Document 265 - Proposal for the deployment of Ministry of Defence forces in foreign operations in 2028

[1/3] Rozsah: strany 1–33.

Tato část dokumentu obsahuje návrh usnesení Poslanecké sněmovny k vyslovení souhlasu s působením sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky do roku 2028; stanoví zejména limity osob a časové období pro působení na východním křídle NATO, v misích EU, NATO, OSN i v bilaterálních výcvikových aktivitách a zároveň ukládá vládě každoroční informační povinnost vůči Sněmovně (strana 3–5).

Největší důraz je kladen na reakci na ruskou agresi proti Ukrajině a na posílení obrany východní hranice NATO, kde se navrhuje působení až 1 600 osob ve Finsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku v letech 2027–2028; materiál zdůvodňuje tento krok novými obrannými plány NATO, Modelem sil NATO a potřebou pružného manévru sil v aliančním prostoru (strana 3, strana 6–8, strana 10–11).

Významná část je věnována přímé i nepřímé podpoře Ukrajiny: navrhuje se pokračování české účasti v asistenční misi EUMAM UA do 100 osob, samostatné výcvikové a podpůrné aktivity mimo EUMAM UA na území členských států NATO do 60 osob, pobyt ukrajinských obranných a bezpečnostních sil k výcviku v ČR do 100 osob a posílení ochrany diplomatických zájmů ČR na Ukrajině z dosavadních 20 na 30 osob; text současně popisuje širší mezinárodní rámec podpory Ukrajině, včetně NSATU, koalice ochotných, EPF a využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv (strana 3–4, strana 7–14).

Materiál dále navrhuje pokračování nebo úpravu českého působení v dalších zahraničních operacích: v KFOR v Kosovu do 50 osob v roce 2027 a do 25 osob v roce 2028, v EUFOR Althea v Bosně a Hercegovině do 15 osob, v operaci EUNAVFOR MED Irini do 10 osob, v EUNAVFOR Aspides do 5 osob, v misi NATO v Iráku do 10 osob, v misi UNDOF na Golanských výšinách do 10 osob a v misi MFO na Sinaji do 20 osob; zároveň vysvětluje bezpečnostní a politický kontext jednotlivých regionů, včetně Balkánu, Libye, Rudého moře, Iráku, Sýrie a Egypta (strana 3–4, strana 14–26).

Vedle operací dokument řeší i výcvikové a poradenské mise v Africe, kde se navrhuje navýšení působení v Mauritánii na 50 osob a v Keni na 50 osob, přičemž cílem je rozvoj schopností partnerských obranných a bezpečnostních sil a omezení regionální nestability, migrace a souvisejících hrozeb; součástí argumentace je i zapojení Mauritánie do iniciativy NATO pro budování obranných kapacit a dosavadní rozvoj spolupráce s Keňou (strana 4, strana 26–28).

Samostatně se navrhuje možnost vyslat do 25 osob do velitelských struktur operací NATO, EU, OSN a účelově vytvořených koalic spojenců, nasazení českého nasaditelného spojovacího modulu NATO do 56 osob a vyčlenění větších sil do struktur vysoké připravenosti: do Modelu sil NATO 11 000 osob, do ARF 300 osob, do mnohonárodního praporu radiační, chemické a biologické ochrany NATO 400 osob, do Bojového uskupení EU 3 000 osob a do systému připravenosti OSN 80 osob; materiál přitom uvádí, že o konkrétních nasazeních v některých případech rozhodne vláda podle čl. 43 Ústavy ČR a bude informovat Parlament (strana 4–5, strana 8, strana 28–33).

Závěr této části otevírá problematiku pobytu ozbrojených sil států NATO na území ČR, který je v návrhu usnesení vymezen až do 2 000 osob na období 2027–2028, a zdůrazňuje, že jde o podporu hostitelského státu v souvislosti s kolektivní obranou, nikoliv o souhlas s trvalým pobytem cizích vojsk nebo zřizováním jejich základen; tato pasáž je zasazena do kontextu zásadního zhoršení bezpečnostní situace po ruské invazi proti Ukrajině v únoru 2022 (strana 4, strana 7, strana 33).

[2/3] Rozsah: strany 34–42.

Tato část nejprve doplňuje, že pro léta 2027 a 2028 mají být pro případné operace OSN mimo území ČR vyčleněny síly a prostředky rezortu MO do 80 osob v rámci UNPCRS, přičemž o konkrétním nasazení má v případě výzvy OSN rozhodnout vláda a Parlament ČR (strana 34, strana 42).

U pobytu ozbrojených sil států NATO na území ČR text zdůvodňuje potřebu nového mandátu zhoršenou bezpečnostní situací po ruské invazi proti Ukrajině, potřebou posilovat odstrašení a logistické zabezpečení obrany Aliance a navrhuje schválit krátkodobý pobyt až 2 000 osob od 1. ledna 2027 do 31. prosince 2028; zároveň výslovně uvádí, že nejde o souhlas s trvalým pobytem cizích vojsk ani se zřizováním jejich základen a že pobyt má sloužit kolektivní obraně podle článku 5 Severoatlantické smlouvy (strana 34).

Samostatně se navrhuje pobyt ozbrojených sil států EU na území ČR za účelem doplnění V4 EU BG do 1 000 osob v roce 2028, protože ČR má být rámcovým národem uskupení a od partnerů z V4 či dalších zemí EU bude potřebovat doplnění schopností například pro secvičení, shromaždiště, cvičnou aktivaci nebo krátkodobé pobyty (strana 34).

