Dokumenty a zákony v parlamentu

Rozsah: § 29; strana 1.

Pozměňovací návrh mění v části druhé hlavního návrhu zákona pravidla daně z příjmů pro zaměstnanecké bydlení. Nově má být od daně osvobozena hodnota užívání služebního bytu nebo domu poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci a zaměstnavatel si má moci uplatnit související náklady nebo odpisy jako daňově uznatelné. Zároveň se mění dosavadní úprava tak, že se ruší zvláštní daňová podpora přechodného ubytování zaměstnanců a nahrazuje se podporou služebního bydlení. Cílem je lépe podpořit trvalé bydlení zaměstnanců než dosavadní nízký limit pro přechodné ubytování.

Rozsah: Část druhá; § 29; strana 1.

Pozměňovací návrh rozšiřuje změny v zákoně o daních z příjmů tak, aby bylo nově daňově zvýhodněno nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě předplatného jízdného ve veřejné hromadné dopravě. Současně se tato forma benefitu doplňuje mezi daňově neuznatelné náklady zaměstnavatele podle navazující úpravy, tedy stejně jako jiné osvobozené zaměstnanecké benefity. Cílem je podpořit využívání veřejné dopravy, omezit individuální automobilovou dopravu a posílit ekologicky šetrné dojíždění. Návrh se týká pouze předplatních jízdenek, nikoli jednorázového jízdného.

Rozsah: Část druhá; § 29; strana 1.

Pozměňovací návrh upravuje zákon o daních z příjmů tak, aby roční limit 40 mil. Kč pro osvobození nebyl jen u příjmů z převodu kryptoaktiv, ale společně i u vybraných dalších příjmů fyzických osob, zejména z převodu cenných papírů a dalších osvobozených majetkových příjmů. Pokud souhrn těchto příjmů za rok přesáhne 40 mil. Kč, osvobození se nově uplatní jen poměrně na část do limitu. Návrh nemění podmínky osvobození ani časové testy a podle odůvodnění má dopadnout jen na mimořádně vysoké příjmy, nikoli na běžné investory. Cílem je omezit úplné daňové osvobození velmi vysokých kapitálových a majetkových příjmů a posílit spravedlivější zdanění.

Rozsah: § 29; strany 1–2.

Pozměňovací návrh mění daňovou část hlavního zákona tak, aby se základní sleva na poplatníka nově změnila na daňové zvýhodnění, které lze za určitých podmínek vyplatit i formou bonusu. Cílem je pomoci hlavně nízkopříjmovým pracujícím, kterým dnes část slevy propadá, a navázat maximální bonus na skutečně odvedené sociální a zdravotní pojistné. Současně se tomu přizpůsobují návazná ustanovení o slevách, daňovém zvýhodnění na děti, ročním zúčtování i prokazování nároku. Podle odůvodnění má změna snížit příjmy veřejných rozpočtů asi o 0,5 mld. Kč ročně.

Rozsah: § 12; strany 1–2.

Pozměňovací návrh zpřesňuje výjimku z evidence tržeb pro veřejně prospěšné poplatníky. Nově se stanoví, že za drobnou vedlejší podnikatelskou činnost se považují příjmy podléhající dani z příjmů do 1 000 000 Kč ročně. Cílem je odstranit neurčitost původního pojmu, zvýšit právní jistotu a snížit riziko sankcí i administrativní zátěž těchto subjektů. Limit navazuje na již existující hranici v zákoně o daních z příjmů.

Rozsah: § 1820–§ 1843; strany 1–2.

Pozměňovací návrh k zákonu o smlouvách o finančních službách na dálku obsahuje dvě hlavní změny. První návrh posouvá účinnost zákona na první den měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Druhý návrh zpřesňuje text občanského zákoníku tak, že se pojem „tlačítko nebo obdobný ovládací prvek“ mění na obecnější „ovládací prvek“, takže pravidla pro odstoupení od smlouvy nejsou vázána jen na tlačítko v on-line rozhraní. Tím se zachovává povinnost umožnit snadné odstoupení od smlouvy, ale technologicky neutrálněji.

Rozsah: § 25–§ 29; strany 1–2.

Pozměňovací návrh upravuje část druhou hlavního návrhu a v zákoně o daních z příjmů obnovuje výjimku pro tiché víno u reklamních a propagačních předmětů do 500 Kč bez DPH. Nově tedy platí, že tiché víno nebude v tomto případě vyloučeno z daňově uznatelných nákladů, čímž se vrací stav platný do konce roku 2023. Cílem je odstranit změnu zavedenou konsolidačním balíčkem a podpořit vinařský sektor, zejména tuzemské producenty. Dopad je hlavně daňový a podnikatelský.

