůsobit se běžným přírodním rizikům, zatímco vlastník pozemku za újmu způsobenou nebezpečím pocházejícím z přírodního prostředí zpravidla neodpovídá. Cílem je zvýšit právní jistotu vlastníků i návštěvníků přírody a zabránit tomu, aby se vlastníkům ukládaly nové povinnosti, například k zajišťování průchodnosti cest nebo varování před zjevnými riziky. Návrh tak systémově sjednocuje pravidla pro pohyb na cestách, stezkách, cyklostezkách, tábořištích a podobných místech v krajině.