Document 200 - Amendments to Appendix I to the International Convention against Doping in Sport - RJ

[1/2] Rozsah: strany 1–71.

Tato část dokumentu obsahuje nejprve vlastní vládní návrh na vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny s ratifikací změn Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu a předkládací zprávu, která vysvětluje, že Úmluva byla přijata UNESCO dne 19. října 2005, pro Českou republiku vstoupila v platnost 1. června 2007 a že změny Přílohy I byly přijaty písemnými konzultacemi smluvních stran. Předkladatel uvádí, že generální ředitel UNESCO oznámil přijetí změn dne 15. listopadu 2025, změny mají platit od 1. ledna 2026, přičemž i před dokončením ratifikace budou závazné pro národní sportovní federace a české sportovce; materiál je označen za souladný s ústavním pořádkem i českým právem, bez dopadů na veřejné rozpočty a s návrhem na schválení již v prvním čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny.

Další rozsáhlá část přináší úplné znění Seznamu zakázaných látek a metod dopingu pro rok 2026 ve světovém antidopingovém kodexu, a to v české i anglické verzi. Seznam rozlišuje látky a metody zakázané trvale, při soutěži a pouze v určitých sportech a podrobně vypočítává jednotlivé skupiny: neschválené látky, anabolické látky, peptidové hormony a růstové faktory, beta-2 agonisty, hormonální a metabolické modulátory, diuretika a maskovací látky, zakázané metody včetně manipulace s krví, chemické a fyzikální manipulace a genového či buněčného dopingu, dále stimulanty, narkotika, kanabinoidy, glukokortikoidy a beta‑blokátory. Současně jsou uvedeny prakticky významné výjimky a limity, například přípustné inhalační dávky salbutamolu, formoterolu, salmeterolu a vilanterolu, limity koncentrací některých stimulantů v moči, případy nezakázaného lokálního podání adrenalinu či glukokortikoidů a vymezení sportů, v nichž jsou beta‑blokátory zakázány i mimo soutěž.

Závěr této části obsahuje české znění samotné Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu od její preambule přes články 1 až 30. Úmluva vymezuje účel, základní pojmy a porušení antidopingových pravidel, ukládá smluvním stranám přijímat legislativní, správní a finanční opatření proti dostupnosti a užívání zakázaných látek a metod, podporovat dopingové kontroly, spolupráci se Světovou antidopingovou agenturou, mezinárodní přepravu vzorků, reciproční uznávání kontrol a sankcí i vytváření dobrovolného fondu. Důraz je kladen také na vzdělávání sportovců a jejich doprovodného personálu, etické kodexy, podporu výzkumu a institucionální mechanismy monitorování Úmluvy prostřednictvím Konference stran.

[2/2] Rozsah: strany 71–132.

Tato část dokumentu dokončuje české znění Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu a upravuje zejména institucionální rámec jejího provádění. Stanoví postavení Konference stran jako vrcholného orgánu úmluvy, její dvouleté řádné zasedání, možnost mimořádných schůzí, hlasovací pravidlo jeden stát – jeden hlas, účast poradních a pozorovatelských organizací včetně WADA, MOV, Mezinárodního paralympijského výboru, Rady Evropy a CIGEPS a také její pravomoci, mezi nimiž je schvalování využití dobrovolného fondu, přezkum národních zpráv, kontrola souladu s úmluvou a schvalování změn příloh. Současně stanoví povinnost států předkládat každé dva roky národní zprávy přes sekretariát UNESCO, upravuje fungování sekretariátu, financování z rozpočtu UNESCO a dobrovolného fondu a podrobný postup pro přijímání dodatků k úmluvě i zvláštní režim pro změny příloh, tedy seznamu zakázaných látek a metod dopingu a standardů terapeutických výjimek, přičemž změny příloh vstupují v platnost po 45 dnech, pokud stát nevznese námitku.

Závěrečná ustanovení řeší federální a necentralizované ústavní systémy, ratifikaci, přijetí, souhlas nebo přistoupení členských států UNESCO, vstup úmluvy v platnost po uložení třicáté listiny, územní působnost, možnost výpovědi a roli generálního ředitele UNESCO jako depozitáře. Dále se uvádí registrace podle Charty OSN, rovnocennost šesti jazykových znění a zákaz výhrad neslučitelných s předmětem a účelem úmluvy; následují seznam příloh a autentizační doložky o přijetí a podpisu dokumentu v Paříži v roce 2005. Na stranách 81 až 97 je připojena česká Příloha I, tedy seznam zakázaných látek a metod dopingu pro rok 2005, který rozlišuje látky a metody zakázané stále, při soutěži a jen v určitých sportech, a zahrnuje mimo jiné anabolické látky, hormony, beta-2 agonisty, antiestrogenní látky, diuretika, krevní doping, chemickou a fyzikální manipulaci, genový doping, stimulancia, narkotika, kanabinoidy, glukokortikosteroidy, alkohol a beta-blokátory. U několika chemických názvů je patrné, že text byl oproti původní verzi opraven v označení stereochemie a názvoslovných znacích, takže jde o redakční změny chemického zápisu, nikoli o změnu samotného režimu zákazu.

Příloha I zároveň stanoví konkrétní prahové hodnoty a pravidla hodnocení nálezů, například povinnost dalšího šetření při poměru testosteron/epitestosteron nad 4:1, limit salbutamolu nad 1000 ng/ml moči, limity pro katin, efedrin a metylefedrin a zvláštní pravidla pro terapeutické výjimky. Podrobně jsou vyjmenovány i sportovně specifické zákazy, například alkohol v automobilovém sportu, karate, leteckých sportech či lukostřelbě a beta-blokátory například ve střelbě, šachu, gymnastice nebo některých disciplínách lyžování. Na stranách 91 až 96 navazuje Příloha II, která detailně upravuje standardy pro udělování terapeutických výjimek: sportovec musí zpravidla žádat nejméně 21 dní před akcí, prokázat zdravotní nezbytnost, neexistenci vhodné alternativy a absenci výkonového zvýhodnění nad návrat k normálnímu zdraví. Upravena je i důvěrnost zdravotních údajů, složení komisí pro terapeutické výjimky, možnost přezkumu ze strany WADA, třicetidenní lhůty pro rozhodnutí a zkrácený postup pro některé inhalační beta-2 agonisty a nesystémově podávané glukokortikosteroidy, včetně možnosti zrušení výjimky a vedení databáze dokumentace.

Závěr této části obsahuje také anglické autentické znění úmluvy a příloh od strany 98 dále, které obsahově odpovídá předchozímu českému textu a znovu potvrzuje mezinárodní charakter dokumentu, pravomoci orgánů úmluvy, seznam zakázaných látek a standardy terapeutických výjimek.