Rozsah: § 25–§ 29; strany 1–3.

Pozměňovací návrh mění zákon o daních z příjmů v návaznosti na návrh k evidenci tržeb. U reklamních a propagačních předmětů do 500 Kč bez DPH se nově navrhuje výjimka, aby mohly být daňově uznatelným nákladem i tehdy, jde-li o lihoviny, tiché víno a pivo; jde tedy o změnu oproti stavu, kdy tyto výrobky byly z uznatelnosti vyloučeny. Odůvodnění zdůrazňuje zejména podporu vinařství, lihovarnictví a pivovarnictví, regionální zaměstnanosti a navazujících oborů. Návrh se tak týká hlavně daňového režimu reklamních darů u alkoholických nápojů.

Rozsah: § 6; strany 1–11.

Pozměňovací návrh mění zákon o daních z příjmů v části navázané na návrh evidence tržeb. Ruší dosavadní limit pro daňové osvobození zdravotních zaměstnaneckých benefitů, který byl dosud omezen výší průměrné mzdy za zdaňovací období, a nově zavádí výluky přes přílohu se seznamem plnění, na něž se osvobození nevztahuje. Z daňového zvýhodnění se tak mají vyloučit hlavně estetické a kosmetické zákroky bez zdravotní indikace a neověřené metody, zatímco skutečná péče o zdraví, prevence, léčba a rehabilitace mají být zvýhodněny bez limitu. Cílem je posílit podporu zdraví zaměstnanců a odstranit nerovnost oproti volnočasovým benefitům.

Rozsah: § 29–§ 30a; strana 1.

Pozměňovací návrh rozšiřuje změny zákona o daních z příjmů tak, aby byla od daně osvobozena také vybraná plnění zaměstnavatele v péči o zdraví zaměstnanců. Nově se doplňuje písmeno f) v § 6 odst. 7 a zároveň nová příloha č. 4, která přesně vyjmenovává, jaké zdravotní služby sem patří. Jde hlavně o nadstandardní preventivní prohlídky, screeningy, vyšetření kardiovaskulárního rizika, některá očkování a související laboratorní či zobrazovací vyšetření. Návrh má zpřesnit daňový režim těchto benefitů a omezit nejasnosti při jejich posuzování.

Rozsah: Část první–Část dvanáctá; § 1–§ 70; strany 1–30.

Senátem vrácený návrh rozsáhle upravuje pravidla veřejných rozpočtů a rozpočtové odpovědnosti podle nového rámce EU: zavádí národní střednědobý fiskálně-strukturální plán, váže státní rozpočet na výdajový rámec a posiluje roli Národní rozpočtové rady i Výboru pro rozpočtové prognózy. Současně rozšiřuje možnosti rozpočtového řízení při ohrožení státu, válce nebo výrazně zhoršené bezpečnostní situaci a umožňuje navýšit výdaje až o 10 %, vedle zvláštního zohlednění obrany, strategické infrastruktury a nízkouhlíkové energetiky. Návrh také mění pravidla pro dotace, státní pokladnu, rozpočty obcí a krajů, ruší zvláštní účet rezervy důchodového pojištění a převádí jeho prostředky do státního rozpočtu. Dále zpřísňuje pravidla střetu zájmů a neslučitelnosti pro členy a zaměstnance institucí fiskální kontroly a doplňuje související změny v pracovním právu, financování obrany a energetice.

Rozsah: § 8–§ 34; strany 1–4.

Senát vrací novelu o veřejných rozpočtech Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které hlavně zpřesňují pravidla pro mimořádné rozpočtové zásahy při zhoršené bezpečnostní situaci a posilují parlamentní kontrolu. Nově se výslovně váže konstatování výrazně zhoršené bezpečnostní situace na usnesení Bezpečnostní rady státu, tato situace se přesněji vymezuje a některé původně navržené body se vypouštějí. Návrh také zavádí povinnost předchozího projednání v rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny u některých kroků a upravuje pravidla pro započítávání části mimořádných výdajů. Současně jde zčásti o technické opravy odkazů, přečíslování a zrušení celé jedné části návrhu, tedy o změny oproti původnímu sněmovnímu znění.

