Document 222 - Amendment to the Public Procurement Act - EU - SJ

Published date: 11.06.2026 |Processed date: 11.06.2026 |Session 10

Submitters: Vláda

Summary

The bill establishes a Czech framework for addressing emergency situations in the internal market in accordance with the EU’s IMERA regulation and defines the key role of the Ministry of Industry and Trade in coordination, information sharing, and communication with the European Commission. It regulates the collection and protection of sensitive data on businesses, establishes a special regime for crisis-relevant goods—including emergency authorization for market placement without standard conformity assessment—and imposes heavy fines for violations of the rules. At the same time, it amends the public procurement regime for purchases organized by the European Commission and sets the effective date firmly as May 29, 2026, instead of the previously considered effective date of the fifteenth day following publication.

Read detailed overview

[1/3] Rozsah: Část první–Část třetí; § 1–§ 17; strany 1–24.

Návrh zákona v Části první vymezuje působnost orgánů státu při řešení mimořádných situací na vnitřním trhu v návaznosti na nařízení EU 2024/2747 a dále upravuje postupy pro krizově relevantní zboží v režimu technických požadavků, posuzování shody a stavebních výrobků; současně jde o adaptaci i na nařízení EU 2024/2748 a směrnici EU 2024/2749 (§ 1, strany 16–18). Ministerstvo průmyslu a obchodu je určeno jako ústřední styčný orgán i jednotné kontaktní místo, jmenuje zástupce do Sboru pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu a koordinuje předávání informací vůči Evropské komisi, zatímco ostatní ministerstva a ústřední správní úřady plní úkoly při přípravě, monitorování a přijímání opatření podle unijního nařízení (§ 2–§ 4).

Zákon stanoví přípravu na mimořádné situace prostřednictvím dobrovolných krizových protokolů a vyhodnocování potřeby zabezpečení krizově relevantního zboží, a v režimu ostražitosti umožňuje zpracovávat rozsáhlé údaje o výrobních kapacitách, zásobách, zaměstnancích, dopravních prostředcích i zemědělské produkci relevantních hospodářských subjektů; tyto údaje jsou souhrnně nebo přímo předávány Evropské komisi (§ 5–§ 6). Při mimořádné situaci musí dotčené orgány oznamovat plánovaná i přijatá opatření, informovat veřejnost a mohou zavést digitální formuláře pro bezpečné shromažďování a výměnu informací, zatímco při nedostatku krizově relevantního zboží a služeb informují MPO, které komunikuje s Komisí a může ve spolupráci se Správou státních hmotných rezerv připravit doporučení; vláda může rozhodnout o uvolnění státních hmotných rezerv (§ 7, § 11).

Významná část úpravy se týká posuzování shody krizově relevantního zboží: oznámené subjekty musí přednostně vyřizovat žádosti bez nepřiměřených dodatečných nákladů a zvyšovat testovací kapacity, a pokud kvůli nedostatku kapacity nemohou posouzení provést, může Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví na základě odůvodněné žádosti povolit uvedení zboží na trh nebo do provozu i bez povinného zapojení oznámeného subjektu (§ 8–§ 10). Toto povolení je časově omezené, platí jen na území České republiky, vyžaduje splnění základních požadavků na bezpečnost a zdraví, zakazuje označení CE či jiné označení shody u takto povoleného zboží a při případném rozšíření možnosti uvádění na území celé EU musí být zboží označeno jasnou českou informací, že jde o krizově relevantní zboží; rozhodování Úřadu podporuje Komise pro mimořádné postupy jako poradní orgán (§ 9–§ 10).

Návrh dále ukládá orgánům ochranu obchodního tajemství, citlivých, důvěrných a utajovaných informací a výslovně stanoví, že tyto informace nelze poskytovat podle předpisů o právu na informace; v mimořádné situaci mají orgány dozoru přednostně dohlížet na krizově relevantní zboží a spolupracovat i s orgány jiných členských států (§ 12–§ 13). Za neupřednostnění žádostí o posouzení shody nebo za porušení pravidel označování krizově relevantního zboží se zavádějí přestupky s pokutami až 20 000 000 Kč, přičemž příslušnost k projednání je rozdělena mezi Úřad a příslušné dozorové orgány (§ 14–§ 15).

