Dokumenty a zákony v parlamentu

Rozsah: Část první–Část dvanáctá; § 1–§ 70; strany 1–29.

Zákon rozsáhle upravuje pravidla státního i územního rozpočtování a sladí český rámec rozpočtové odpovědnosti s pravidly Evropské unie. Umožňuje v letech 2026 až 2036 navýšit výdaje nad rámce zejména na obranu, strategickou infrastrukturu a při závažném zhoršení bezpečnostní situace. Mění dohled nad veřejnými financemi, posiluje roli Národní rozpočtové rady a rozpočtového výboru a zavádí pro členy Rady pravidla střetu zájmů. Upravuje také státní návratné financování nízkouhlíkové výrobny, včetně pravidel pro jaderné projekty.

Rozsah: Část první–Část pátá; § 2–§ 144; strany 1–15.

Zákon hlavně mění systém podpory bydlení: přesouvá řadu agend z kontaktních míst na Úřad práce, ruší některé dosavadní postupy a stanoviska a více digitalizuje podání, rozhodování i vedení spisu. Současně upravuje okruh osob, které mohou žádat o zápis potřeby podpůrného opatření, včetně osob s azylem, doplňkovou ochranou a některých cizinců s pobytovým oprávněním, a zavádí přednostní postup pro zvlášť naléhavé případy, zejména při domácím násilí, u rodin s dětmi a osob bez bydlení. Významně se mění evidence bytů a oznamovací povinnosti, přičemž se ruší některá ustanovení i související vládní nařízení. Dále se doplňuje působnost Úřadu práce v oblasti podpory bydlení a zavádí přechodné období pro podnikatele v poradenské psychoterapii.

Rozsah: § 32–§ 121; strany 1–5.

Zákon upravuje jednací řád Poslanecké sněmovny, zejména přejmenovává petiční výbor na výbor pro lidská práva a petice a výbor pro mediální záležitosti na výbor pro média a kulturu. Zpřesňuje a omezuje pravidla vystupování poslanců, délku rozprav, faktické poznámky i možnost ukončit rozpravu a hlasovat v určeném čase. Mění pravidla pro třetí čtení zákonů a pro projednávání státního rozpočtu a státního závěrečného účtu, včetně dokončení rozpočtu z minulého volebního období. Účinnost nastává patnáctým dnem po vyhlášení zákona.

Vláda vyjadřuje nesouhlas s návrhem snížit minimální vyměřovací základ OSVČ, protože podle ní ohrožuje udržitelnost důchodového systému. Upozorňuje, že nižší odvody prohlubují rozdíly mezi OSVČ a zaměstnanci a povedou k nižším budoucím důchodům podnikatelů.

Vláda varuje, že návrh způsobí výrazný výpadek příjmů sociálního systému, který není ve sněmovním materiálu vyčíslen, přestože podle odhadů může jít o miliardy ročně. Argumenty předkladatelů o růstu legální podnikatelské aktivity nejsou podle vlády podloženy daty.

Podle vlády ani nedávné zvýšení vyměřovacího základu nevedlo k poklesu počtu OSVČ, a proto nevidí důvod měnit aktuálně schválenou legislativní trajektorii.

Rozsah: § 4–§ 68; strany 1–6.

Novela zavádí systém včasného sledování a řešení hrozící nedostupnosti zdravotnických prostředků, aby nebyla ohrožena péče o pacienty. Výrobci musí elektronicky hlásit očekávané přerušení či ukončení dodávek a výrobci, dovozci, distributoři i poskytovatelé zdravotních služeb musí na vyžádání předávat Ústavu potřebné údaje. Ministerstvo může při nedostatku dočasně upravit pravidla pro uvádění, dodávání, předepisování, výdej a používání prostředků; porušení nových povinností je přestupkem. Zákon je účinný převážně den po vyhlášení, elektronické hlášení až po zprovoznění příslušného informačního systému.

Rozsah: Část první–Část dvanáctá; § 5d–§ 8a; strany 1–12.

Zákon posiluje ochranu spotřebitelů při sjednávání finančních služeb na dálku a provádí evropská pravidla pro digitální finanční trh. Zakazuje manipulační internetová rozhraní, zavádí snadno dostupné elektronické odstoupení od smlouvy a rozšiřuje informační i vysvětlovací povinnosti podnikatelů, včetně práva na lidské vysvětlení při použití automatizovaného nástroje. Stanoví přestupky a dohled České národní banky, zároveň u některých finančních produktů vylučuje použití části nových pravidel, pokud je upravují zvláštní předpisy. Účinnost nastává 1. ledna 2027.

Rozsah: § 14; strany 1–2.

Zákon snižuje od roku 2026 minimální měsíční vyměřovací základ pro zálohy OSVČ na důchodové pojištění a příspěvek na zaměstnanost z plánovaných 40 % průměrné mzdy na 35 % průměrné mzdy. Hlavním dopadem je nižší povinná záloha pro OSVČ vykonávající hlavní činnost a úprava pravidel i pro paušální režim za rok 2026. Současně se řeší přechodné období: přeplatky zaplacené před účinností zákona může správa sociálního zabezpečení na žádost vrátit a část odpovídajících dluhů a penále zaniká. Účinnost nastává od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení.