Document 255 - Convention on the Establishment of the International Commission for the Assessment of Ukraine's Claims

[1/4] Rozsah: Část I–Část VIII; strany 1–46.

Tato část dokumentu obsahuje vládní návrh usnesení Poslanecké sněmovny o vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluvy o zřízení Mezinárodní komise pro posuzování nároků Ukrajiny a předkládací zprávu, která vysvětluje, že jde o druhý pilíř mezinárodního kompenzačního mechanismu Rady Evropy navazujícího na již fungující Registr škod způsobených agresí Ruské federace proti Ukrajině; Komise má rozhodovat o evidovaných nárocích a určovat výši náhrady s konečnou platností bez opravného prostředku (strana 2, strana 3, Část II, článek 3 odst. 2 a 5).

Předkládací zpráva uvádí, že Komise bude nezávislým orgánem v institucionálním rámci Rady Evropy, převezme činnost Registru škod jako jeho právní nástupce a její mandát se vztahuje na škody, ztráty a újmy způsobené mezinárodně protiprávními činy Ruské federace na Ukrajině nebo vůči Ukrajině od 24. února 2022, a to vůči fyzickým a právnickým osobám i státu Ukrajina; výslovně se přitom zdůrazňuje možnost využití mechanismu i českými fyzickými a právnickými osobami, pokud jim škoda vznikla na Ukrajině v důsledku agrese (strana 3, strana 4, Část II, článek 3 odst. 1, Část VII, článek 24).

Úmluva v Části III až V podrobně nastavuje právní postavení, výsady a imunity, sídlo a organizační strukturu Komise, která se skládá zejména ze shromáždění, finančního výboru, rady, panelů, komisařů, sekretariátu a výkonného ředitele; komisaři, výkonný ředitel i členové sekretariátu mají být při výkonu funkcí nezávislí a panely posuzují jednotlivé nároky, zatímco rada přijímá nebo vrací jejich doporučení a schválené rozhodnutí je konečné (Část III, článek 4–6, Část IV, článek 7–15, Část V, článek 16–18).

Zvláštní důraz je kladen na financování: předkládací zpráva odhaduje rozpočet Komise od 7,7 milionu EUR v prvním roce do 15,7 milionu EUR v roce 2031, uvádí orientační české příspěvky a konstatuje, že financování má být kryto z rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí bez požadavku na jeho dodatečné navýšení; samotná Úmluva zároveň stanoví, že konečné náklady Komise i přiznané odškodnění má nést Ruská federace, zatímco ostatní členové nejsou povinni financovat samotné náhrady škod (strana 6, strana 7, strana 8, Část V, článek 21, Část VI, článek 23).

Významná jsou i ustanovení o členství a postavení Ruské federace: Úmluva jí umožňuje přistoupení pouze tehdy, pokud výslovně přijme odpovědnost podle mezinárodního práva za škody způsobené na Ukrajině nebo vůči Ukrajině, zaváže se respektovat rozhodnutí Komise o odškodnění, poskytnout prostředky na jeho výplatu a uhradit členům či pozorovatelům jejich příspěvky na náklady Komise; předkládací zpráva tento speciální režim pro Rusko rovněž výslovně zdůrazňuje (strana 4, Část VIII, článek 28 odst. 1–3).

Závěrečná ustanovení upravují depozitáře, podpis, ratifikaci, přistoupení, územní působnost, změny, zákaz výhrad, výpověď a dobu trvání Úmluvy, přičemž její vstup v platnost je podmíněn souhlasem nejméně 25 signatářů a dosažením alespoň 50 % rozpočtu Registru škod za rok 2025, platnost má trvat minimálně deset let a česká předkládací zpráva uzavírá, že Úmluva je v souladu s ústavním pořádkem ČR a jde o mezinárodní smlouvu podle čl. 49 Ústavy vyžadující souhlas Parlamentu (strana 8, Část VIII, článek 29–37).

[2/4] Rozsah: Část VII–Část VIII; § 24–§ 37; strany 47–88.

Tato část nejprve dokončuje úpravu financování Komise tím, že stanoví vlastní rozpočet Komise v rámci Rady Evropy, každoroční schvalování rozpočtu shromážděním, použití finančních pravidel Rady Evropy a možnost pozastavit práva člena, který neplní finanční povinnosti; zároveň výslovně předpokládá, že dokud náklady nepřevezme Ruská federace, budou hrazeny z povinných a dobrovolných příspěvků členů, aniž by tím zanikla možnost tyto částky na Rusku vymáhat (§ 23 odst. 2–7, strana 47).

Následně se upravuje převod činnosti Registru škod do Komise tak, aby byl zachován nepřerušený provoz Registru až do jeho ukončení a aby Komise převzala veškeré informace o nárocích a důkazech, digitální platformu, archivy, movitý i nemovitý majetek, bankovní účty, software, licence, smlouvy i související data jako právní nástupce Registru; výkonný ředitel má převod připravit a po rozhodnutí shromáždění jej provést za pomoci shromáždění, rady a členů (§ 24 odst. 1–3, strana 47, strana 66, strana 85).

Text dále stanoví, že funkce Registru, včetně organizace podávání nároků, budou po převodu pokračovat již uvnitř institucionálního rámce Komise a že potřebná pravidla a postupy k tomu přijme rada na návrh výkonného ředitele (§ 25 odst. 1–2, strana 47, strana 66, strana 85).

V závěrečných ustanoveních se řeší spory mezi členy smírnou cestou, zejména vyjednáváním nebo jinými pokojnými prostředky, přičemž shromáždění má usnadňovat přátelské urovnání; současně se vymezuje členství a status pozorovatele, včetně možnosti účasti pozorovatelů na jednáních shromáždění bez hlasu a výjimečně i s hlasovacím právem při rozhodování o rozpočtu a výročních zprávách, pokud poskytnou dostatečný dobrovolný příspěvek (§ 26, § 27 odst. 1–4, strana 48, strana 67, strana 86).

Mimořádně důležitá je zvláštní úprava postavení Ruské federace: Rusko se může stát členem pouze tehdy, pokud ve svém prohlášení přijme odpovědnost podle mezinárodního práva za škody způsobené na Ukrajině nebo vůči Ukrajině, zaváže se respektovat rozhodnutí Komise o odškodnění, poskytnout prostředky k výplatě náhrad a nahradit členům a případně i pozorovatelům jejich příspěvky na náklady Komise; rada má po projevení zájmu Ruska přijmout doplňková pravidla jeho účasti a Rusko může také žádat o status pozorovatele (§ 28 odst. 1–4, strana 48, strana 67, strana 86).

Další články vymezují depozitáře, okruh subjektů oprávněných k podpisu, ratifikaci a přístupu k Úmluvě a podmínky jejího vstupu v platnost, zejména požadavek 25 signatářů a současně dosažení alespoň 50 % rozpočtu Registru pro rok 2025, přičemž poznámka pod čarou částku konkretizuje na 3 692 150 EUR; upravena je i územní působnost a možnost přistoupení dalších států či regionálních integračních organizací po vstupu Úmluvy v platnost (§ 29–§ 32, § 30 odst. 3 písm. a)–b), strana 49–50, strana 68–69, strana 87–88).

Závěr této části upravuje změny Úmluvy, zákaz výhrad, výpověď a dobu trvání či zánik Úmluvy: změny mohou mimo jiné rozšířit časový rozsah nároků až od 20. února 2014, výpověď člena je zpravidla účinná po 12 měsících, avšak u Ruské federace až po 10 letech nebo při zániku Úmluvy, a Úmluva má trvat nejméně 10 let s možností prodloužení nebo ukončení; při zániku musí být zachovány informace o nárocích, důkazech, rozhodnutích a archivech a přijata přechodná opatření (§ 33–§ 37, zejména § 33 odst. 2, § 35 odst. 2–3, § 36 odst. 1–8, strana 50–52, strana 69–71, strana 88).

[3/4] Rozsah: § 34–§ 37; strany 89–90.

Tato část dokončuje závěrečná ustanovení Úmluvy, když u změn stanoví, že přijatá novela vstoupí v platnost až 30 dní poté, co všechny členské státy oznámí generálnímu tajemníkovi Rady Evropy její ratifikaci, přijetí nebo schválení; zároveň je zde výslovně připomenuta možnost rozšířit časovou působnost nároků i na škody způsobené od 20. února 2014 (§ 33 odst. 2–6).