V Části druhé se do zákona o zadávání veřejných zakázek vkládá nové pravidlo, podle něhož se za zadání veřejné zakázky nepovažuje pořízení zboží nebo služeb, které Evropská komise zadala v zastoupení nebo jménem členských států nebo které byly zadány společně podle přímo použitelného předpisu EU, což reaguje na krizové zadávání podle nařízení IMERA (§ 16). Část třetí stanoví účinnost zákona patnáctým dnem po jeho vyhlášení a navazující důvodová zpráva vysvětluje, že samostatná česká úprava je potřebná proto, že režimy podle nařízení IMERA nejsou totožné s krizovými stavy podle krizového zákona a mají být řešeny zvláštním adaptačním zákonem (§ 17, strany 10–18).

[2/3] Rozsah: Část první–Část třetí; § 1–§ 17; strany 23–38.

Tato část důvodové zprávy nejprve uvádí, že návrh nezakládá veřejnou podporu, přesto dopadá na práva a povinnosti fyzických i právnických osob při přípravě na mimořádné situace na vnitřním trhu, zejména v návaznosti na povinnosti řešené v návrhu v § 7 až 9, a současně konstatuje, že při přípravě návrhu nebylo zaznamenáno lobbování a že se navrhuje schválení již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny (strana 23, strana 24).

Ve zvláštní části se u § 1 podrobně vysvětluje, že zákon reaguje na nařízení IMERA a upravuje působnost orgánů při mimořádných situacích na vnitřním trhu, které mohou mít podobu přírodních katastrof, zdravotnických, ekonomických či bezpečnostních krizí narušujících dodavatelské řetězce, volný pohyb i dostupnost klíčových výrobků a služeb; zároveň se přesně vymezuje okruh dotčených národních i unijních předpisů pro harmonizované výrobky, stavební výrobky a další regulované oblasti uvádění výrobků na trh (§ 1, strany 24–25).

U § 2 až 4 je rozvedena institucionální architektura: Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním styčným orgánem, jednotným kontaktním místem a orgánem jmenujícím zástupce do Sboru pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu, ostatní ministerstva a ústřední správní úřady plní úkoly v přípravě, monitorování a poskytování informací Komisi a pro vnitrostátní koordinaci se zřizuje Národní koordinační výbor složený ze zástupců všech ministerstev, dalších ústředních úřadů a Hasičského záchranného sboru ČR; jednotné kontaktní místo má navíc veřejnosti a hospodářským subjektům, včetně migrujících pracovníků, elektronicky v češtině a angličtině zpřístupňovat aktuální informace o krizových omezeních a formalitách (§ 2–§ 4, strany 25–27).

Další ustanovení vysvětlují přípravu a monitoring krizí: ministerstva a jiné ústřední správní úřady se mají podílet na dobrovolných krizových protokolech, vyhodnocovat potřebu zabezpečení krizově relevantních výrobků prostřednictvím hospodářských opatření a státních hmotných rezerv a při aktivaci režimu ostražitosti mohou zpracovávat údaje o činnosti podniků, výrobních kapacitách, zásobách, zaměstnancích, dopravních prostředcích i zemědělské produkci, které se souhrnně nebo přímo předávají Evropské komisi; hospodářské subjekty přitom poskytují informace dobrovolně a stát má minimalizovat jejich administrativní zátěž a chránit důvěrnost údajů (§ 5–§ 6, strany 27–29).

U § 7 až 11 se popisují postupy během mimořádné situace: dotčené resorty musí informovat Ministerstvo průmyslu a obchodu o plánovaných i přijatých opatřeních omezujících volný pohyb osob, zboží a služeb a zároveň co nejdříve informovat veřejnost; mohou být zavedeny standardizované digitální formuláře pro přeshraniční prohlášení, registrace a povolení; při nedostatku krizově relevantního zboží a služeb mají resorty hlásit situaci MPO, které ji oznamuje Komisi, vypracovává doporučení pro další orgány a vláda může rozhodnout o uvolnění státních hmotných rezerv i bez vyhlášení krizového stavu (§ 7, § 11, strany 29–34).

