Dokumenty a zákony v parlamentu

Pozměňovací návrh zpřesňuje pravidla vystupování v rozpravě v Poslanecké sněmovně. Nově výslovně stanoví, že poslanec, člen vlády ani jiné přítomné osoby se nesmí obracet přímo na konkrétní poslance či další osoby v sále a všechny dotazy musí směřovat prostřednictvím předsedajícího. Cílem je odstranit výkladové nejasnosti, posílit pořádek při jednání a omezit osobní výměny mezi řečníky. Současně dochází k technickému přečíslování následujících bodů návrhu.

Pozměňovací návrh zavádí do jednacího řádu Poslanecké sněmovny nový institut „naléhavé záležitosti“, který umožní poslaneckému klubu zařadit na program schůze rychlé projednání aktuálního veřejného problému bez nutnosti předloženého tisku. Stanovují se přesná pravidla: žádost lze podat pouze po schválení programu schůze, projednání může začít nejdříve za dvě hodiny a rozprava je omezena maximálně na jednu hodinu s pětiminutovými vystoupeními. Každý klub může tento postup využít pouze jednou za šest měsíců a v jednom jednacím dni lze projednat jen jednu takovou záležitost. Cílem je umožnit rychlou parlamentní reakci na mimořádné události, ale zároveň zabránit zneužití k obstrukcím.

Pozměňovací návrh rozšiřuje investiční možnosti účastnických fondů doplňkového penzijního spoření o cenné papíry fondů soukromého kapitálu a fondů rizikového kapitálu a zavádí jejich právní definice. Zároveň stanoví, že tyto investice mohou tvořit maximálně 10 % majetku účastnického fondu. Pokud jejich podíl dosáhne alespoň 5 % majetku fondu, může se maximální úplata za obhospodařování zvýšit o 0,2 procentního bodu. Návrh také umožňuje omezené investice do akcií obchodovaných na regulovaných trzích i u povinného konzervativního fondu.

Pozměňovací návrh snižuje maximální poplatky penzijních společností v doplňkovém penzijním spoření. Limit poplatku za správu majetku u účastnických fondů se sjednocuje a snižuje z dosavadních až 1 % na 0,4 % ročně a maximální výkonová odměna se snižuje z 15 % na 10 % ze zhodnocení. U transformovaných fondů se zároveň snižuje koeficient pro výpočet poplatku za správu z 0,8 % na 0,4 %. Cílem je snížit nákladovost systému a zvýšit čisté výnosy pro účastníky penzijního spoření.

Pozměňovací návrh doplňuje do zákona o podpoře bydlení nové ustanovení o organizačních požadavcích na kontaktní místa pro bydlení. Obce s rozšířenou působností budou povinny zajišťovat průběžné prohlubování kvalifikace úředníků, kteří zde poskytují služby. Ministerstvo pro místní rozvoj získá pravomoc vyhláškou stanovit další kvalifikační požadavky, rozsah školení, minimální úřední hodiny i další organizační a technické podmínky. Cílem je sjednotit a zvýšit kvalitu poskytovaného poradenství v oblasti bydlení v celé ČR.

Pozměňovací návrh upravuje postavení městských částí a městských obvodů při poskytování podpory v bydlení. Pro účely zákona se na městské části či obvody, kterým je svěřen byt, bude pohlížet jako na vlastníky bytu. Současně jim může být přímo uděleno pověření k poskytování podpůrných opatření v bydlení a v řízeních budou posuzovány podobně jako samostatné obce. Cílem je zjednodušit administrativu, umožnit samostatné vyúčtování příspěvků a předejít problémům, kdy chyby jedné městské části ovlivní celé město.

Pozměňovací návrh zmírňuje podmínky pro vstup do systému podpory bydlení zvýšením příjmového limitu pro souhlasné stanovisko Úřadu práce z 1,43násobku na dvojnásobek životního minima. Současně se zvyšuje hranice uznatelných nákladů na bydlení z 75. na 85. percentil nájemného. Nově má Ministerstvo práce a sociálních věcí každoročně vyhlašovat příslušné částky a ruší se zmocnění vlády tyto parametry měnit nařízením i související vládní nařízení. Návrh také zavádí přechodná ustanovení a stanoví účinnost hlavních změn od 1. července 2026.