Úmluva výslovně zakazuje jakékoli výhrady, takže státy se k ní nemohou připojit s jednostrannými omezeními svých závazků (§ 34).

U výpovědi se stanoví, že kterýkoli člen může Úmluvu vypovědět po jejím vstupu v platnost oznámením generálnímu tajemníkovi, přičemž účinky výpovědi nastávají zpravidla po uplynutí 12 měsíců, avšak pro Ruskou federaci platí výrazně přísnější režim deseti let nebo do zániku Úmluvy; současně se zdůrazňuje, že výpověď nemá zpětný účinek na již převzaté závazky (§ 35 odst. 1–3).

Doba trvání Úmluvy je nastavena minimálně na deset let od vstupu v platnost, poté ji může shromáždění prodlužovat vždy až o pět let tříčtvrtinovou většinou všech členů, a od desátého výročí ji může stejnou většinou také ukončit a rozpustit Komisi (§ 36 odst. 1–3).

Povinné ukončení Úmluvy nastane, pokud po výpovědích klesne počet stran pod minimální hranici podle článku 30 odst. 3 písm. a), nebo pokud nebudou k dispozici dostatečné prostředky na očekávané náklady Komise v následujících 12 měsících a nepodaří se zajistit jiné financování; v prvním případě je ještě ponechána možnost, aby shromáždění konsensem rozhodlo o dočasném pokračování Úmluvy a činnosti Komise (§ 36 odst. 4–6).

Pro případ ukončení Úmluvy a rozpuštění Komise se ukládá povinnost zachovat veškeré informace o nárocích, důkazech, rozhodnutích a archivech a předem přijmout všechna nezbytná přechodná opatření (§ 36 odst. 7–8).

Závěrečný článek ukládá generálnímu tajemníkovi Rady Evropy oznamovat podpisy, uložení ratifikačních a přístupových listin, vstup Úmluvy v platnost, schválené změny, deklarace, výpovědi i další relevantní akty; na samém konci je uvedeno, že Úmluva byla podepsána v Haagu dne 16. prosince 2025 v angličtině, francouzštině a španělštině jako stejně autentických jazycích a uložena v archivech Rady Evropy, přičemž ověřená kopie byla potvrzena ve Štrasburku dne 16. ledna 2026 (strana 90, § 37).

[4/4] Rozsah: strana 90.

Tato část obsahuje závěrečnou doložku Úmluvy ve francouzském a španělském znění, podle níž budou ověřené kopie rozeslány členským státům Rady Evropy, Evropské unii, státům účastnícím se diplomatické konference k přijetí Úmluvy i dalším státům a organizacím regionální integrace vyzvaným k přistoupení (strana 90).

Dále je zde potvrzeno, že zmocnění signatáři Úmluvu podepsali a že byla sjednána v Haagu dne 16. prosince 2025 v angličtině, francouzštině a španělštině, přičemž všechny tři jazykové verze jsou stejně autentické a jediný originál bude uložen v archivech Rady Evropy (strana 90).

Text současně uvádí anglickou a francouzskou ověřovací doložku, že jde o pravou kopii jediného originálního dokumentu uloženého v archivech Rady Evropy, čímž se formálně potvrzuje autenticita předložené kopie Úmluvy (strana 90).

Na konci je uvedeno místo a datum ověření ve Štrasburku dne 16. ledna 2026 a označení odpovědné osoby, tedy ředitele pro právní poradenství a veřejné mezinárodní právo Rady Evropy, který ověřenou kopii vydává (strana 90).

Součástí této části je rovněž jmenné uvedení Jörga Polakiewicze jako podepisujícího představitele Rady Evropy a OCR zachycení emblému Rady Evropy z vloženého obrazového prvku na stránce dokumentu (strana 90).

Obsah této pasáže má především autentizační a depozitární význam a završuje dokument potvrzením jazykové rovnocennosti, uložení originálu a distribuce ověřených kopií relevantním subjektům (strana 90).