Významná část je věnována mimořádným postupům pro krizově relevantní harmonizované výrobky: oznámené subjekty mají podle § 8 přednostně posuzovat shodu těchto výrobků bez nepřiměřených nákladů pro žadatele a zvýšit kapacity, a pokud to nestačí, může ÚNMZ podle § 9 ve správním řízení povolit uvedení výrobku na trh bez standardní účasti oznámeného subjektu, avšak jen tehdy, když výrobek splňuje základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost; takové povolení platí zásadně jen v České republice, cizí povolení se v ČR automaticky neuznávají a výrobek nesmí nést označení CE ani jiné označení shody (§ 8–§ 10, strany 31–33).

Závěrečná část zdůrazňuje ochranu citlivých informací a vynucování pravidel: ministerstva a úřady musí chránit obchodní tajemství, důvěrné informace, osobní údaje i utajované informace a bez souhlasu původce nesmí snížit stupeň utajení, přičemž na tyto informace se nepoužije zákon o svobodném přístupu k informacím; orgány dozoru mají při krizi upřednostnit kontrolu krizově relevantního zboží a spolupracovat i se zahraničními dozorovými orgány; § 14 a § 15 zavádějí přestupky pro oznámené i hospodářské subjekty a určují příslušnost ÚNMZ a dalších dozorových orgánů, § 16 vkládá do zákona o zadávání veřejných zakázek pravidlo, že nákupy realizované Evropskou komisí v zastoupení nebo společně podle přímo použitelného předpisu EU se nepovažují za zadání veřejné zakázky, a § 17 navrhuje účinnost zákona k 29. květnu 2026 v návaznosti na použitelnost nařízení IMERA (Část druhá, § 12–§ 17, strany 34–38).

[3/3] Rozsah: Část třetí; § 17; strana 38.

Tato část dokončuje výklad k úpravě veřejných zakázek tím, že upřesňuje, že pokud členský stát zahájí vlastní zadávací řízení, nejde o pořízení prostřednictvím centralizovaného evropského nástroje, ale o běžné zadání veřejné zakázky podle obecných pravidel (strana 38).

V Části třetí se výslovně uvádí, že § 17 upravuje nabytí účinnosti navrhovaného zákona (§ 17, Část třetí). Důvodem zvolené účinnosti je naléhavý obecný zájem spočívající v potřebě zajistit použitelnost vnitrostátní úpravy ve vazbě na nařízení IMERA, které je platné od 9. října 2024, závazné v celém rozsahu, přímo použitelné ve všech členských státech a použije se od 29. května 2026 (§ 17, strana 38).

Navrhuje se proto, aby zákon nabyl účinnosti dnem 29. května 2026, tedy ve stejném termínu, s jakým počítá nařízení IMERA (§ 17, strana 38). Text současně vysvětluje, že stanovení účinnosti patnáctým dnem následujícím po vyhlášení by zde představovalo výjimku z obecného systému jednotných dat účinnosti podle § 9 zákona č. 222/2016 Sb., a proto je zvolen pevný den účinnosti přímo navázaný na unijní úpravu (strana 38).

Závěr dokumentu obsahuje dataci v Praze dne 4. května 2026 a elektronické podpisy předsedy vlády Andreje Babiše a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, což dokládá formální dokončení předkládaného materiálu (strana 38).

Topics

Parliamentary status history

15.10.2026 02:05

2nd reading Lead committee

Additional documents

Additional document 1

Resolution of the Committee for European Affairs on Parliamentary Print No. 222/0

Processed date: 04.09.2026

Scope: pages 1–2.

The Economic Committee suspended deliberations on the government’s bill on addressing emergency situations in the internal market and public procurement. It set a schedule for the submission of amendments by September 8, 2026, the submission of supporting documents by the Ministry of Industry and Trade by September 15, and further deliberations on September 17, 2026. The strikethrough indicates the removal of the bullet points for individual items in the schedule, not a change to the set deadlines.

Additional document 2

Resolution of the Economic Committee on Parliamentary Print No. 222/0

Processed date: 18.09.2026

Scope: pages 1–2.