Pozměňovací návrh zásadně mění systém podpory bydlení tím, že hlavní rozhodovací pravomoci přesouvá z kontaktních míst na Úřad práce ČR, který nově vede evidenci potřebných osob, bytů i elektronické spisy. Zpřesňují se podmínky pro zařazení do evidence osob bez vyhovujícího bydlení a stanovují se příjmové limity pro posouzení nároku. Nárok na evidenci mohou mít vedle občanů ČR také osoby s azylem, doplňkovou ochranou a někteří cizinci s dlouhodobým pobytem nebo právem na rovné zacházení podle práva EU. Zákon dále zavádí bodové hodnocení zranitelnosti, možnost navýšení podpory až o 40 %, rozšiřuje využití informačního systému podpory bydlení a upravuje kontrolu i kompetence Úřadu práce.

Petiční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně schválit návrh novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Současně navrhuje úpravy, které mění označení „petiční výbor“ na „výbor pro lidská práva a petice“ ve více ustanoveních zákona. Jde o legislativně‑technickou změnu názvu výboru a související úpravu všech odkazů v jednacím řádu. Usnesení také pověřuje zpravodaje a předsedu výboru dalšími kroky při projednávání návrhu.

Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny projednal návrh zákona měnícího pravidla doplňkového penzijního spoření a zákon o daních z příjmů. Po rozpravě doporučil Poslanecké sněmovně návrh schválit. Zároveň pověřil zpravodaje, aby s tímto stanoviskem seznámil plénum a ve spolupráci s legislativním odborem provedl případné legislativně technické úpravy.

Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj doporučuje Poslanecké sněmovně schválit novelu zákona o podpoře bydlení s pozměňovacím návrhem. Ten technicky upravuje způsob dokládání bezúhonnosti žadatele o pověření změnou zákonného odkazu v §110 odst. 2. Konkrétně se odkaz na §82 odst. 3 (věty první až třetí) nahrazuje odkazem na §79 odst. 3. Jde o legislativně‑technické zpřesnění pravidel v systému podpory bydlení.

Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny projednal vládní návrh zákona, který mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů. Po rozpravě doporučil Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas. Zároveň zmocnil zpravodajku, aby s tímto stanoviskem seznámila plénum a provedla případné legislativně technické úpravy. Usnesení tak vyjadřuje podporu výboru pro pokračování legislativního procesu návrhu.

Ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny projednal návrh zákona na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Po rozpravě a vystoupení zástupce navrhovatelů a zpravodajky doporučil Sněmovně, aby návrh zákona schválila. Současně pověřil předsedkyni výboru předložením usnesení předsedovi Sněmovny a zpravodajku informováním pléna o výsledku projednání.

Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny doporučuje schválit novelu zákona o investičních společnostech a investičních fondech s řadou pozměňovacích návrhů. Úpravy zpřesňují pravidla pro fungování investičních fondů, například ruší podmínku, že určitá právnická osoba musí mít sídlo v zahraničí, a mění některé požadavky na řízení a organizaci fondů. Nově se také stanoví, že alespoň dvě vedoucí osoby musí věnovat výkonu funkce čas odpovídající plné pracovní době. Další změny mají převážně legislativně‑technický charakter a upravují terminologii, odkazy mezi paragrafy a přechodné lhůty pro uvedení fondů do souladu se zákonem.

Vláda projednala senátní návrh zákona, který mění zákon o volbách do zastupitelstev obcí (č. 491/2001 Sb.). Po posouzení návrhu na své schůzi dne 30. března 2026 k němu přijala souhlasné stanovisko. Tím vláda vyjadřuje podporu navrhované úpravě volebních pravidel v obcích, včetně změn souvisejících s doplňovacími volbami do zastupitelstev.

Pozměňovací návrh upravuje návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření tak, aby zůstal zachován bezsankční výstup tzv. „uzamčených“ účastníků ze systému po přiznání starobního důchodu. Zároveň ruší ustanovení, která měla zpětně kompenzovat státní příspěvky lidem, kteří už ze systému vystoupili. Cílem je řešit pouze situaci osob, které jsou v systému fakticky uvězněny, nikoli dodatečně odškodňovat dřívější individuální rozhodnutí účastníků. Současně se ruší související daňové osvobození pro tyto kompenzace, zatímco daňový režim bezsankčního výstupu zůstává zachován.