Významná pasáž se týká Ukrajiny: dosavadní výcvik ukrajinských vojáků na území ČR byl v roce 2025 omezen na tři turnusy specialistů a další odborné kurzy, celkem bylo vycvičeno 564 ukrajinských vojáků, v květnu 2026 se výcvik nekonal a nově se navrhuje umožnit v letech 2027–2028 pobyt příslušníků obranných a bezpečnostních sil Ukrajiny, členských států EU a NATO za účelem výcviku do 100 osob současně, přičemž se očekává spíše menší odborný výcvik s nižší periodicitou v rámci i mimo EUMAM UA (strany 35–36, strana 42).

Dokument dále rozvádí projekty rychlého dopadu jako nástroj podpory místního obyvatelstva a civilně-vojenské spolupráce v zahraničních operacích, připomíná jejich dřívější využití zejména v Mali a Afghánistánu a navrhuje pro roky 2027 a 2028 možnost poskytovat na tyto projekty peněžní dary do zahraničí až do 10 mil. Kč ročně z rozpočtu MO; zdůrazňuje přitom, že podle § 10 odst. 2 zákona č. 219/1999 Sb. odpovídají úkolům ozbrojených sil a že podle § 7 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb. vyžadují předchozí souhlas vlády (strany 36–37, § 10 odst. 2, § 7 odst. 2, strana 42).

Právní část shrnuje mezinárodní a vnitrostátní základy jednotlivých nasazení a pobytů, včetně souladu s čl. 3 Severoatlantické smlouvy při posilování východního křídla NATO, mandátů EUMAM UA, EUFOR Althea, KFOR, NMI, EUNAVFOR MED Irini, EUNAVFOR Aspides, UNDOF či MFO, dále potvrzuje nutnost souhlasu obou komor Parlamentu podle čl. 43 odst. 3 písm. a) a b) Ústavy ČR a stanoví, že právní postavení aliančních vojsk na území ČR se bude řídit dohodou NATO SOFA a postavení ukrajinských sil dohodou Partnerství pro mír o statutu ozbrojených sil (strany 37–39).

Finanční část uvádí, že běžné zahraniční operace mají být kryty z kapitoly MO maximálně do 2,5 mld. Kč v roce 2027 a 2,4 mld. Kč v roce 2028, z čehož největší položkou je posílení obrany východní hranice NATO; současně ale vypočítává i výrazně vyšší možné náklady pro případ aktivace pohotovostních sil, zejména 47,7 mld. Kč ročně pro NFM, 299 a 307 mil. Kč pro UNPCRS, až 359 mil. Kč ročně na pobyt vojsk NATO v ČR, 60 mil. Kč na pobyt V4 EU BG v roce 2028 a 18 mil. Kč ročně na výcvik ukrajinských sil v ČR, přičemž závěr potvrzuje, že vláda návrh schválila usnesením č. 415 ze dne 29. června 2026 a že prioritou zůstává obrana proti hrozbám Ruska a pokračující pomoc Ukrajině (strany 39–42).

[3/3] Rozsah: neuveden.

Tato část obsahuje finanční a kapacitní tabulku pro pohotovostní síly, z níž vyplývá, že pro NFM NATO se počítá až s 11 000 osobami a náklady 47 736 mil. Kč v obou sledovaných obdobích, zatímco pro ARF NATO je uvedeno 300 osob s náklady 356 a 368 mil. Kč a pro CJ CBRND-TF NATO 400 osob s náklady 473 a 487 mil. Kč. U V4 EU BG je v prvním období uvedena nulová hodnota, zatímco ve druhém období se počítá s 3 000 osobami a náklady 9 745 mil. Kč, a u systému UNPCRS OSN se předpokládá 80 osob s náklady 299 a 307 mil. Kč.

Souhrnná kalkulace pro pohotovostní síly shrnuje celkově 11 780 osob a 48 864 mil. Kč v prvním období a 14 780 osob a 58 643 mil. Kč ve druhém období, což ukazuje výrazný finanční i personální dopad případné aktivace těchto závazků. Text tak prakticky konkretizuje, jaké rezervy má Česká republika držet pro potřeby NATO, EU a OSN a jaké orientační rozpočtové nároky by z toho mohly vzniknout.

Další tabulka se týká pobytu příslušníků ozbrojených sil jiných států na území České republiky a stanoví pro pobyt ozbrojených sil NATO v ČR kapacitu až 2 000 osob s náklady 359 mil. Kč v obou obdobích. Pro pobyt V4 EU BG na území ČR je v prvním období uvedena nulová hodnota, zatímco ve druhém období se počítá s 1 000 osobami a náklady 60 mil. Kč.

Zvláštní položku tvoří pobyt za účelem výcviku ozbrojených sil Ukrajiny v režimu ČR/EUMAM UA, kde se v obou obdobích předpokládá až 100 osob a náklady 18 mil. Kč. Závěrečná souhrnná kalkulace pro pobyt ozbrojených sil jiných států na území ČR uvádí celkem 2 100 osob a 377 mil. Kč v prvním období a 3 100 osob a 437 mil. Kč ve druhém období. Sekce tak zdůrazňuje nejen alianční a unijní obranné závazky, ale i pokračující praktickou podporu výcviku ukrajinských sil na území České republiky.