The Economic Committee recommends that the Chamber of Deputies approve the government’s bill on addressing emergency situations in the internal market and the related amendment to public procurement rules without changes. The rapporteur is authorized only to make technical legislative amendments that have no substantive impact and is to present the committee’s report to the Chamber. The resolution therefore does not alter the rights or obligations set forth in the proposed bill.

Additional document 3

Amendments and Other Proposals to Parliamentary Print No. 222/0

Processed date: 14.10.2026

Scope: Part Two–Part Ten; § 16–§ 27; pages 1–16.

The amendment significantly expands the originally narrowly focused amendment: in addition to emergency public procurement, it changes the rules for the review of public contracts and the functioning of the Office for the Protection of Economic Competition. It establishes a Public Procurement Council, competitive selection procedures for the Office’s leadership, new deadlines, security deposits, restrictions on appeals, and faster judicial review; a court fee of 50,000 CZK is set for filing a lawsuit. Related changes concern the salaries and conflicts of interest of Council members, oversight, public transportation, and civil servants. Most of these new rules are set to take effect on January 1, 2028, while the original provisions on emergency procurement will take effect earlier.

Proposals

We do not know whether the listed proposals were approved or declined.

Proposal 2003

222 - 2003 - Ivan Bartoš

Discovered date: 14.10.2026 | Processed date: 14.10.2026

The bill fundamentally reforms the review of public procurement contracts by the Office for the Protection of Economic Competition: it extends the ban on contract awards, tightens procedural rules, and introduces faster judicial review. It establishes a Public Procurement Council and regulates security deposits and court fees, with the main changes set to take effect in 2028. The struck-through sections repeal the original explanatory memorandum, certain rules governing the notification registry, judicial review in transportation services, and exceptions to the civil service regime for government employees.

Read detailed overview

[1/4] Rozsah: Část druhá–Část desátá; § 16–§ 27; strany 1–2.

Pozměňovací návrh poslanců rozšiřuje vládní předlohu z původní změny zákona o veřejných zakázkách na změnu „některých zákonů“ a do části druhé vkládá rozsáhlou reformu přezkumu zadávacích postupů před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže; dosavadní novelizační text se označuje jako bod 1 a doplňuje se 45 dalších bodů (§ 16, strana 2).

V návrhovém přezkumu se má zákaz uzavření smlouvy po včasném návrhu a řádném složení kauce prodloužit z dosavadních 60 dnů až do právní moci rozhodnutí, zatímco v řízení zahájeném z moci úřední může Úřad po uplynutí zákonné lhůty nařídit předběžné opatření jen po poměření veřejných a dalších dotčených zájmů (§ 16 body 2–3, strana 2).

Návrh zpřesňuje náležitosti návrhu, koncentraci důkazů a elektronická podání, zavádí obdobné použití pravidel dokazování ze správního řádu a ukládá Úřadu sdělit do 20 pracovních dnů předběžný právní názor, k němuž se účastníci mohou vyjádřit; standardně se má projednávat ústně, pokud účastníci nesouhlasí s písemným postupem (§ 16 body 6–13, 19, 24–28; § 256a–§ 256c, strana 2).

Proti rozhodnutí Úřadu v přezkumu úkonů zadavatele se ruší rozklad, obnova i přezkumné řízení s omezenou výjimkou podle správního řádu; soudní žaloba má být podána do dvou týdnů, lze ji do jednoho měsíce rozšířit a návrh na soudní předběžné opatření je podmíněn kaucí, přičemž při nařízení opatření má soud o žalobě rozhodnout do 60 dnů (§ 16 body 23, 36–46; § 257a, § 272b–§ 272c, strana 2).

Mění se výpočet kauce tam, kde nelze určit nabídkovou cenu, na 1 % zveřejněné předpokládané hodnoty, nejméně 50 000 Kč a nejvýše 10 000 000 Kč, s pravidlem pro části zakázky; současně se stanoví zvláštní soudní poplatek 50 000 Kč za žaloby proti rozhodnutím v návrhovém přezkumu veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících (§ 16 bod 15; § 18, strana 2).

Úprava vytváří jedenáctičlennou Radu pro veřejné zakázky uvnitř Úřadu, složenou z předsedy Úřadu, místopředsedy pro veřejné zakázky a dalších členů jmenovaných vládou po výběrových řízeních; Rada má rozhodovat v plénu nebo tříčlenných senátech, mít veřejně dostupný rozvrh práce a sjednocovat odlišné právní názory senátů (§ 21; § 1a–§ 2h, strana 2).