Rozsah: § 30; strany 1–3.

Pozměňovací návrh ruší v části druhé ustanovení, které mělo zavést zvláštní daňové osvobození spropitného ve stravovacích službách, a současně upravuje související přechodná ustanovení v § 30. Cílem je ponechat spropitné v obecném daňovém režimu bez nové výjimky pro gastronomii. Odůvodnění zdůrazňuje jednoduchost a rovnost daňového systému a varuje před zvýhodněním jednoho odvětví, vyšší administrativou i rizikem daňové optimalizace.

Rozsah: Část první; § 15–§ 17; strany 1–3.

Pozměňovací návrh zjednodušuje navrženou evidenci tržeb tím, že ruší § 15 a vypouští i související povinnost uvádět označení evidenční jednotky v údajích o evidované tržbě. Tím se odstraňuje povinnost předem oznamovat správci daně provozovny, weby, aplikace, dopravní prostředky a další evidenční jednotky. Cílem je snížit administrativní zátěž podnikatelů i státu a omezit systém jen na evidenci samotných tržeb a údajů nezbytných pro správu daní.

Rozsah: Část třetí; strany 1–3.

Pozměňovací návrh ruší v části třetí body 13 až 16 hlavního návrhu, aby se nezměnila stávající sazba DPH u nealkoholických nápojů podávaných v restauračních službách. Odmítá tedy plánované zařazení těchto nápojů do snížené sazby 12 % a požaduje zachování současného stavu. Předkladatelé tvrdí, že by šlo o další nesystémovou výjimku, která zvyšuje složitost DPH a nemá přímou věcnou souvislost s evidencí tržeb. Návrh také kritizuje spojování nové evidenční povinnosti s daňovou úlevou pro vybrané služby.

Rozsah: Část druhá; strany 1–4.

Pozměňovací návrh zužuje vládní návrh pouze na evidenci tržeb a navrhuje vypustit z části druhé body týkající se změn v dani z příjmů, zejména obnovy slevy na studenta, slevy za umístění dítěte a úprav daňového režimu rekreací a zájezdů zaměstnanců. Hlavním důvodem je, že tyto daňové změny podle předkladatelů věcně nesouvisejí s evidencí tržeb a nemají být spojovány do jednoho zákona. Návrh zároveň kritizuje další rozšiřování daňových výjimek jako krok zvyšující složitost daňového systému a rozpočtové výdaje. Praktickým dopadem by bylo, že zákon by se více soustředil na samotnou evidenci tržeb a uvedené daňové úlevy by se v něm neobnovily.

Rozsah: Část první; § 5; strany 1–3.

Pozměňovací návrh mění hlavní návrh zákona o evidenci tržeb tak, že v § 5 ruší písmeno b), a tím vyřazuje z evidence tržeb bezhotovostní převody peněžních prostředků. Evidence má podle návrhu dál dopadat hlavně na hotovostní a obdobné platby, u nichž je vyšší riziko zatajení příjmů. Předkladatelé odůvodňují změnu tím, že bezhotovostní platby už zanechávají dohledatelnou stopu v bankovním systému a jejich další evidence by byla duplicitní. Návrh má snížit administrativní zátěž podnikatelů a posílit přiměřenost právní úpravy.

Rozsah: strany 1–4.

Pozměňovací návrh původně rozšiřoval zvýšení rodičovského příspěvku i na rodiny s nejmladším dítětem narozeným nebo převzatým do péče v letech 2025 a 2026, pokud jejich nárok ještě trval po účinnosti zákona. Z textu je ale patrné, že celé toto doplnění přechodných ustanovení i odůvodnění bylo následně vypuštěno. Prakticky tedy zůstává zachován hlavní vládní návrh bez tohoto rozšíření: vyšší částka se nemá vztahovat na dřívější probíhající nároky. Návrh se týká podpory rodin, ale bez změny základních podmínek čerpání.

Rozsah: § 30; strany 1–3.

Pozměňovací návrh mění hlavní návrh tak, že rodičovský příspěvek už nemá být pevně stanoven částkou 400 000 Kč, ale nově se má automaticky odvozovat od minimální mzdy: z dosavadních 350 000 Kč a vládou navržených 400 000 Kč na 20násobek minimální mzdy, u vícerčat na 40násobek. Současně se mění i měsíční limit čerpání z pevné částky 15 000 Kč na jednu čtyřiadvacetinu celkové částky, přičemž ostatní podmínky nároku a délka čerpání zůstávají beze změny. Přechodně se mají u běžících nároků zvýšit částky na 375 000 Kč pro děti narozené nebo převzaté do konce roku 2025 a na 400 000 Kč pro děti z roku 2026; vyplacené částky se započtou. Návrh má od 1. ledna 2027 zavést předvídatelnou valorizaci podpory rodin, ale zároveň naváže výdaje státu na růst minimální mzdy.

