Dokumenty a zákony v parlamentu

Rozsah: § 29; strany 1–3.

Pozměňovací návrh upravuje daňové zacházení se spropitným ve stravovacích službách v návaznosti na hlavní návrh zákona. Mění text tak, aby daňové osvobození spropitného pro zaměstnance platilo nejen při přidělení zaměstnavatelem, ale i když zaměstnanec spropitné obdrží přímo od zákazníka nebo přes zaměstnavatele. Současně doplňuje nové pravidlo, že pro účely daně z příjmů se za plátce takového příjmu vždy považuje zaměstnavatel, aby mohl plnit související daňové povinnosti. Cílem je sladit zákon s běžnou praxí v gastronomii a odstranit nejasnosti při zúčtování spropitného.

Rozsah: § 29; strana 1.

Pozměňovací návrh rozšiřuje novelu zákona o daních z příjmů tak, aby vybraná zdravotní plnění hrazená zaměstnavatelem nebyla vůbec předmětem daně u zaměstnance. Nově se do § 6 odst. 7 doplňuje písmeno f) a zavádí se příloha č. 4 s taxativním výčtem těchto plnění, zejména nadstandardních preventivních prohlídek, screeningů, vyšetření kardiovaskulárního rizika, vybraného očkování a související laboratorní či zobrazovací diagnostiky. Návrh tím posouvá tato plnění z režimu možného osvobození a limitů benefitů do příznivějšího režimu úplného vynětí z předmětu daně. Na straně zaměstnavatele má být daňová uznatelnost podmíněna tím, že nárok zaměstnance plyne z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo smlouvy.

Rozsah: Část první; § 13; strany 1–4.

Pozměňovací návrh mění hlavní návrh zákona o evidenci tržeb tak, aby se z evidence vyňaly bezhotovostní platby. Nabízí dvě varianty: buď úplné vyloučení všech bezhotovostních převodů, nebo jen plateb převodem na účet poplatníka vedený u poskytovatele platebních služeb v České republice. Odůvodnění se opírá o nález Ústavního soudu, podle něhož jsou bezhotovostní platby obecně dohledatelné a stát nemá bez silného důvodu plošně sbírat další údaje. Praktickým dopadem by bylo zúžení rozsahu nové evidence tržeb a menší administrativní zátěž pro podnikatele.

Rozsah: § 11; strany 1–3.

Pozměňovací návrh mění výjimku z evidence tržeb tak, aby se povinnost nově nevztahovala na nejmenší podnikatele podle výše příjmů; nabízí čtyři varianty s limitem 1 nebo 2 miliony Kč a rozdílným dopadem na fyzické osoby či i právnické osoby. Současně ruší body ve druhé části hlavního návrhu, které zavádějí daňovou přirážku spojenou s výjimkou z evidence tržeb, takže výjimka má platit bez navýšení daně. Hlavním cílem je snížit administrativní zátěž malých živnostníků a sladit limit s hranicemi používanými u DPH, paušální daně a výdajových paušálů. Návrh výslovně míří i na drobné podnikatele vykonávající činnost vedle zaměstnání.

Rozsah: § 16; strany 1–2.

Pozměňovací návrh mění zákon o evidenci tržeb tak, že u tržeb přijatých mimo provozovnu nebude nutná okamžitá evidence každé jednotlivé platby. Nově je bude možné zaevidovat souhrnně nejpozději do konce téhož kalendářního dne. Cílem je snížit administrativní zátěž zejména u řemeslníků a mobilního prodeje, aniž by se měnil okruh evidovaných tržeb nebo očekávané příjmy veřejných rozpočtů.

Rozsah: Část druhá; § 29–§ 30; strany 1–7.

Pozměňovací návrh mění zákon o daních z příjmů tak, aby se sleva za umístění dítěte mohla nově při nevyčerpání proměnit na vyplatitelný daňový bonus, zejména pro nízkopříjmové rodiče, samoživitele a pracující na kratší úvazky. Stanoví podmínky bonusu, zejména minimální příjem ve výši šestinásobku minimální mzdy, pořadí uplatnění vůči daňovému zvýhodnění na dítě a pravidla pro roční zúčtování či daňové přiznání. Současně zavádí přechodná pravidla, aby bylo možné slevu i bonus uplatnit už za rok 2026, přestože hlavní zákon má obecně dopadat od roku 2027. Návrh tak rozšiřuje podporu předškolní péče a zvyšuje dostupnost daňové úlevy pro rodiny s dětmi.

Rozsah: Část druhá; § 29–§ 30; strany 1–7.