Přechodná ustanovení zachovávají dosavadní pravidla pro zakázky a přezkumná řízení zahájená před 1. lednem 2028 a umožňují předem organizačně připravit Radu; hlavní procesní, institucionální, poplatkové, platové a související změny mají nabýt účinnosti 1. ledna 2028, kdežto zbytek zákona patnáctým dnem po vyhlášení (§ 17, § 22, § 25, § 27, strana 2). Přeškrtnuté odůvodnění je odstraněným textem, takže návrh ve své předložené podobě neobsahuje původně rozepsané věcné, unijní, rozpočtové ani přechodové zdůvodnění reformy (strana 2).

[2/4] Rozsah: § 21–§ 14a.

Přeškrtnutím bylo odstraněno podrobné odůvodnění pravidel rozvrhu práce, sjednocování rozhodování Rady, institucionálního přechodu, střetu zájmů, dopravních služeb i účinnosti; právní účinky proto vyplývají z navrženého normativního znění a z přechodných ustanovení, nikoli z těchto odstraněných výkladů (§ 21–§ 27).

V přezkumu veřejných zakázek se zákaz uzavřít smlouvu po včasném návrhu mění z pevné šedesátidenní lhůty na zákaz trvající do právní moci rozhodnutí o návrhu, avšak jen při složení kauce; v řízení zahájeném z moci úřední může Úřad po 60 dnech nařídit předběžné opatření pouze po poměření veřejného zájmu na plnění zakázky se zájmem na jeho zabránění (§ 246).

Návrh zpřísňuje a digitalizuje procesní pravidla: účastníci podávají podání jen datovou schránkou nebo veřejnou datovou sítí, navrhovatel a ostatní účastníci jsou včasně koncentrováni při předkládání důkazů a podkladů, Úřad obdobně použije pravidla dokazování ze správního řádu a zpravidla do 20 pracovních dnů sdělí předběžný právní názor, k němuž mají účastníci pět pracovních dnů na vyjádření (§ 251, § 256a–§ 256c, § 261).

Kauce se při neurčitelné nabídkové ceně nově vypočítá jako 1 % uveřejněné předpokládané hodnoty zakázky, rámcové dohody či dynamického nákupního systému v rozmezí 50 000 až 10 000 000 Kč, při neuveřejnění činí 100 000 Kč a u zakázky rozdělené na části se vztahuje jen k napadené části; zpětvzetí návrhu do pěti pracovních dnů po předběžném právním názoru vede k propadnutí 35 % kauce, nejméně 30 000 Kč (§ 255).

Ruší se rozklad, obnova řízení i přezkumné řízení proti rozhodnutí Úřadu v návrhovém přezkumu, s omezenou výjimkou postupu podle správního řádu; soudní žalobu lze podat do dvou týdnů, rozšířit do jednoho měsíce a předběžné opatření u soudu je podmíněno kaucí ve výši podle § 255, přičemž po jeho nařízení má soud rozhodnout o žalobě do 60 dnů (§ 257a, § 272b).

Úprava současně mění nápravná opatření tak, že Úřad je výslovně ukládá jako opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, soutěže nebo jednotlivého úkonu, vypouští zvláštní nápravu založenou pouze na zrušení vadného rozhodnutí o námitkách a zachovává pravidlo, že neplatnost smlouvy z porušení zákona nastává jen při uloženém zákazu jejího plnění (§ 263, § 264).

Rada pro veřejné zakázky má mít jedenáct členů včetně předsedy Úřadu a místopředsedy pro veřejné zakázky, ostatní členy jmenuje vláda po výběrovém řízení; její plénum schvaluje jednací řád a rozvrh práce, který jmenovitě určuje senáty, pravidla přidělování a zastupování, zatímco odlišný právní názor senátu musí být postoupen plénu, jehož řešením je senát vázán (§ 2a, § 2b, § 2e, § 2g–§ 2h).