Rozsah: § 30–§ 31a; strany 1–4.

Pozměňovací návrh proti vládnímu návrhu dále zvyšuje rodičovský příspěvek z původních 350 000 Kč přes navržených 400 000 Kč nově na 420 000 Kč; u vícerčat se odpovídajícím způsobem zvyšuje na dvojnásobek. Současně zavádí každoroční valorizaci od roku 2028 podle růstu cen a z jedné třetiny růstu reálných mezd, aby dávka neztrácela reálnou hodnotu. Přechodně se mají zvýšit i dosud běžící nároky: na 375 000 Kč u dětí narozených či převzatých do konce roku 2025 a na 400 000 Kč u dětí z roku 2026. Návrh nemění okruh oprávněných osob ani základní podmínky čerpání, ale zvýší výdaje státu.

Rozsah: § 11; strany 1–4.

Pozměňovací návrh rozšiřuje výjimky z evidence tržeb o drobnou vedlejší samostatnou činnost fyzických osob. Nově se evidence nemá vztahovat na tržby OSVČ vykonávajících vedlejší činnost bez zaměstnanců a spolupracujících osob, a to v roce zahájení činnosti nebo tehdy, pokud jejich příjmy v předchozím roce nepřesáhly 400 000 Kč. Cílem je snížit administrativní zátěž u malého doplňkového podnikání, například při zaměstnání, studiu, důchodu nebo péči o dítě. Současně se jen technicky přečíslovává dosavadní odstavec a opravuje odkaz z odstavce 4 na odstavec 5.

Rozsah: strany 1–2.

Dokument není věcnou novelou zákona, ale usnesením rozpočtového výboru k návrhu zákona o evidenci tržeb. Výbor pouze přerušuje projednávání tisku 189 do 23. 6. 2026 a stanoví lhůtu pro podání písemných pozměňovacích návrhů do 19. 6. 2026 do 12 hodin. Jde tedy o procesní krok v legislativním projednávání bez přímé změny práv a povinností.

Rozsah: § 95; strany 1–4.

Jde o usnesení garančního ústavně-právního výboru k novele jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které neurčuje nový obsah zákona, ale doporučuje pořadí hlasování o pozměňovacích návrzích ve třetím čtení a stanoviska k nim. Výbor doporučuje přijmout jen část návrhů, většinu naopak nedoporučuje, a zároveň doporučuje schválit návrh zákona jako celek. Dokument také určuje, které návrhy se při přijetí jiných stanou nehlasovatelnými, a pověřuje zpravodajku k technickým úpravám a k předložení stanovisek na plénu.

Rozsah: § 31; strany 1–7.

Pozměňovací návrh ruší u rodičovského příspěvku limit 120 hodin měsíční docházky do dětské skupiny, mateřské školy či podobného zařízení a zároveň odstraňuje věkovou podmínku, že se omezení týká jen dětí mladších 2 let. Nově má platit, že docházka dítěte do těchto zařízení sama o sobě nebrání nároku na příspěvek, pokud jsou splněny ostatní podmínky. Návrh má rodičům usnadnit sladění péče o dítě s prací či studiem a snížit administrativu pro rodiče, úřady i poskytovatele péče. Účinnost se nemění a změna má začít platit od 1. ledna 2027 spolu s hlavním návrhem.

Rozsah: Část první–Část třetí; § 13b; strany 1–4.

Pozměňovací návrh rozšiřuje k navýšení rodičovského příspěvku i změnu zákona o dětské skupině: obec má nově zajistit péči nebo finanční náhradu už pro děti od 2 let a 6 měsíců místo dosavadních 3 let. Tím se rozšiřuje pomoc rodičům, kteří se chtějí nebo potřebují dříve vrátit do práce, pokud dítě nebylo přijato do spádové mateřské školy a jsou splněny zákonné podmínky. Nová povinnost obcí pro děti mezi 2,5 a 3 lety začne nejdříve 1. září 2027. Návrh tedy vedle sociální podpory posiluje i dostupnost péče o menší děti a zvyšuje nároky na obce.