Pozměňovací návrh mění část zákona o daních z příjmů tak, aby se sleva za umístění dítěte nově mohla nevyčerpanou částí vyplatit jako daňový bonus, tedy i rodičům s nízkou nebo nulovou daní. Stanoví pořadí uplatnění vůči daňovému zvýhodnění na dítě, podmínku minimálního pracovního příjmu a pravidla pro doložení nároku, včetně nerezidentů. Současně zavádí přechodné ustanovení, podle něhož se nová úprava použije už za zdaňovací období 2026, takže podporu bude možné čerpat dříve. Návrh tak rozšiřuje dopad původně nevratné slevy na širší okruh pracujících rodičů, zejména samoživitele a osoby na zkrácené úvazky.

Rozsah: strany 1–4.

Jde o usnesení garančního výboru k novele zvyšující rodičovský příspěvek, které hlavně určuje pořadí hlasování o pozměňovacích návrzích ve třetím čtení. Výbor většinu předložených návrhů nedoporučil, bez stanoviska ponechal pouze návrh A1 a doporučil jen návrhy B1 a B2. Dokument sám nemění částky příspěvku ani podmínky nároku, ale určuje, které úpravy mají při finálním schvalování největší šanci projít. Současně pověřuje zpravodajku a předsedkyni výboru k dalším krokům v legislativním procesu.

Rozsah: strany 1–2.

Dokument je usnesení rozpočtového výboru k vládnímu návrhu zákona o evidenci tržeb. Výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s návrhem vyslovila souhlas, a pověřuje zpravodaje, aby stanovisko výboru předložil na schůzi Sněmovny. Současně umožňuje provést jen legislativně technické úpravy. Jde tedy o podpůrné procedurální stanovisko k hlavnímu návrhu, nikoli o věcnou změnu textu zákona.

Rozsah: strany 1–4.

Jde o usnesení garančního rozpočtového výboru k vládní novele o smlouvách o finančních službách uzavíraných na dálku. Výbor doporučuje Poslanecké sněmovně ve třetím čtení hlasovat nejprve o legislativně technických úpravách, poté o návrhu A a návrhu B a nakonec o zákonu jako celku. Současně zaujal stanovisko, že návrh A doporučuje a návrh B nedoporučuje. Návrh na zamítnutí zákona podán nebyl.

Rozsah: § 7–§ 29; strany 1–2.

Pozměňovací návrh upravuje související část zákona o dávce státní sociální pomoci tak, aby u normativního nájemného nemohla mít početnější domácnost nižší uznatelný náklad na bydlení než domácnost s menším počtem členů ve stejném okrese. Nově se proto v § 28 a § 29 zavádí pravidlo, že v takové situaci se pro větší domácnost použije alespoň částka stanovená pro bezprostředně menší domácnost; platí to i pro domácnosti tvořené zranitelnými osobami. Text zároveň navazuje na dřívější změny, podle nichž se výpočet váže na okresy místo kategorií obcí a u osamělého rodiče se věková hranice dítěte mění ze 7 na 15 let. Návrh cílí na spravedlivější nastavení podpory bydlení a odstranění nelogických rozdílů mezi domácnostmi.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 28–§ 29; strany 1–9.

Pozměňovací návrh rozšiřuje hlavní novelu nejen o zvýšení rodičovského příspěvku, ale i o změnu zákona o dávce státní sociální pomoci. Nově se doplňuje pravidlo, že normativní nájemné nesmí být pro početnější domácnost nižší než pro domácnost s menším počtem členů ve stejném území; pokud by tomu tak bylo, částka se dorovná na vyšší úroveň. Stejný korektiv se zavádí i pro domácnosti tvořené zranitelnými osobami. Cílem je odstranit nelogické poklesy částek u větších domácností a upravit strukturu novely o novou část týkající se sociální pomoci.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 17–§ 42; strany 1–10.

Pozměňovací návrh rozšiřuje hlavní novelu i na zákon o dávce státní sociální pomoci a upravuje posuzování vlastnictví osobního automobilu při majetkovém testu. Úřad práce nově nemá být vázán jen údajem v registru vozidel; rozpor mezi evidencí a skutečností bude možné doložit čestným prohlášením, pokud nejsou důvodné pochybnosti a žadatel současně podniká kroky k opravě záznamu. Současně se navrhuje, aby se v těchto případech nepoužila tříměsíční překážka pro novou žádost, pokud byla dávka zamítnuta nebo odňata jen kvůli nesprávně evidovanému autu. Cílem je ochránit zejména zranitelné osoby před nespravedlivým odmítnutím sociální dávky kvůli chybným údajům v evidenci.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 10; strany 1–4.

