Dokumenty a zákony v parlamentu

Pozměňovací návrh doplňuje povinnost vlády před vydáním cenového výměru k regulaci cen pohonných hmot získat stanoviska několika institucí: Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Správy státních hmotných rezerv. Tato stanoviska musí tvořit podklad pro rozhodnutí vlády. Zároveň mají být bez zbytečného odkladu předložena Poslanecké sněmovně, čímž se posiluje informovanost a kontrola parlamentu. Cílem je zajistit odborné posouzení dopadů cenové regulace na trh, zásobování a hospodářskou soutěž.

Pozměňovací návrh doplňuje povinnost vlády podrobně odůvodnit vydání cenového výměru při regulaci cen pohonných hmot. Odůvodnění musí obsahovat například konkrétní důvod zásahu, použité podklady, vysvětlení proč nestačí mírnější opatření, přiměřenost regulace, dobu trvání a podmínky jejího ukončení či změny. Cílem je zvýšit transparentnost, přezkoumatelnost a veřejnou kontrolu vládních zásahů do cen, aniž by se omezila schopnost vlády reagovat na mimořádné situace.

Pozměňovací návrh zpřesňuje podmínky, za kterých může vláda regulovat ceny pohonných hmot. Místo obecného pojmu „mimořádná tržní situace“ zavádí přesněji definovaný pojem „krizová situace na trhu s pohonnými hmotami“. Zákon nově konkrétně vymezuje, kdy taková krizová situace nastává, například při prudkém růstu cen, omezení dodávek, nepřiměřeném růstu marží nebo ohrožení zásobování a hospodářské stability. Cílem je omezit příliš široký výklad a jasněji stanovit podmínky pro zásah vlády do cen.

Pozměňovací návrh mění pravidla pro dobu platnosti vládní regulace cen pohonných hmot. Místo původního nastavení, kdy mohla vláda vydat cenový výměr až na 12 měsíců a opakovaně jej obnovovat, se nově stanoví maximální délka 90 dnů s jedním prodloužením o dalších 90 dnů. Každé další prodloužení by již vyžadovalo předchozí souhlas Poslanecké sněmovny. Cílem je omezit dlouhodobé zásahy do cen a posílit parlamentní kontrolu.

Pozměňovací návrh rozšiřuje investiční možnosti účastnických fondů doplňkového penzijního spoření o cenné papíry fondů soukromého kapitálu a rizikového kapitálu a zavádí jejich zákonné definice. Stanoví limit, že tyto investice mohou tvořit nejvýše 10 % majetku účastnického fondu. Pokud jejich podíl dosáhne alespoň 5 %, může se maximální úplata za obhospodařování zvýšit o 0,2 procentního bodu kvůli vyšší náročnosti správy. Současně umožňuje omezené investice do akcií obchodovaných na regulovaných trzích EU nebo zemí OECD i v povinném konzervativním fondu.

Pozměňovací návrh upravuje vládní reformu fiskálních pravidel s cílem zachovat přísnější rozpočtovou disciplínu. Ruší část změn, které by umožnily vládě výrazně zvýšit výdaje bez schválení Poslaneckou sněmovnou a rozšiřovaly tzv. únikové doložky při hrozbě bezpečnostních rizik. Zachovává také zvláštní účet rezervy důchodového pojištění, takže případné přebytky systému důchodového pojištění mají být nadále ukládány do rezervy místo využití na běžné výdaje. Současně navrhuje, aby se pro roky 2027–2028 ještě používala dosavadní přísnější pravidla pro výdajové rámce a strukturální saldo.

Pozměňovací návrh upravuje vládní reformu fiskálních pravidel tak, aby zůstala zachována přísnější rozpočtová disciplína. Navrhuje zachovat pravidlo, že přebytky důchodového pojištění musí být ukládány na zvláštní rezervní účet místo jejich využití na běžné výdaje státu. Současně ruší část vládních návrhů, které by umožnily vládě výrazně zvýšit výdaje bez schválení Poslaneckou sněmovnou nebo rozšiřovaly tzv. únikové doložky při bezpečnostních hrozbách. Přechodně také ponechává stávající přísnější pravidla pro výdajové rámce veřejných financí pro roky 2027–2028.

Pozměňovací návrh prodlužuje možnost překročit výdajové rámce státního rozpočtu kvůli financování obrany z původně stanoveného období do roku 2033 nově až do roku 2036, pokud výdaje přesáhnou 2 % HDP. Nově také umožňuje překročit výdajové limity kvůli financování vybraných strategických infrastrukturních projektů (např. dálnice, železnice, vodní stavby, jaderné zdroje) uvedených v příloze zákona o strategické infrastruktuře. Výčet těchto staveb se pevně váže na znění zákona platné k 1. lednu 2026, aby se v budoucnu automaticky nerozšiřoval. Cílem je zvýšit flexibilitu státního rozpočtu při financování obrany a klíčové infrastruktury.