Vláda projednala poslanecký návrh novely zákonů o sociálních službách a o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a vydala k němu souhlasné stanovisko. Návrh upravuje pravidla poskytování sociálních služeb a dávek pro osoby se zdravotním postižením a související zákony. Stanovisko potvrzuje podporu vlády pro projednání a přijetí návrhu v Poslanecké sněmovně.

Vláda projednala návrh poslance Aleše Juchelky na změnu zákona o státní sociální podpoře a souvisejícího zákona o dávce státní sociální pomoci. Po posouzení návrhu přijala k předloženému návrhu souhlasné stanovisko. Dokument tedy vyjadřuje oficiální podporu vlády tomuto legislativnímu návrhu. Samotné stanovisko neobsahuje další věcné změny, pouze potvrzuje souhlas vlády s návrhem.

Pozměňovací návrh výrazně mění systém posuzování nároku na podpůrná opatření v bydlení. Ruší povinné závazné stanovisko Úřadu práce a jeho pravidelné přehodnocování situace domácností a přesouvá rozhodování na kontaktní místa pro bydlení. Dosavadní mechanismus posuzování je nahrazen novým příjmovým stropem, který se nově stanoví jako životní minimum domácnosti plus 1,5násobek minimální mzdy, aby podporu mohly získat i pracující domácnosti. Současně se ruší kritérium „uplatitelnosti bytu“, započítávání úspor i související vládní nařízení, čímž se má zjednodušit administrativa a rozšířit okruh podporovaných osob.

Pozměňovací návrh mění vládní návrh zákona o podpoře bydlení tak, aby mezi osoby oprávněné získat poradenství od kontaktních míst byli výslovně zahrnuti také cizinci s dočasnou ochranou nebo zvláštním dlouhodobým pobytem podle zákona z roku 2022, zejména uprchlíci z Ukrajiny. Oproti původnímu znění, které počítalo pouze s občany ČR a vybranými dalšími osobami, se tak okruh příjemců poradenství rozšiřuje. Tito lidé musí mít v daném území pobyt, bydliště, práci nebo studium alespoň 2 roky a být bez vyhovujícího bydlení nebo v riziku jeho ztráty. Cílem je předejít jejich vykořisťování na trhu s bydlením a propadu do bytové nouze.

Pozměňovací návrh zásadně mění systém posuzování podpory bydlení: ruší povinnost závazného stanoviska Úřadu práce a přenáší rozhodování i shromažďování podkladů na kontaktní místa pro bydlení (obce s rozšířenou působností). Místo dosavadních složitých podmínek se zavádí nový příjmový strop definovaný jako součet životního minima domácnosti a minimální mzdy. Současně se ruší některé restriktivní podmínky (např. posuzování „uplatitelnosti bytu“ a započítávání úspor), aby na podporu dosáhlo více domácností v bytové nouzi. Návrh také ruší související nařízení vlády a upravuje evidenci údajů a přechodná ustanovení.

Pozměňovací návrh zásadně mění systém podpory bydlení tím, že ruší závazné stanovisko Úřadu práce a přenáší posuzování žádostí plně na kontaktní místa obcí. Místo dosavadního složitého posuzování se zavádí nový příjmový strop definovaný jako životní minimum domácnosti plus 1,3násobek minimální mzdy. Zákon zároveň ruší některé mechanismy, jako výpočet budoucích nákladů na bydlení, pravidelné přehodnocování situace domácnosti a kritérium „uplatitelnosti bytu“, které výrazně omezovalo okruh oprávněných osob. Cílem je snížit administrativní zátěž a rozšířit dostupnost podpory bydlení i pro pracující domácnosti v bytové nouzi.

Návrh zákona vrácený Senátem upravuje zákon o státních svátcích a významných dnech. Do seznamu významných dnů se nově doplňuje 30. březen jako Den české vlajky, a to za položku 28. březen – Den narození Jana Ámose Komenského. Nejde o státní svátek ani den pracovního klidu. Zákon má nabýt účinnosti dnem následujícím po jeho vyhlášení.

Senát vrací Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o státních svátcích s pozměňovacími návrhy. Navrhuje upravit označení 28. září z „Den české státnosti“ na „Den české státnosti a státních symbolů“. Zároveň mění účinnost zákona – místo dne následujícího po vyhlášení má začít platit až od 1. ledna 2027. Senát také pověřuje své zástupce, aby toto stanovisko odůvodnili ve Sněmovně.