Pozměňovací návrh rozšiřuje vládní novelu i na zákon o dávce státní sociální pomoci a nově výslovně stanoví, že zletilé nezaopatřené dítě může být posuzováno mimo domácnost rodičů, pokud samo hospodaří a bydlí mimo ni. Míří hlavně na studenty bydlící samostatně, aby nebyli automaticky zahrnováni do domácnosti rodičů jen proto, že studují mimo domov. Ostatní pravidla, včetně vyživovací povinnosti rodičů a započítávání příjmů, se podle odůvodnění nemění. Návrh tedy upravuje okruh osob posuzovaných pro sociální dávku a může ovlivnit nárok studentů na podporu.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 4–§ 60; strany 1–4.

Pozměňovací návrh rozšiřuje vládní novelu o změnu zákona o dávce státní sociální pomoci. Nově se při posuzování příjmu domácnosti mají od příjmu odečítat i insolvenční splátky a srážky z exekuce či výkonu rozhodnutí, takže se místo dosavadního započítání plného formálního příjmu bude více vycházet z příjmu, který má domácnost skutečně k dispozici. Zaměstnavatel má nově uvádět výši těchto srážek v potvrzení o příjmu. Návrh má zlepšit postavení nízkopříjmových domácností v oddlužení a zabránit tomu, aby byly při dávkách znevýhodněny za legální řešení dluhů.

Rozsah: Část první–Část čtvrtá; § 31–§ 32a; strany 1–30.

Dokument shromažďuje pozměňovací návrhy k vládnímu zvýšení rodičovského příspěvku a vedle toho navrhuje řadu dalších změn v sociální podpoře, dávce státní sociální pomoci, nemocenském pojištění a péči o děti. Část návrhů rozšiřuje podmínky čerpání rodičovského příspěvku, zejména při docházce dítěte do dětské skupiny či školky, posouvá účinnost na dřívější datum nebo zavádí automatickou valorizaci; jiné návrhy mění i samotnou výši dávky či okruh dětí, na které se zvýšení vztáhne. Další návrhy upravují výpočet příjmů a bydlení u dávky státní sociální pomoci, včetně pravidel pro normativní nájemné, exekuce a insolvenci. Objevují se také související změny otcovské, peněžité pomoci v mateřství a povinností obcí zajistit péči o mladší děti.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 3–§ 32a; strany 1–3.

Pozměňovací návrh rozšiřuje vládní novelu o změnu zákona o nemocenském pojištění a zavádí navazující nárok na peněžitou pomoc v mateřství i pro ženy, kterým po prvním dítěti mezitím skončilo zaměstnání, typicky pracovní poměr na dobu určitou. Nově se mění pravidlo v § 19 odst. 3 z původní úpravy pro zaměstnankyně jen v témže zaměstnání na širší úpravu pro ženy, včetně nového nároku podle § 32a, a zachovává se výhodnější předchozí vyměřovací základ. Nárok má vznikat jen tehdy, pokud žena už dříve peněžitou pomoc v mateřství čerpala, osobně pečovala o předchozí dítě a další mateřská začne nejpozději do 4 let věku tohoto dítěte. Přechodné ustanovení umožňuje použít nová pravidla i na dřívější případy, ale bez zpětného doplacení za dobu před účinností.

Rozsah: Část druhá–Část čtvrtá; § 7–§ 29; strany 1–8.

Pozměňovací návrh rozšiřuje původní novelu rodičovského příspěvku i o změny dávky státní sociální pomoci. Nově se u osamělých rodičů zvyšuje věková hranice dítěte pro status zranitelné osoby ze 7 na 15 let, což může posílit jejich nárok na podporu. Současně se výpočet normativního nájemného mění z členění podle velikosti obcí na členění podle okresů, aby lépe odpovídal skutečným regionálním cenám bydlení. Tyto změny mají být účinné už od 1. října 2026, zatímco zvýšení rodičovského příspěvku zůstává od 1. ledna 2027; návrh může zvýšit veřejné výdaje až o 3 mld. Kč ročně.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 39; strany 1–9.

Pozměňovací návrh doplňuje vládní zvýšení rodičovského příspěvku o změnu dávky státní sociální pomoci pro nejchudší rodiny s dětmi. Nově se má bonus na nezaopatřené dítě u domácností s příjmem pod trojnásobkem životního minima sjednotit na 1 000 Kč měsíčně; dosavadní nižší pásmo do 1,43násobku životního minima se ruší, takže částka se mění z 500 Kč na 1 000 Kč. Návrh cílí na odstranění nerovnosti, kdy nejchudší domácnosti dostávaly nižší podporu než domácnosti s o něco vyššími příjmy, a odhaduje dodatečný dopad na státní rozpočet asi 300 až 400 milionů Kč ročně. Změna této dávky má nabýt účinnosti 1. října 2026, ostatní části zákona od 1. ledna 2027.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 4; strany 1–7.