Pozměňovací návrh upravuje pravidla přípravy státního rozpočtu a jeho novel tak, aby byly jasně stanoveny postupy i při změnách zákona o státním rozpočtu a aby se snížila administrativní zátěž při úpravách rozpočtů některých ústavních institucí po dohodě s Ministerstvem financí. Zásadně mění metodiku fiskálních pravidel: místo dosavadního systému výdajových limitů a celkových výdajů se nově jako klíčový ukazatel v zákoně výslovně zavádí primární strukturální saldo sektoru veřejných institucí. Tento ukazatel se používá pro odvození výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů v souladu s pravidly EU a doplňuje se korekční mechanismus při odchylkách hospodaření. Návrh také umožňuje při novelách rozpočtu zvýšit výdaje, pokud jsou současně kryty dodatečnými příjmy nebo jinými specifickými zdroji.

Pozměňovací návrh provádí převážně technické úpravy novely rozpočtových pravidel. Upřesňuje evidenci dotačních neinvestičních akcí novým požadavkem na uvádění data nabytí právní moci rozhodnutí o dotaci nebo data účinnosti smlouvy. Zároveň zjednodušuje pravidla pro smlouvy o energetických službách se zaručeným výsledkem (EPC) tím, že ruší dřívější podmínky a omezení pro jejich uzavírání státními organizačními složkami. Dále sjednocuje účinnost změn týkajících se Nejvyššího kontrolního úřadu na 1. ledna 2027, aby se předešlo výkladovým nejasnostem.

Pozměňovací návrh mění způsob financování výstavby nízkouhlíkových zdrojů energie (zejména jaderných) tak, že místo přímého financování ze státního rozpočtu budou prostředky poskytovány z mimorozpočtových účtů podřízených státní pokladně. Ministerstvo průmyslu a obchodu je bude poskytovat investorovi jako návratné a úročené prostředky po schválení vládou, přičemž úročení se odvozuje od nákladů státního dluhu s minimem 2 %. Zároveň se upravují rozpočtová pravidla tak, aby účty investora byly součástí systému státní pokladny a aby se výdaje na výstavbu nízkouhlíkové výrobny nezapočítávaly do výše veřejného zadlužení. Návrh také nahrazuje původní úpravu návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu novým režimem financování přes mimorozpočtové účty.

Pozměňovací návrh zavádí povinnost Ministerstva financí zveřejňovat rozpočtová opatření státního rozpočtu do 30 dnů od jejich schválení v elektronické podobě s dálkovým a nepřetržitým přístupem. Cílem je zvýšit transparentnost státního rozpočtu a sjednotit pravidla se zveřejňováním rozpočtových opatření u územních samospráv. Nezavádí se nová evidence, protože údaje již existují v rozpočtovém systému, pouze se nově zpřístupní veřejnosti.

Pozměňovací návrh obnovuje povinnost Ministerstva financí předkládat vládě předběžný návrh příjmů a výdajů státního rozpočtu a státních fondů. Návrh má být předložen do 31. května a vláda jej má projednat a případně upravit do 20. června. Povinnost byla zrušena od roku 2024 kvůli snížení administrativy, ale praxe podle předkladatelů ukázala, že její absence snižuje transparentnost a včasnou politickou debatu o rozpočtu. Cílem je proto vrátit tento krok do procesu přípravy státního rozpočtu.

Pozměňovací návrh ukládá vládě povinnost po svém schválení předložit fiskálně‑strukturální plán také rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny. Cílem je posílit parlamentní kontrolu nad základním rámcem fiskální politiky státu. Výbor tak bude mít přímý přístup k dokumentu, z něhož vycházejí další rozpočtové procesy. Návrh vychází ze standardů OECD zdůrazňujících dohled parlamentu nad klíčovými rozhodnutími o veřejných financích.

Pozměňovací návrh upravuje způsob informování Poslanecké sněmovny o plnění státního rozpočtu. Zachovává čtvrtletní informování rozpočtového výboru, doplňuje povinnost zahrnout do těchto informací také hodnocení vývoje státního dluhu a ruší část textu týkající se vývoje státních finančních aktiv. Zároveň stanoví, že Ministerstvo financí musí zprávy a informace o plnění rozpočtu zveřejnit elektronicky již v okamžiku jejich předložení vládě. Cílem je posílit kontrolní roli Sněmovny a zvýšit transparentnost rozpočtových informací.

Pozměňovací návrh zvyšuje příjmový limit pro posouzení, zda si domácnost může zajistit bydlení vlastním přičiněním, z 1,6násobku na dvojnásobek životního minima domácnosti. Tím se rozšiřuje okruh lidí, kteří mohou být považováni za osoby bez možnosti zajistit si bydlení a získat podporu v systému podpory bydlení. Úprava navazuje na jiný pozměňovací návrh, který současně ruší některá ustanovení zákona a mění konstrukci posuzování nároku. Cílem je zpřístupnit pomoc i domácnostem ohroženým bytovou nouzí, které by při nižším limitu na podporu nedosáhly.