Členové Rady jsou nově výslovně zařazeni mezi veřejné funkcionáře podle zákona o střetu zájmů, podléhají obdobné neslučitelnosti funkcí jako předseda Úřadu a jejich funkce má šestileté období; text rovněž vychází z právního stavu ověřeného k 13. říjnu 2026 a technicky zohledňuje i předpokládané, dosud neplatné změny z tisků 76/8 a 77/8 (§ 2a–§ 2c, § 2).

[3/4] Rozsah: § 14b–§ 3.

Přeškrtnutím se ruší navazující výčet institucí a informační povinnosti právnických osob, orgánů a organizačních složek při zápisu údajů do registru oznámení, včetně povinnosti vyrozumět veřejného funkcionáře o zápisu a lhůtě pro podání oznámení; odstraněn je také výkon těchto činností v přenesené působnosti u vyjmenovaných orgánů (§ 14b).

Celé dosavadní znění § 14b o rozsahu veřejného nahlížení do registru oznámení je vyškrtnuto: odpadá zde popsaný diferencovaný přístup veřejnosti k oznámením jednotlivých kategorií funkcionářů, výjimky pro soudce, státní zástupce a příslušníky bezpečnostních sborů i zvláštní přístup přestupkových, soudních, trestních a zpravodajských orgánů (§ 14b).

U přezkumu úkonů objednatele ve veřejných službách v přepravě cestujících zůstává použití vybraných ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek, návrh musí být doložen doručením námitek a složením kauce; kauce činí 1 % předpokládané hodnoty, nejméně 50 000 Kč a nejvýše 20 000 000 Kč, nebo 100 000 Kč, nelze-li hodnotu zjistit (§ 27 odst. 1–2).

V řízení o smlouvě na veřejné služby v přepravě cestujících uzavírané přímým zadáním v mimořádné situaci nelze nařídit předběžné opatření (§ 27 odst. 3).

Přeškrtnutím se vypouští § 27a, takže tento návrh již neobsahuje pravidlo, podle něhož se na soudní žaloby proti rozhodnutí Úřadu při přezkumu úkonů objednatele obdobně použijí § 272a až 272c zákona o zadávání veřejných zakázek (§ 27a).

Pro přestupkové řízení podle zákona o veřejných službách v přepravě cestujících se nově obdobně použije § 270 odst. 1 a 4 až 8 zákona o zadávání veřejných zakázek; odkaz na odstavce 10 a 11 je naopak přeškrtnut a odpadá, přičemž přestupky zásadně projednává Úřad, s výjimkou deliktu podle § 33 odst. 1 písm. j), o němž rozhoduje Ministerstvo dopravy (§ 34 odst. 1–2).

Přeškrtnutím je odstraněno celé uvedené znění § 3 zákona o právních poměrech státních zaměstnanců, včetně definice státního zaměstnance a výjimek pro politické poradce, vedoucí kabinetů, představitele správních úřadů, členy Rady pro veřejné zakázky a zaměstnance bezpečnostních či vojenských složek; tento úsek proto nepředstavuje zachovanou věcnou úpravu jejich služebního postavení (§ 3).

[4/4] Rozsah: neuveden.

Přeškrtnutím se vypouští navazující část výčtu osob, které nebyly považovány za státní zaměstnance, počínaje nedokončeným odkazem na funkci u Českého telekomunikačního úřadu.

Odstraněna je zejména výjimka pro předsedu a místopředsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů a pro člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Vypouští se také výjimky pro předsedu a členy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, ředitele Digitální a informační agentury a vedení či členy rady Národní sportovní agentury.

Zrušený text dále zahrnoval předsedu a členy předsednictev Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky i předsedu a místopředsedu Úřadu rozvoje území České republiky.

Přeškrtnut celý odstavec 4 rovněž ruší výslovné pravidlo, podle něhož státním zaměstnancem není zaměstnanec České republiky zařazený v bezpečnostním sboru, Generálním štábu Armády České republiky, Vojenské policii, Vojenském zpravodajství nebo krajském vojenském velitelství.

Jde o odstranění dříve navržených či uvedených výjimek z režimu státního zaměstnance; samotný úsek proto nestanoví novou pozitivní úpravu služebního postavení dotčených osob.

Laws affected by this document

134/2016- Zákon o zadávání veřejných zakázek