Pozměňovací návrh rozšiřuje hlavní novelu i na zákon o dávce státní sociální pomoci a mění výpočet rozhodného příjmu u lidí v oddlužení. Nově se oproti dosavadní úpravě od příjmu odečtou také vybrané insolvenční splátky a srážky, takže dávka má více odpovídat skutečně dostupným penězům domácnosti. Cílem je omezit demotivaci k legální práci a podpořit řešení dluhů oddlužením; část změn má být účinná od října 2026, zbytek od ledna 2027. Návrh může zvýšit výdaje státu, ale předkladatelé očekávají i motivační a fiskální přínosy díky vyšším legálním příjmům.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 5; strany 1–6.

Pozměňovací návrh rozšiřuje hlavní novelu i na zákon o dávce státní sociální pomoci a mění způsob započítávání příjmů OSVČ pro nárok na dávku. U hlavní samostatné výdělečné činnosti se minimální započitatelný příjem snižuje z 80 % na 60 % průměrné mzdy, což může pomoci nízkopříjmovým OSVČ dosáhnout na podporu. U OSVČ v paušálním režimu se nově v 1. i 2. pásmu započítává 1,5násobek průměrné mzdy a ve 3. pásmu dvojnásobek, takže u části osob může být nárok naopak omezen. Změna této části má nabýt účinnosti 1. října 2026, zatímco ostatní části hlavní novely od 1. ledna 2027.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 38; strany 1–6.

Pozměňovací návrh rozšiřuje původní novelu i na zákon o dávce státní sociální pomoci a mění podmínky pro bonus na dítě. Nově se pracovní aktivita pro nárok na bonus posuzuje jen u rodičů nezaopatřeného dítěte v domácnosti, místo dosavadního posuzování všech dospělých členů domácnosti. Cílem je zabránit tomu, aby dítě přišlo o podporu kvůli neaktivitě jiné dospělé osoby, která není jeho rodičem. Návrh zároveň stanoví účinnost této změny od 1. října 2026, zatímco ostatní části zákona od 1. ledna 2027.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 4–§ 60; strany 1–3.

Pozměňovací návrh kromě zvýšení rodičovského příspěvku doplňuje i změnu zákona o dávce státní sociální pomoci. Nově se při posuzování příjmu domácnosti mají zohlednit skutečně sražené nebo uhrazené částky při oddlužení, exekuci a výkonu rozhodnutí, takže dávky mají lépe vycházet z reálně dostupného příjmu domácnosti. Oproti dosavadní úpravě se pravidlo mění z obecného odpočtu běžných nákladů a odvodů na rozšířený odpočet i o tyto srážky, přičemž se má zabránit nežádoucím motivačním efektům. Zaměstnavatel má nově v potvrzení o příjmu uvádět i výši těchto srážek.

Rozsah: § 31a; strany 1–7.

Pozměňovací návrh doplňuje k vládnímu zvýšení rodičovského příspěvku nový mechanismus jeho budoucí valorizace podle inflace. Vláda by mohla od 1. ledna zvýšit částky nařízením, pokud kumulovaný růst spotřebitelských cen za rozhodné období dosáhne alespoň 5 %, a navýšení by odpovídalo celé zjištěné inflaci se zaokrouhlením nahoru na tisíce korun. Zvýšené částky by se vztahovaly jen na nejmladší děti narozené nebo převzaté do péče od roku, kdy se částka zvyšuje, přičemž první rozhodné období má začít 1. ledna 2027. Návrh nemění okruh oprávněných osob ani podmínky čerpání, ale vytváří možnost budoucích vyšších výdajů státu.

Rozsah: Část druhá; § 29; strana 1.

Pozměňovací návrh mění hlavní návrh v části zákona o daních z příjmů tak, aby se za bytovou potřebu nově považovalo i splacení úvěru nebo zápůjčky na prodávanou nemovitost, pokud si poplatník současně vezme ve stejném nebo vyšším rozsahu nový úvěr na jiné vlastní bydlení. Cílem je rozšířit možnost osvobození příjmu z prodeje nemovitosti od daně i na případy, kdy musí být část kupní ceny použita na doplacení stávající hypotéky. Návrh má odstranit dosavadní daňově nepřiměřený dopad na lidi, kteří jen mění vlastní bydlení a fakticky nezískávají volný majetkový prospěch.