Pozměňovací návrh upravuje příjmový limit pro vydání souhlasného závazného stanoviska Úřadu práce v rámci podpory bydlení. Dosavadní rozmezí 1,3–1,6násobku životního minima se mění tak, že může být stanoveno až do výše 2,0násobku. Cílem je rozšířit přístup k poradenství a podpoře i pro zranitelné skupiny (např. samoživitele, seniory, osoby se zdravotním postižením či oběti domácího násilí) a posílit preventivní roli zákona v předcházení bytové nouzi.

Pozměňovací návrh doplňuje jednací řád Poslanecké sněmovny o pravidla posilující fiskální disciplínu při projednávání státního rozpočtu. Vláda bude nově muset k návrhu rozpočtu připojit informaci o souladu celkových výdajů s rozpočtovými pravidly a výdajovými rámci a případné odchylky odůvodnit. Současně se stanoví, že doporučení Sněmovny k přepracování rozpočtu musí být v souladu s těmito zákonnými výdajovými limity. Cílem je zabránit obcházení pravidel rozpočtové odpovědnosti během parlamentního projednávání.

Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny projednal vládní návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot ve stavu legislativní nouze. Výbor navrhl, aby Sněmovna vedla obecnou i podrobnou rozpravu ke všem částem návrhu a aby jednání bylo ukončeno do 22:00 dne 14. dubna 2026. Současně doporučil Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem zákona souhlasila. Zpravodaj výboru byl pověřen prezentací stanoviska a provedením legislativně technických úprav.

Pozměňovací návrh upravuje pravidla pro reakci vlády a ministerstva financí na nesouhlasné stanovisko Národní rozpočtové rady při tvorbě rozpočtu a výdajových rámců. Ve všech variantách se zpřísňují požadavky na odůvodnění nesouhlasu, které musí nově obsahovat kvantifikaci dopadů na saldo a dluh, identifikaci rizik a návrh nápravných opatření. Přísnější varianty navíc zavádějí povinnost přijmout kompenzační opatření při odchylkách od fiskálních pravidel nebo procedurální odklad před předložením rozpočtu, aby se posílila kontrolní role Rady. Cílem je zvýšit transparentnost, odpovědnost vlády a účinnost českého fiskálního rámce v návaznosti na pravidla EU.

Pozměňovací návrh zpřísňuje pravidla pro odchylku od stanoveného růstu čistých výdajů ve státním rozpočtu. Nově může Ministerstvo financí překročit výdajovou trajektorii pouze do výše 0,25 % HDP za rok a zároveň jen pokud je to v souladu s limity stanovenými Radou EU. Cílem je posílit fiskální disciplínu, předvídatelnost rozpočtové politiky a zabránit postupnému rozvolňování výdajových limitů. Omezení se neuplatní v případech stanovených právem EU, při použití únikových doložek nebo pokud Rada EU stanoví jiný růst výdajů.

Pozměňovací návrh posiluje vynutitelnost fiskálních pravidel při porušení výdajového rámce nebo pravidla růstu čistých výdajů. Nabízí tři alternativy: automatické snížení výdajového rámce v dalších letech, povinnost ministerstva připravit nápravný plán posuzovaný Národní rozpočtovou radou, nebo zákaz předložení státního rozpočtu, který není s pravidly v souladu. Cílem je zvýšit fiskální disciplínu, transparentnost a důvěryhodnost českého fiskálního rámce vůči EU i finančním trhům. Všechny varianty představují přísnější národní pravidla kompatibilní s novým evropským fiskálním rámcem.

Pozměňovací návrh zpřísňuje fiskální pravidla tím, že zavádí dodatečné snížení výdajového rámce státního rozpočtu pod úroveň stanovenou podle evropských pravidel. Navrhuje vytvořit „fiskální rezervu“ ve výši části HDP, která má posílit stabilitu veřejných financí a vytvořit prostor pro zvládání ekonomických šoků. Předkládá tři varianty: pevné snížení o 0,5 % HDP, cyklicky odlišné snížení podle růstu ekonomiky (0,5 % nebo 0,25 % HDP), nebo přísnější snížení v závislosti na výši veřejného dluhu (až 1 % HDP). Opatření je navrženo jako přísnější národní doplněk k novému evropskému fiskálnímu rámci.

Pozměňovací návrh upřesňuje pravidla pro svolání schůze výboru Poslanecké sněmovny. Pokud výbor není v době podání žádosti obsazen v plném počtu, bude se potřebný počet členů pro svolání schůze počítat pouze z aktuálně zvolených členů, nikoli z celkového plánovaného počtu. Cílem je zabránit situacím, kdy kvůli neobsazeným místům výbor není schopen svolat schůzi a vykonávat svou činnost, zejména v přechodných obdobích po ustavení Sněmovny.

Pozměňovací návrh doplňuje do jednacího řádu Poslanecké sněmovny zásadu poměrného zastoupení při obsazování funkcí předsedy a místopředsedů Sněmovny. Stejný princip má být uplatňován i při obsazování předsedů a místopředsedů výborů, komisí a stálých delegací podle síly poslaneckých klubů vyplývající z voleb. Zásada má deklaratorní charakter – nejde o striktní právní povinnost ani sankcionované pravidlo. Cílem je zvýšit transparentnost, předvídatelnost a legitimitu rozdělování funkcí ve Sněmovně.